Domů

Seznamovací dotazník

Fotoseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Velké téma: vegetariánství a veganství

26.leden 2018
Velké téma: vegetariánství a veganství

Život s masem, nebo bez masa? Pro zapřísáhlé vegetariány je tato otázka zbytečná, protože pro ně je život s masem naprosto nepřijatelný. Ovšem ti, kteří maso milují, si zase svůj život bez masa představit neumějí. Co je lepší - jíst maso, nebo se mu celoživotně vyhýbat?

Na to není tak snadná odpověď, a to proto, že ani odborníci nemají jasno. Někteří tvrdí, že maso potřebujeme kvůli živočišným bílkovinám, jiní zase tvrdí, že živočišné bílkoviny jde hravě nahradit alternativami a že se můžeme klidně obejít bez masa. Jsou lidé, kteří říkají, že konzumace masa je pouze historický omyl a že vlastně člověk masožravec není. Nikdo nechce nikoho nutit k rozhodnutí mezi oběma stravovacími styly, a už vůbec ne naštvat striktní vegetariány či naopak ty, kteří maso konzumují s velkým potěšením.

Z masožravce vegetariánem

Ne každý vegetarián je vegetarián. Vegetariánství není jen o tom, že se rozhodnete nejíst maso, ale je to především životní styl. Takže žádná módní záležitost, kterou jste se rozhodli zkusit. Ti, kdo nejedí maso, vedou zdravější způsob života, což ostatně potvrzuje i řada lékařů. Někdy se vegetariáni nebo vegani také uchylují k opuštění od alkoholu a kouření.

Někteří z lékařů neradi přiznávají, že spousta lidí, kteří vyloučili ze svého jídelníčku živočišné potraviny, je tak nějak zdravější. Nejsou přecpaní, tedy nemají potíže se zácpou a nadýmáním. A statistiky také mluví jasně. Vegetariáni mají méně infarktů a kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny tlustého střeva a konečníku a méně zhoubných nádorů. Tak jak to tedy koresponduje s názory těch dalších, kteří tvrdí, že bez živočišných bílkoviny, minerálů a železa, které najdeme nejvíce právě v hovězím mase, se naše tělo neobejde a strádá?

Nejíte maso? Hlídejte si, co jíte

Ať už jsou důvody rozhodnutí být vegetariánem jakékoli, je důležité, aby lidé s touto volbou dbali na přísun důležitých látek. Jedině tak budou skutečně fit. A pokud si neví rady, je doporučeno poradit se u nutričního specialisty. V každém případě je důležité si hlídat pár věcí.

Vápník

Budete-li jíst mléčné výrobky, problém s jeho nedostatkem by neměl nastat.

Vitamin D

Denní dávka by měla být aspoň 400 jednotek. Pravda je, že ani konzumenti masa ho nemají dostatek.

Železo

Jeho nedostatek je velmi častý, proto je vhodné jej doplňovat potravinovými doplňky. Stejně tak jako železo ale potřebujete také zinek, takže si dopřávejte ořechy a čočku. Využitelnost železa je efektivnější, budete-li konzumovat hodně potravin obsahujících vitamin C. Užíváte železo v tabletách? Pak vždy půl hodinu před jídlem.

Vitaminy skupiny B

Hlavně B12 je důležitý a najdete ho především v živočišné stravě, ale také v kvasnicích a kysaném zelí.

Bílkoviny

Výhodu mají ti, kteří jedí aspoň mléčné výrobky a vejce, ideálním zdrojem bílkovin je tvaroh a vaječný bílek.

Vegetariánství je životní styl

Vláknina

Najdete ji v celozrnných potravinách (alespoň 6x denně), chlebu, rýži, bramborách, těstovinách, ale také v zelenině, ovoci a luštěninách. Ty navíc mají i hodně bílkovin, takže vegetariáni by na ně neměli zapomínat.

Tuky

Olivový olej je bohatý zdroj vitaminů A a E a také nenasycených mastných kyselin.

Veganství - přísnější forma vegetariánství

Strava veganů má mnohem více rizik než strava vegetariánů. Jak říkají nutriční poradci, díky tomu, že neobsahuje nejen maso, ale ani mléko, mléčné výrobky a vejce, stává se často deficitní v příjmu esenciálních aminokyselin, což jsou stavební látky bílkovin, které si organismus nedokáže sám vytvořit z jiných látek. Deficit se může projevit zhoršeným hojením ran, zhoršenou imunitou, nekvalitní pokožkou a podobně. Pokud veganství praktikují rodiče i na dětech, nezřídka jsou tyto děti drobnější a mívají opožděný vývoj, a to zejména tělesný, čímž hrozí vyšší riziko některých chorob.

I veganský jídelníček jde ale sestavit vyváženě. Klade to vysoké nároky na čas, vědomosti a na znalost nutričního složení potravy. Důležitá je skladba bílkovin v rostlinných zdrojích. Například luštěniny jsou sice celkem bohatým zdrojem bílkovin, ovšem zdaleka ne tak dobrým, jako například vejce nebo mléko. Podobně jsou na tom obiloviny. Kombinování různých zdrojů bílkovin rostlinného původu zvyšuje jejich využitelnost.

Vegani, kteří to vědí, kombinují z tohoto důvodu v jednom jídle například fazole a jáhly, hrách a ječmen. Jako alternativu klasického způsobu stravování nelze veganství doporučit s klidným svědomím jako vegetariánství.

Co si pamatovat

Vegetariáni nejedí maso včetně drůbeže a ryb, ale konzumují vejce, mléko a mléčné výrobky. Vegani jsou vegetariáni, kteří nekonzumují vůbec žádné živočišné produkty, tedy ani mléko, mléčné výrobky či vejce. Existují také ovovegetariáni, kteří si čas od času dají vejce, laktovegetariáni zase zařazují do jídelníčku mléčné výrobky, laktoovovegetariáni jedí vejce i mléčné produkty. Existují také tzv. semivegetariáni neboli poloviční vegetariáni, kteří si někdy dají rybu, drůbež nebo střídají ryby s drůbeží. Jedno mají ale všichni společné - nejedí nikdy hovězí.

Při sestavování jídelníčku si dejte pozor

Strava s vyloučením nebo omezením potravin živočišného původu může mít mnoho přínosů, ale v případě špatného sestavení také nedostatků. Vegetariání jsou lidé, kteří vědomě odmítají konzumaci jakéhokoli masa. Ať už jsou důvody jakékoliv, výsledek je podobný. Kromě obilovin, brambor, luštěnin, olejů, ořechů, ovoce a zeleniny obsahuje jejich jídelníček i mléko, mléčné výrobky, a vejce. V poslední době lze zaznamenat trend odmítání kravského mléka a výrobků z něj. Nahrazováno je ovčími a kozími produkty.

Dobře sestavený, dostatečně pestrý a vydatný vegetariánský jídelníček může organismus velmi dobře zásobit všemi potřebnými živinami. V některých případech se v poradně setkáte s deficitem železa a následnou chudekrovností. Důvodem bývá fakt, že železo obsažené v potravinách rostlinného původu je v organismu velmi špatně přeměňováno na látku, která se dobře vstřebává a využívá. Další deficitní látkou mohou být některé minerály a stopové prvky., ale nebývá to už tak časté.

Občas bývá problém velmi vysoký příjem vlákniny z rostlinných zdrojů. Vláknina je sice látka užitečná, ale v nadměrném množství může zhoršovat absorpci některých vitaminů a živin z tenkého střeva do krve. Obecně lze tedy konstatovat, že jídelníček uvědomělých vegetariánů, tedy těch, kteří nepodléhají každému novému tvrzení o potravinách a používají hlavně selský rozum, bývá o něco zdravější než jídelníček všežravců.

Vegetarián vs. vegan

Kdo je zdravější - vegetarián, nebo ten, kdo jí maso?

Dagmar, 30 let, Střední Čechy

"Jsem vegetariánka a maso jsem nejedla ani v těhotenství. Dítě se narodilo zdravé, mělo skoro 4 kilogramy a žádný problém. Hlídala jsem si jídelníček, konzumovala mléčné výrobky, vejce, dostatek luštěnin, zeleniny a ovoce a brala jsem potravinové doplňky pro těhotné. Myslím, že se z toho dělá tak trochu věda a nebezpečí vegetariánství se zbytečně dramatizuje."

Oblíbený recept

Shimeji miso omáčka s rýží
  • jedno balení shimeji hub
  • cibule
  • paprika bílá
  • pórek
  • miso pasta
  • badyán, skořice, pepř, sůl
  • sojová omáčka tamari
  • sezamové semínko
  • olivový olej
  • sojové mléko
  • škrob
  • mořská řasa nori

Dáme si vařit jasmínovou rýži a mezitím pokrájíme cibulku. Osmahneme na oleji ve wok pánvi, přihodíme pokrájený pórek a papriku, okořeníme lehce badyánem a skořicí (na skořici pozor, ať vám neujede ruka), pepř, sůl, zakápneme sojovkou a přidáme opláchnuté pokrájené shimeji houby. Chvilku orestujeme a zalijeme sojovým mlékem (nebo jiným rostlinným mlékem) a necháme změknout houby. Ke konci přidáme 4 lžičky miso pasty, posypeme mořskou řasou a sezamovým semínkem dle chuti a lehce zaškrobíme, ať omáčka trošku zrosolovatí. Podáváme s rýží.

Dana, 35 let, Jižní Čechy

"Žijeme na venkově, kde chováme slepice, králíky a pěstujeme zeleninu. Jednou týdně si dopřeji králičí maso, čas od času drůbež, a když přinese manžel rybář nějakou dobrou rybu, nepohrdnu jí. Maso mi chutná, ale s jeho konzumací to nepřehním. Vepřové nejím vůbec, hovězí jen někdy, když na něj dostanu chuť. Osobně si myslím, že člověk má jíst to, o co si řekne jeho tělo, žádné extrémy, žádné přejídání ani omezování."

Je zdravá, hýbe se normálně a její děti nemají žádné potíže. Která je ta pravá? Na to se nedá odpovědět. Pravda určitě je, že spousta lidí přestává jíst maso i proto, že produkce masa se podílí na poškozování životního prostředí. Pouze separovat odpad prý není dostatečná pomoc přírodě.

A proto také obhájci vegetariánství tvrdí, že pokud to někdo myslí se záchranou Země opravdu vážně, měl by se stát vegetariánem. Nutit nikoho ale nelze, je to rozhodnutí, které musí udělat každý sám za sebe.

Nedostali jste chuť zajít do restaurace na dobrou večeři podle vašeho uvážení? Kdo ví, třeba tam narazíte na nějakou lásku vašeho života. A jestli ne, zkuste online seznamku.

Zdroj: https://www.healthline.com

[ivi]

Sdílejte tento článek na: