Domů

Seznamovací dotazník

Rychloseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Všechny články O seznamovaní Zdraví a krása Volný čas Recenze Soutěže

Nástrahy léta - úpal a úžeh

21.červenec 2015
Nástrahy léta - úpal a úžeh

Léto je krásné období slunce, tepla a vody. Čeká v něm ale na nás také spousta nástrah, jedněmi z nich jsou úpal a úžeh.

Každý tak nějak tuší, co to asi je, ale víte přesně co tyto pojmy znamenají? Jak se liší, jaké jsou symptomy a příznaky? Co je způsobuje a jak se zachovat, když na ně máme podezření? Existuje nějaká prevence? To vše se dozvíte v tomto článku.

Rozdíl

Úpal je důsledkem přehřátí organismu při selhání termoregulačních mechanismů. Jak nám ale selžou termoregulační mechanismy? Je-li teplota vzduchu vyšší než teplota těla, organismus vydává teplo (aby nedošlo k jeho přehřátí) vypařováním potu. Pocení je nejdůležitějším mechanismem vypařování. Ale provází-li horko vysoká vlhkost, jsou podmínky pro odpařování potu mnohem nepříznivější. Na kůži máme nepříjemný pocit stálé vlhkosti a náš termoregulační systém selhává. K poruchám termoregulace dochází především při větším pracovním zatížení.

Úžehu se říká sluneční úpal. Je to přehřátí mozku z důvodu přímého slunečního záření na hlavu i celé nekryté tělo (proto vám vždycky rodiče říkali, ať si vezmete ven nějakou pokrývku hlavy). Proto bývá často spojeno s popáleninami od slunce. Společné s úpalem má své následky – selhání termoregulačních mechanismů.

Symptomy a příznaky

Víte, jaký je rozdíl mezi symptomem a příznakem? Symptom je pociťován pacientem. Ten ho popisuje svému okolí (např. bolest). Naproti tomu příznak je to, co může zpozorovat i pacientovo okolí (např. vyrážka na kůži).

  • Horečka – tělesná teplota se při úpalu a úžehu pohybuje okolo 40°C. Někteří jedinci ale nemusí dosáhnout tak vysoké teploty a stejně tak platí, že ne každá tělesná teplota přes 40°C znamená úpal nebo úžeh.
  • Nadměrné pocení, které se náhle zastaví – to se stává v případech těžké dehydratace. Tělo už nemá z čeho vytvářet pot, tak se jeho produkce zastaví a tělo se není schopno nijak ochlazovat. Pokožka se bude vysušovat.
  • Zrychlený tep
  • Hyperventilace – zrychlené a prohloubené dýchání, popř. povrchové lapání po dechu.
  • Svalové křeče
  • Suchá, horká a červená pokožka
  • Nevolnost
  • Zvracení
  • Tmavá moč

Vzhledem k tomu, že je ovlivněn i nervový systém, může dojít k dalším potížím, jako jsou zmatenost, problémy s koordinací, epileptický záchvat, bolest hlavy, závratě, úzkost, roztěkanost, halucinace, iracionální chování a ztráta vědomí.

Jak funguje termoregulace

Tělo si samo kontroluje svou "vnitřní" tělesnou teplotu. Je to teplota uvnitř těla, hlavně v oblasti břicha, hrudníku a hlavy, kde jsou uloženy vnitřní orgány. Tato teplota se pohybuje od 36,5°C do 37,5°C a reguluje jí hypothalamus (část mozku), který je někdy nazývám termostatem těla. V těle máme mnoho receptorů, které dávají hypothalamu informaci o teplotě těla. Když např. receptory v kůži vyšlou hypothalamu signál, že teplota kůže je vyšší, než by měla být, je to on, kdo zajistí, že potní žlázy začnou pracovat a my se začneme potit. Je to jedna z nejvýznamnějších forem termoregulace, říká se jí vypařování. Normální teplota kůže je 32°C34°C. Pokud se teplota vzduchu pohybuje okolo těchto teplot, tělo začne produkovat více potu, aby se zchladilo.

Další formy termoregulace, kterými tělo může snížit tělesnou teplotu, jsou radiace (sálání), vedení tepla (kondukce) a proudění tepla (konvekce).

Narušení termoregulace pocení

Některé situace mohou narušit nebo zcela zastavit pocení, pokuste se jim vyhnout.

