Ortorexie: posedlost zdravým jídlem existuje

Není všechno zlato co se třpytí. A ani ti, kteří si úzkostlivě chrání obsah ledničky, nejsou vždy hodni obdivu. Je totiž velký rozdíl mezi lidmi, kteří se naučí tzv. zdravému životnímu stylu a těmi, u kterých se z honby za zdravou stravou stane posedlost nazvaná ortorexie.

Přes práh domu k nim nesmí přijít nic, co není kvalitní, zdravé a pečlivě vybrané. Denně si přesně hlídají, co jejich tělu prospěje, a na rodinnou večeři si klidně vezmou svoje jídlo, protože jen oni vědí, co je pro ně nejlepší. Na pozvání do restaurace v jejich případě také klidně zapomeňte a nesmíte se divit, když opovrhnou i nabízenými dobrotami v biokvalitě, které kvůli nim přichystáte. V té nejtěžší fázi své nemoci totiž člověk posedlý zdravou stravou anebo ortorektik klidně může prožívat paranoidní stavy a podezřívat vás, že mu pod nálepkou bio chcete podstrčit něco nezdravého.

Jejich život se podobá peklu, ale oni v něm žijí s pocitem, že dělají to nejlepší, co mohou. Často je v tom podporuje i jejich okolí, kterému dlouho nedochází, že není něco v pořádku a slepě obdivuje ortorektickou schopnost sebedisciplíny. Největší zákeřností ortorexie, anebo snahy jíst extrémně správně a zdravě, je totiž fakt, že přichází pomalu a zpočátku to skutečně vypadá jako ideální model. Opak je ale, bohužel, pravdou...

Nejmladší z rodu PPP

Ortorexii (lat. Orthorexia nervosa) dnes medicína zařazuje už regulérně mezi tzv. poruchy příjmu potravy (PPP), mezi které ještě do 80. let minulého století patřili jen známější anorexie a bulimie. To, kromě jiného, znamená, že jde o onemocnění psychického původu, které se zdravým životním stylem, s kterým se zaměňuje, nemá nic společného. Ortorektik totiž zaměřuje svoji pozornost jen na jídlo, zatím co do zdravého životního stylu přece patří i pohyb, relaxace, prostor pro sebe samého a především duševní rovnováha.

Ortorektikovi ale všechen volný čas pohltí jeho snaha jíst ortodoxně správně. A tato nutkavá, extrémně úzkostná snaha ho, kromě jiného, stresuje. Tím více, čím víc se jí věnuje.

Ohrožený druh

Mezi ty, které ortorexie ohrožuje, patří především citlivější jedinci zaměření na detail, lidé velmi precizní, většinou s vyšším vzděláním, nejčastěji ve věku 30 - 40 let, ve většině případů ženy. Ortorektiků - mužů je více než anorektiků anebo bulimiků. Patří k nim i někteří sportovci, kterým se strava vymkla z rukou, i obyčejní dospívající chlapci, kteří chodí do posilovny a chtějí vypadat dobře, a tak nejen cvičí, ale také si hlídají stravu. To, že se člověk orientuje na složení stravy, není nemoc jako taková, je to jen nejviditelnější příznak nemoci, která má u každého jiný základ, impuls, projevy.

Ortorexie není onemocnění, které se dá jednoduše označit. Ortorexie představuje široké pole různých diagnóz, jejichž složitost je individuální a u každého ortorektika může být výraznější jiná složka choroby. Jediným jednotným jevem je právě nutkavá pozornost věnovaná složení stravy.

Nenápadné začátky

Onemocnění jako takové potom pro svoje projevy vypuknutí potřebuje základní věci. Nejen citlivou osobnost, o které jsme již hovořili, a okolí, které tendenci k ortorexii nevědomky podporuje. Potřebuje především pověstnou poslední kapku, konkrétní impuls, který všechno spustí. U ortorektika bývá často součástí jeho okolí někdo obézní, těžce nemocný, který v budoucím ortorektikovi probudí obavy ze smrti, utrpení, nemoci. Také tam může být někdo, kdo si sám úzkostlivě hlídá stravovací návyky.

Ale všeobecně u PPP nikdy není příčina nemoci ve stravování, vždy jde o ventilované chování, kdy se člověk trápí něčím emocionálním, citovým, co nemůže dostat pod kontrolu, a proto se snaží dostat pod kontrolu něco jiného. Tím se stane právě strava, kterou - když může řídit - si spojuje s pociti bezpečí a jistoty, které jinak pociťuje jako chybující. V každém případě nemusíte dlouhé měsíce ani roky poznat, že se něco děje. Že je něco špatně, nemusí vědět ani sám ortorektik, který je přesvědčený o správnosti svého konání.

Ochuzený život

Rozhodně smutné na ortorexii je, že výrazně snižuje kvalitu života. Ortorektik se zhoršující se nemocí omezuje množství obchodů, v kterých je ochotný nakupovat. Pečlivě čte etikety a nutkavým způsobem si zjišťuje složení toho, co jí. Postupem času se orientuje jen na obchody se zdravou výživou, bioprodejny, farmářské trhy. Sedí na internetu a sbírá informace o tom, co je zdravé a co ne, je schopný si ověřovat složení potraviny i výrobců, když na to přijde. Často mezi ortorektiky najdete příznivce makrobiotiky, veganství a jiných, relativně extrémních stravovacích systémů, kterým sice nejde o počítání kalorií, ale omezováním vhodného spektra potravin i tak bývá výsledkem hubnutí, nedostatek vitaminů, tuků ve stravě, rychlých sacharidů....

