Kardiovaskulární onemocnění trápí velkou část populace. Každý je má v podvědomí, ale dělá i každý něco pro to, aby právě jeho tento problém nepostihnul? Dá se vůbec něco dělat?
Kardiovaskulární nemoci se řadí mezi neinfekční onemocnění, takže se jimi nemůžete od nikoho nakazit, což můžeme rozhodně považovat za plus (i když v poslední době se hovoří už i o spojitosti s různými patogeny). Ale i přes to jsou nejčastější příčinou úmrtí v Evropě (a Česká republika není výjimkou) a i nejčastější příčinou úmrtí osob mladších 65 let. Jak je to možné? Povězme si něco o těchto onemocněních blíže.
Obecně se jedná o všechna onemocnění srdce, ale v užším měřítku se bavíme o nemocích, které jsou způsobené aterosklerotickými degenerativními změnami. Přesně jde o nemoci: ischemická choroba srdeční (ICHS, vede k infarktu myokardu), ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) a ischemická cévní mozková příhoda (ICMP, mrtvice). Všechny jsou způsobené ucpáním některé tepny (nemoc se nazývá podle toho, kde se daná tepna nachází) aterosklerózou. Tepna se ucpe aterosklerotickým plátem, který se skládá z tuků, který se postupně během let ukládá více a více, znemožňuje průchod krve, až se průtok zastaví úplně. Jednotlivé nemoci mohou mít ale i jiné příčiny, např. krevní sraženiny, bublinky vzduchu nebo vaskulitida (zánětlivé onemocnění cév).
Pojďme se kouknout ještě na další tři statistiky. V roce 2000 způsobila onemocnění oběhové soustavy v ČR celkem 53,4% všech úmrtí, nejvíce ICHS - 45,5% mužů a 35,8% žen. Dobrou zprávou ale je, že si lidé začínají uvědomovat riziko těchto onemocnění a prevencí jim snaží předejít. Dokazuje to statistika z roku 2013, kdy na onemocnění oběhové soustavy zemřelo "pouze" 670 lidí na 100 000 obyvatel a na ischemickou chorobu srdeční 364 lidí na 100 000 obyvatel. Dokazuje to ale i lepší lékařskou péči, možnost dopravení se do nemocnice včas a modernější metody a postupy v lékařství.
Za rok 2015 byla statistika následující:
Nemoci oběhové soustavy: Téměř 51 000 mrtvých
Ischemická choroba srdeční: Téměř 21 200 mrtvých
Na grafu ale vidíme, že i když se u nás počet mrtvých na ischemickou chorobu srdeční snížil, i tak jsme v Evropské unii obsadili páté místo, a to není zrovna povzbuzující informace. Žlutá stupnice navíc ukazuje četnost úmrtí u mužů, modrá pak u žen. Můžete si všimnout, že nejmenší četnost lze najít u států jako Francie, Portugalsko, Nizozemsko, Španělsko, Belgie... Všechny tvoří přímořské státy, tak kde asi hlavně bude zakopaný pes?
Obecně příčin kardiovaskulárních onemocnění je hned několik a dělí se na ovlivnitelné a neovlivnitelné.
Začneme neovlivnitelnými příčinami, jelikož, jak název vypovídá, s těmito faktory nelze nic dělat, nelze je nijak změnit. Mezi ně patří:
Věk - četnost s věkem stoupá.
Pohlaví - ve středním věku se vyskytují více u mužů, po menopauze naopak u žen, ale okolo 70. roku se četnost u obou pohlaví vyrovnává.
Genetická zátěž - to znamená, že si každý nese nějaké predispozice od svých rodičů. Pokud někdo tyto predispozice má, většinou se onemocnění dostaví dříve než v 60 letech.
A teď světlejší stránka věci, i když asi jak pro koho. Jedná se sice o skutečnosti, které lze změnit, ale záleží hlavně na psychické síle, úsilí a motivaci daného jedince změnit svůj dosavadní život a dotáhnout věci do konce, to znamená dodržovat je po celý svůj život.
Kouření - všichni ví, že kouření škodí zdraví. Krom jiných škodlivých účinků narušuje cévy a výrazně tak urychluje rozvoj aterosklerózy tepen.
Vysoký krevní tlak - dlouhodobá neléčená hypertenze má také neblahý vliv na cévy a tepny a poškozuje je. Nejlepší je této skutečnosti přecdházet, když už člověk ale hypertenzí trpí, musí brát léky, ačkoliv již nemá žádné symptomy.
Diabetes mellitus - při cukrovce může docházet k oxidačnímu stresu, který napomáhá k tvoření aterosklerotických plátů v tepnách. Dodržujte diabetickou dietu a dostatek pohybu ve správném poměru s inzulinem a udržujte hladinu glykemie v normě.
