Domů

Seznamovací dotazník

Fotoseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Všechny články O seznamovaní Zdraví a krása Volný čas Recenze Soutěže

Trénování paměti

22.leden 2019
Trénování paměti

Vývoj mozku končí okolo 25. roku života a pak jeho výkon začíná pomalu slábnout. Zpočátku to ani není patrné, ale mezi padesátkou a šedesátkou začínají být problémy nepřehlédnutelné. Nemůžete si vybavit jména spolužáků, PIN, heslo? Něco se děje. Že by demence? Většinou se jedná o to, že věcem nevěnujeme pozornost, děláme je automaticky a mozek nemá šanci si vzpomenout.

Stává se vám, že jdete pro něco do lednice, a nevíte, co jste tam chtěli? Nebo zoufale běháte po bytě a hledáte klíče, brýle nebo mobilní telefon? Potřebujete druhý telefon, abyste prozvonili ten první, nebo sedíte v tramvaji a začnete usilovně přemýšlet, zda jste zamkli, vypnuli žehličku či plyn? Většina lidí souhlasí, že se jim to stává. V tomto případě je uklidňující, že se nejedná o problémy s pamětí ani počáteční demenci, ale o nedostatek vlastní disciplíny, kdy se nepřinutíme, aby se mysl soustředila na to, co právě děláme, ale necháme ji rozbíhat v mnoha směrech.

Rada tedy je dávat vše na své místo, věnovat plnou pozornost věcem a činnostem, které považujeme za důležité. Pokud si chci zapamatovat, zda jsem zamkla, při zamykání dveří si řeknu nahlas nebo v duchu Právě zamykám dveře, a to raději třikrát. Mozek se pak snáze rozvzpomene, protože jsme při činnosti samotné zapojili i mluvidla a kromě zraku i sluch. Díky mnemotechnikám se ovšem dá naučit například 150 položek nákupního seznamu, všechny americké prezidenty, evropské státy nebo pražské mosty.

Mnemotechniky

Osobnost trenéra paměti je pro úspěch studentů na kurzech klíčová. Podporuje, chválí, respektuje individuální tempo, a především vytváří příjemnou atmosféru postavenou na důvěře. Trenér je zodpovědný za úspěch klienta. Studenti musí dostat hmatatelný důkaz o svém mentálním potenciálu, zažít pocit vítězství. Nazýváme to terapií příjemného šoku. Pak začnou ke každé nové informaci přistupovat s pozitivním očekáváním, že si ji zapamatují.

Přesvědčíme je, že se zbytečně a dlouhodobě podceňovali kvůli tomu, že neznali správné know-how. Při učení vyvíjejí dost značné úsilí, které je vyčerpává, ale volí obvykle špatný postup. Pokud použijete vhodnou techniku, zapamatování je snadné. Mnemotechnické pomůcky, které už před třemi tisíci lety vynalezli antičtí Řekové, si může osvojit každý, kdo má zdravou paměť. Důležité je chtít na sobě pracovat a věřit, že výsledky se dostaví.

Snáze se je učí lidé, kteří používají často pravou hemisféru. Pro některé studenty je to zpočátku obtížné. Nechápou, proč si mají hrát a vytvářet neobvyklá spojení. Pak jsou ale překvapeni, jak to funguje a jak se zlepšují. U mužů se někdy naráží na jejich racionální myšlení a pragmatický přístup. Podstatou mnemotechnik je zpracování informací v pravé i levé hemisféře zároveň. U žen je propojení hemisfér silnější, a proto si rychleji informace vybavují.

Na kurzech paměti i mezi trenéry paměti ženy silně převažují, a v trénování dokonce dosahují rychleji lepších výsledků než muži. Jsme produktem západního životního stylu a většina z nás má dominantní levou hemisféru, v níž jsou uložené vyjadřovací schopnosti, logické a matematické myšlení, systém a řád. Funkce pravé hemisféry, jako je vizualizace, asociace, prostorová orientace, kreativita, intuice, flexibilita a emoce, nejsme nuceni v rámci profese tolik využívat.

Trénujete svoji paměť?

Jakmile však začneme mnemotechniky používat, musíme zapojovat obě poloviny a přinutit je ke spolupráci. Spousta lidí věří, že hlavním důvodem k používání mnemotechnik je minimalizace problémů s pamětí v běžném denním životě. Proto se také na kurzy hlásí. Ve skutečnosti je to jen vedlejší efekt. Hlavní přínos se vidí v tom, že zapojujeme úplně jiné části mozku, než bychom aktivovali, kdybychom mnemotechniky nepoužívali. 

V mozku vznikají nové spoje a my podporujeme vytváření takzvané rezervní mozkové kapacity, která je schopná, i když je to stále hypotéza, vykompenzovat důsledky třeba úrazu mozku, cévních mozkových příhod nebo právě neurodegenerativního onemocnění. Oblíbenou technikou, která se zamlouvá i studentům, je metoda loci. Ta využívá naše zapamatování věcí podle toho, kde se nacházejí. Děláme tzv. paměťové cesty na místech, která velmi dobře známe.

