Chystáte se do sauny? Venku je sychravo, pro váš organismus to bude vynikající volba. Saunu známe hlavně jako zařízení, které má výborné účinky pro zdraví člověka, má především výborné preventivní účinky. Pravidelné saunování totiž posiluje obranné schopnosti lidského organismu a snižuje výskyt onemocnění jako jsou například chřipka či angína. Sauna se také využívá jako nástroj k postupnému otužování a zároveň jako prostředek ke zvyšování kondice.
Původ sauny není zcela jasný. Archeologické nálezy potvrzují, že sauny znali již v mladší době kamenné. Masové šíření finské sauny do světa začalo v 60. letech minulého století. Materiálem na stavbu sauny je např.: skandinávský smrk, kanadská borovice, africká vrba – Abachi. Sauna je název pocházející z finštiny a označuje typickou lázeň především severských národů, která je charakteristická střídavým pobytem osob v prostředí horkého, relativně suchého vzduchu, provázeným intenzivním pocením a následným ochlazováním v chladné vodě, na studeném vzduchu, ve sněhu nebo jen pod chladnou sprchou. Ibráhím ibn Jákúb, člen poselstva kalifa al-Hakama, které prošlo Čechami v letech 965 a 966, popsal saunu Slovanů. Viděl dřevěné budky s trámy vycpanými mechem, v rohu kamna, nad nimiž je otvor ve stropě pro odcházející dým. Uvnitř byly nádrže s vodou, kterou se rozpálená kamna polévají. Lidé uvnitř pak věchýtky trávy rozhání vzduch. Pára z nich odstraní všechny stopy po vyrážce či vředech. Podobný záznam o existenci sauny uvedl ve svém spisu Život a umučení svatého Václava břevnovský mnich Kristián. Zde psal, že vůdce vrahů byl nalezen ležíc v parní lázni, nazývané stuba, jizba. První popisy sauny se objevují v 11. a 12. století. Ve středověku byla parní lázeň vcelku oblíbená v celé Evropě, ale přesto se v 16. století Klaus Magnus zmiňuje, že nikde není parní lázeň tak důležitá jako v severní Evropě. Veřejnou saunu měla prakticky každá vesnice. Pro Finy již tehdy byla součástí jejich každodenního života, místo, kde se setkávali a mluvili spolu. Zároveň byla sauna zřejmě i nejčistší místo ve vesnici, případně v domě, takže se používala například i při porodech.
Traduje se, že po saunování se snadněji nastydnete. Je to ale omyl, protože právě pravidelným saunováním máte možnost posílit obranyschopnost organizmu a nedat tak šanci virům a bakteriím, které způsobují nejrůznější nachlazení a virózy.
Opět nepravda. Pravidelné saunování má pozitivní dopady na posílení celého kardiovaskulárního systému a to znamená, že posiluje funkce srdce, cév a krevního oběhu jako celku.
Sauna vám nenahradí pravidelný pohyb, přispěje jen k regeneraci těla a jeho očistě. Zbavíte se zde škodlivých látek, které způsobují usazování podkožního tuku a celulitidy.
V zahraničí je návštěva s dětmi normální. Doporučit lze sauny s nižší teplotou nebo v klasické finské sauně nechat děti sedět na nejnižší lavici a hlídat, aby se jim špatně nedýchalo.
Jednou z vlastností je schopnost sejmout únavu či odstranit stres a nervozitu. V důsledku zlepšení oběhu krve se zde rychleji léčí poranění svalů, vazů a kloubů. Bezprostředně po saunování můžete pociťovat mírnou únavu, ale vaše tělo si odpočine a dostane pozitivní energii.
Pro regenerační účely se doporučuje teplota vzduchu v potírně mezi 80 a 100°C při relativní vlhkosti 5%. Vyšší teplota je pro regenerační účely nevhodná. Tato teplota je měřena nejméně 1 m od tepelného zdroje ve výšce 150 cm nad zemí a nejméně 20 cm od stěny. Nejvyšší teplota je u stropu, kde by neměla přesáhnout 110°C a nejnižší na podlaze – okolo 40°C.
