Majoránka: Seznamte se s kouzelnou léčivkou

Výjimečnou vůni, chuť i léčivé účinky majoránky znali lidé už v době starověku. Bylo to hlavně Středomoří, odkud se později tato aromatická bylinka díky křížovým výpravám rozšířila do celé Evropy. V naší kuchyni je považována za vynikající koření proti nadýmání a je oblíbena i proto, že vám může pomoci zbavit se migrény, rýmy a kašle nebo uklidnit nervovou soustavu.

Možná jste kdysi znali píseň od Karla Zicha Máš chuť majoránky. Přirovnával v ní svou lásku k této voňavé bylince. Víte, že se v dávných dobách tvrdilo, že dokáže přičarovat lásku nebo předcházet hádkám? A nejen to, prý byla také silným afrodisiakem. Nejspíš tedy na slovech Zichovy písničky něco bude. Tak jdeme na takovou malou procházku bylinkovou zahrádkou, kde si budete moci přivonět k poměrně malé a nevýrazné, avšak nesmírně silné a účinné léčivé rostlince zvané majoránka, která má ovšem nepřeberné množství využití v kuchyni a vlastně i magické působení. Jak vůbec vypadá majoránka?

Kde se vzala, tu se vzala

Odkud majoránka pochází, se přesně neví. Její původní domovinou může být severní Afrika, pravděpodobně Libye, ale také jižní Asie, přesněji Indie. Pěstovali ji už ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě. Velice záhy zdomácněla téměř v celé oblasti Středomoří. Do Evropy se rozšířila až v 16. století. V dnešní době se vyskytuje v oblasti Přední Asie a Středomoří a v různých zahradách po celém světě.

Je jednou z nejčastěji používaných bylinek v české kuchyni a uplatňuje se i v přírodním léčitelství. Slovensky se jí říká majorán zahradný a má spoustu dalších lidových přízvisek, například marjánka, majorán, maděránek, marijánek, majerán nebo voněkras. U nás není majoránka schopna přečkat tuhou zimu, proto se pěstuje jako letnička a každý rok se vysévá znovu, není vůbec mrazuvzdorná. Její přezimování je doma složité.

Jak o ni pečovat?

Tato vonná bylinka přímo miluje slunečná a teplá stanoviště, která jsou chráněna před větrem. Daří se jí v propustné půdě bohaté na živiny. V suchém prostředí bude prospívat také. Jediné, co majoránka nesnese, je mráz. Zalévejte ji přiměřeně, občas přidejte organické hnojivo, ale jinak nepotřebuje nějakou zvláštní péči. I tak se vám bohatě odmění. Z majoránky se využívají čerstvé i sušené lístky. Stříhejte ji za slunného počasí, nejlépe kolem poledne.

Když ji ostříháte asi pět centimetrů nad zemí, znova vám obroste. Za sezónu ji lze sklidit dvakrát až třikrát, přičemž naposledy by to mělo být na podzim před prvními mrazíky. V tu dobu se sklízí celá rostlina, která se pak suší. Pro okamžitou spotřebu ji ale můžete trhat průběžně. Nespotřebovanou majoránku je možné usušit ve svazečcích na suchém, dobře větraném místě maximálně do 40 stupňů, optimálně tam, kam nesvítí sluníčko. Naprosto ideální jsou neobývané půdy nebo podkrovní místnosti.

Možná si pamatujete, že tímto způsobem bylinky sušily vaše babičky nebo dřívější babky bylinářky a kořenářky. Poté, co majoránku dostatečně usušíte, ji uchovávejte v látkovém sáčku nebo v dobře těsnící sklenici. Majoránka patří k výrazným magickým bylinám a její semena jsou snadno dostupná, výsev není problémem. Když si ji budete pěstovat v blízkosti svého domu, příjemně vám tam bude vonět, ale také pomůže zadržet negativní energie.

Majoránka z historického hlediska

Ve starověkém Řecku a Římě se věřilo, že majoránka upevňuje lásku a sílu srdce, a proto se z ní vily věnce pro novomanžele jako symbol lásky, štěstí a cti. Tento zvyk se v některých částech jižní Evropy uchoval dodnes. O nějakou dobu později slavila majoránka úspěchy jako lék na nešťastnou lásku a zlomené srdce. Jde o významnou bylinu, která byla někdy v oblibě jako koření a jindy sloužila právě jako léčivo. I sám velký Hippokrates se ve svých dílech zmiňuje o několika lékařských využitích majoránky. 

V antickém Řecku ji dokonce vysévali na hroby svých nejbližších, protože věřili, že duším zemřelých přinese věčný mír a blaženost. Dávní mystikové tvrdili, že majoránka spolu s oreganem jsou důležitými ochrannými bylinkami, které čistí vše negativní a navozují pocit štěstí. Majoránka se proto přidávala do vykuřovacích směsí používaných při magických rituálech. V 15. století tvořila majoránka oblíbenou součást elixíru lásky.

Ostatně i v dnešní době si tato magická a léčivá bylinka s velmi příjemnou vůní a skromnou krásou poradí s všelijakými lidskými žaly, včetně stresu, rozrušení a podrážděných nervů. Skutečně se jedná o nesmírně užitečnou bylinku zahradní. Je to hodně užitečná trvalka.

