Straší nás cholesterol, brání antioxidanty

Cholesterol je slovo skloňované snad každým člověkem nad 50 let. Lékaři, ale i televizní reklamy do nás hustí informace o škodlivém vlivu tučných jídel, o zanášení cév a o onemocněních srdce. Nic ale není tak černobílé. Vysoký cholesterol je jedním z moderních zabijáků, hned vedle vysokého krevního tlaku, stresu a kouření...

...Jenže cholesterol potřebujeme k životu víc než mnohé jiné látky a sloučeniny. Ano, dá se říct, že cholesterol je tuk. Ale je také základní stavební jednotkou nervů, některých hormonů, žlučových kyselin a především mozkových buněk. Pro organismus je tak cholesterol jednoznačně nepostradatelný. Potřebujeme ho k tvorbě buněčných obalů. Krom toho nám také pomáhá vytvořit vitamin D. Je to s ním ale stejné jako se sluncem - všeho moc škodí.

Část cholesterolu, který pro život potřebujeme, si tělo dokáže vytvořit samo. Část přijímáme v potravě. Problém ovšem nastává, když ho přijímáme moc. Ale i s tím si v mnohých případech naše tělo poradí. Zdravý organismus dokáže hladinu v krvi dostat spolehlivě pod hraniční limit. Problém ovšem nastává u lidí, kteří trpí obezitou nebo dědičným sklonem ke zvýšené hladině cukru v krvi. Nezdravý životní styl našemu tělu rozhodně neprospívá.

Rozsudek smrti?

A jak to vlastně vypadá, když člověk trpí vysokým cholesterolem? Hraniční množství cholesterolu je 5,16 až 6,18 milimolů na litr krve. Cokoliv nad je už vysoká hranice, která může vést ke vzniku různých onemocnění, nejčastji srdečních. Do cévních stěn se cholesterol v podobě tukové tkáně ukládá postupně, a zužuje tak průměr i průtočnost cévy. Dochází k nedostatečnému prokrvování, které může vést až k infarktu. 

Srdce totiž pumpuje jako o závod, aby všechny tkáně zásobilo okysličenou krví, a tím se velmi rychle unaví. Vzniklý tukový trombus se ovšem může také utrhnout a ucpat cévu například v mozku - dojít tedy může i k mrtvici. Aby to nebylo tak jednoduché, rozlišujeme hned tři druhy cholesterolu, pro nás jsou ale důležité jen dva - HDL a LDL. Vysoká hladina HDL znamená, že je náš organismus schopen vyloučit nadbytečný cholesterol z těla.

LDL je ten "špatný" cholesterol, který způsobuje ono obávané usazování v cévních stěnách. Ale pozor - i nízká hladina cholesterolu škodí! Možná dokonce víc než ta vysoká - zhorší se totiž funkce nervového systému a mozku. Může docházet i k poruchám imunitního systému. Nízký cholesterol sice sníží riziko kardiovaskulárních chorob, zvyšuje se ale šance na mrtvici (tentokrát z důvodu krvácení do mozku) a rakovinu jater nebo tlustého střeva.

Zrádný cholesterol

• Jde o látku tukové povahy.
• Existuje dobrý HDL a špatný LDL.
• Je základní stavební jednotkou buněčných obalů, mozkových buněk i některých hormonů. 

• Ideální hodnota cholesterolu v krvi je 5 mmol/l.
• Existuje genetický a získaný typ.
• Nejvíc se objevuje v tučných a smažených jídlech.
• Vůbec není v zelenině a ovoci.

Rizikové chování

Ale zpět k vysokému cholesterolu. K jeho vzniku přispívají dva faktory - genetika a špatný životní styl. S tím prvním se člověk musí naučit žít. Získaný vysoký cholesterol se dá ovšem jednoduše řešit. Člověk se musí vyhýbat rizikovým jídlům a také například cigaretám. Nejvíce cholesterolu obsahují vnitřnosti - především mozeček nebo játra. Nejhorší jsou ale živočišné tuky jako sádlo, špek a tučné vepřové maso.

Za nimi následují sladká jídla a pozor je třeba si dát i na skryté tuky a cukry, které najdeme v uzeninách, sýrech, ale i jiných mléčných výrobcích. Naopak nízkým nebo vůbec žádným cholesterolem se mohou pochlubit ovoce a zelenina. Dobré jsou také ryby, oříšky a rostlinné oleje. Samozřejmě i příprava ovlivňuje cholesterol v jídle - oblíbené smažení je často to nejhorší, co s jídlem můžeme udělat.

Vedle jídla je ale potřeba upravit i zbytek životního stylu - víc se pohybovat a správně odpočívat. 

Dieta a tuky

Kromě omezení tučných jídel a diet je možné pomoci si také různými doplňky stravy. Omega-3 mastné kyseliny, směsi antioxidantů nebo koenzym Q10 byly vědci prokázány jako účinní bojovníci za snížení cholestrolu v krvi. Vysokým cholesterolem a s ním spojeným kornatěním tepen trpí především muži. Ženy před vznikem aterosklerózy chrání estrogen. Až po přechodu se podobné problémy projevují i u nich.

Rizikové skupiny tvoří lidé nad 45 let, kuřáci a lidé s vysokým krevním tlakem. A samozřejmě jedinci s nadváhou. Vysoký cholesterol ovšem mohou mít i štíhlí až hubení lidé. U nich to může být ještě nebezpečnější - nebudou nemoc předpokládat, a tudíž si nenechají otestovat krev. Jaké si vzít ponaučení? Cholesterol je velmi důležitá látka, bez které náš organismus nemůže fungovat. 

