Modro-červená chuť zdraví

Nejen čerstvé maliny, ostružiny a jahody potěší naše chuťové pohárky a povzbudí organismus, stejně nám poslouží i jejich sušené listy a kořeny. Máte zkušenosti s blahodárnými účinky malin a ostružin? Nemáte? Tak je ten pravý čas se o nich něco dozvědět.

Ostružiník je velice obsáhlý rod rostlin z čeledi růžovité, jeho plody jsou známé jako ostružiny a maliny. K nejznámnějším patří například ostružiník ježiník, moruška a mnoho dalších včetně ostružiníku maliníku. V USA a v Asii roste ostružiník ojíněný, jemuž se říká černé maliny. A teď se v tom vyznejte! I když ostružiník patří mezi růžovité, růže na něm nerostou, a tím pádem neplodí ani šípky. Na ostružinících se po odkvětu vytvoří souplodí peckoviček, tedy lidsky řečeno vzniknou plody označované jako ostružiny a maliny.

Ale kdy jsou to ostružiny a kdy naopak maliny? Nejjednodušším rozlišovacím znakem bude barva. Ostružiny jsou tmavě modré až černé, maliny červené nebo žluté. A obojí je velmi chutné a zdravé ovoce stejně jako jahody, které rostou na jahodnících a není u nich o čem pochybovat. Jahody jsou prostě jahody.

Co je tedy co?

Množství druhů rodu ostružiník je skutečně nebývale rozsáhlé, dodneš není známý přesný počet, ale obvykle se uvádějí přes tři stovky druhů. A proto se dělí do třiceti poddruhů. Mimochodem, právě z tohoto důvodu vzniklo v Anglii speciální biologické odvětví, které zkoumá ostružiníky. Říká se mu batologie. Jak je vidět, i odborníci mají s ostružiníky problémy, takže se nikdo nemůže divit nám laikům a pouhým konzumentům plodů.

Při orientaci v tom, co je co, nám příliš nepomůže ani vysvětlení, že plané a šlechtěné ostružiníky, které nenesou maliny, ale ostružiny, označujeme nesystematickým společným názvem ostružiny. Šlechtěné ostružiníky - ostružiny jsou nejčastěji uváděny pod kolektivním nesystematickým společným názvem zahradní ostružiny. Jakkoli by se mohlo zdát, že jahodníky nemají s ostružiníky nic společného, protože jejich keříčky jsou nízké, dosahují výšky do dvaceti centimetrů, zatímco ostružiníkové keře mohou být i hodně přes metr vysoké, nemají trny.

O ostružiníky se můžeme pořádně poškrábat a popíchat a jejich plody jsou jednoznačné - malé, střední nebo velké. Jestli si myslíte, že se o jahody popíchat nemůžete, není tomu tak. Jahodníky totiž patří také do čeledi růžovitých.

Jahody pro chuť

O tom, že čerstvé jahody, lesní i zahradní, obzvláště vlastnoručně utržené, jsou nesmírná pochoutka, nikdo nepochybuje. Stejně tak chutnají se šlehačkou nebo ve zmrzlinových a ovocných pohárech, v nápojích, ale i jako marmeláda na čerstvém chlebu či rohlících, receptů na úpravu je nespočet. Čerstvé jahody bez cukru jsou nesmírně zdravé a měli bychom je konzumovat při překyselení žaludku, chudokrevnosti, při cukrovce, ale také na pročištění krve, proti tvorbě žlučových, močových a ledvinových kamenů a při revmatismu.

Například švédský přírodovědec Carl von Linné, který žil v 18. století, tvrdil, že si konzumací velkého množství jahod vyléčil dnu. Slazené jahody s mlékem nebo se smetanou posilují nervy a srdce. Odborníci potvrzují, že jahody regulují výměnu solí v organismu a dodávají mu vitamin C, který obsahují ve vysokém množství. V podstatě totéž platí o ostružinách a malinách. Všechny rostliny, plody i listy a kořeny, vyjma jahodníku zahradního, který nemá léčivé účinky, obsahují třísloviny, flavonoidy, draslík, železo, vitamin C, cukry, organické kyseliny, pektiny, antokyan a mnoho dalších látek.

Kdy nám pomůže jahodník

Především si musíme uvědomit, že účinky jahodníku jsou velmi mírné, takže k tomu, abychom zaznamenali jeho léčivé účinky, je nutné dlouhodobé užívání. Čaj z listů čistí krev, rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak. Nálev připravený z listů a kořenů jahodníku má uklidňující účinky na nervy a celkově povzbuzuje organismus, navíc je to čaj velmi chutný, takže jeho pití se nebrání ani děti, ale přednost určitě dají jahodám s mlékem nebo se šlehačkou.

Díky látkám, které jahodník obsahuje, působí protizánětlivě a svíravě, a proto se používá při zánětech sliznice střev, při ledvinových kamenech a chorobách ledvin a močovného měchýře, ale také při horečkách nebo revmatických onemocněních. Čaj i plody staví průjem, a na druhé straně pomáhají od zácpy a celkově zlepšují trávení. Základní odvar připravíme ze dvou lžiček sušeného listu (nebo z čerstvého listu, květu a kořene), které povaříme 10 minut ve čtvrtlitru vody. Necháme 15 minut vylouhovat a pijeme jeden až dva hrnky denně.

Čaj je nejen léčivý, ale i lahodný a osvěžující. Jenom pozor na to, že čaje z jahodníku mají močopudné účinky.

