Náladu nám o svátcích může pokazit v podstatě cokoliv, nejhorší ale je, když nás zradí naše vlastní tělo. Kvůli čemu vyjíždějí záchranáři v České republice nejčastěji? Odpovědí jsou žlučníkové záchvaty, koliky nebo bolesti ledvin. Až se vydáte nakupovat dárky, zastavte se při tom v lékárně. Spoustu z toho totiž můžete zvládnout sami a bez doktora, rozhodně svůj zdravotní stav ale nepodceňujte.
Příliš tučná jídla, navíc ještě plácání páté přes deváté jsou spolehlivým spouštěčem pro žlučníkový záchvat, typickou vánoční diagnózu. Není výjimkou, že někteří labužníci odjíždějí do nemocnice přímo od vánočního stolu. A často jde o pacienty, kteří se už se žlučníkem léčí. Lékaři z pohotovostí se shodují na tom, že "žlučníkáři" jsou z chronicky nemocných nejméně ukáznění. "Aspoň o Vánocích jsem si chtěl trochu dopřát," bývá jejich omluva, když přijíždějí s akutní žlučníkovou kolikou. Nutno dodat, že většinou toho hořce litují.
Chronicky nemocným, jejichž stav se o Vánocích rovněž zhorší, patří i diabetici, hlavně ti s cukrovkou druhého typu (tedy většina). Samotný její výskyt i průběh úzce souvisí s nezdravým životním stylem a Vánoce patří k obdobím, která k porušení dietních doporučení přímo vybízí. "Ze zkušenosti ale víme, že pacienti, kteří dietu drží dlouhodobě, už většinou nepodlehnou. Hůř jsou na tom ti, kteří jsou na diabetické dietě teprve několik měsíců. Pro ně jsou Vánoce první zatěžkávací zkouškou," upřesňuje dietolog Jan Brož.
"Nejpočetnější skupinou pacientů, kteří volají na linku 155, jsou kromě diabetiků a epileptiků kardiaci," konstatuje Jiřina Ernestová, mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. Výjimkou podle ní nejsou ani cévní mozkové příhody nebo infarkt, na který si pacienti "zadělají" vánočním spěchem, nervozitou a hektickou snahou přichystat co nejštědřejší večeři. Pokuste se si užít Vánoce bez spěchu a v pohodě.
Každoročně přibývá pacientů se zánětlivým onemocněním ledvin a močových cest. Může za to často prochladnutí spojené s nadměrnou konzumací vánočního alkoholu. "Lidé podcení počasí a vyrazí na vánoční trhy. Tam vypijí něco alkoholu a přestanou vnímat pocit chladu," vysvětluje urolog Stanislav Šurel. Teplé oblečení ale často podcení i ti, co se o Štědrém dnu vypravují na půlnoční mši. A zvláště pak ti, kteří jinak do kostela celý rok nezavítají. Je totiž velmi pravděpodobné, že už zapomněli že většina kostelních prostor není vytápěná. Ti se pak snaží svému tělu zajistit aspoň trochu tepla jinak.
O Vánocích se to stává často. Hlavně když kombinujete sladké se slaným, jíte hodně tučného a zapíjíte to přemírou alkoholu. Lidé to přirovnávají k opravdovému pálení v krku. Jídlo a žaludeční šťávy se při říhání (to je při pálení žáhy časté) vrací skoro až do úst, to je ta nejhorší chvilka, protože trávicí šťávy jsou někdy tak ostré, že má člověk pocit bolesti nejen v krku, ale i na hrudi (je to tím, jak postupují ze žaludku přes jícen nahoru). Někdy to připomíná bolest při infarktu, takže vyplašení marodi přijedou na pohotovost s dramatickou obavou.
Na trhu je spousta léků, kterým se říká antacida - jejich účelem je zředit žaludeční šťávy a zabránit tak pálení v krku. Prodávají se i volně. Když potíže neustoupí, k lékaři nejpozději do měsíce raději zajděte, Nejspíš vám provede takzvanou gastroskopii, kdy vám pomocí optického vlákna napojeného na kameru prohlédne útroby včetně žaludku a stanoví léčbu.
Podrážděný žlučník se nejčastěji projeví večer, přesněji v noci, mezi jednou a třetí hodinou. Bolest pod pravým žebrem přichází náhle a je velmi silná. "Doprovázet ji může zvracení, říhání, plynatost, zvýšená teplota,... Břicho je nateklé, tvrdé na omak. Když si chceme ověřit, jestli nejde spíš o potíže se žaludkem (mají podobné příznaky), stačí jednoduchý test: při hlubokém nádechu se bolest výrazně zhorší pod žebry," radí gastroenterolog, primář Ladislav Svoboda z klinického centra Iscare.
Léky, které občas zabírají při bolestech žaludku (Cholagol, Isochol) nepomáhají. Na chvíli může ulevit ledový obklad, ale není to řešení. Takže zbývá cesta do nemocnice. Tam se pacientovi odebírá krev, dělají se i další vyšetření, případně i počítačová tomografie. Marod musí ležet v klidu na lůžku, do žíly dostává infuze (výživu), protože musí držet buď úplnou hladovku nebo mít velmi přísnou dietu. V infuzích jsou i léky proti bolesti. Když nepomůže nic z toho, musí se operovat. Operace se dělá laparoskopicky a po dni v nemocnici může jít pacient domů.
Určitě ji nenechávejte v krku do druhého dne a nemyslete si, že to nějak vydržíte!. V místě zapíchnutí může vzniknout zánět, kost se zaboří hlouběji a u doktora budete víc trpět. Kost v krku se na rozdíl od vžité představy neprojevuje silným kašláním nebo dušením, ale spíše ostrým bodáním při polykání, které nepřestává. Nezkoušejte to zajíst chlebem, kost můžete ještě více zatlačit do tkáně.
Nehod s rybí kostí zapíchnutou v krku podle zdravotníků v posledních letech ubývá. Nejspíš proto, že ubývá i milovníků kapra. To ovšem neznamená, že by k takovým nehodám nedocházelo. Pražští záchranáři museli například v roce 2013 ošetřit hned 4 pacienty, kterým zaskočila v krku rybí kost, mezi nimi dokonce dva ani ne dvouleté chlapečky. Podle Romana Svitáka, lékaře ORL, ale rybí kosti nejčastěji ohrožují starší lidi s totálními zubními náhradami. Mají totiž v ústech sníženou citlivost, snadno se pak může stát, že začnou polykat sousto, ve kterém je malá kůstka. Ta se pak může zapíchnout do mandle, nebo dokonce až do jícnu.
Když se kůstka uchytí vysoko a je vidět, můžete postiženému pomoci sami. Vezměte si na to vyčištěnou pinzetu a opatrně kost vytáhněte. Pak ať to váš pacient zapije tvrdým alkoholem (vydesinfikuje postižené místo). Horší situace nastává, když je kost hluboko. V takovém případě je třeba jet na pohotovost (ORL). "Lékaři mají dost dlouhé nástroje a optiku na to, aby si s takovým problémem poradili," říká praktický lékař Štěpán Mach.
Nervozita, spěch, stres, nestíháme jedno přes druhé. Bolest hlavy, hodně často i migréna jsou už pak jen logickým důsledkem a voláním těla o pomoc. Bolest hlavy, natož migrénu nepřeje o Vánocích nikdo nikomu. A příznaky? Asi mnoho z nás zná: tupé, ale intenzivní bolesti, ke kterým se často přidává zvracení, závrať, světloplachost atd.
Někdy se stačí vyhnout spouštěčům migrény - nebrat na sebe toho tolik, pokusit se ctít Vánoce kvůli jejich duchovnímu rozměru (i když nejste věřící). Zkrátka se tolik nevyčerpávat. "V těžších případech, kdy nestačí jen odpočinek nebo běžné léky dostupné i bez lékařského předpisu, podáváme takzvané triptany," vysvětluje neuroložka Markéta Grünermelová. Alternativní medicína doporučují především klid, pohodu, dostatek spánku, zdravé jídlo a cvičení (například jógu).
Také alergologům přibývá o Vánocích práce. Podle posledních průzkumů zažívají tři ze čtyř dospělých mezi Štědrým dnem a Novým rokem víc alergických příhod než obvykle. Za jejich spuštění může plíseň, která na stromku přirozeně roste- Ta vám může vyrůst i na stromku umělém, budete-li ho skladovat po celý rok ve vlhkém a zatuchlém sklepě. Dalším spouštěčem alergické reakce mohou být purpury, vonné tyčinky nebo jiné umělé vůně, například ty, které se ze spreje stříkají na umělé stromky. A neškodná nemusí být ani vánoční jídla, včetně cukroví - velmi silným alergenem jsou například ořechy, jak jsme zmiňovali již ve článku Vlašské ořechy: Přineste si zdraví v předvánočním čase. Myslete tedy na sebe i na své blízké.
Nohy na stůl si o vánočních svátcích nemohou dát kromě lékařů a záchranářů ani zaměstnanci psychologických krizových center a linek důvěry. Vánoční svátky totiž působí řadě lidí těžko překonatelné deprese. "Zvlášť ohroženou skupinou jsou lidé, kteří tráví svátky sami, nezaměstnaní nebo ti, které nezaměstnanost ohrožuje, lidé trpící partnerskou krizí nebo staří a vážně nemocní lidé," říká doktor Marián Olejník. Konec roku bývá navíc spojený s určitým bilancováním, a když jeho výsledek není zrovna příznivý, může vést bohužel až k sebevraždě.
Odborníci proto stavy vánoční deprese a smutku nepodceňují, i když podle statistik je právě v prosinci sebevražd za celý rok nejméně a ve svátečních dnech jde dokonce jen o třetinu celoročního počtu. "Sebevražda bývá vyvrcholením určitého procesu. Deprese tedy může začít před Vánocemi a pokus o sebevraždu přijde třeba o několik měsíců později," upozorňuje psychiatr Ivan David. Nejen o Vánocích byste si měli najít čas obvolat všechny, na kterých vám záleží a na které nebyl od léta kvůli shonu čas. Zkontrolujte, jestli jsou v pořádku, a to i po psychické stránce.
Udělejte vše proto, aby letošní Vánoce byly bez zdravotních problémů. Moc se nestresujte, jezte i pijte střídmě, dejte pozor na své alergie i na rybí kosti. Pokud jste sami, zkuste si ještě najít druhou polovičku, která s vámi bude prožívat krásy Vánoc a vánočních svátků.
[Lil]