Poznejte zajímavosti Velikonoc
24.březen 2016
Co se skrývá za symboly Velikonoc? Jakými způsoby oslavují tyto svátky v různých zemích ve světě? A jaké pranostiky si lidé v minulosti říkali, známe je dodnes?
V minulém článku jste se mohli seznámit s historií Velikonoc, mohli jste se dozvědět, jak se stanovuje datum Velikonoc a co je to Svatý týden. Dnes si své znalosti o Velikonocích můžete rozšířit o další poznatky.
Velikonoční symboly
Velikonoce, jako každý svátek, mají své symboly. Některé jsou ryze křesťanské a u nevěřících je nenajdete, ale některé jsou společné nebo mají pro nevěřící jiný význam.
Beránek
V židovské tradici představoval beránek Izrael jako Boží stádo. Židé také při svých "Velikonocích" pojídají beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství má ale beránek označovat Božího Beránka, tudíž Ježíše Krista, neboť on je tím beránkem, který byl obětovaný za spásu světa. Nevěřící ale pečou beránky spíše proto, že on jako malé mládě je symbolem pro příchod jara.
Kříž
Nejdůležitější křesťanský symbol připomínající nám ukřižování Krista. Samozřejmě tu byl symbol kříže dávno před křesťany, ale v dnešní době je nejvíce spojován právě s ním. Ani tento hlavní křesťanský svátek se bez něho neobejde.
Zajíček
V Byzantské říši byl zajíc ve zvířecí symbolice znakem Krista. Někde byl dokonce spojován s zmrtvýchvstáním, protože zajíc "nespí" (nemá zavřené oči). V dnešním světě zajíček přináší vajíčka - prý proto, že zajíc se na jaře přibližuje k lidským obydlím pro potravu. Další teorie je ta, že se do chleba upečeného ve tvaru zajíce dávalo vajíčko.
Oheň
Zapaluje a světí se na začátku bohoslužby o Bílé sobotě při obřadu Velké noci (ze soboty na neděli). Pro křesťany je to o Velikonocích centrální událost. Zapaluje se i velikonoční svíce. Světlo je chápáno jako znamení života.
Kočičky
Myslí se vrbové větvičky s částečně rozvitými pupeny. Mají symbolizovat palmové větve, kterými obyvatelé Jeruzaléma vítali Ježíše. Na květnou neděli se světí.
Křen
Křen má díky jeho chuti představovat hřebíky, které byly zabodnuty do Ježíše. V některých zemích jsou to jiné rostliny nebo byliny.
Vajíčko
Pro křesťany má význam zárodku nového života, plodnosti a znovuzrození. U nás se malovaným vajíčkům říká kraslice. Dříve se na ně malovaly magické ornamenty, aby se posílila jejich magická moc. Magie však s postupem času vymizela a dnes se malují hlavně abstraktní motivy nebo zvířátka jako symbol přivítání jara. Ve východní tradici se vajíčka malují na červeno a symbolizují tak Kristovu krev. I u nás se tato barva uplatňovala a jí je také nejvíce přisuzován vznik slova "kraslice". Červenou kraslici si dívka nechávala pro chlapce, kterého tajně milovala. Takové vajíčko ale nemělo být jen červené, ale také plné. Prázdnými vajíčky se zdobila Morana.
Pomlázka
Svazek proutí spletený většinou ze 6-12 těch nejmladších proutků. Šlehají se dívky za znění koledy. Dávají se na ní barevné pentle.
Velikonoce v různých částech ČR
Velikonoce se v každém koutě republiky slaví trochu jinak. Rozdíl je hlavně v tradicích o Velikonočním pondělí, kdy se chodí s pomlázkou. Týká se to hlavně Moravy, kde se tradice dodržují trochu pečlivěji než v Čechách. Chlapci mohou krom pomlázky ještě děvčata polévat vodou (zvyk hlavně v Polsku) nebo naopak děvčata polévají chlapce. Někde je "povoleno" chlapce polévat až po 12té hodině, kdy už chlapci "nemají právo" děvčata vyšlehat. Někdy dokonce koledují i děvčata. Buď týden nebo dva před Velikonocemi, anebo někde se drží "tradice", že o každém přestupném roce koledují pouze děvčata. Někdo ale zase tvrdí, že to je věc pouze posledních cca 20ti let… Každopádně tenhle rok je přestupný, tak jestliže se to týká vašeho regionu - muži, užijte si to, až vás ženy zmrskají, budete přeci mladší! Pentle na pomlázku si někde připevňují chlapci sami a někde je dostávají společně s vajíčky až od dívek, které vyšlehají. Jednotlivé barvy pak mohou nést svoje vlastní významy.
Velikonoce ve světě
Skoro každá země má svůj specifický způsob slavení Velikonoc, i když se jeden druhému může podobat.
Slovensko
Na Slovensku jsou zvyky podobné jako u nás. Hospodyně doma uklízí, zdobí a do váz dávají větvičky. V pondělí chlapci chodí s pomlázkou. Na východním Slovensku polévají dívky studenou vodou nebo ji vykoupou v potoce, aby byla svěží. Chlapci dostanou malovaná vejce, sladkosti nebo peníze.
