Špatná psychická kondice se může projevit i nemocemi

Řada psychosomatických lékařů se domnívá, že lidstvo po dlouhá staletí ani moc neřešilo, co to vlastně nemoc je. Většina lidí si dodnes myslí, že jde spíš o nešťastnou náhodu, ránu osudu nebo rozmar přírody.

Především jde ale o poruchu, kterou je třeba co nejrychleji odstranit, abychom mohli žít dál stejně jako dosud. Z hlediska psychosomatiky, která se na člověka dívá jako na celek (i proto se o ní mluví jako o celostní medicíně), je ale choroba v principu disharmonií ve vědomí člověka. Je známkou toho, že jsme se ocitli na špatné cestě. Nemoc je tak vlastně výzvou, abychom se vydali jinudy. Když neposlechneme, přitvrdí…

Co tedy pro své fyzické zdraví dělat především?

Na psychické úrovni:

Nerozčilovat se, nevztekat se, odstranit pokud možno dlouhodobý stres, strach a pocity viny, nezraňovat jeden druhého.

Na duchovní úrovni:

Pozitivně myslet, mluvit a jednat, protože na co člověk své vědomí zaměří, tím se také stane.

Na praktické úrovni:

Důležité je číst, poslouchat okolí a také se dívat na správné věci. Zkrátka řečeno: co vám nedělá dobře, tomu se vyhýbejte. A začněte např. u večerních televizních zpráv.

Tělo nás svou řečí prosí o pomoc. Tady je krátký seznam chorob, symptomů a fyzických neduhů, kterými nás tělo upozorňuje, že nežijeme v souladu se svou duší.

Alergie

Alergická onemocnění mají svůj původ v přecitlivělosti a silné obranné reakci těla na určité látky, které jiným lidem neškodí. Často stačí jen pouhý obraz alergenu, aby došlo k záchvatu. Není to tedy alergen sám o sobě, kdo je vinen, tvrdí psychosomatici, ale myšlenka, která za tím vězí a je s tím vším spojená.

Co alergie ukazuje:

• Že nechci přijít do styku s nějakou součástí svého života.
• Že něco vnitřně odmítám a bráním se tomu.
• Že si myslím, že nemám nebo nesmím být takový/á, jaký/á jsem.
• Že bych chtěl/a být lepší, čistější, než jsem, což je ale jen mé mínění.

Co je třeba dělat

Alergie jsou vyzváním těla, abychom se otevřeli, abychom život prožívali a nežili pouhými představami. Naučte se nic neposuzovat a neodsuzovat. Poznejte i své skryté agrese a postavte se jim. Najděte laskavý způsob, jak je vyjádřit a prožít. A ptejte se sami sebe: Co mi nahání strach a proč?

Bolest hlavy

Bolesti hlavy jsou většinou provázeny tlakem. Jsme tedy vystaveni tlaku, který chceme za pomoci rozumu "ukecat", uchopit, zpracovat. Na druhé straně se při bolesti hlavy objeví i pocit napětí, něco tedy není v pořádku, "vrtá nám to hlavou". Situace se dá vyčistit opakem napětí, tedy uvolněním. Tlak vydrží jen tak dlouho, dokud tu je protitlak. Pokud člověk ustoupí, zbaví se hlava, jako nositel rozhodování, zátěže. Když se například distancujete od nějakého zvlášť velkého rozčilení tím, že se od něj vnitřně odprostíte, tlak a napětí jsou pryč.

Co bolest hlavy ukazuje:

• Že jsme pod tlakem, že si děláme příliš mnoho starostí.
• Když vedeme silný citový život, ale svým citům nevěnujeme pozornost, žijeme tzv. z hlavy.
• Migréna velmi často souvisí s tím, že chceme být jiný/á, nesplňujeme vlastní požadavky a bojíme se selhání.
• Sebeodmítání a sebetrestání.

Co je třeba dělat

Nežít tolik pod tlakem svého myšlení nebo požadavků okolí. Žijete tady a teď a takoví, jací jste, a ne svou či cizí představu, která vám říká: to nesmíš, takhle se musíš chovat, tohle nemůžeš… Tělo se pak samozřejmě brání. Také je třeba si uvědomit a přiznat potlačené pocity viny a začít je odstraňovat.

Infekce

Obecně je každá infekce známkou nějaké informace, která není považována a řešena na úrovni vědomí. Často si takového konfliktu nevšimneme, nepřiznáme si ho nebo se pokoušíme se mu vyhnout, a nutíme tak život k tomu, aby nám ho dal najevo na nějaké jiné úrovni. Bolestí, které už se šlověk nemůže vyhnout. Původci nemoci (viry, bakterie, toxiny) se přitom hromadí v té části těla, která odpovídá psychické oblasti konfliktu.

Co infekce ukazuje:

• Že se do nějakého úkoli nepouštíme dobrovolně a vyhýbáte se mu.
• Že jste možná do sebe pustili něco cizího, jiná měřítka, a to vás oslabilo.

Co je třeba dělat

V mnoha případech to znamená přijmout jasné rozhodnutí a důsledně ho potom provést. A také se sám sebe ptát: Kým nebo čím jsem se nechal zmanipulovat a přijal názory, které jsou pro mě škodlivé?

Nachlazení

Nachlazení se skládá z několika symbolických symptomů. Nemocný má plný nos, tedy už má něčeho ze svého okolí dost a není už ochoten ani schopen se vypořádat s dalšími problémy. Je ochraptělý a nemůže mluvit – komunikace s ostatními je narušena. Má-li oteklé mandle, nemůže nebo nechce něco spolknout, nechce to přijmout. Další ze symptomů, rýma, se téměř vždy vyskytuje v situaci, kdy je člověk přetížený a hledá důvod, aby se mohl stáhnout zpátky, protože momentálně není schopen požadavkům čelit.

Co nachlazení ukazuje:

• Že jsem vnitřně ochladl/a, chybí mi teplo, protože jsem žil/a podle svého rozumu, a nikoliv podle svého srdce.
• Že se mám víc zabývat sebou, chytit se za nos a už nepolykat to, co ke mně nepatří.

Co je třeba dělat

Měli byste dát najevo, o si opravdu myslíte, do jaké míry jste to cizí přijali a proč jste nevěřili své intuici. Další otázka by měla znít: Kde jsem se omezil, kde jsem obelhával sám sebe?

Nespavost

Ten, kdo má problémy se spánkem, by se měl naučit den vědomě zakončit, s důvěrou se oddat noci a nemyslet hned zase na zítřek. Nespavostí trpí nejčastěji právě ten, kdo se neumí odpoutat od událostí dne, kdo neumí vypnout svou rozumovou činnost a zklidnit se. Nespavost postihuje také ty, kteří by chtěli mít nepřetržitou kontrolu, nemohou nebo nechtějí si něco připustit, nechtějí se podřídit, a tak vlastně spánek vnímají jako bezmocnost. Na druhou stranu je předpokladem klidného spánku i unavené tělo. Naše tělo je pohybový aparát, měli bychom s ním tedy dostatečně hýbat, abychom byli, když si jdeme lehnout, skutečně unavení.

Co je třeba dělat

Naučit se uvolnit, akceptovat sebe jako dokonalou bytost, odložit svou moc a podřídit se.

Trávicí potíže

Trávení v tělesné rovině úzce souvisí na psychické úrovni se zpracováním nějakého vnějšího podráždění. Jak v oblasti těla, tak i psychiky trávení znamená, že to, co jsme přijali – ať už to jsou potraviny nebo smyslové dojmy – můžeme správně uspořádat a využít, kdežto vše nepotřebné a přebytečné musíme opět vydat.

Co trávicí potíže ukazují:

• Že průjem vzniká, když jsme požili/prožili něco nestravitelného, čeho se chceme zbavit.
• Že žaludeční vředy jsou známkou toho, že nemůžeme zvládnout určité problémy, které před nás život staví.
• Že zácpu dostane ten, kdo v sobě hromadí psychické vjemy, aniž by je zpracoval.
• Že nejsme schopni opustit to, co již není životadárné, lpíme na věcech, které nás zatěžují.

Záda a jejich bolesti

Jen asi pětina všech bolestí v zádech je vyvolaná nějakým specifickým onemocněním. To znamená, že 80 procent bolestí v zádech má jiné než organické příčiny, pravděpodobně souvisí právě s psychikou. Páteř poskytuje tělu stabilitu a oporu, díky nimž se můžeme napřímit. Bolesti zad proto souvisejí s duševním postojem, s podporou a upřímností. Naznačují většinou psychické přetížení, které si nechceme přiznat. Často má člověk také pocit, že mu někdo odmítá poskytnout podporu, o níž se domnívá, že ji potřebuje. A často jde o podporu emocionální.

Co bolesti zad ukazují:

• Že jsme nějak frustrováni, muži většinou v profesní a sexuální oblasti, ženy v citové oblasti.
• Že bolesti zad ve spodní části vypovídají o přání provést určitou akci, čemuž však brání nějaká okolnost.
• Že to může souviset i s tím, že se chceme nějaké okolnosti vyhnout a raději bychom utekli.

Co je třeba dělat

Při bolestech zad člověk často vleče něco, co nemůže unést nebo snést. Nemůže se toho však ani zbavit. Můžou to být například strach, pocit viny, odpor, problémy nebo zármutek. Toto křečovité chtění bez možnosti realizace vede k nesprávnému psychickému postoji, který se tělesně projevuje právě v oblasti zad.

Problémy se žlučníkem

Problémy se žlučníkem ukazují na potíže v zacházení s vlastními agresemi. Člověk je neustále podrážděný, ale nedá své zlosti volný průchod nebo ji nechce, případně nemůže vyjádřit. Komu "vře žluč", kdo však ale svému hněvu nedopřeje žádné vyjádření, ten si brzy zapříčiní poruchu proudění žluči.

Co problémy se žlučníkem ukazují:

• Že se člověk stále rozčiluje nad skutečnostmi, aniž by je mohl změnit nebo akceptovat.
• Že tak vytváří agrese, které nemají kudy vyjít ven, obzvláště když se dotyčný se svými problémy nikomu nesvěří.

Co je třeba dělat

Člověk s nemocným žlučníkem se musí naučit stát si za svými vnitřními impulzy, vyjadřovat je, ale také aktivně měnit své okolí a bránit se tomu, aby jeho energie neustále klesala. Pokud toto citové hromadění agresí trvá delší dobu, dochází ke vzniku žlučníkových kamenů a brzy se ohlásí i žlučníková kolika.

Myslete tedy pozitivně a buďte zdraví! Pak se budete moci vydat na rande kdekoliv v České republice! Chcete-li se nejprve s někým seznámit, navštivte online seznamku.

[ivi]