Domů

Seznamovací dotazník

Fotoseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Všechny články O seznamovaní Zdraví a krása Volný čas Recenze Soutěže

Jóga: více než jen pouhé cvičení

22.říjen 2016
Jóga: více než jen pouhé cvičení

Mnoho lidí si pod pojmem jóga představí zejména praktické cvičení jógových pozic (ásan). Někteří lidé tuší, že s jógou nějakým způsobem souvisí i dechová cvičení nebo meditace. Jóga ale ve skutečnosti představuje mnohem širší ucelený komplex, jenž nás vede k systematickému získávání vnitřního klidu, čistoty, sebekontroly a poznání. Pomocí jógy můžeme dosáhnout opravdového štěstí, svobody a osvícení.

Slovo jóga pochází se sanskrtu a znamená spojit nebo sjednotit. Význam slova můžeme chápat jako spojení individuálního Já (člověka) s univerzální inteligencí (Bohem). Jedná se v podstatě o nalezení rovnováhy a harmonie těla, mysli, vědomí i duše. Jóga nám pomáhá porozumět sobě samým, smyslu vlastního života a našemu spojení s Bohem. Jóga není náboženstvím. Jóga je vesmírný princip, jenž všechna náboženství široce překračuje.

Maharaši Pataňdžali, který je mnohými považován za otce jógy, sestavil kolem 2. století př. n. l. zásady jógy v podobě osmistupňové stezky, která je rovněž známá jako aštanga jóga. Jednotlivé stupně se nazývají: jama, nijama, ásana, pránájáma, pratjahára, dhárana, dhjána a samádhí. Každý na své jógové cestě proplouvá jednotlivými úrovněmi, přičemž ideálně vše vrcholí dosáhnutím samádhí, neboli sjednocení s božským vědomím. Pataňdžali ve svém spisu upozorňuje, abychom se jednotlivým stupňům věnovali postupně. Říká například, že ke správnému provádění pránájámy (dechových technik) získáme předpoklady až po zvládnutí ásan.

Jama

Jama představuje jakýsi morální kodex chování, kterým bychom se měli řídit v našem životě. Obsahuje pět bodů:

  • Ahimsá – neubližování; znamená neubližovat a nezraňovat žádného tvora a to nejen skutky, ale ani slovy či v mysli.
  • Satja – pravda; měli bychom být pravdiví sami k sobě i k ostatním, což také znamená vyvarovat se přetvařování a výmluv. Aby nebyl porušen princip výše zmíněné ahimsy, pravda by měla být sdělována jemným způsobem, tak aby nezpůsobila bolest.
  • Astéja – nekradení; tuto zásadu porušíme, pokud si přivlastníme něco, co patří někomu jinému. Nejde však pouze o hmotné statky, nýbrž i o duševní vlastnictví nebo přírodu a životní prostředí.
  • Brahmačárja – umírněnost; někdy se interpretuje jako sexuální zdrženlivost, ale podstata je mnohem širší. Jde o chování úcty v intimních vztazích k sobě i k druhým a neustálé obracení myšlenek k Bohu.
  • Aparigraha – nelpění; znamená nechamtivost, ponechání svobody a nehromadění majetku. Narodili jsme se bez majetku a ten, který jsme za život nabyli, tu opět zanecháme.

Hesla související s jógou

Nijama

Abychom žili v souladu s nijamou, která představuje pomůcku k obracení pozornosti na sebe sama, měli bychom se soustředit na následujících pět principů:

  • Sauča – čistota; znamená dbát o čistotu těla i myšlenek. Čistota těla znamená pravidelnou hygienu a zdravou stravu, zatímco vnitřní čistotu dosáhneme projasňováním mysli. Měli bychom se obklopovat lidmi, kteří mají přínos pro náš duchovní rozvoj.
  • Santóša – spokojenost; santóši můžeme dosáhnout jen tehdy, pochopíme-li, že vnitřní bohatství nás činí mnohem šťastnějšími než hmotné statky.
  • Tapas – sebekázeň; jedná se o hořící plamen v nás, díky kterému vnímáme každou překážku na naší cestě jako prostředek k seberealizaci.
  • Svadhjája – studium duchovní literatury a sebepoznání; dle tohoto principu by se každý aspirant jógy měl denně věnovat četbě tradičních spisů jógové filozofie. Jedná se rovněž o přijetí a smíření se s vlastními omezeními.
  • Íšvarapranidhána – uvědomění si bytí; znamená odpoutání se od našeho ega. Může jít o oddanost Bohu nebo o procítění sounáležitosti s vesmírnou jednotou.

Ásana

Sanskrtské slovo ásana se nejčastěji překládá jako tělesná pozice. Obecně to znamená zaujmout na delší dobu stabilní a nehybnou pozici těla a cítit se v ní uvolněně a příjemně. Velký důraz při praktikování ásan je kladen na vědomý, řízený pohyb v souladu s dechem. Je důležité být ve svém těle v přítomném okamžiku. Množství ásan bylo přejato z pozic, které jsou přirozené zvířatům – například kočka, zajíc, kobra apod. Ásany jsou v podstatě psychosomatická cvičení, jež příznivě působí na kompletní nervovou soustavu, ale rovněž na veškeré orgány v našem těle, dále na svaly, tkáně, žlázy, klouby, kosti a další.

Pránájáma

Jedná se o soubor dechových technik, jejichž úkolem je ovládnutí prány neboli kosmické energie. Praktikováním pránájámy dochází k pročištění krve v těle, zvýšení příjmu kyslíku, harmonizaci krevního tlaku, ale i k odstranění stresu, depresí, zklidnění myšlenek a rozpuštění energetických bloků v našich čakrách. Jeden mytologický příběh říká, že každá bytost má předem daný počet dechů a tím i délku svého života. Zpomalením a prohloubením dechu si tedy vlastně prodlužujeme život.

Podložka na jógu

Pratjahára

Pratjahára představuje odpoutání smyslů – čichu, sluchu, hmatu, zraku a chuti, neboli jejich stažení dovnitř. Při relaxaci či meditaci má naše mysl tendenci odbíhat za jakýmkoliv stimulem zvenčí, ať už je to hluk linoucí se z vedlejší místnosti nebo kapka potu stékající po našem čele. Po zvládnutí pratjaháry bychom měli být schopni odtáhnout své smysly od vnějších vjemů a nasměrovat své vědomí dovnitř. K tomu samozřejmě existuje řada technik. Jedna z nich například spočívá v tom, že se zpočátku soustředíme na vnější zvuk a uvnitř sebe se dotazujeme na jeho vlastnosti, vzdálenost apod. Ve druhé fázi tento zvuk odložíme a začneme věnovat pozornost svému vnitřnímu prostoru tím, že posloucháme zvuky našeho těla – tlukot srdce, dech atd.

Dhárana

Pokud jsme zvládli pratjaháru, můžeme přistoupit ke koncentraci – dháraně. Jedná se o rozvíjení schopnosti koncentrovat svou mysl na jediný bod, jedinou myšlenku či jeden předmět a to kdykoliv a kdekoliv. Obvykle se to povede pouze na krátký moment, než naše mysl opět zabloudí k vzpomínkám či plánům. V posilování dhárany nám pomáhají určité ásany, pránájáma nebo opakování mantry.

Dhjána

Udržením výše zmíněné koncentrace, dhárana přechází v dhjánu, neboli v meditaci. Meditace není něco, co bychom si mohli osvojit. Meditace přichází, když se zklidní mysl. Pomalu mizí představy, ztiší se intelekt a přestane pracovat individuální ego. Opět existují meditační techniky, které jsou přípravným cvičením na meditaci jako takovou.

Jogínka v lotosovém květu

Samádhi

Samádhi neboli dokonalé uskutečnění čeká na jogína na konci jeho cesty. Není samozřejmě nikde dáno, jak dlouhá ona cesta bude a jestli vůbec k jejímu konci člověk dospěje. Samádhi je popisováno jako stav, ve kterém se tělo, dech a mysl stává jedním, poznávající a poznání se sjednocuje a mizí veškerá dualita. Už neexistuje světlo a tma nebo den a noc. Individuální duše se sjednotí s vesmírným Já a nastává klid, mír a věčná blaženost.

Vliv jógy na náš život

Pravidelné a ucelené praktikování jógy ve smyslu Pataňdžaliho osmidílné stezky, má mnoho pozitivních účinků na náš život. Jelikož s jógou souvisí zdravé stravování převážně potravou rostlinného původu, a pravidelná detoxikace pomocí očistných technik, přináší nám vitalitu a život bez nemocí. S jógou jde ruku v ruce i duševní pohoda – čistá mysl, zdravé sebevědomí, poznání sebe sama a nakonec seberealizace.

Jóga vede zároveň i k sociálnímu zdraví, což přestavuje schopnost být šťastný. To zahrnuje komunikaci s ostatními lidmi, práci pro společnost a pro zachování zdravého životního prostředí. Obrovský význam v józe má duchovní rozvoj a duchovní zdraví, k němuž vede četba inspirativních knih, meditace, mantry, pozitivní myšlení a tolerance.

Zdroje

P. Mahéšvaránanda: Systém Jóga v denním životě; M. Stephens: Vyučujeme jógu; D. Frej: Ájurvéda. Zdroj obrázků: shutterstock.com.

[mon]

Sdílejte tento článek na: