Psychická pohoda je pro zdraví důležitá

Chceme-li si uchovat zdraví nebo se z nějaké nemoci vyléčit, měli bychom se ze všech sil snažit o pozitivní emoční naladění.

Německá psychoterapeutka Elfrida Müller-Kainz po čtyřiceti letech praxe tvrdí, že si lze uchovat zdraví, když se budeme soustředit na pět osobnostních vlastností, které zásadně s emocemi souvisejí. Tak podle odbornice dochází k mobilizaci pro boj s nemocemi.

5 osobnostních vlastností, na které bychom se měli zaměřit

Poctivost

Pod poctivost zahrnuje například i pořádkumilovnost, dále odpovědnost, přesnost, sebekritičnost, věrnost, píli, diplomatičnost, smysl pro povinnost, přímost a cílevědomost.

Nebojácnost

K nebojácnosti přiřazuje zejména schopnost se prosadit, odvahu jít za svým cílem, samostatnost a taky odpor k závislosti na věcech a lidech.

Schopnost odpouštět

Pod schopností odpouštět si máme představit i toleranci, nelibost vůči urážlivosti, odpor ke zraňování jiných, nafoukanosti, podezíravosti, žárlivosti, nevděčnosti, ale také netrpělivost a schopnost se uvolnit.

Pozitivní vidění světa

Tímto chápe například zdrženlivost při kritice, jistou bezstarostnost, přehlížení bezvýznamných věcí, nelibost vůči sebelítosti, stěžování si, negativnímu myšlení, rychlým soudům. Také sem řadí zdrženlivost v nadávkách, pomluvách a nedůvěře. Naopak bychom měli být spolehliví, přátelští a vstřícní.

Účelné využívání času

To se projevuje disciplínou, plánováním, přiměřenosti při vydávání a vydělávání peněz, šetřením psychickou energií v každém ohledu, rozhodností, efektivitou práce, koncentrací, neodkládáním úkolů a dokončováním započatých činností.

Co když už jsme nemocní?

Když už onemocníme, pak bychom měli nejprve hledat chybu, vinu či nedokonalost v sobě a neztrácet drahocenný čas pátráním jinde. "Tímto způsobem dostaneme nemoc včas pod kontrolu a máme tudíž podstatnější šanci se uzdravit," píše ve své knize Uzdravování psychickými prostředky PhDr. Petr Novotný. Hledání a nalézání vlastních chyb je podle Novotného procesem který je velmi úlevný. Už proto, že kdo se k vlastním chybám přiznává, bývá i ve svém okolí oblíbenější, protože inspiruje ostatní k přiznání jejich vlastních chyb. Člověk, který si je svých chyb vědom, je také u druhých snáze odpouští a netrestá je za ně. "Kdo se usmíří s vlastními nedostatky, smířil se s nedostatky i u svých bližních, i proto nebývá nemocen," tvrdí odborník. Naopak podle něj onemocníme spolehlivě, jestliže často, závažně a nebezpečně o sobě i druhých pochybujeme.

Deprese je řeč unavené duše

Podle odborníků jde o civilizační chorobu naší doby. Už kvůli tomu, že je takto postiženo přes 200 milionů lidí po celém světě. A patří mezi typická psychosomatická onemocnění.

Deprese bolí duši i tělo. Známý evropský psychosomatik Ruediger Dahlke si ale myslí, že v jistém smyslu je deprese tím nejlepším, co se člověku může stát. Funguje prý totiž jako záchranná brzda, když jsme se ocitli na špatné cestě. "Je to vlastně nouzová reakce nadměrně přetíženého systému. A právě proto se deprese může stát prvním krokem na cestě ke zlepšení," myslí si psychosomatik.

Co děláme špatně?

Neumíme žít tady a teď, spíše žijeme tím, co bude nebo bylo. Myslet na to, co dělám právě teď, a mít z toho radost je však podle Dahlkeho prostý, ale účinný prostředek, jak svou duši šetřit a depresi se úspěšně vyhýbat. Když se navíc rozhodneme, že to, co bylo, je pryč, zbavíme se zároveň dalšího z rizikových spouštěčů deprese - rodinného zatížení. Odpustit rodičům, a naopak je brát a milovat takové, jací jsou nebo byli, je dobrá cesta, jak přijmout i sama sebe a mít se raději.

Nejdůležitější je mluvit

Na vztahu s partnerem nám v životě objektivně záleží snad nejvíc. Přesto spolu v dnešní uspěchané době moc nemluvíme. Dahlke však upozorňuje, že leckdy pacient do deprese nakonec uteče právě proto, aby střetnutí s partnerem, když je s ním nespokojen nebo se vedle něj trápí, nemusel absolvovat. Trápení se je zřejmě pro nemálo lidí stále ještě snažší než vstát a začít jednat.

Pište si deník

Psaní deníku vás podle Dahlkeho může na správnou cestu přivést. To z toho důvodu, že jste na chvíli sami se sebou, můžete své myšlenky slyšet a zformulovat si je. Navíc to, co jednou hodíte na papír, toho se vlastně zbavujete. Psát ale musíte opravdu z duše, a když na něco přijdete, nenechávejte si to pro sebe, ale s partnerem se o to podělte. 

Jídlo pro duši

Celostní medicína zdaleka nemyslí jen na potravu duše, ale i těla, v duchu hesla: "Jídlo, které konzumujeme, nás bude soudit." Z psychosomatického hlediska bychom měli jíst správné jídlo ve správnou dobu a hlavně pravidelně. To dělá tělu i duši nejlíp. Zdravý jídelníček rovná se pestrý jídelníček, ve kterém by měl s rostoucím věkem klesat podíl masa a mléčných výrobků, naopak bychom měli konzumovat co nejvíc zeleniny a ovoce. 

