Bez pšenice, lepku, cukru nebo mléka. Přibývá lidí, kteří ze svého jídelníčku vyškrtávají kdeco, aniž by to jejich zdravotní stav vyžadoval. Je to k něčemu dobré, nebo si vynecháváním určitých potravin spíš ubližujeme?
Ještě před pár lety se lepku nebo mléku vyhýbal jen ten, kdo vyloženě musel, tedy člověk nemocný celiakií nebo trpící alergií na mléčné výrobky. Pak zkusily vyloučit určité potraviny ze své stravy některé celebrity, trend se v zápětí rozšířil a dnes to dělá kdekdo - pokud ne vy sami, určitě máte kolem sebe minimálně jednoho dobrovolného dietáře. Je to móda. Každá doba má svého výživového nepřítele. Před lety to byla vejce, ořechy a tuky obecně, dnes je to hlavně pšenice, mléko a cukr.
U lidí se zdravotní indikací je úprava jídelníčku samozřejmě nutná, ovšem dobrovolné drastické škrty vidí odborníci spíše skepticky. Obecně jsou zastánci minimálních omezení ve výživě. Většina lidí má různých překážek v životě už tak dost a přidávat si do něj další je stresující, omezující a obvykle dlouhodobě neudržitelné. Zbytečný stres může ublížit daleko víc než určité potraviny. Za problematické se považuje vyřazování některých potravin stolování. Je těžké připravovat jídla pro každého člena rodiny zvlášť a společně zasednout ke stolu, kde má každý na talíři něco jiného.
Nemluvě o situaci ve škole - není snadné dětem vysvětlit, že "lepek je jed", když jejich kamarádi mají denně k svačině pečivo. Výjimku představují lidé, kteří nemají diagnostikovaný zdravotní problém, ale necítí se ve své kůži a hledají příčinu. Těm pak eliminační dieta, v rámci které třeba vyloučí lepek nebo kravské mléko, může pomoct najít odpověď. Neměla by ale trvat déle než čtyři nebo šest týdnů.
Pokud do té doby člověk nezaznamená změny, nemá smysl v dietě pokračovat, zbytečně se omezovat a stresovat. Které potraviny dnes z jídelníčku vynecháváme nejčastěji a proč to není nutné pro naše dobro?
Mnozí odborníci vidí problém pšenice v jejím šlechtění, v minulosti se spekulovalo i o zvyšujícím se obsahu lepku (ten se opravdu zvýšil, ale jen o 1,5 až 2 %, což pro lidské tělo nepředstavuje žádný významný rozdíl). Problém s obilovinami a výrobky z nich je ale spíš ten, že se jimi přejídáme: buchta k snídani, těstovny k obědu, ke kávě koláč, k večeři chleba s máslem.
Je tedy dobré potraviny s lepkem z jídelníčku vyloučit? Omezit konzumaci bílého pečiva, koláčů nebo sušenek je určitě žádoucí, vynechat ale obiloviny z jídelníčku je úplně zbytečné. Lidé pak často nevědí, čím je nahradit, a konzumují polotovary nebo bezlepkové potraviny plné škrobů, které mohou být kvalitativně daleko horší než výrobky z pšenice.
Konzumujte obiloviny v nejrůznějších kombinacích jako to dělávali naši předkové. Naučte se připravovat kroupy, jáhly, pohanku, kuskus, špaldu nebo třeba červenou pšenici z jižní Moravy.
Pravda je, že mléko a mléčné výrobky jsou bohatým zdrojem vápníku, vitaminu B12, vitaminu D a bílkovin, zároveň je ale mléko nejběžnějším potravinovým alergenem a v životě se bez něj docela dobře obejdeme. Kupujeme tedy mléko, jogurty a sýry úplně zbytečně? Jak se to vezme. Problém mléka je v jeho vysoce průmyslové úpravě. Mléko dnes konzumujeme pasterizované, homogenizované a často i doslazované a dochucované, což není doporučitelné.
Ovšem kvalitní máslo, tvaroh nebo normální bílý jogurt od farmáře jsou potraviny, které mohou víc prospět než uškodit. Pokud nemáte alergii na kravské mléko nebo laktózovou intoleranci, není důvod se jich zbavovat. Jenom je dobré mít na paměti, že drobnější žena by se měla spokojit se dvěma porcemi mléka či mléčných výrobků denně - a ano, mlékem v ranní kávě už jste jednu porci vyčerpala.