A protože nejlépe si představíme vlastní tělo, umisťují se například naplánované povinnosti na jeho části. Začíná se od prstů na nohou a končí se na hlavě. Jde o to mentálně propojist prsty třeba se složenkami, které musíme zaplatit. Vytvoříme si takové spojení, které není banální, ale nezvyklé, neotřelé, trochu bláznivé, protože to si mozek zapamatuje spolehlivěji. Představujeme si, jak si obalujeme prsty složenkami, aby nás hřály v botách.

Je také vhodné zapojit při vytváření mentálního propojení kromě zraku co nejvíc smyslů, cítit (slyšet, vnímat hmatem a také si vybavit nějakou emoci - složenky sice hřejí, ale taky se trochu zařezávají.) Mozek si pamatuje na základě příběhů a na základě obrazů. To je pro něj přirozené. Začít s mnemotechnikami můžeme v jakémkoli věku. Ke správnému zapamatování potřebujeme to, co si chceme zapamatovat, převést do atraktivního příběhu, ale pokud možno velice jednoduchého. A pak se musíme naučit informace přetvořit v obraz. 

Náš mozek si pamatuje dobře, co vidí, a je úplně jedno, zda to vidí v reálu, nebo formou vytvořeného mentálního obrazu

Memoatleti

Existují lidé, kteří mají výjimečnou paměť. Scházejí se na mistrovstvích světa v paměťových technikách, kde podávají neuvěřitelné výkony. Pamatují si tisíce čísel za sebou. Vědci zkoumali, jak se jejich mozky odlišují. Tito lidé jsou zcela normální, nemají žádnou fotografickou paměť, což je jen mýtus, jak se většina vědců domnívá. Na rozdíl od většiny populace oni paměť jen víc trénují. Paměť totiž máme v podstatě všichni stejnou.

Digitální demence

Je špatné, když se proces výuky ve školách snaží využít všech možností digitálního věku a používá obrovské množství prezentací a různé technické vynálezy. Děti už se nesnaží něco naučit, protože vědí, že to najdou na internetu, kliknou a přečtou si to. Pomalu ani neumějí násobilku, čtou si to. Dříve jsme daleko víc záviseli na tom, co jsme se naučili. Mozek je naprogramován k přežití v případě ohrožení života a nechce si příliš mnoho pamatovat.

Digitální demence

My ho musíme ke spolupráci přemlouvat a nabízíme mu informace v atraktivní formě. Tak, jak je náš mozek nastaven, toho na něj musí být moc. Jedna atraktivní informace přebíjí druhou a výsledek je, že je přehlcen, stává se apatickým a přestává informace vnímat, natož aby je zpracoval. Bere je v případě, kdy jsou vzácné, a přestává je brát, když jich je příliš mnoho. Je to jako s jídlem. Když je ho moc, nechutná nám. Část populace už vnímá, že je to na úkor přirozeného myšlení a přirozené aktivace mozku.

Chvála pohybu

Ne každý člověk chce nebo má možnost navštěvovat kurz paměti. Jako nejefektivnější prevence proti demenci se doporučuje pohyb. Ideální je ujít až šest kilometrů denně. Dále je důležitá duševní aktivita a sociální kontakt, který nás nutí, abychom se udržovali na úrovni. Když lidé odejdou do důchodu a ztratí povinnost vstát a jít do práce, musí si vytvořit nový životní program.

Zatímco na zdravou paměť platí mentální trénink, paměti poškozené nějakým onemocněním už mnemotechniky nepomohou, zde nastupují léky. Za posledních 30 let narůstá počet lidí s demencí a tzv. Alzheimerovou chorobou, jelikož se lidé dožívají stále vyššího věku. Tato nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí - myšlení, paměti a úsudku - a vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.

Pokud mozku nabídneme nové aktivity, pomůžeme mu tím s tvorbou nových buněk a s posilováním nervových spojení. Nicméně ani cvičení a zdravý životní styl nás od všeho neochrání. Biomakery nemoci jsou v mozku 30 až 40 let předtím, než nemoc propukne. My tedy nevíme, zda tam choroba sídlí, nebo ne. Můžeme mít také ale smůlu, že dostaneme formu demence, která vznikne pod vlivem cévní mozkové příhody.

To se může stát i u velice aktivních lidí, například univerzitních profesorů. Zde dojde k takovému poškození mozku, že už nejde nic dělat. Životním stylem ale lze hodně ovlivnit. Mozek ke správného fungování potřebuje také pravidelně regenerovat, a to především během spánku, alespoň sedm hodin. Neprospívá mu dlouhodobý stres a užívání některých léků. Velmi důležitá je zdravá životospráva.

Ale nejen váš mozek může dostat nový, zdravý restart! Jste-li singlemůžete na naší seznamce zkusit najít nového partnera a znovu se zamilovat. Zaregistrujte se a vyzkoušejte náš vědecký dotazník, který vám hledání vhodného protějšku usnadní.

Zdroj: https://mnemotechnics.com/

[ivi]

Sdílejte tento článek na: