Domů

Seznamovací dotazník

Fotoseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Všechny články O seznamovaní Zdraví a krása Volný čas Recenze Soutěže

Karma: vesmírný zákon příčiny a následku

8.listopad 2016
Karma: vesmírný zákon příčiny a následku

Máte někdy ten zvláštní pocit, že vše, co se kolem vás děje, má svá pravidla? Přijde vám, že události ve vašem životě probíhají podle nějakých přírodních zákonitostí? Nevíte, proč se věci odehrávají přesně tak, jak se odehrávají, ale tušíte, že vše má nějaký smysl. Tyto naše pocity a příčiny našich životních radostí a strastí vysvětluje právě karmanový zákon.

Slovo karman znamená v sanskrtu čin nebo konání. Karmanem (karmou) se stává každý čin, jenž je prováděn iniciativně, za určitým účelem, například s touhou po odměně. Karmanem však nemusí být pouze činnost, ale také myšlenka nebo slovo. Znamená to tedy, že naše současné životní štěstí a strasti jsou výsledkem našeho iniciativního jednání a myšlení z minulosti nebo z minulých životů. Zároveň naše současné skutky, vykonávané na základě touhy, vytvářejí nový karman, který se projeví v budoucnosti nebo v našem dalším životě.

Důležité je si uvědomit, že smyslem karmanového zákona není člověka trestat, ale spíše vychovávat. Projevení karmy bychom měli brát jako lekci, ze které se máme poučit a jež by nás měla vést k uvědomění si mravních principů svých činů. Měli bychom se naučit vidět, že každé naše jednání s sebou nese i následky. A to, že se tyto následky neprojeví ihned po daném skutku nebo myšlence, neznamená, že se nevrátí v budoucnu. Naopak, vše se ukládá ve formě karmanu, který se projeví ve vhodnou dobu.

Někdy se stává, že se nám jedna konkrétní situace nebo problém vrací do života v různých obměnách a my se s ní stále neumíme vypořádat a říkáme si, proč zrovna já? Může se jednat právě o vracející se karmu, ze které jsme se pořád nebyli schopni poučit. Někdy se toto zacyklení nazývá karmický mlýn a znamená, že špatné chování, které přetrvává, je nám neustále připomínáno.

Můžeme naši karmu ovlivnit?

Karmanový zákon je velmi pozitivní, protože nám v podstatě říká, že osud máme ve svých rukou. Neexistuje nikdo, kdo by o nás rozhodl. Jen my sami neseme zodpovědnost za své činy. Když toto pochopíme, zjistíme, že vinit někoho jiného, z toho, co se nám v životě děje, není správné. Člověk má určitou možnost ovlivnit tvorbu a podobu nového karmanu a tím pádem svou budoucnost. Pokud totiž nejsou jeho činy vykonávány iniciativně, ale naopak nezištně a bez lpění na výsledku, pak s sebou tyto činy nenesou důsledky a nevytváří se nový karman.

Lidé mohou ovlivnit svůj další karman tím, že jednají v souladu s daným účelem svého současného života. Každý jeden člověk je důležitý a jeho život má předem daný smysl (účel), který by měl splnit. Pokud tohoto dosáhneme, zbavíme se svého ega a překonáme své touhy, které zásadně ovlivňují naši karmu. Jestliže se vymaníme ze zajetí své touhy, která tvoří motivaci k dalšímu konání a tím neustále prodlužuje náš koloběh umírání a zrození, nebude se už dále rodit nový karman. Naopak, co se týče již vytvořeného karmanu, věří se, že tomu se nelze v životě vyhnout. Pokud by se člověk přeci jen pokusil o únik před karmou (např. sebevraždou), následky by byly mnohem horší.