  • Dehydratace – každý ví, že by se v parních letních dnech mělo hodně pít (nejlépe čistou vodu). Je to právě proto, aby mohlo být umožněno pocení. Je to koloběh - pocením se nám voda odstraňuje z těla, takže jí musíme znovu doplnit. Tak nezapomínejte pít!
  • Špatné oblečení – v horkých dnech zapomeňte na upnutá trička a kalhoty. Tělo musí mít kontakt se vzduchem, aby se pot mohl odpařovat. A na hlavu si nezapomeňte nějaký klobouček proti úžehu.
  • Vysoká vlhkost vzduchu – už jsem se o tom zmiňovala na začátku článku. Jestliže je vlhkost vzduchu vysoká, pot se nemůže odpařovat a tělo se tak nemůže ochlazovat. Proto se v takových dnech raději vyhněte pobytu venku, obzvlášť pokud nefouká vítr.

uzeh

Rizikové faktory

  • Jedním z rizikových faktorů je užívání určitých skupin léků. Mezi ně patří betablokátory, diuretika, neuroleptika, fenothiaziny a anticholinergika, některá antidepresiva, léky při léčbě Parkinsonovy choroby, laxativa a antihistaminika. Pokud užíváte některou z těchto skupin léků, mějte se na pozoru a nejlépe se poraďte s vaším lékařem. I užívání drog může být rizikovým faktorem, týká se to např. kokainu a amfetaminů.
  • Dalším rizikovým faktorem je nadváha a obezita. Je prokázáno, že obézní lidé a lidé s nadváhou trpí úpalem (úžehem) víc, než lidé s normální váhou.
  • Vyhněte se také nedostatku spánku. Ten způsobuje, že se méně potíte a vaše tělo se nemůže ochladit.
  • Cestujete-li do teplejšího podnebí než jste zvyklí, buďte na pozoru. Můžete být nedostatečně aklimatizováni a být tak náchylní k úpalu nebo úžehu.
  • Zvýšenou pozornost by úpalu nebo úžehu měli věnovat ti, kteří už ho jednou měli, může se opakovat.

První pomoc

Jestli budete mít někdy u kohokoliv podezření na úžeh nebo úpal, neváhejte a zavolejte záchrannou službu. Zatímco budete čekat, řiďte se následujícím:

  • Přesuňte postiženého na chladné místo, nejlépe klimatizované. Jestliže to není možné, vyhledejte alespoň stín.
  • Ujistěte se, že je místo větrané nebo otevřete okna (neotevírejte okna v klimatizované místnosti).
  • Dejte postiženému napít vodu.
  • Nedávejte mu léky proti bolesti (ibuprofen, aspirin,…).
  • Na postiženého můžete pustit chladnější (ale ne studenou) sprchu nebo ho posadit do částečně napuštěné vany chladnější vodou a omývat ho (nepokládejte ho celého do vany), popř. můžete pokládat studené obklady. Ochlazujte postupně a pomalu!
  • Aby se podpořila cirkulace krve, můžete postiženému lehce masírovat pokožku (pokud nemá popáleniny od slunce).
  • Puchýře od slunce nepropichujte.
  • Má-li postižený křeče, ujistěte se, že nemá žádný předmět v ústech. I věci v okolí zajistěte, aby ho neporanily.
  • Postiženého v bezvědomí položte do stabilizované polohy. Pokud zvracel, prověřte, zda mu něco nebrání v dýchání.

Včas neléčený úpal nebo úžeh může vést k poruchám nervového systému, dýchacího ústrojí, infarktu nebo i smrti.

Prevence

Ve velmi horkých dnech se snažte být v klimatizovaných místnostech a nevycházet ven, když to není nutné. V opačném případě dodržujte následující kroky:

  • Noste lehké, světle barevné oblečení volného střihu a klobouk.
  • Používejte krém na opalování s FPS minimálně 30 a více.
  • Pijte více než v jiných dnech a nečekejte na žízeň. Kvůli ztrátě soli pocením je vhodné doplnit i nějakým elektrolytickým nápojem.
  • Plánujete-li nějakou fyzicky náročnější aktivitu venku (např cvičení), vypijte dostatek vody před aktivitou, během i po aktivitě a to i když nemáte žízeň.
  • Zkuste si přehodit své plány venku na brzké ráno nebo na čas po západu slunce.
  • Vyhýbejte se nápojům s kofeinem a alkoholu, díky nim ztrácíte více vody.

[Lil]

Zdroje: http://www.medicalnewstoday.com/articles/266551.php

            http://www.webmd.com/a-to-z-guides/heat-stroke-symptoms-and-treatment

            J. Rosina, H. Kolářová, J. Stanek. Biofyzika pro studenty zdravotnických oborů. Praha : Grada Publishing a.s., 2006.

Sdílejte tento článek na: