Alergiemi trpí každý třetí Čech, proto s nimi musíme bojovat. A bojujeme tak, že se vyhýbáme pylům, čistíme si doma vzduch a peřiny od roztočů. Především ale bereme léky, které tlumí alergické reakce. Předcházet alergiím přece nejde. Nebo ano?
Možná jste si už uvědomili, k čemu diktatura současné moderní medicíny vede - k naprosté pasivitě lidí. Ke slepé důvěře ve Velkého bratra, který ví nejlépe, co je nejlepší. Když přišel do našich televizí pořad o alergiích, téměř nikdo si ho nevšiml. Přesto po tom, co ordinace opustili stovky a stovky alergiků, dá se dnes zodpovědně tvrdit, že jakákoliv alergie je trvale odstranitelná. Hlavní úlohu v alergických projevech hrají mozková centra, která řídí chování imunitního systému.
Tato centra se zanášejí toxiny a fungují špatně. Stejně špatně jako rozbitý čip v počítači.
Alergií přibývá, o tom není pochyb. Proč tomu tak je? Jdeme-li po kořeni tohoto jevu, narazíme na očkování a antibiotika. Tyto moderní výdobytky ovlivňují nejen chování mikroorganismů, ale i složení mikroflóry v našem zažívacím traktu. Organismus je prostoupen mikroorganismy, a to nejen nějakými nevýznamnými, ale velmi toxickými a škodícími. Náš imunitní systém musí s tímto faktem zacházet, protože lidstvo se spoléhá prakticky výhradně na imunitní odpověď, tedy protilátky proti mikroorganismům.
Podle nich detekuje jejich přítomnost či nepřítomnost. Je to však velmi nepřesné. Alespoň v tom, že řada mikroorganismů adaptovaných v našem těle je pro imunitní systém neidentifikovatelná. Pokud bychom nějaké v těle měli, tak by přece zahynuli při užívání antibiotik, kterými se živíme nejen v podobě léků, ale i potravin. Právě tyto mikroorganismy a dysmikrobie přitom v našem zažívacím traktu vedou k narušení chování našeho organismu.
Na alergen neboli cizorodou bílkovinu reaguje zdravý organismus jen velmi přiměřeně, takže tento souboj vůbec nezaznamenáme. U alergiků je ale reakce velmi pronikavá. Definice alergie vyžaduje setkání s alergenem, proto hovoříme o alergiích na slunce, chlad, kovy nebo třeba na náplasti. Zkrátka náš imunitní systém reaguje nesmyslně na kdeco. Pokud si položíme otázku, jak nám to škodí, musíme si odpovědět, že správné chování imunitního systému je naprosto nezbytné.
Jak k obraně proti rakovině, ta pro existenci člověka ve světě mikroorganismů. Opak je ale pravdou. Neustále se objevují smrtící infekce, lidstvo si zoufá a vymýšlí další a další vakcíny. Infekce přitom mizí stejně potichu, jako přicházejí. Proto najednou není problém ptačí chřipka, nebojíme se eboly, ale nyní například viru zika. Je to zkrátka nekonečný proces zoufalství z toho, že náš organismus přestává mít schopnost žít v tomto světě plném mikroorganismů, které jsou daleko přizpůsobivější než my.
Věda posiluje své pozice, vymýšlí další vakcíny, hledá léky, aby mohla hlásat, že lidstvo se bez ní neobejde. Nikde se ale neozve hlas: "Lidé, vzpamatujte se! Jste vybaveni dokonale fungujícím imunitním systémem, ale hazardujete s ním!" Musíme se především rozhlédnout po zažívacím ústrojí a řešit problém dysmikrobie tlustého střeva, tenkého střeva, žaludku a nakonec i ústní dutiny. Právě tento fenomén, který dnes postihuje 90 % populace, je důvodem nárůstu alergií.
Stále víc a víc lidí naprosto bezmyšlenkovitě používá antibiotika a nechává se proočkovat na všechno možné. Myslí si, že celý problém zvládne několika jogurty smíchanými se škrobem a želatinou. Žije v bludném pomýlení, že kdyby to všechno škodilo, tak by se to přece nevyrábělo a neprodávalo, protože Velký bratr je neomylný.
Pokud dojde k nějakému sporu, je přivolán lékař, který má rozhodnout o tom, že pravdu má medicína. Ale od kdy může být kozel zahradníkem? Je to bizarní situace, zatím bez šance na jakoukoliv debatu. Můžeme otevřít internet a podívat se na kapitolu o histaminové intoleranci. Ta nepochybně existuje. Léčba se provádí antihistaminiky a především úpravou stravy. Kdejaká potravina obsahuje histamin, proto kdyby člověk chtěl vyhovět všem nárokům na jeho přítomnost, bude stále přesvědčen o tom, že se nestravuje správně.
Mohutné vlny histaminu se stěhují na inkriminovaná místa do kůže, kloubů nebo tlustého střeva a vyvolávají reakce podobné alergii. Histamin je přitom důležitou látkou imunitního systému. Podle pravidla, že všeho moc škodí, je ale i jeho nadprodukce příčinou alergických projevů či ekzémů. Stejně tak se opět neřeší příčina celého jevu. Vždyť proč by se nějaký obchodník připravoval o zákazníka? Takový pojídač antihistaminik je zákazníkem na celý život.
