Měření čaker, co to je? Jde o čistě fyzikální postup, který na základě mnohaletého výzkumu vyhodnocování a zpracování dat fyziků, psychologů a senzibilů vyobrazuje velmi přesně náš energetický stav a naladění - základní barvu naší aury. Z té můžeme vyčíst spokojenost s vlastním životem.
Když se podíváme na téma druhé čakry, jíž je sexualita a kreativita, jsou cesty k blokům, tedy k nedostatečnému proudění této čakry, patrné. Sex po svatbě, věrnost až za hrob, toto chování je přijatelné a toto hříšné... Často slýcháme, že rodiče v dětech zastavili přirozenou tvořivost, takovou tu z hloubky duše, tím, že je posílali dělat něco užitečného. Jistě, v dobách, kdy si sami vše pěstovali, kdy měli šest a více dětí, jen tak si malovat asi nebylo možné.
Ty doby jsou pryč, ale naši rodiče, a tím pádem i my, tento vzorec neseme v sobě. V oblasti druhé čakry se nachází děloha a střeva. Přes střevní stěnu se do krve dostávají živiny potřebné pro život. Děloha je místo, kde se děvět měsíců usídlí oplodněné vajíčko, je prostorem pro vývoj dítěte. Společné téma je výživa - vývoj. A člověk, který je tvořivý, nežije v hypnóze typu "hypotéka, kariéra, peníze", je spokojený a vyživovaný, naplněný touto činností.
V souvislosti s druhou čakrou a rodovou linií je třeba připomenout, že naši předkové směli prožívat sex až po svatbě. Někteří ovšem "nevydrželi", a před svatbou dokonce zplodili dítě. Pro neprovdanou dívku to tedy byla velká hanba a mladý, nesezdaný pár byl za projevení sexuality veřejně odsouzen, celá rodina byla pošpiněna. Některé ženy v našich rodech byly znásilněné, ale nesmělo se o tom mluvit. Zůstalo to skryté, odmítnuté.
Ovšem v energetické rovině rodových linií tato odmítnutí a popření vytvářejí napětí, které se pak demonstruje různým způsobem. V druhé čakře obzvlášť neschopností otěhotnět nebo různými nemocemi dělohy či střev. Choroby střev pak představují nevyloučené a už nepotřebné energie - nepochopení, nepřijetí našich příběhů a lekcí.
Bloky v proudění a naplnění druhé čakry se mohou projevit i v podobě různých depresí. Pokud lidé netvoří v souladu se svou duší, s touhou, naplněností, jejich životní vlak jim ujíždí a oni se cítí opuštěně, smutně a depresivně. Ženy na antidepresivech, pro něž je "obyčejné" kreslení mandal jen tak, bez užitku pro ostatní, balzám. Někteří z těchto lidí byli nejstaršími děti v rodině a rodiče je vedli k zodpovědnosti za druhé. Možná to znáte: "Ty jsi nejstarší, máš už mít rozum." Takže žádné hloupé hry a pěkně zodpovědně.
Samozřejmě i toto se dá "zdědit" po rodové linii a je to skryté. Mnohdy ani osudy svých předků dobře neznáme, a tak ani nevíme, s čím se potýkáme. Svoji tvořivost můžeme odblokovávat až od své praprababičky, která ovdověla s osmi dětmi. Byl to pro ni těžký zásah. Postarala se o děti, o hospodářství, ušetřila na věna. Od ní se až k nám v ženské rodové linii nesla "zocelenost" žen. Byly to takové "údernice".
I vy se umíte tedy projevit, když nastane mezní situace. A taky jste velmi statečné. Nicméně, nedovolujete si svobodně a naplno vyjadřovat svoje talenty. To byste se, ženy, vyčlenily z rodové linie, měly byste se lépe než ostatní ženy v rodě, ale to podvědomí nepřipustí. Chce, potřebuje do tohoto systému patřit. A tak vytváří situace, které vás do jednoty s ním opět dovádějí. Nemusíme ovšem žít osudy předků. A dokonce to ani nechceme.
Ale přeprogramovat to v mysli jen tak lehce nejde. Většinou se to daří jen nakrátko, dokud se hlídáme. Běžně jsme však řízeni podvědomím, které následuje rod. Zjednodušeně řečeno: to, co neuměli naši předkové, nemůžeme uvnitř umět ani my, i když se snažíme sebevíc. K depresím také vede, když se chováme podle toho, co od nás ostatní očekávají - stáváme se hodnými holčičkami a chlapečky.
Osho o tom kdysi napsal, že tam, kde jsme se těmito hodnými dětmi stali, jsme opustili sami sebe. Ano, nejsme sami sebou, nevyjadřujeme svoje talenty, ujíždí nám vlak a my se pak cítíme osaměle, smutně, bez chuti k životu.... Depresivně.
Téma třetí čakry je zdravé sebevědomí - já jsem - a sebepřijetí. Zdánlivě si sebevědomí vytváříme podle toho, co o nás říkají druzí. Už od dětství slýcháme, jak nás rodiče, učitelé, kamarádi, partneři "vidí". Zásadní je, že to ale nejsme doopravdy my. Jedná se o jejich obrazy o nás. Zdravé sebevědomí plyne z podpory nás samotných v tom, co děláme, čemu věříme, co cítíme, co si myslíme.
Bez ohledu na to, co dělají druzí, ale kdo z našich předků zažil u rodičů takovou podporu? Že by ho podrželi v jakémkoli rozhodnutí, v získávání zkušeností, protože o ty jde? Ne o ty předané, ale ty prožité. Dříve nebo později se k nim stejně propracujeme. Ty předané jsou vlastně "jen" zkušeností našich předků. Ale situace se mění, zřízení se mění, doba se mění. Čeho nebylo možné dosáhnout dřív, je možné dosáhnout dnes.
Je zde také téma porovnávání, což vyplývá z nízkého sebevědomí. Zdravě a sebe si vědomý člověk nepotřebuje pomlouvat druhé. Nepotřebuje se ani přemrštěně draze oblékat. Nepotřebuje dávat okázale najevo, kdo je. V rodové linii se to dá názorně ukázat na chování matky, která se porovnává s ostatními ženami, závidí sousedce nové šaty nebo neustále kritizuje chování kolegyně z práce.
Nejspíš v dětství neslyšela, že všichni jsme jedno a každý jsme originál. Že jde o to, nebát se projevit se ve své jedinečnosti. Nekopírovat druhé. Nejsme tu, abychom se zavděčili nebo abychom plnili představy druhých - rodičů, učitelů, partnerů i společnosti. Jsme tu každý sám za sebe. Chce to ale odvahu. Jsou tací, kteří to zkusili skokově. Odteď už budu jiný! Většinou se velmi brzy vrátili do podobného naladění, ze kterého vyšli. Lepší jsou menší, ale pevné kroky.
Když se rozhodnete být sami sebou a konečně říkat, co si myslíte, co chcete i nechcete, co se vám líbí a nelíbí a co cítíte, okolí se bude divit: "On je teď divný." No, on je teď on. Nabrali jste sílu a použili odvahu být jiní, být sami sebou. Cítíte velkou úlevu a dojde vám, že být jiný neznamená být lepší nebo horší, což nás učí jak školní systém, tak společnost. Ale jen rovnocenný. Fyzicky se třetí čakra nachází nad pupkem, tedy v oblasti, kde je žaludek, žlučník, játra, slinivka a ledviny. Jde tedy o fyzické přijetí potravy.
Energeticky je třetí čakra místem zpracování našich životních příběhů. Kdykoliv se nám někdo nelíbí a my ho blokujeme, stavíme se na odpor, jako by nám "ležel v žaludku". Netrávíme ho. Přitom je "jenom" nutné přijmout, co je pro mě v danou chvíli potřebné, co zvládnu. Jídlo také "nepreparujeme" na talíři na vitaminy, minerály, vápník, ale sníme je. A trávení se pak postará, abychom přijali, co je pro nás užitečné, a vyloučili vše nepotřebné.
Jistě, právě v rodových liniích jsou příběhy a situace, které bylo velmi obtížné přimout. A tak k nám plyne, anebo spíš více méně neplyne, energie od našich předků, kteří "něco nestrávili". Podle klasické medicíny se může jednat o rodové zatížení, tedy dispozici k nemocem orgánů výše zmíněných. Ano, dá se to tak jistě vysvětlit. Zažijeme však ve svém životě změny, které vedou k uvolnění bloků v rodové linii a následnému naprostému vyléčení nemocí. Cest je mnoho a čas a cesta každého člověka jsou individuální. Neexistuje jednotný lék.
Věděli jste, že nenávist je nemoc a že ji můžete snadno dostat i vy? Pokud se totiž vyskytuje ve vašem okolí někdo, kdo trpí nenávistí, pak se ji pravděpodobně bude snažit přesunout na vás. Nenávist je poměrně nakažlivá choroba, která může být i fatální, pokud ji včas nepodchytíte a nezačnete léčit.
Máte představu o svém dokonalém partnerovi? Nevysnívejte si s ním život ve snech. Raději se pokuste se s někým seznámit na naší seznamce a vyrazte na rande.
Zdroj: https://www.aurahealth.io/
[ivi]