A logicky následuje zhoršení zdravotního stavu, které je paradoxní, když vezmete v úvahu, že ortorektik všechno výše uvedené podniká ve snaze udržet se zdravý. Se zhoršující se nemocí se zmenšuje spektrum "vhodných" potravin, kalorický příjem, což má za následek kromě jiného nutriční podvýživu, chudokrevnost, řídnutí kostí, vypadávání vlasů anebo například stavy hypoglykemie nebo nízké hladiny cukru v krvi.

Ta potom prohlubuje ortorektikovi stavy úzkosti, způsobuje dezorientaci, narušuje soustředění. Tělo, které by tedy oproti laickému předpokladu mělo na extrémní zdravé stravě prospívat, začne místo toho postupně upadat. Po fyzické i psychické stránce, protože k úzkostem se přidává roztržitost,nervozita, nespolečenskost, u jiného zase deprese, paranoia a podobně. Při tom všem je nejvíce potřebné mít stále na paměti, že u každého se ortorexie projeví trochu jinak, stejně jako trochu jinak vznikla.

Léčba, anebo smrt?

Jako u každé psychické poruchy je léčba ortorexie složitá. Předpokládá hlavně ochotu nemocného nemoc přiznat, nechat se léčit a smířit se s tím, že bude doživotně ohrožený návratem svého onemocnění. To je, bohužel, stejné při všech psychických poruchách a bez osvícené pomoci někoho z blízkých téměř nereálné. Ale ani to, že problémy dostanete za několik let s pomocí odborníků pod kontrolu, neznamená, že nad nimi jednou a navždy zvítězíte. Stále budou bublat pod povrchem a když přijde impuls, který nemocného znovu znejistí, může se všechno vrátit.

A všechno začne znova. Ortorexii je složité léčit i pro její komplexnost. Když si připomenete, co ji může provázet, dá se vlastně lehce zaměnit s množstvím jiných psychických onemocnění. Tak či onak, v první řadě je u ní třeba zjistit příčinu, překonat základní problém. Pokud se toto podaří, ortorexie ve smyslu posedlosti zdravým jídlem automaticky zmizí. Začínat ale od řešení otázky jídla je nesmysl, protože si znovu zopakujme, že posedlost zdravou stravou je jen příznakem hlubší psychické poruchy.

A co když ortorektik se svými problémy nic nedělá? Potom se také, bohužel, může stát, že se v uvozovkách ne tak závažná ortorexie rozvine do závažnějšího problému - anorexie. A i přesto, že toto je opravdu extrémní scénář, je dobré to vzít v úvahu a nenechat problémy zajít dále, než je třeba.

Čitelný původ

Slovo ORTOREXIE se skládá z dvou řeckých slov: ORTHOS = správný a OREXIS = chuť. A i když je důležité i to, abychom jedli správně, stejně jako chutně, patologické ortorexii je lepší se vyhnout velkým obloukem.

Kde se ortorexie vzala?

O ortorexii slyšeli prvně lidé v USA, kde roku 1997 vydal lékař Steven Bratman knihu Fanatici zdravé stravy. V ní vycházel ze svých vlastních zkušeností, protože právě on sám podlehl nutkání mít zdravé stravování perfektně pod kontrolou. Jako lékaři si svoje chyby, naštěstí, včas uvědomil a začal o nich veřejně mluvit i v souvislosti s mediální masáží a kultem přehnané štíhlosti, který prezentují mnohé celebrity a známé osobnosti a které se snaží obyčejní lidé bezhlavě napodobovat.

Kde končí zdravé stravování a kde začíná ortorexie?

Nemoc začíná tam, kde něco začíná člověka v něčem omezovat... Když nemůžete jet na dovolenou, protože se bojíte, že v destinaci nebudou dost dobré obchody nebo restaurace, když se chováte zvláštně, vymykáte se normálnímu životu a po celý den vás svírá strach a obavy, že děláte něco špatně.

Otestujte se!

Je velmi nepravděpodobné, že byste po přečtení článku sami dokázali říci, že jste asi posedlí zdravou stravou. Ale pro jistotu: nechcete si udělat jednoduchý Bratmanův test? Zabere vám to sotva pár vteřin a rychle odhalí, jak na tom právě vy jste ve vztahu k ortorexii. Pravdivě zodpovězte následující otázky:

• Plánujete svůj jídelníček několik dní dopředu?
• Přemýšlíte tři a více hodin denně nad dietou?
• Stali jste se k sobě přísnějšími?
• Snížila se kvalita vašeho osobního života na úkor dodržování zdravého životního stylu?
• Upřednostníte vždy nutriční kalorie, anebo chuť jídla?
• Zvýšila se vaše sebeúcta k vlastní osobě, protože žijete zdravěji?
• Máte pocit viny, když porušíte dietu?
• Vymizeli z vašeho jídelníčku nekompromisně navždy vaše oblíbené pokrmy?
• Působí vaše dieta problémy při setkáních s přáteli, s rodinou anebo při stravování mimo domov?
• Cítíte uspokojení, když se zdravě stravujete?

0 - 5 kladných odpovědí

Zdravý životní styl vás zajímá tím více, čím více ho máte, ale pokud jste pod hranicí pěti, postačí, když se zastavíte a přehodnotíte, zda byste si nezasloužili věnovat pozornost i něčemu jinému.

6 a více kladných odpovědí

S každým dalším ANO je jistější, že by bylo rozumné vyhledat odborníka specializujícího se na poruchy příjmu potravy...

Pokuste se s někým seznámit na naší seznamce a vyrazte na rande.

[ivi]