Karma

Typy karmanu

V rámci karmanového zákona rozlišujeme tři typy karmanu:

  • Ágámí karman – jedná se právě o ten typ karmanu, který člověk může ovlivnit. Vzniká na základě současného jednání a projeví se v budoucnu nebo v dalším životě.
  • Prárabdha karman – tento karman již nemůžeme ovlivnit, ale měli bychom ho přijmout a poučit se z něj. Byl vytvořen v minulosti nebo v minulém životě a projevuje se právě teď.
  • Saňčita karman – jde o karman, jež byl rovněž vytvořen v minulosti, ale zatím čeká na své projevení.

Úrovně a druhy karmy

Zatím jsme mluvili o karmě z pohledu jednotlivce, tzn., že každá duše si nese svou karmu z jednoho života do druhého. Avšak kromě této osobní karmy existují i další úrovně. Lidé, kterými byl nebo je člověk obklopen, tvoří karmu skupinovou. Jedná se o členy rodiny, přátelé, kolegy apod. Původ a smysl utrpení ve světovém měřítku (např. války) vysvětluje karma lidstva. Dále existuje také všeobjímající kosmická karma, na základě které by se měl člověk neustále učit a vyvíjet.

Jak již bylo zmíněno, karma není pouze negativní (černý karman), ale může být i příznivá (bílý karman). V různé literatuře je zmiňováno množství dalších druhů karem. Zajímavá je například karma fyzická, což znamená, že nedostatečný respekt k fyzickému tělu se může projevit související nemocí v příštím životě. Pokud třeba budeme trápit své tělo přejídáním, může se fyzická karma projevit jako obezita nebo cukrovka v některém z příštích životů.

S karmou práce zase může být spojeno opakování stejného povolání v dalších životech nebo nutnost odčinit skutky z jednoho zaměstnání v dalším. Například, pokud došlo k úrazu na pracovišti vinou nedostatečně zajištěné bezpečnosti práce, odpovědná osoba (např. majitel podniku) může být v příštím životě záchranářem. Podle karmy vztahu jsou někteří partneři svázáni stejnou karmou nebo láskou z minulosti a z toho důvodu si k sobě v každém životě najdou cestu.

Karmajóga

Karmajóga je jednou ze čtyř jógových cest. (Další z cest – rádžajóga, odpovídá osmidílné stezce jógy, která byla popsána v článku Jóga: více než jen pouhé cvičení.) Jak už je zřejmé z názvu, jde o cestu nezištného konání, které je osvobozeno od touhy po ocenění výsledků činnosti. Karmajogín jedná nesobecky (např. pomáhá druhým) a proto svými činy již nevytváří nové karmany a tím se jeho duše vysvobodí z koloběhu neustálých znovuzrození. Obecně nejznámějším karmajogínem byl Mahátma Gándhí, který bojoval za nezávislost Indie.

Karmajóga

Každý člověk se rodí jako aktivní a činorodý tvor. Tento přirozený stav je výsledkem existence našeho ega. S egem je však spojeno sobecké myšlení a konání, které vytváří představu, že člověk je oddělen od světa a že existuje rozdíl mezi „mým“ a „tvým“. Z tohoto pohledu rozlišujeme dva druhy karmy:

  • Sakám karma – jde o sobecké jednání, které nás poutá ke koloběhu znovuzrození.
  • Niškám karma – nesobecké konání, pochopení, odpuštění. Nesobecké dávání představuje například déšť, který je tu pro každého člověka, každé zvíře a každou rostlinu bez rozdílu.

Aplikováním karmajógy bychom se měli naučit konat sice vědomou činnost tak, jak nejlépe v danou chvíli dovedeme, ale v roli jakéhosi pozorovatele. Každou činnost bychom měli vnímat jako nějakou vyšší povinnost. Měli bychom se uvědomit, že konání na základě motivace přináší sice uspokojení, ale pouze krátkodobé. Cílem činnosti by měla být činnost sama.

Zdroje

D. Frej: Ájurvéda; I. a J. Knaislovi: Encyklopedie jógy; P. Mahéšvaránanda: Systém Jóga v denním životě. Zdroj obrázků: shutterstock.com.

[mon]

Sdílejte tento článek na: