Polichotí zdraví, pohladí chutě

Nemají spolu na první pohled nic společného, ale na ten druhý odhalíte jejich výbornou chuť a také jejich zdraví prospěšné účinky.

Červená řepa: elixír zdraví

V české kuchyni se nevyskytuje zrovna často. Možná za to můžou i vzpomínky na nevábnou chuť ze školních jídelen. A přitom je červená řepa při správné úpravě velmi dobrá a především zdravá zelenina. Znali ji už staří Římané. Ti ale na rozdíl od nás konzumovali hlavně její listy, zatímco kořen používali ke zdravotním účelům. Červená řepa je totiž doslova nabitá vitaminy a minerály, kromě antioxidantů, tedy vitaminů C a E, je plná železa, křemíku a draslíku. Zpomaluje stárnutí, naše pokožka díky ní vypadá mladší a nehty i vlasy jsou pevnější a lesklejší.

Navíc díky ní lépe vidíme a náš nervový systém je v lepší kondici. Tato kořenová zelenina je vhodná téměř pro každého. Výjimkou jsou diabetici, protože řepa obsahuje velké množství cukru. Opatrní by měli být také lidé, kteří trpí močovými kameny, tato zelenina je totiž plná kyseliny šťavelové, a ta močové cesty dráždí. Ostatní by ale s její konzumací vůbec neměli otálet. Pozitivních vlastností, které tento elixír zdraví má, je totiž více než dost.

Pro krásu i očistu

Mezi hlavní účinky červené řepy patří podpora imunitního systému. Regeneruje naše tělo i duši, podporuje růst tkání a má dobrý vliv na kardiovaskulární systém. Je také dobrým čističem organismu. Za všechny diety a výživové styly, které nás v poslední době zaplavují, vzpomeňme například diskutovaný očistný systém slovenské autorky Antónie Mačingové. Ta ve svém čtyřtýdenním programu zařazuje červenou řepu do jídelníčku téměř každý den. Řepa má totiž dobrý vliv na tvorbu trávicích šťáv, podporuje činnost jater a žlučníku.

Navíc obsahuje velké množství vlákniny, čímž usnadňuje vylučování a eliminuje nestrávené jedovaté látky ve střevech. Další cennou látkou, kterou tato zelenina obsahuje, je kyselina listová, vhodná zejména pro těhotné ženy.

Nejlepší je syrová

Červená řepa se stala i předmětem zkoumání mnoha vědců. Ti ji pro její obsah antokyanů a schopnost ničit volné radikály doporučují třeba jako prevenci proti rakovině. Stejně tak je vhodná i pro všechny osoby v rekonvalescenci, nejen po chemoterapii, ale i po klíšťové encefalitidě nebo borelióze. V kuchyni můžeme červenou řepu využívat mnoha způsoby. Ať už začneme z gruntu, tedy od polévek (za všechny jmenujme typický boršč) a salátů, nebo ji využijeme jako netradiční alternativu k masovým pokrmům.

Je to zelenina, která se dá vařit, smažit i péct. Z červené řepy se dají dokonce vykouzlit i dorty, buchty nebo limonády. Nejvíce zdraví prospěšných látek si ale uchovává v syrovém stavu. Výborně si rozumí i s odšťavňovačem. Rudou šťávu můžeme konzumovat buď samotnou, nebo v kombinaci s dalšími druhy ovoce a zeleniny, například s mrkví nebo jablky. Pravidelná konzumace takového koktejlu vás zaručeně postaví na nohy.

Výhody červené řepy

• podporuje činnost žaludku a žlučníku
• odstraňuje z těla jedovaté látky
• zesiluje stěny cév
• zlepšuje využití bílkovin
• navozuje duševní pohodu
• zpevňuje pokožku
• napomáhá při alergiích
• aktivuje tvorbu červených krvinek
• má kladný vliv na revma
• je cenným pomocníkem v boji proti mykózám

Léčivé ryzce

Po hřibovitých houbách a holubinkách patří ryzce k nejznámějším druhům hub. Sbírat se dají po celou houbařskou sezonu, především od července do konce října, někdy dokonce i během listopadu. Výhodou je, že se dají poměrně snadno rozeznat podle přítomnosti mléka, které vytéká z poraněných částí masitých plodnic. S výjimkou mírně chutnajícího jedovatého ryzce hnědého jsou všechny nejedlé či jedovaté druhy ryzců buď nahořklé, hořké, palčivé nebo nahořkle palčivé, takže vás na ně rychle přejde chuť, přestože například ve Finsku, v bývalém SSSR nebo Estonsku se sbírají, nakládají do soli anebo se upravují mléčným kvašením.

Naproti tomu v Itálii se používá pro kuchyňskou spotřebu jen několik druhů ryzců, například smrkový, borový, krvomléčný nebo lososový. Přestože někteří mykologové, dokonce i v televizních pořadech, doporučují sbírat například ryzec šeredný, nemusíte se jejich radami nutně řídit, protože právě tento druh obsahuje látky s výraznými mutagenními účinky. Při kuchyňském zpracování mají ryzce oproti hřibovitým houbám přednost v tom, že se tepelnou úpravou nerozpadají a jsou tvrdší na skus.

Výjimečná chuť těchto hub vynikne, pokud se připravují krátce a zprudka, jako minutka. Nejvíc vynikají ryzec borový, smrkový a oblíbený ryzec syrovinka. Mnohé druhy ryzců přitom vykazují pozoruhodné léčivé vlastnosti. Podívejme se na některé z nich.