Ostružiny a maliny

Ještě do konce minulého století byly pro potravinářské účely sbírány pouze plody ostružiníku, pro účely léčebné pak jenom listy. To se v posledních letech změnilo díky objevu výjimečně silného ochranného a antioxidačního účinku bioflavonoidů, které plody obsahují. Od té chvíle patří plody mezi důležité léčebné drogy a jako potravina mezi ovoce, jehož zvýšená konzumace je více než žádoucí. Nejvýhodnější je pochopitelně konzumovat ostružiny čerstvé.

Příznivě působí na vyprazdňování a upravují střevní mikroflóru, protože sušením se v plodech nepatrně snižuje obsah vitaminu C, ale antioxidační účinek flavonoidů zůstává v podstatě beze změny. Známý a chutný je také ostružinový sirup, který se ve farmacii využívá pro přibarvování a zlepšení chuti některých léků. V lidovém léčitelství se plody ostružin a šťáva z nich používají například při nachlazení, chrapotu, vysokých horečkách, ale také při zvětšené štítné žláze.

Pravidelné užívání zpomaluje stárnutí buněk, a to jak pleti, tak především mnoha orgánů, kupříkladu mozku nebo srdce a cév. Na pokusech s potkany vědci prokázali, že ostružiny, respektive maliny a malinoostružiny, i když těch je zapotřebí konzumovat mnohem větší množství, prakticky zastavují kyslíkové stárnutí mozku savců. Biolog Gary Stoner z Ohia už před dvanácti lety publikoval zprávu o tom, že u krys, které byly krmeny ostružinami, se snížil výskyt nádorů tlustého střeva o 60 až 80 procent.

Dejte si něco dobrého

Ostružinová omáčka

Ovocné omáčky jsou vhodné nejen na moučníky, ale i k masu, drůbeži nebo zvěřině. Podáváme je teplé (zejména k masovým pokrmům) i studené (především k moučníkům a dezertům). Připravujeme je nejen z čerstvého, zmazeného, kompotovaného nebo sušeného ovoce, ale také z ovocných protlaků, džemů či rosolů.

Suroviny

150 g ostružinového džemu, 150 ml červeného vína, 1 lžička škrobové moučky, 2 lžíce plnotučné hořčice, 3 lžíte pomerančové šťávy, 1 lžíce rumu, 4 až 5 lžic kompotovaných ostružin, sůl

Postup

Ostružinový džem dáme do misky a vidličkou dobře rozmícháme. Víno se škrobovou moučkou uvedeme za stálého míchání do varu a odstavíme. Postupně přidáváme džem a další suroviny a vařečkou promícháme. Ostružinovou omáčku podáváme ke zvěřině nebo drůbeži.

Malinový likér

Likéry se hodí na přelití pudinkových a zmrzlinových pohárů, palačinek, omelet nebo na pokapání piškotových i jiných moučníků. Domácí likér v hezké láhvi může být milým a netradičním dárkem přátelům.

Suroviny

1 l malin, 2 vanilinové cukry, 2 hřebíčky, kousek celé skořice, 1 l vodky, 400 ml vody, 500 g pískového cukru

Postup

Maliny vložíme do nádoby, přidáme vanilinový cukr, hřebíčky, skořici, zalijeme vodkou a necháme asi 6 týdnů macerovat. Během této doby je několikrát protřeseme, aby se obsah promíchal. Poté svaříme vodu s cukrem. Maliny s vodkou přecedíme a přilijeme vychladlý cukerný sirup. Můžeme ještě jednou přecedit přes jemné sítko. Malinový likér nalijeme do lahví, dobře uzavřeme a uchováme v chladu.

Kančí kotlety s jablky a ostružinami

Nejchutnější maso mají mladí divočáci do dvou let s hmotností asi 50 kg. Starší kusy, které dosahují hmotnosti i přes 200 kg, mají maso tužší a hůře stravitelné. Jejich maso je tučnější a méně chutné. V době páření má maso kňourů nepříjemnou chuť a zápach.

Suroviny

4 kančí kotlety (po 150-200 g), sůl, mletý pepř, 1 lžička drcených jalovniček, 2 lžíce oleje, 1 lžíce másla, 50 ml červeného vína, 1 větší jablko, 100-200 g ostružinového kompotu, 4-6 vlašských ořechů

Postup

Kančí kotlety na okrajích nasekneme, naklepeme je, osolíme a okořeníme pepřem a drcenými jalovčinkami. na rozehřátém oleji je po obou stranách zprudka opečeme. Přidáme polovinu másla, podlijeme červeným vínem a za občasného podlévání dusíme doměkka.

Hotové kančí kotlety obložíme plátky jablka podušenými na másle a okapanými ostružinami. Ozdobíme půlkami vlašských ořechů. Podáváme s bramborovými kroketami nebo pečenými bramborami.

Malinová pěna

Pěny se připravují většinou ze sněhu z bíllů s přidáním cukru, ovoce nebo ovocného protlaku. Jsou nadýchané a lehké, ale rychle klesnou a zvodnatí. Připravujeme je proto těsně před podáváním.

Suroviny

4 bílky, 3 lžíce pískového cukru, 150 g malin, maliny na ozdobení

Postup

Nejprve bílky částečně ušleháme a po přidání cukru došleháme dohusta. Do sněhu vmícháme rozmačkané maliny. Pěnu rozdělíme do pohárů a ozdobíme malinami.

Máte na něco dobrého chuť? Tak se seznamte a pozvěte dotyčného na něco dobrého do cukrárny, jistě si vyberete a bude to příjemné rande.

Zdroj: https://www.organicfacts.net

[ivi]