Po přehřátí následuje rychlé zchlazení. I rychlost zchlazení je individuální záležitostí – nejpomalejší účinek má přechod do studeného vzduchu, o něco rychleji působí studená sprcha, nejrychleji potom skok do bazénku se studenou vodou o teplotě 8 – 12°C.
V České republice jsou nejrozšířenější dva druhy saun, které se původní finské sauně nepodobají. První je tzv. pára, kde je teplota jen několik ˚C vyšší než je teplota těla, ale vlhkost je prakticky stoprocentní. Díky tomu působí blahodárně při léčbě a prevenci dýchacích potíží. V takovéto sauně se velmi dobře prokrví podkoží, ale tělo se neprohřeje. Druhým obvyklým druhem sauny bývá suchá sauna (též švédská), kde se teplota pohybuje okolo 100 ˚C, ale na kamna se nepřilévá voda. V zásadě se to nedoporučuje ani zkoušet, protože používaná kamna na to nebývají stavěná a hrozí zranění elektrickým proudem. Od tohoto druhu sauny se v dnešní době ustupuje, jelikož nevyužívá žádné vlhkosti a lidské tělo není schopné se zpotit. Existují ale i sauny, kde se na kamna voda jen přilévá. V Estonsku, jehož kultura je v mnohém blízká té finské, je sauna samozřejmostí, jako ve Finsku. Estonská i finská sauna jsou stejné a bývají běžně součástí domácností, chybí jen v obytných budovách vystavěných za sovětského režimu. V Rusku se staví podobné sauny jako jsou finské, je v nich však vzhledem k používání vody nejen na polévání kamenů, ale ve velkém množství i k mytí, mnohem větší vlhkost, čímž je ruská sauna snesitelnější i pro méně zkušené návštěvníky. V tradiční ruské sauně je s ohledem na velké množství používané studené vody obvykle pod prkennou podlahou jímka na odvod popř. vsakování přebytečné vody. Tradičním nápojem používaným v ruské sauně k doplňování tekutin je čaj. Ruská sauna se jmenuje baňa. V Turecku jsou běžné turecké lázně hamam, které se ale sauně moc nepodobají. Podobné byly i antické římské lázně. V Japonsku je možno se setkat s lázněmi, kde je postup opačný než je tomu v sauně. Člověk se prudce ohřeje v horké vodě a pak se pomalu chladí na vzduchu. Ve Švédsku jsou také sauny doma, jen obvykle nebývají tak teplé a je v nich nižší vlhkost.
Saunování se nedoporučuje při chorobách srdce a krevního oběhu, ale různé klinické studie ukazují, že mírné a rozumné saunování může kardiakům naopak velmi prospět. I pro zběhlé návštěvníky sauny může ale být dlouhodobý pobyt v roztopené sauně nebezpečný. Například při finále mezinárodního šampionátu v saunování dne 8. srpna 2010 oba finalisté po několikaminutovém pobytu v sauně vytopené na 110 °C zkolabovali a ruský soutěžící Vladimir Ladyženskij následně zemřel. Pokud vás trápí kožní choroby, je nutno se poradit předem s lékařem. Rozhodně není vhodné s takovouto chorobou chodit do veřejné sauny, aby se nerozšiřovala dál. Do sauny by neměl chodit ani člověk s horečkou, neboť jeho termoregulační systém je narušen. A navíc by mohl nakazit spolusaunující. Do sauny by pak v žádném případě neměly chodit těhotné ženy. Hrozí jim velké riziko poškození plodu tzv. malformace. I přes to, že sauna uvolňuje, je to pro tělo extrémní zátěž, a proto se nedoporučuje, aby člověk chodil do sauny velmi unavený nebo nevyspalý. Člověk by neměl být ani hladový nebo naopak velmi přejezený. Stejně tak by ani neměl trpět žízní.
zdroj: www.aquapalace.cz
http://www.dama.cz/zdravi/vse-o-saunovani-3343
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sauna
[kač]