Protirakovinové a imunomodulační účinky

V roce 1974 bylo prokázáno, že horké vodné výluhy z ryzce peprného potlačují u myší se sedmdesátiprocentní účinností růst Ehrlichova karcinomu. V Japonsku a v tradiční čínské medicíně je již dlouhou dobu používán jedlý ryzec Lactarius hatsudake jako prostředek s protirakovinovými vlastnostmi, za něž jsou patrně odpovědné v houbě obsažené polysacharidy. Výtažky z plodnic ryzce syrovinky potlačují růst některých typů rakovinových linií.

Studie ukázaly, že přírodní látky z ryzce plstnatého vykazují výrazné antitumorové účinky a že glukany a seskviterpenoidy velleral a isovelleral, které jsou přítomné v této houbě, potlačují růst některých linií rakovinných buněk, podobně jako nejedlý ryzec ryšavý. Ze sušených plodnic ryzce žluťoučkého byl izolován lektin, velmi zajímavá látka, která výrazně tlumí dělení buněk jaterní a leukemické rakovinové linie, a také poměrně vzácné flaviduloly, které potlačují množení lymfocytů při imunitní reakci.

Jedná se o látky, které se využívají při potlačování nežádoucích imunitních odpovědí organismu po transplantacích anebo při léčbě některých autoimunitních onemocnění.

Antioxidační účinky

Za významné antioxidační účinky methanolových výtažků z ryzce smrkového a ryzce borového jsou odpovědné zejména flavonoidy a různé fenolické látky obsažené v těchto houbách. Také v případě ryzce lososového byla ve studiích prokázána přesvědčivá souvislost mezi obsahem fenolických látek a flavonoidů a jeho antioxidačními účinky. Významné antioxidační účinky fenolových kyselin, flavonoidů a terpenových kyselin vůči působení volných radikálů byly prokázány kromě jiných u ryzce krvomléčného, dubového, syrovinky a ryzce peprného.

Za antioxidační účinky ryzce játrového jsou odpovědné tokoferoly, kyselina askorbová a různé fenolické látky. Velmi zajímavý je ryzec kafrový, který při zasychání voní po koření Maggi, u něhož jsou antioxidační vlastnosti podmíněny přítomností specifických druhů polysacharidů. Ryzec plstnatý a jedinečný ryzec Bertillonův obsahují navíc i podpůrné skupiny fenolických látek.

Plody ráje: rajčata

Na českém trhu jsou k dostání rajčata nejrůznějších typů, tvarů, barev, konzistence i chutí. Některým to lépe sluší v salátech, jiná se hodí spíše na přípravu omáček. Pro začátek je proto dobré naučit se je při nákupu rozlišovat.

Česká rajčata

Rajčata z tuzemských záhonů a skleníků bývají sladší než rajská jablíčka ze Středozemí a nejlepší jsou do salátů.

Rajčata z jižních zemí

Jsou naopak o poznání masitější. Bývají většinou oválná a oproti kulatým odrůdám mají - v třešňové i běžně velké variantě - více dužiny a méně tekutiny se semínky. Výborná jsou vařená v polévkách, omáčkách, ale i třeba v sendvičích.

Coeur de Boeuf

Neboli hovězí srdce je efektní odrůda s opravdu velkými zvrásněnými plody a řadí se mezi takzvaná steaková rajčata - nejvíce vyniknou jako ozdoba k minutkám. Můžete je ale s úspěchem použít všude tam, kam byste dali jiná masitá rajčata.

Rajčata kumato

Objevují se na trhu poslední dobou. Tato hnědá až černá odrůda rajčat je vyšlechtěná bez genetických manipulací z druhu pocházejícího z Galapág. Má pověst účinného afrodiziaka, ale hlavně obsahuje zvýšený podíl lykopenu a vitaminu C. Ideálně zralá mají tmavě hnědou barvu a jsou skvělá do salátů či sendvičů. Přezrálá, sytě červená se hodí na vaření.

Třešňová rajčátka

Červená i žlutá, můžete napíchat na jednohubky, dát do salátu nebo na špízy. V italské kuchyni jsou stále oblíbenější v krátce připravovaných omáčkách na těstoviny. Dávají se do nich jen přepůlená, i se slupkou.

Hned několik odrůd rajčat je chráněno ochrannou známkou původu. Nejznámější jsou sicilská rajčata Pachino a pak rajčátka Piennolo, která rostou přímo na svazích Vesuvu. Pokud budete mít možnost ochutnat, rozhodně neváhejte.

Zdravá magie

Italský název pomodoro znamená zlaté jablko, i u nás, ve slovenštině, v němčině, maďařštině nebo srbštině název odkazuje na jablko z ráje. Latinský název zase znamená vlčí rostlinu neboli rulík zlomocný, z něhož se vařil lektvar měnící člověka ve vlkodlaka.

Přestože botanicky patří rajče mezi ovoce, pro způsob užití se řadí mezi zeleninu. A je úžasně zdravé. Obsahuje vitamin C, B a betakaroten, minerály chrom a draslík. Na rajčatech je ale asi nejzdravější lykopen. Ten je zvláštní tím, že se - na rozdíl od vitaminu C - tepelnou úpravou neničí, ale naopak uvolňuje, proto je vhodné jíst rajská jablka vařená nebo pečená. Jen pozor, nezralé plody, květy a listy mohou způsobit slabou otravu. Nedávejte je proto dětem a těhotným. A ještě jeden tip: rajčata neukládejte do lednice, ztratí chuť a vůni - přestanou totiž zrát.

Vašemu partnerovi také učitě zachutnají tyto dobroty. A jestli nemáte pořád pro koho vařit, nezoufejte a seznamte se. Vědecký sezenamovací dotazník je k tomu jako stvořený. Určitě na vás ten pravý partner někde čeká, tak jděte svému štěstí naproti a seznamte se.

[ivi]