Polsko
Polsko je silně věřící země a tak velké zástupy lidí jdou do kostela a nechají si posvětit potraviny, které pak se svými blízkými sní o Velikonočním pondělí. O něm pak chlapci také mrskají děvčata vrbovou větvičkou, polévají je vodou nebo voňavkou. Děvče, které je polité se prý do roka vdá.
Německo
V Německu pravděpodobně začala tradice o velikonočním zajíčkovi, který schovává vajíčka na zahradě a po domě. Zdobí se stromy velikonočními vajíčky a jinými dekoracemi. Rodiče s dětmi vyrábějí slaměná hnízda, do kterých pak zajíček vajíčka dá. Ráno v pondělí je jdou hledat. V některých částech se přehazuje vajíčkem dům, aby se ochránil od blesků. Další tradicí je také velikonoční oheň, kdy se dovezou vánoční stromky na hromadu a zapálí a vítá se tak jaro.
Rakousko
V Rakousku koulí vajíčka a musí co nejvíce poškodit skořápku protivníka. Dodržují tradici na Zelený čtvrtek - musí sníst něco zeleného. Když sní vejce snesené na Zelený čtvrtek, přinese jim to prý zdraví a štěstí.
Francie
Francouzské zvony, stejně jako ty české, "odlétají do Říma" (nezvoní). Když se požehnané vrátí, přinesou s sebou vajíčka a sladkosti, které pustí dolů do zahrad a domů. Rodiny koulí vajíčka z mírného svahu a snaží se, aby "přežila", a ta pak symbolizují kameny z Kristovy hrobky.
Řecko
Má známá v Řecku popisuje jejich zvyk na Velikonoce tak, že si ťukají o sebe uvařenými vajíčky nabarvenými většinou na červeno a ten, jehož vajíčko zůstane nepoškozeno "vyhraje". První při tom řekne větu "Christos anesti" a druhý odpoví "Alithos o kurios", což je něco, co říkají i někteří křesťané u nás o Velikonocích místo pozdravu "Kristus vstal z mrtvých!" a odpověď: "Opravdu vstal z mrtvých!".
Anglie
O Velikonocích se otvírají veškeré památky, hrady, zámky a muzea. V některých částech přetrval zvyk, kdy žena přiváže muže k židli a požaduje výkupné ve formě peněz. Druhý den to je naopak, ale muž vyžaduje výkupné ve formě polibku. Mají k dispozici širokou škálu vajíček, ale nezdobí je. Předzvěstí Velikonoc je masopustní úterý, které se nazývá Pancake Day (palačinkový den). V tento den se pečou kupy palačinek a polévají se javorovým sirupem, citronem, cukrem a nutellou. V Anglii, Americe a Austrálii se, stejně jako v některých Evropských zemích, pořádá Egg Hunt - hon na vajíčka. Velikonoční zajíček poschovává vajíčka po zahradě a domě a děti je pak musí hledat.
Amerika
Kromě honu na vajíčka je velkou událostí například kutálení vajíček přímo v Bílém domě ve Washingtonu D.C. Soutěžit mohou děti mladší osmi let v tom, kdo první dokutálí pomocí tyče své vajíčko do cíle. Přítomen je samozřejmě i samotný prezident a čtou se pohádky.
Filipíny
Kontroverzní oslava Velikonoc se odehrává na Filipínách. Do městečka San Pedro Cutud se sjíždějí lidé, aby se nechali před zraky turistů ukřižovat jako Ježíš Kristus. Je však nutno dodat, že katolická církev tento rituál kritizuje.
Španělsko
Ve Španělsku se ulicemí prochází "bratrstva" - jsou to kajícníci, kteří nesou sochy Krista a Svatých. Tito lidé mají na sobě roucha se špičatými kapucemi a vypadají tak spíše jako příslušníci nějaké sekty. Někteří mají na výraz pokání i kovové řetězy.
Norsko
V Norsku se malují vajíčka, jako u nás, a je tam zvyk lyžovat na horách. Navíc ale Norové velmi rádi řeší detektivky, takže se o Velikonocích vysílá mnoho detektivních seriálů a pořadů, do novin se dávají hádanky typu "uhádněte vraha" a detektivními příběhy jsou potištěny dokonce i krabice od mléka!
Mexiko
V předvečer Velikonoc se tisíce lidí vydá do ulic. Mají s sebou krabice s obrázkem Jidáše naplněné bonbony a jinými dobrotami. Do těch se pak mlátí tak dlouho, dokud dobroty nevypadnou (piñata).
Pranostiky
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Kolik ros spadne před Velikonocemi, tolik po Velikonocích lze ještě očekávat mrazů.
Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává.
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
Prší-li o Velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
Jasné počasí o Velikonocích - nastane léto o letnicích.
Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli ten den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
Zajímavost na závěr
Jako každý rok si můžete nechat poslat dopis z "velikonočního města" Kraslice s razítkem s textem "Velikonoční pošta, Kraslice" a obrázkem kraslice s klubajícím se kuřetem z vajíčka.
Užijte si Velikonoce podle svých vlastních zvyků tak, aby se tyto svátky líbily hlavně vám a byli jste spokojení.
[Lil]
Zdroj:
http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Symboly-Velikonoc.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kraslice
https://cs.wikipedia.org/wiki/Poml%C3%A1zka
http://velikonoce.nasesvatky.cz/svet
http://www.velikonocenky.cz/velikonocni-pranostiky/