Účinné látky pro naše tělo

Majoránka je plná zdraví prospěšných látek, obsahuje velké množství éterických olejů, hořčiny a třísloviny. Má silně kořeněnou chuť, podobně jako tymián, jen je o něco jemnější a sladší. Je velmi známým a oblíbeným kořením. Bez ní si lze těžko představit třeba chutnou bramborovou či čočkovou polévku, některé omáčky, těstoviny, vaječné pokrmy, nádivky či luštěniny. Při tepelné úpravě je třeba ji přidávat až v poslední třetině. Majoránka je úzce spjata s českými a slovenskými pokrmy, ale i s řadou jiných národních kuchyní.

Určitě máte rádi guláš ovoněný majoránkou a takové jídlo mají v oblibě samozřejmě Maďaři i další národy. Neměli bychom ji však zaměňovat s oreganem, i když k tomu její latinské jméno přímo svádí. Čerstvá majoránka je vynikajícím kořením vhodným k aromatizaci octů a olejů, hodí se do bylinkových másel. Rovněž tvoří součást takzvaného bouquet garni, což v překladu znamená doslova zdobená kytice. Jde o svazek čerstvých bylin využívající se k přípravě polévek, vývarů či dušených pokrmů. 

Svazky bylin byly vkládány do připravovaných jídel už v době středověku, ale skutečně první bouquet garni začali používat francouzští kuchaři v 17. století. Drhnutá majoránka, což je sušená směs listů a květů, díky své nahořklé, jemně pikantní chuti učiní řadu jídel, zejména mastných a těžkých, snáze stravitelnými a navíc je nádherně provoní. Luštěniny a zelenina s její pomocí nebudou tolik nadýmat. Majoránku zahradní byste měli užívat v přiměřeném množství a uváženě. 

Tvoří výtečnou součást zdravého stravování, hlavně když se používá pravidelně. Při přípravě dietních pokrmů lze majoránku použít namísto soli. Je využívána v kuchyni i v přírodním léčitelství. Její rozsah je skutečně nevídaný.

Nejčastěji se používají čerstvé nebo sušené listy, rozemleté sušené listy, ale také majoránkový esenciální olej.

Všestranné využití majoránky v oblasti léčitelství

V lidovém léčitelství se majoránka používá jako generacemi osvědčený prostředek podporující lepší trávení, výrazně totiž zlepšuje tvorbu žaludečních šťáv a žluči. Pomáhá i při nechutenství, nadýmání, průjmu, zácpě a bolestivých křečích ve střevech. Má jemné močopudné účinky, mírní nevolnost, odstraňuje plynatost a uklidňuje žaludek. Pomáhá také s uvolněním dýchacích cest při nachlazení, působí proti kašli, má antivirové, protizánětlivé a antibakteriální vlastnosti. Je účinná při senné rýmě a v případě astmatu. 

Snižuje krevní tlak, zmírňuje bolesti hlavy, působí proti stresu a nespavosti. Prospívá při únavě, pocitech slabosti a nervovém vyčerpání, působí jako mírné sedativum a posiluje kardiovaskulární systém. Některé zdroje uvádějí, že rovněž pomáhá při roztroušené skleróze. Ve větším množství však může působit trochu omamně, což však neplatí v případě kocoviny. Od té naopak ulevuje. To ale není ani zdaleka všechno. Majoránku můžete využít k ulehčení průběhu menstruace nebo k příznivému ovlivnění tvorby mateřského mléka při kojení.

Pokud máte podrážděné hlasivky, určitě se doporučuje připravit si majoránkový čaj. Také vnější působení majoránky je velmi pozitivní, neboť uvolňuje a uklidňuje. A tak si ji můžete připravit ve formě nálevu a poté přilít do koupele. Nálev či odvar lze využít i jako kloktadlo v případě nachlazení nebo jako ústní vodu při zápachu z úst, zvýšené kazivosti zubů či paradontóze. Obklad z majoránky dokáže tlumit revmatické bolesti a zabírá při nejrozmanitějších kožních problémech. 

Odvar z bylinky je možné inhalovat při rýmě, astmatu a prochlazení. Pokud trpíte sennou rýmou, zkuste si do každé nosní dírky vložit tampon namočený v silném majoránkovém odvaru. Ale nejdříve si ověřte, že na tuto bylinku nejste alergičtí.

Majoránkový čaj

Připravte jej jednoduše tak, že přelijete 1 PL sušené majoránky, 2 šálky horké vody a nechte scedit a po doušcích popíjejte klidně několikrát za den. Pomůže vám nejen při problémech se žaludkem a střevy, ale také uklidní při stresu a podrážděných nervech. Pro zlepšení funkce trávicího ústrojí pijte 2-4 šálky čaje denně, dokud se vám neuleví. Pro zmírnění menstruačníhch bolestí nebo křečí stačí dva šálky denně. Odvar z majoránky se dá také připravit tak, že dáte do studené vody pár stonků či lístků majoránky a přivedete ji k varu. Pak se voda odstaví a nechá 15 mint luhovat. 

Čajová směs na migrénu

Smíchejte po 5 dílech natě majoránky, natě meduňky, natě levandule a květu prvosenky, po 3 dílech natě vachty, natě třezalky a kořene kozlíku. Dvě PL této směsi zalijte 1/2 litrem vroucí vody a nechte přikryté 20 minut luhovat. Pak sceďte a popíjejte 3x denně. V případě typických bolestí hlavy při migréně se dá čajová směs využít i jako vlažný obklad.

Kam jinam na rande než do pravé čajovny na čajíček?

Zdroj: https://www.herbwisdom.com

[ivi]