Jak můžeme zacházet s těmito problémy pomocí detoxikačních přípravků? Dnes už víme mnoho o odstranění dysmikrobie zažívacího traktu, která rozhoduje nejen o histaminové intoleranci, ale je i vlastní příčinou vzniku alergie, respektive poruch příslušných mozkových center. Tímto procesem musíme zahájit detoxikaci. Hlavní zbraní je pro svou jednoduchost přípravek Activ-Col. Boj si ale můžeme rozložit i do řady přípravků, které nám umožní pochopit celý proces dysmikrobie.
Pak postoupíme k mozku. Ten mohou zatěžovat jak mikrobiální ložiska, tak přítomné neuroinfekce, především viry nebo borélie. Mohou se zde nacházet i organické toxiny, například zbytky po očkování, těžké kovy a téměř vždy tu najdeme také mikrobiální ložiska. Při řešení alergických problémů se dostaneme k cílovým orgánům. Bývají to především dýchací cesty, ale mohou to být i kůže, střeva nebo třeba oční spojivka. Dojde zde opět k nahromadění toxinů a situace využijí mikroorganismy.
Celá detoxikace není příliš rozsáhlá. Sáhneme-li po Activ-Colu, pak už nám stačí tři až čtyři další přípravky. Jedná se o hru nervového systému a zkušení terapeuti vědí, že jeho důležitou součástí jsou gliové buňky.
Ty bývají často nefunkční. Uskakovat před pyly, hlídat, kdy vykvetou břízy, vyhýbat se psům nebo číst v jídelních lístcích alergeny - to je systém, který sice vypadá jako velmi vstřícný, ale ve skutečnosti vyzývá lidi k pasivitě, protože jinak s tím přece nejde nic dělat! Pokud se ptáme, co může takový problém napáchat, pak samozřejmě každý alergik odpovídá, že jsou to nepříjemné chvíle, kdy pociťuje svou alergii.
Někdy po celý rok, jindy jen sezonně. Největší nebezpečí ale je v tom, že obecně všichni přijímají dogma, kdy se řeší jen symptomy pomocí antihistaminik a kortikoidů.
Mluví se také o tom, že jakákoliv porucha imunitního systému signalizuje velký problém pro lidstvo. Bez imunitního systému totiž lidé nemohou dobře existovat ve světě, kde se budeme bát ptačí chřipky, viru zika a čert ví jakých dalších epidemií. Budeme se nadále přeočkovávat proti klíšťové encefalitidě, pneumokokům nebo chřipkovým virům. Tento způsob jen prohlubuje celý problém selhávání imunitního systému, který se lidstvu vrací v podobě závažných nemocí, ale především v podobě dysmikrobie zažívacího ústrojí, kterou můžeme klidně nazvat tichým zabijákem.
Alergie je pověstnou špičkou ledovce a pod vodou se skrývá obrovský problém. Právě ta špička nám ale ukazuje místo, kde problém je. Tím místem je naše zažívací ústrojí a náš mozek. Možná, že se současná praxe jednou změní, čas hraje pro nás. Víc a víc lidí si uvědomuje, že pasivita, ke které jsou nuceni současnou domatickou medicínou, není zrovna cestou do ráje. A to je dobře.
Kůže je promítacím plátnem našeho zdraví, proto její detoxikaci neberme jako nějaký svévolný postup, ale považujme kožní problémy za signál změn způsobených toxiny v lidském organismu. Kůže má celou řadu funkcí nezbytných pro lidský organismus a z toho také pramení její složitost. Mimo to, co vlastně považujeme za kůži, tedy vrstvu zvanou dermis a epidermis, je složena ještě z podkoží tvořeného tukem a nervovými zakončeními.
Ty vytvářejí jednu z důležitých funkcí kůže, a to orientaci v zevním prostředí na základě vnímání dotyku, tepla či chladu a jiných podnětů.
Kůže by pro nás neměla být jen předmětem k léčení a detoxikaci, ale především signálním orgánem, který dává najevo, že s naším zdravím není něco v pořádku a že nemusí být v pořádku něco s naším stravováním nebo psychikou. Pokud je kůže v pořádku, její imunitní schopnosti jsou fantastické a vydrží neuvěřitelné zacházení. Potom člověk nemusí mít strach ani z plísní, s nimiž se setká na koupalištích a v lázních.
Může si být jist, že zdravá kůže ho ochrání před průnikem různých toxinů do těla.
Nejčastějšími toxiny komplikujícími stav kůže bývají imunokomplexy, které se v kůži nacházejí především u různých typů ekzému. V kůži se však mohou vyskytnout i další organické a anorganické látky, obvykle jako důsledek nějakého většího kožního problému. Kůže je navíc ovlivňována toxiny kolujícími v lymfatickém systému. Při detoxikaci proto musíme postupovat vždy komplexně a rozhodně nemůžeme spoléhat na jeden či dva detoxikační přípravky.
Zaregistrujte se a vyzkoušejte náš vědecký dotazník, který vám usnadní hledání nového protějšku.
Zdroj: https://www.allergy.org.au
[ivi]