Radost na talíři

Radost ze života tělo i duše čerpají podle psychosomatiků z toho, co také radostně vypadá - především z pestrobarevných plodů přírody. Spolu s barevným ovocem a zeleninou do sebe dostáváme nejen barvy v celé jejich kráse, ale i látky, které jinde nenajdeme a jež jsou pro život a zdraví zásadní.

Látky pro přežití: antioxidanty

Co jíst denně a v hojném množství? Všechno, co je hodně barevné a hodně šťavnaté. Pak to má i hodně antioxidantů.

Jezte:

• karotenoidy, tedy meruňky, broskve, rajčata, papriky, brokolici, kapustu, špenát a mrkev
• vitamín C v citronech, pomerančích, rybízu, kiwi, bramborách
• vitamín E v ořeších, mandlích, oleji z pšeničných klíčků a v slunečnicových jádrech
• flavonoidy v jahodách, jablkách, červeném zelí, cibuli, ředkvičkách, čekance nebo baklažánech
• saponiny v hrachu, fazolích a špenátu

Kouzelné látky: hormony a minerály

Mezi nejmagičtější hormony patří serotonin, hormon dobré životní pohody. "Výrobě" serotoninu v mozku dělají velmi dobře syrová strava a pravidelný pohyb venku, nejlépe na sluníčku (alespoň půl hodiny denně). Kromě serotoninu potřebujeme i dopamin, jinak "hormon štěstí". K vyplavování dopaminu hodně přispívá krásná hudba. Když s námi nehne ani Mozart, nejspíš máme s "výrobou" dopaminu v mozku vážný problém.

Metabolismus nervů, a tím i naši náladu, hodně ovlivňuje vitamín B1. Doporučenou denní dávku do sebe dostanete ve 100 g slunečnicových jader, z droždí (třeba ve formě drožďové pomazánky) nebo v sojových bobech. Pro vyrovnaný duševní život je důležitá i dostatečná hladina hořčíku. Říká se mu také minerál silných nervů. Doporučená denní dávka = hrst ovesných vloček, 2 plátky žitného chleba, talíř listového salátu a 2 rajčata denně.

Bod zlomu nastává před padesátkou

Typickými klienty českých psychosomatických ordinací jsou pacienti s chronickými problémy od kožních onemocnění až po bolesti zad a také padesátníci a padesátnice. Ani Češi už nechtějí brát opakovaně antibiotika a běhat po doktorech. Leckteří už sami tuší, že se něco špatného děje i uvnitř jejich hlavy. A chtějí na sobě pracovat. Musí být však připraveni dotknout se i velmi bolestivých témat. Na co psychosomatika zabírá nejlíp? Na kožní problémy, opakované zápaly plic, průdušky, úzkosti a deprese, gynekologické a zánětlivé problémy nebo na bolesti zad. 

Bolesti zad

Bolesti zad trápí po čtyřicítce hodně mužů, protože si toho také pomyslně hodně naložili. Od rozličných bolestí zad, šíje a kříže často odpomůže už pouhé přemítání o původu a smyslu nadměrného fyzického nákladu. Jindy bolesti poleví poté, co pacient změní svůj postoj vůči těm, se kterými je nejčastěji v konfliktu a stane se tak vstřícnějším a smířlivějším. I na tohle si muži mohou v ordinaci psychosomatika přijít. 

Prázdné hnízdo

Pro ženy bývá velmi kritický odchod dětí z domu. Nechtějí je pustit z hnízda, protože pak by se musely začít zabývat samy sebou, takže si raději "pořídí" nemoc. To pak do ordinace psychosomatika přicházejí s plicními chorobami, bolavými zády či autoimunitními onemocněními. Často mají i problémy se štítnou žlázou. Ta váží jen 20 gramů, ale pro zdraví je zcela zásadní. Také se jí říká emoční displej - bývá jedním z prvních orgánů, které reagují, když se děje něco špatného s námi nebo kolem nás. Proč? Představte si přesýpací hodiny - v jejich nejužším místě se děje nejvíc. Stejné je to se štítnou žlázou. Sedí v krku, spojnici mezi hlavou a tělem, a všechny informace, vzduchy a hormony, které mozek produkuje se "pasírují" právě přes krk směrem dolů a naopak.

Ale to není všechno. "Celá oblast krku je také spojnicí mezi naší racionalitou a emocionalitou, tedy hlavou a srdcem," upozorňuje psychoterapeutka a psychosomatická lékařka Jarmila Klímová. "Každý den je tak vystavena tlaku vzájemného boje těchto protikladů, rozporům mezi 'měl bych' a 'chci', že si něco myslíme, ale něco jiného cítíme a potřebujeme se s tím nějakým způsobem vyrovnat." Nemoci štítné žlázy se projevují velmi často u žen, které se takzvaně obětují pro druhé a žijí pro ně, aby nemusely žít pro sebe. Většinu času se zabývají životními situacemi a problémy jiných, ale samy jsou stále nespokojenější a často se ocitají i v depresi, protože nevidí řešení. V takové situaci velmi pomůže, když se člověk dokáže postavit čelem svým potřebám, začne si říkat o pomoc a hlavně ukáže, jaký skutečně je.

Snažte se pracovat na své duševní pohodě, abyste se vyhnuli depresi a úzkosti. Je to první krok ke spokojenému a zdravému životu.

[ivi]