I nízký cholesterol nás může hodně potrápit. Ovšem řeči lékařů a odborníků o vysokém cholesterolu nejsou plané. Vše souvisí s nezdravým životním stylem - cholesterol přijatý v potravě dokáže tělo většinou bez problémů zpracovat. Není ale možné předpokládat, že na stravě velmi bohaté na tuky a cukry se dá žít věčně.

Chraňte své zdraví pomocí antioxidantů

Že antioxidanty jsou prospěšné, je všeobecně známý fakt. Kdo z nás ale skutečně ví, co se pod tímto označením vlastně ukrývá? Pojďme si na tyto "zázračné" látky trochu posvítit. Antioxidanty, které jsou jako ostatní chemické sloučeniny složené z molekul, mají skvělou vlastnost - omezují aktivitu nebo zcela zabraňují vzniku volných radikálů. Chemie vám možná nic neříká, přesto si zevrubně vysvětleme, jak k těmto účinkům dochází a proč jsou tak důležité.

Jde totiž o poměrně zajímavý proces. Nebezpečné volné radikály vznikají tak, že si látky, které pro tělo nemusí automaticky znamenat hrozbu, přiberou elektrony z jiných sloučenin, a tak získávají negativní náboj. Tím se stávají pro tělo rizikovými a mohou napáchat řadu nepříjemností a škod. Neutralizace těchto negativně nabitých částic může proběhnout čtyřmi způsoby, přičemž některé škodí našemu zdraví.

Při prvním z nich volný radikál reaguje s jiným volným radikálem, což nebývá nebezpečné. Horším případem je reakce s biologickým prostředím těla, při které může dojít až k těžké devastaci tkáně a buněk. Třetím způsobem je neutralizace antioxidantů pomocí enzymatických procesů, jež zajistí neutralizaci a rozpad škodlivin ještě předtím, než stihnou v těle napáchat jakoukoliv neplechu.

Poslední a zcele nejšetrnější variantou je působení antioxidantů, které si s volnými radikály hravě poradí. Fungují totiž tak, že jim nabídnou své vlastní částice, přičemž navázáním dojde k neutralizaci. 

Nežádoucí účinky

Antioxidanty můžeme rozdělit do tří skupin, a to na ty, které jsou rozpustné ve vodě a vázané na jiné větší molekuly. Všechny tyto typy volných radikálům poskytují de facto sebe sama, čímž jim neumožní, aby se navázaly na biologické prostředí, a navíc je zneutralizují. Podle některých zdrojů vědci svými studiemi prokázali, že bohatý příjem antioxidatnů výrazně snižuje riziko různých druhů rakovinného bujení.

Volné radikály hrají značnou roli při vzniku a průběhu diabetu, šedého zákalu i řady plicních, kožních a nádorových onemocnění. Dále je jejich vliv prokázán také u poruch imunity i mužské plodnosti a neurodegenerativních chorob, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Ohroženější skupinou jsou starší lidé, jejichž metabolismus je vlivem věku zpomalen. To je příčinou vzniku vyššího množství volných radikálů a snížení schopnosti s nimi bojovat.

Druhou rizikovou kategorií jsou sportovci, kteří mnohdy omezují příjem tuků obsahujících vitamin E. Navíc pokud trénují venku, dýchají často znečištěný vzduch, který obsahuje látky, z nichž se v těle mohou tvořit právě škodlivé radikály. U těchto osob je pak na místě užívání doplňků stravy, které antioxidanty obsahují nebo skutečně velmi bohatá strava.

Antioxidanty do boje

Dost bylo teorie. Teď víme, proč jsou antioxidanty důležité, je třeba si ale i říct, jak je co nejúčinněji pro naše tělo získávat. Ano, je možné si koupit doplňky stravy ve formě tablet, ale není daleko lepší zamyslet se nad svým jídelníčkem a přijímat prospěšné látky přirozeným způsobem? Antioxidanty jsou bohužel ničeny tepelnou úpravou. Pokud se tedy stravujete hlavně vařenými, pečenými a smaženými pokrmy, můžete mít jejich akutní nedostatek. Situaci ale můžete snadno napravit.

Dostupným zdrojem celé plejády látek s antioxidačními schopnostmi jsou části některých rostlin. Velmi vysoký radikály ničící účinek mají například lékořice, kopr, ostružiny, maliny a máta. Nižší, ale v žádném případě ne opomenutelný, pak třeba brusinky, buráky, kurkuma, zelený, žlutý i černý čaj, zázvor a česnek.

Prospěšná trojice

Mezi nejvýznamnější antioxidanty z řad vitaminů patří retinol, kyselina askorbová a tokoferoly - tedy vitaminy A, C a E. Na první z nich by neměli zapomínat především kuřáci. Vitamin A ovšem samozřejmě neodbourá všechno ničivé působení cigaret, pouze ho zmírní částečnou ochranou plicní tkáně. Nekuřáci to s ním naopak nemusí nijak přehánět, protože se v těle ukládá, ale dobré je nezapomínat na jeho přítomnost ve stravě.

U vitaminu C je situace opačná. Lidský organismus si ho bohužel neumí uskladnit do zásoby, prot je velmi důležité, abychom ho ve stravě měli patřičné množství. Zvlášť jsme-li vystaveni stresu, znečištěnému životnímu prostředí nebo infekčním chorobám. Však také řada z nás, jakmile se přiblíží chřipkové období, sahá po citronech. Zajímavostí je, že právě tento známý zdroj vitaminu C nemá tak vysoký antioxidační účinek jako například ostružiny nebo lékořice.

Někteří odborníci pokládají vitamin E za zcela nejdůležitější antioxidační látku. Jeho zdrojem jsou burské oříšky a sója. Částečně také mléko, máslo a olej z pšeničných klíčků.

Stále vám chybí partner, kterému byste něco dobrého uvařili? Napravte to. Využít můžete vědecký seznamovací dotazník.

[ivi]