Prevence, pohyb a spánek a váš vztah k nim

Už na vás zas všichni kýchají! S nadsázkou se dá říct, že vaše opravdová kondice se ukáže právě teď. Kdo pravidelně sportuje, virózám lépe odolává. A taky u něj trvají kratší dobu.

Jak bude váš imunitní systém reagovat na spršku nepřátelských virů, určují samozřejmě i další faktory. Starší lidé a děti na tom bývají hůř - ať už jde o běžné virózy, nebo o jejich "královnu" chřipku. Zimní období, a to kolem Vánoc a po Novém roce obzvlášť, funguje jako jakési pomyslné vysvědčení. Byli jste ke svému tělu ohleduplní? Chodili jste přiměřeně včas do postele? A co stres, nenechali jste ho požírat vaši energii? Víte-li, že máte vůči svému organismu manko, zkuste to dohnat teď. Alespoň trochu.

Vyplatí se céčko?

Snad žádný jiný vitamin kolem sebe nenashromáždil tolik legend jako céčko. Existují lidé, kteří na něj přísahají a celý život ho užívají v obrovských dávkách. Věda je k tomuto postupu ale skeptická. Není dokázáno, že by vás vysoké dávky vitaminu C spolehlivě ochránily před rýmou a kašlem. Na druhou stranu lidé, kteří céčko užívali v tabletách, stonali s běžnými virózami v průměru kratší dobu než ti, co tak nečinili. Je tedy zřejmé, že vyšší hladina vitaminu C v těle ovlivňuje délku nemoci a také její průběh.

Což není úplně od věci. Nicméně pokud jíte dost ovoce a zeleniny (oněch opěvovaných pět porcí denně) a i jinak si svého jídelníčku hledíte, pravděpodobně užívání céčka v tabletách nepotřebujete. Jiná věc samozřejmě je, pokud kouříte. Tím vaše imunita dostává zabrat a vitaminu C potřebuje pro správné fungování mnohem víc. O dávkování se poraďte v lékárně. A ještě něco. Začít užívat céčko ve chvíli, kdy už sípáte a teče vám z nosu, je pozdě.

Pomáhá procházka denně?

Lidé, kteří pravidelně sportují, méně stonají, to je vědecky prokázaný fakt. Nedávná studie uvádí, že 61 % ze 700 zkoumaných rekreačních běžců udává, že od doby, co se dali na běhání, jsou méně nemocní. Pouhá čtyři procenta si stěžují, že je to naopak. V jiné studii zase 90 % dotázaných zkušených běžců potvrdilo, že stonají jen velmi vzácně. Podrobná studie mezi mladými i staršími ženami porovnávala aktivní a neaktivní. Vyplynulo z ní, že ty, co pětkrát týdně vyrazily na svižnou pětačtyřicetiminutovou procházku, trpěly nachlazením a spol. kratší dobu než jejich fyzicky neaktivní vrstevnice. 

Je prokázáno, že i mírná zátěž má na imunitu značný vliv. Při každém vyběhnutí či cvičení se imunita pozitivně stimuluje. Efekt postupně mizí, proto je důležité sportovat pravidelně. Tělo pak dostává ty nejzdravější imunizační "injekce".

Kolik spánku je potřeba?

Každý máme nastavenou potřebu spánku jinak, důležité je nevystavovat se chronické únavě. Nicméně před několika lety v jednom vědeckém pokusu vyšlo, že lidé, kteří spali méně než sedm hodin, byli třikrát náchylnější onemocnět virózami než ti, kteří spali osm a více hodin. 

Jak se rychle dostat z chřipky

Hlavně lenošit

Ještě ráno si jdete zaběhat a večer vás všechno bolí, do toho horečka. Rýma a škrábání v krku, tedy typické příznaky běžných viróz, se přidávají později. Chřipku je nutné vyležet. Pokud nemusíte, ani nezapínejte počítač, už to je za hranicí, co vaše tělo bojující s chřipkovými viry může zvládnout. Čím méně toho budete dělat, tím víc sil dáte organismu na zotavení. Zátěž během chřipky navíc může poškozovat srdce.

Rychle do formy

Při onemocnění pijte hlavně ovocný čaj, teplou vodu, minerálky nebo ovocné šťávy, černý čaj by vás zbytečně odvodnil. Snažte se překonat nechutenství, třeba pomocí kuřecího vývaru. Nepřejídejte se, ale nezapomínejte do sebe dostávat kromě vitaminů i bílkoviny - např. v podobě kvalitní šunky. Už během nemoci začněte užívat probiotika a pokračujte i v době rekonvalescence. Ještě dva týdny po doléčení raději nesportujte.

Myslete na sebe

Nemusíte být zrovna horníkem v uranovém dole, aby se práce podepsala na vašem zdraví. Někdy stačí, když se věnujete dennodenně stereotypní činnosti, kterou přetěžujete některou část svého těla.

Celý den prosedíte

Ať už se řadíte do početného zástupu lidu kancelářského, pracujete za přepážkou banky nebo třeba řídíte tramvaj, většinu pracovní doby sedíte. Bohužel jen málo lidí sedí správně, většina z nás si na židli hoví, hrbí se a kroutí jako paragraf, takže po několika letech se ohlásí potíže. Typické jsou bolesti zad, které vznikají nejčastěji přetěžováním krční páteře a svalstva ramen a krku. Dlouhodobé zatížení má na následek omezení zásobování mozku kyslíkem, bolesti hlavy, zhoršení zraku a projeví se celkovou únavou.

