Poznejte bylinky na srdce a s nimi čajot

Příroda je bezdná lékárna, ve které můžeme najít bylinky na mnohé neduhy. Pojďme se podívat na ty, které ovlivňují správnou činnost našeho srdce, i když na to zlomené láskou asi fungovat nebudou.

Předcházet riziku srdečního onemocnění, snížit hladinu cholesterolu v krvi, podpořit antioxidanty bránící ateroskleróze a zlepšit oběhový systém zvládnou tihle pomocníci z přírody, pokud je v dostatečném množství zařadíte do svého jídelníčku. A zdravé jídlo je přece vždy lepší než tuba léků. Seznamu těchto "kouzelných" rostlin bezkonkurenčně vévodí česnek následovaný kurkumou, psylliem, citronovou trávou, kajenským pepřem, výtažkem z hlohu a možná se budete divit, také kakaem. Víte, v čem je jejich přínos?

Česnek

Nejpopulárnější přírodní lék už od starověkého Egypta, kde se používal na desítky nemocí. Jeho síla vydržela i tlak moderní medicíny, a nejde jen o folklor. Jeho účinky dokládá nejeden výzkum. Ty ukazují, že konzumace česneku či jeho výtažku snižuje hladinu cholesterolu a krevního tlaku, a tím účinně snižuje riziko infarktu a mozkové mrtvice. Denní dávka se doporučuje půl až jeden stroužek.

Pozor ovšem na jeho tepelné zpracování. Rychlé zahřátí třeba v mikrovlné troubě nebo dlouhodobé pečení nad 45 minut ničí jeho účinné látky.

Cibule

Cibule se řadí mezi rostliny, které pomáhají s ředěním krve, brání tak vzniku trombóz. Obsahuje totiž látky, zamezující krevním destičkám lepit se na sebe. Nejléčivější je ta cibule, která nám svou sílu dokazuje pověstnou štiplavou vůní. Až příště budete plakat nad prkénkem, pamatujte si, že pláčete pro zdraví.

Kurkuma

Obsahuje kurkumin, který působí protizánětlivě, a jako výrazný antioxidant. Snižuje hladinu cholesterolu, a tím riziko infarktu. Doporučená denní dávka kurkumy nebo výtažku z oddenků kurkumovníku (obsahujícího 95 procent kurkuminoidů) by se měla pohybovat v rozmezí od 500 do 1000 mg. Doporučuje se konzumovat půl hodiny před jídlem, případně s ní ochutíme samotný pokrm.

Zároveň se ale nedoporučuje její dlouhodobé užívání či nadměrné dávky. Citlivějším osobám může způsobit žaludeční vředy a užívat by ji neměli ti, kteří trpí poruchami srážlivosti krve, těhotné ženy a děti. 

Kajenský pepř

Tuto bylinu používali jako lék už původní obyvatelé Ameriky před více než devíti tisíci let. Díky kapsaicinu působí protizánětlivě na mnohá kožní onemocnění a současné studie ukazují jeho blahodárné účinky také na oběhový systém tím, že rozšiřuje tepny a zlepšuje krevní oběh. Kajenský pepř jsou mleté sušené papričky cayenne. Označení "pepř" vzniklo v minulosti chybným překladem slova pepper, které znamená paprika.

Kakao

Obsahuje flavonoidy, které dovedou ochránit naše srdce. Bohužel to neznamená, že čím více sníme čokolády, tím budeme zdravější. Většina této cukrovinky má, bohužel pro nás, příliš mnoho cukru a tuku na zanedbatelný obsah kakaa. Ve své čisté formě ale umí kakao vyvolat protizánětlivé reakce, vyrovnat krevní tlak, vyřešit inzulinové rezistence a zabránit poškození cév. Už staří Olmekové před třemi tisíci let připravovali pro své vojáky vydatný nápoj z kakaových bobů, aby měli sílu a energii.

Extrakt z hlohu

Tradiční bylinná medicína využívá hloh mnoha směry. Extrakt z jeho květů je efektivním lékem při srdeční slabosti, arytmii a poruchách prokrvování. Navíc snižuje krevní tlak a je prevencí infarktu či anginy pectoris. Hojně se používá v homeopatii. Hloh je u nás poměrně častý. Někdo doporučuje sbírat k sušení pouze bílé květy, setkáte se i s názory, že růžově kvetoucí hloh má léčebné účinky stejné. 

Ačkoliv je hloh stimulantem pro srdeční sval, používá se ke snížení vysokého tlaku, protože organismus celkově zklidňuje. Pokud trpíte nespavostí, pomůže vám také.

Citronová tráva

Pět léčivých "A" citronové trávy zní: antioxidační, antibakteriální, antivirová, antiseptická a antimykotická. Z praktického hlediska podporuje hlavně trávicí systém, posiluje krevní oběh a čistí cévy. Příznivě působí na krevní tlak, krvetvorbu, optimalizuje hladinu cukru v krvi. Antioxidační účinky mají vliv na zpomalení stárnutí buněk a činnost srdce. Citronovou trávu využijete jako léčivku i jako koření v kuchyni. Pokud jí dopřejete teplo, vypěstujete si ji snadno i na své zahrádce.

Bojíte se vředů? Zkuste čajot!

Čajot vypadá jako obrovská hruška, chutná jako okurka nebo kedlubna a upravovat ho lze jako brambory. Jeho název se podobá námi oblíbené tekutině, s níž ale nemá nic společného. Před několika lety byla ještě tato tropická bylina v Česku zcela neznámá. V poslední době se sice už na pulty tuzemských obchodů probojovala, přesto kolem ní řada lidí chodí s nedůvěrou. A to je opravdu škoda. 

Název nemá nic společného s naším čajem, ale pochází ze španělského slova "chayote", mající původ v aztéckém označení "chayotli" (v překladu "štětinaté melouny"), které připomíná středoamerický původ této byliny. Chutná originálně, ale chceme-li jej přirovnat k některé nám známé zelenině, za nejpodobnější můžeme označit kedlubnu nebo okurku. Čajot je možné konzumovat čerstvý, stejně jako tepelně upravený.

Lze jej vařit, péct, přidávat do salátů nebo masových směsí. Je vhodný do polévek, asijských a arabských jídel, ale stejně tak ho můžeme použít k nakládání místo českých okurek. Obsahuje až 90 procent vody a velmi málo kalorií, jeho konzumace je tak vhodná i pro hubnutí. Díky aminokyselinám a vitaminu C navíc působí jako prevence žaludečních vředů i při jejich léčbě coby přírodní medikament. 

Lék starých Aztéků

Žaludeční vředy jsou nepříjemné onemocnění, které potkává stále více lidí. Pokud trpíte někdy ostrou a pálivou, jindy spíše tupou bolestí v oblasti pod hrudní kostí, a to zejména v době po jídle, je pravděpodobné, že máte přávě žaludeční vředy. Lidé podobnou bolest však často přecházejí a nevěnují jí pozornost s tím, že se jedná o pálení žáhy nebo prázdný žaludek. Abychom podobným obavám předešli, je vhodné pravidelně konzumovat potraviny, které vzniku vředů přecházejí.

Patří k nim právě čajot, který pro jeho léčebné účinky konzumovali už staří Aztékové, praobyvatelé dnešního Mexika. Označovali ho slangově "šušu" a náležel k jejich tradičním kulturním rostlinám. Úplně první čajot ale vyrostl ve starověké Indii, odkud se postupně rozšířil do Střední a Jižní Ameriky a poté i do Afriky a Evropy. Tam se jako první dostal do Španělska, v současnosti se ale pěstuje už i v oblastech kolem Středozemního moře. Jeho největším světovým exportérem ovšem stále zůstává středoamerická Kostarika.

Stačí polostinné místo

Ke konzumaci se hodí zejména plody, které mohou dosahovat váhy až dvou kilogramů. Obsahují řadu prospěšných látek, třeba vitamin C nebo různé minerální látky. Jíst se mohou i hlízy, které obsahují přes 20 procent škrobu a jsou vhodné k všestranné úpravě - podobně jako brambory. Ani semena čajotu nejsou k zahození. Mohou se pražit a chutnají jako oříšky. Chcete-li si čajot pěstovat sami, s trochou štěstí a pravidelné péče se vám to podaří i v tuzemských podmínkách.

Pokud se rozhodnete to zkusit, můžete zasadit semínka stejně jako plod. Stačí je dát do tepla na polostinné místo a obden lehce porosit. Zeleninu položte tak, jak je utržená, tedy zbytkem stopky nahoru. Zhruba po dvou týdnech by se v těchto místech měla rostlina začít sama rozevírat - objeví se kořeny i stonek. Obojí nechte růst ještě další týden, poté položte celý plod na hlínu a lehce zatlačte. Čajot sám zakoření.

Doma je doma

Plod nechte prozatím na rostlině, do doby, než se začne oplodí kazit, což je znamení, že je vhodné ho odejmout. Čajot roste podobně jako okurka a má i podobně listy. Dejte si ale pozor, abyste ho nikdy nezasazovali venku, pouze doma a v zimních zahradách, jinak by vám hned uhynul. Pěstování čajotu není obtížné, rostlina je velmi nenáročná. Pokud vámi vypěstované plody nebudou připomínat ty, které vídáte na pultech obchodů, neznamená to, že jste špatnými zahrádkáři. 

Plody se liší velikostí, tvarem, barvou i pevností. Čím větší narostou, tím je jejich chuť méně výrazná. Ať už se vám podaří vypěstovat čajot maličký nebo ten, který dosáhne až dvou kil, máte vyhráno. Nejenže má tato zelenina blahodárné účinky na zdraví, ale také výborně chutná a v kuchyni najde všestranné uplatnění.

Sladká tečka

Čajot můžeme přidávat do nejrůznějších pokrmů typu leča nebo salátů, ale také k cirzně, kuskusu i dalším přílohám. Fantazii se meze nekladou, a tak je možné vyzkoušet i sladkou verzi tohoto pokrmu. Stačí jen zeleninu oloupat, podusit ve vodě se špetkou cukru a koření podle chuti (hřebíček, skořice) a servírovat ji s kombinacemi, které máte rádi u jiných jídel, tedy například se šlehačkou, citronovou polevou nebo nastrouhanou čokoládou.

Čajot se sýrem

Čajot omyjeme, vydlabeme dužinu a vmícháme ji do boloňské omáčky. Zhotovenou směsí naplníme vydlabané slupky. Posypeme nastrouhaným sýrem a půl hodiny pečeme v předem vyhřáté troubě při teplotě 180 stupňů Celsia.

Všechny části k užitku

Plod čajotu se dá konzumovat celý. Není třeba jej ani zbavovat slupky. Dužina se výborně hodí do pokrmů různých světových kuchyní. Například do arabské, mexické či asijské. Lze jej dusit, péct, smažit, plnit i nakládat. Přidávat se může například do polévek, kde chuť masa podpoří, ale nepřebije. Čerstvý čajot se používá v salátech a také v salsách, skvěle chutná naložený v citronové šťávě. 

Tak už víte na jakou dobrotu utáhnete budoucího partnera na prvním rande?

[ivi]