Řada lidí tvrdí, že je mléko zahleňuje nebo nadýmá. Nikdo nemůže nikoho obviňovat, že nemluví pravdu. Je spíše otázka, jestli v těchto případech nejde o zatím nediagnostikovanou alergii. Žádné studie ale ve skutečnosti zahleňující působení mléka nepotvrzují. Pokud kravské mléko konzumovat nemůžete nebo nechcete, na trhu je dnes už spousta alternativ. Jediné, proti čemu můžeme mít výhradu, je mléko sójové. Sója je bez fermentace těžce stravitelná a sójová mléka fermentovaná nejsou.
Vyzkoušejte mléko mandlové, kešu, quinoové nebo kokosové. S dobrým mixérem si doma připravíte alternativní mléko během chvilky, vyjde vás levněji a máte jistotu, že neobsahuje žádná aditiva.
Sám o sobě by vlastně tak zlý nebyl, problém je, že ho přidáváme téměř do všeho, a vytváříme si tak na něm závislost. Spousta lidí označuje za viníka tloustnutí a přidružených nemocí bílý cukr, jenže nedbalé následky přináší vše, co je složené z rychle vstřebatelných sacharidů - tedy i hnědý a třtinový cukr, melasa, sladěnky. Základní rovnice je pořád stejná: cukr=cukr. A čím víc ho ve stravě máme a čím méně se hýbeme, tím víc nám škodí. Naprostá většina alternativ klasického bílého cukru obsahuje z chemického hlediska něco mezi 85 % a 90 % sacharidů - glukózu, fruktózu nebo jejich různé kombinace.
Kromě toho alternativy často sladí méně (například kokosový cukr), tudíž je jejich spotřeba větší a jejich používání se kvůli tomu značně prodraží. Některé druhy cukrů nebo sirupů mají sice navíc nějaký ten miligram minerální látky či vlákniny, to z nich ale zdravou potravinu rozhodně neudělá. Jiné mohou být dokonce nebezpečné, třeba opěvovaný agávový sirup. Pro nízký obsah glukózy má sice i nízký glykemický index, jenže po zpracování obsahuje přes 75 % fruktózy, což je víc než kritizovaný vysoce fruktózový kukuřičný sirup.
Nedoporučuje se ve větší míře používat ani med, je to spíše lék. Přidejte si ho párkrát ročně do čaje při nachlazení. Ale pokud s ním budete péct dvakrát týdně buchtu, přestane na vás brzy jako lék fungovat.
Radikálně omezte doslazování a hlídejte si celkové množství sladidel, která ve stravě přijímáte. Doporučujeme také pozorně číst etikety na výrobcích!
Bezinková, okurková, zázvorová a jiné budí zdání zdravých nápojů, navíc jsou osvěžující a chutné. Jenže to hlavně proto, že se do nich přidávají sladké sirupy nebo cukr. Samotná okurka s vodou zkrátka nikdy nechutná tak dobře jako s pořádnou porcí něčeho sladkého. Nemusíte se limonádám úplně vyhýbat, ale nepijte je denně a vždycky si k nim dejte ještě velkou sklenici čisté vody, aby se koncentrace cukrů v přijímaných tekutinách trochu snížila.
Samotná káva dehydruje, ale nepřibírá se po ní. Problémy začínají, když do ní přimícháte mléko, sirup, šlehačku, cukr... To se pak klidně může stát, že s takovým frappuccinem zkonzumujeme 480 kalorií, ani nemrknete, což je víc, než obsahuje vydatný oběd. Jakýkoliv kávový nápoj s mlékem už není pití, ale jídlo. Podle toho je potřeba s ním zacházet. Nedávejte si ho tedy k dopolední svačině, ale místo ní.
S letními drinky a la mojito, margarita a další je to podobné jako s domácími limonádami. Vlastně horší, protože kromě sladkého sirupu je v nich také hodně kalorický alkohol. Kromě toho je rovněž prokázaná souvislost mezi alkoholem a jídlem - čím víc toho vypijeme, tím víc zábran ztrácíme i v příjmu potravy. Ideální je nahradit tyto drinky vinným střikem, což vám nenaloží tolik kalorií a nebudete mít ani takovou kocovinu.
Nezapomeňte také na zdraví prospěšný pohyb a běžte si s nově nabitou energií zaběhat do parku. A kdo ví, třeba právě tam se seznámíte s novým, sportujícím partnerem.
[ivi]