Vede také k ochabování prstního svalstva. Výsledkem jsou nejen bolesti zad, ale i šíje a ramen. Sedavé zaměstnání je často spojeno také s prací na počítači, což může způsobovat problémy se zrakem a slzením očí.

Základem je pořídit si kvalitní židli, na které budete správně sedět. Je třeba poskytnout oporu loktům, zápěstí byste měli narovnat a neopírat je o podložku. Zhruba každou půlhodinu se protáhněte a projděte se. Kompenzaci dlouhých hodin, které prosedíte, by měly být pravidelné fyzické aktivity.

Jste stále v pohybu

Profese vyžadující fyzickou aktivitu jsou často spojeny s nošením nejrůznějších břemen, což zatěžuje především ramena. Při zvedání a přenášení těžkých předmětů dochází k předsunutí hlavy, nepřirozenému přetížení. To vede nejen k bolestem zad, ale i kolem a kyčlí. Dlouhodobé zatížení neprospívá ani nožní klenbě, která se bortí a způsobuje chornické bolesti při chůzi.

Pokud vykonáváte profesi, při které se nezastavíte, je důležité vyvážit takové zatížení dostatkem zklidnění a relaxace. Neznamená to samozřejmě, že si máte lehnout po pracovní době na gauč k televizi. Vsaďte na klidné a protahovací cvičení, jako jsou například pilates nebo joga. Jestliže musíte v práci přenášet břemena, hlídejte si, aby nevážila příliš. Podle zákona mohou muži přenášet maximálně 50 kg a ženy dokonce jen 20 kg.

Jednou vystojíte důlek

Při dlouhodobém stání má člověk tendenci hrbit se a prohýbat v oblasti bederní páteře, ze které se pak bolest může šířit všemi směry. Navíc trpí i kolena a kyčelní klouby, protože abyste si ulevili, povolíte svaly v oblasti pánve a břišního svalstva a váhu těla pak nesou pouze kyčle a vazivový aparát. Nebezpečí číhá také na vaši nožní klenbu a ploténky. Při celodenním postávání vám hrozí také vznik křečových žil. 

Prevencí je dostatek pohybové činnosti, při které posílíte ochabující břišní svalstvo. Každou půlhodinu se protáhněte a uvolněte záda a ramena. Pravidelně cvičte cévní gymnastiku, která spočívá v propínání špiček a kroužení kotníků a podporuje návrat žilní krve z dolních končetin. Tím je alespoň malým pomocníkem v prevenci vzniku křečových žil. Skvělým druhem pohybu, jenž uvolní namáhané partie, je jízda na kole. 

Ruce se vám nezastaví

Bolest, mravenčení, brnění a necitlivost prstů. Tyhle potíže spojují mnohdy lidi, jejichž profese spolu zdánlivě nesouvisejí. Vždyť co spojuje kadeřnici, bankovní úřednici, švadlenu a pokladní v supermarketu? Všechny přetěžují ruce určitým typem každodenní stereotypní činností, což často vede k syndromu karpálního tunelu. Jde o štěrbinu ohraničenou na jedné straně zápěstními kůstkami, na druhé straně vazem. Procházejí jí šlachy svalů, které ovládají pohyby prstů, cévy a nervy.

Karpální tunel je úzký a jakékoli jeho další zmenšení (například vlivem přetížení či úrazu) vede k jeho dalšímu zúžení a utlačení nervu.

Při práci na počítači se snažte mít zápětstí v rovině. Pořiďte si ke klávesnici podložku. Provádíte-li opakované pohyby zápěstím, snažte se dělat co nejvíce přestávek a ruce protahujte. Vyplatí se navštívit fyzioterapeuta, který vám poradí kompenzační cviky.

Dobré zažívání nadevše!

Jakmile nemáte v pořádku zažívání, vytratí se veškerá pohoda, kterou jindy považujete za samozřejmost. Je moudré s tím začít něco dělat. Jestliže jsou vaše obtíže takové, že je chcete zatím zvládnout sami, regenerovat trávicí systém lze různými způsoby. Začít je třeba odlehčeným jídelníčkem, pokračovat přes dodání probiotických a prebiotických kultur až po využití léčivých vlastností přírodních produktů.

Velmi zajímavým se z tohoto pohledu jeví korálovec ježatý, který například tradiční čínská medicína využívá již několik tisíc let, společně s hlívou ústřičnou, houževnatcem jedlým a dalšími exotickými houbami pěstovanými zejména v Asii. U nás se korálovec ježatý vyskytuje velmi vzácně. Roste obvykle od července do října, paraziticky na živých kmenech listnatých stromů i na jejich padlých kmenech.

Jeho umělé pěstování je velmi náročné a v západní Evropě s ním začali až v posledním desetiletí. V obchodech je zatím nedostupný, proto tato vzácná houba není v našich končinách tak známá.

Tak, až se dostanete do správné formy a budete se cítit parádně, tak se hned seznamte s druhou polovičkou a vezměte ji někam na rande po naší krásné zemičce. Kam na rande? Poradíme!

[ivi]