Zvýšený cholesterol (dyslipidémie, dyslipoproteinémie) - velký problém dnešní populace. LDL, neboli "zlý" cholesterol, se ukládá ve stěnách tepen a tím je zúžuje. To oni jsou základní stavební jednotkou již mnohokrát zmíněných aterosklerotických plátů. Konzumovat bychom měli raději potraviny s "hodným" cholesterolem - HDL. Hladinu HDL snižuje kouření a obezita, a naopak zvyšuje intenzivní cvičení a dietní strava s omezením živočišných tuků a strava obsahující vitamín C.
Nedostatek fyzické aktivity - fyzická aktivita je pro naše tělo velmi důležitá a bez ní nemůže plnohodnotně fungovat. Nespalujeme pak tuky, které se začnou ukládat do cév (i do orgánů)... A dál už to znáte, již to bylo popsáno několikrát.
Obezita - patří mezi vedlejší, protože sama o sobě je jen následkem ovlivnitelných příčin. Kila navíc, resp. tuk navíc, ale tělu rozhodně nepomáhají. Tělo potřebuje zdravou životosprávu, aby mohlo správně fungovat, nebyl nadbytek žádných tuků, které by se mohly ukládat a zároveň nebyly náchylné stěny cév díky jejich poškození.
Koagulační faktor - u 10% obyvatel se objevuje zvýšení faktoru VIII, který má za příčinu zvýšenou pravděpodobnost trombózy. Příčinou mohou být ale i jiné koagulační faktory, než faktor VIII. Koagulační faktory mají za úkol správně srážet krev. Je zařazen mezi ovlivnitelné vedlejší, jelikož jestliže se na dysfunkci faktoru přijde včas, dá se problém léčit a zabránit tak trombóze a oběhovým onemocněním.
Když se člověk podívá na příčiny, asi je mu jasné, jaká bude prevence. Jednoduchá - vyvarovat se ovlivnitelným příčinám. To znamená nekouřit, žít zdravý životní styl s dostatkem pohybu a vyváženou stravou bohatou na vlákninu, vitamíny, "hodný" cholesterol, snížit konzumaci živočišných tuků. Pro představu příklad vhodné stravy ze stránek Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
Vhodné maso je drůbež a ryby, především mořské jako losos, tuňák, sardinky, sleď (alespoň 2x týdně), králík, ovoce a zelenina (cibule, citrusy, česnek, jablka), celozrnné pečivo, luštěniny (fazole), oves, rostlinné oleje (olivový, řepkový) a tuky, houby, len, rýže, bílý jogurt, netučné sýry a mléko.
Naopak nevhodné jsou jednoduché cukry, vysokocholesterolové potraviny (máslo, především vepřové a hovězí maso a vajíčka), tučná a uzená jídla, vysokotučné mléčné výrobky, sádlo, vnitřnosti, slanina, uzeniny, jemné pečivo, sušenky, instantní polévky, kokos, šlehačka, smetana, majonéza, sladkosti.
Upřednostňujte spíše vaření a dušení před smažením a pečením, obsah soli snižte na cca 6g/den.
Dále nezapomínejte na pitný režim, pijte především neochucenou a nesycenou vodu. Snižte spotřebu kávy a alkoholu.
Vyhýbejte se stresu. Sice o tom ještě řeč nebyla, ale stres se významně podílí na kardiovaskulárních nemocích. Člověk se v dnešní době stresuje skoro všude - v práci, doma, na nákupu, kvůli dětem nebo i pořadům v televizi. Zklidněte tempo a zklidněte hlavně sami sebe. Zkuste si zameditovat a popřemýšlet o tom, zda by se váš život nedal žít trochu jinak, bez stresu.
Tím vším jsme si vlastně odpověděli na otázku, proč jasně vítězí přímořské státy v nejmenším počtu ICHS. Jejich obyvatelé jí mnohem častěji ryby než my, jí i mnohem více čerstvé ovoce a zeleniny a celkově lehčí jídla. Navíc se více hýbou a hlavně jsou více pohodoví a ne tak zbytečně neustále napjatí a nepříjemní a na všechno naštvaní jako my Češi. To poslední asi patří k naší povaze, ale ke zdraví nám to rozhodně nepřispívá.
Kromě uvedených příčin ještě existují socioekonomické faktory, které také vedou k rozvíjení kardiovaskulárních onemocnění, i když na to na první pohled nevypadají. Jedná se o dosažený stupeň vzdělání, postavení v zaměstnání, sociální jistotu zaměstnání, typ osobnosti, mezilidské vztahy, stres a depresi. Tyto faktory se poté promítají do životního stylu - strava, kouření, alkohol apod.
Chtěli byste začít svůj nový život kompletně od začátku? Chybí vám k tomu partner, který vás bude podporovat? Zkuste ho najít na online seznamce...
[Lil]
Zdroj:
Přednášky na FZS ZČU paní MUDr. Hany Brůhové a pana MUDr. Jaroslava Jirouše
https://eforms.zpmvcr.cz/jforum/posts/list/46.page
http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Causes_of_death_statistics/cs