Fakta a mýty o tom nejzdravějším

Svět zdravého životního stylu zažívá v posledních letech neskutečný boom. Uvědomělý moderní člověk denně sleduje virtuální profily nutričních odborníků a dává na jejich rady, aby zůstal co nejdéle zdravý, krásný a fit. A tak zatímco nám ještě před třiceti lety odborníci tvrdili, že vajíčka nejsou zdravá, dnes už víme, že v našem jídelníčku nesmějí chybět.

Jak je to s bílým pečivem nebo s lepkem obecně? Skutečně zatěžuje naše trávení a je lepší se s ním definitivně rozloučit? V tomto případě už někteří odborníci bijí na poplach, že pokud zdravý člověk nemá lékařem diagnostikovaný problém s lepkem, vysazovat by ho z pestré stravy neměl. Může si tak budoucí problémy paradoxně přivodit. Studie, o které informoval deník Daily Mail, například právě v bílém pečivu vidí jasný přínos. Podle vědců z Ovieda vyvolává tvorbu bakterií, které mají pozitivní vliv na trávení a náš imunitní systém. Populární je dnes mezi mladými lidmi avokádo. Konzumují ho ve velkém a nemohou si vynachválit velké množství zdravých tuků, které obsahuje.

Zapomínají však na to, že kvůli výsevu dalších a dalších stromů na plantážích už vinou jejich "zeleného zlata" masivně ustupují deštné pralesy. Podle serveru The Guardian se na produkci jednoho kilogravu avokáda spotřebuje 2000 litrů vody. Ostatně, jak se dočtete níže, také tlak adorovaný kokosový olej se postupem času změnil jen v další příčinu masivní ekologické katastrofy. Takže kde je pravda?

Čokoláda

Strašák, nebo zdravá pochoutka?

V případě čokolády bez přehánění platí, že dobrého je teba užívat pomálu a také že kvalita vítězí nad kvantitou. Čtvereček vysokoprocentní hořké čokolády denně má totiž na naše zdraví blahodárný vliv, ovšem tabuka levné mléčné, nebo dokonce bílé čokolády už pro nás znamená vážné ohrožení - a to nejen co se týče štíhlé linie. Aktuální studie Harvardovy univerzity prokazuje, že jeden čtvereček kvalitní čokolády denně dokáže snížit vysoký tlak, zároveň je dobrou prvencí kadiovaskulárních chorob a má pozitivní dopady na fungování našeho mozku. Mimoto čokoláda obsahuje thebromin, látku podobnou kofeinu, která má stimulační efekt a dokáže nastartovat organismus k hubnutí.

Flanavoidy a polyfenoly, kterými je rovněž napumpovaná, jsou zase zdravé antioxidanty, které regenerují a zpevňují cévy.

Víno

Nápoj bohů našemu zdraví svědčí

Milovníci vína s oblibou argumentují, že sklenka dobrého vína denně zlepšuje krevní tlak a snižuje riziko srdeční příhody, a to díky obsahu flavonoidů v hroznech. Vliv má mít víno, konzumované v přiměřeném množství, také na náš mozek a paměť. Je to ale skutečně pravda?

Francouzský paradox neexistuje

V roce 2003 publikoval doktor Kenneth J. Mukamal v renomovaném odborném časopise New England Journal of Medicine velkou studii provedenou u 38 077 mužů, kteří byli sledováni po dobu 12 let, a výše jmenované benefity vína tak potvrdil. Muži, kteří pili 50 g a větší množství alkoholu denně, měli nižší riziko srdečních komplikací než abstinenti. Skvělých výsledků však dosahovali pouze ti, kteří konzumovali bílé víno. U pití červeného vína byl pokles rizika infarktu zanedbatelný. Zpochybněn tak byl tzv. francouzský paradox, který červené víno označuje za zdraví prospěšnější než bílé.

Vyřeší vaše problémy s nespavostí

Není však nutné jej zatracovat, kvalitní červené víno má prokazatelně větší množství antioxidantů a třísloviny, které rovněž obsahuje, zase povzbuzují trávení a mají antibakteriální účinky. Jedna sklenka červeného vína denně mžůe pomáhat diabetikům. Polyfenoly, které víno obsahuje, totiž pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi. Navíc se po vínu lépe usíná. Nejlépe vám pomohou odrůdy Merlot, Cabernet Sauvignon a Nebbiolo.

Tvrdý alkohol

a rakovina

Pokud vás snad zjištění vědců ohledně vína potěšila, fakta týkající se pravidelné konzumace alkoholu už tolik veselá nejsou. Lékařka Sally Daviesová promluvila v pořadu BBC o tom, že větší množství alkoholku denně může způsobit zhoubné nádory, kterým jsou více vystaveny ženy. Podle ní vlastně žádné bezpečné množství alkoholu neexistuje.

Zabijákem je etanol z alkoholu

Její názor podpořila také nová studie, publikovaná v časopisu The Lancet Oncology, ve které tým deseti vědců odpovídá na dvě otázky: Jaké množství alkoholu škodí a které typy nádorových onemocněn nejčastěji způsobuje? Podle Světové zdravotní organizace zemřelo na rakovinu v loňském roce téměř 10 milionu lidí, přitom z výpočtu vyplývá, že alkohol loni způsobil 741 300 nově diagnostikovaných případů. Ke vzniku nádorových onemocnění dochází vlivem etanolu, který způsobuje nevratné poškození DNA, proteinů a lipidů v těle. Mezi časté typy rakovin patří rakovina jater, tlustého střeva, jícnu, prsu, hrtanu nebo dutiny ústní.

Marihuana

Věcný předmět dohadů

Patříte mezi fanoušky večerního relaxačního jointu "trávy" a na uklidnění? Potom zbystřete. Odborníci z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí a přední nemocnice Dana-Farber Cancer Institute totiž ve své studii zjistili, že kouření marihuany má na těla konzumentů mnohem menší vliv než kouření cigaret. Ovšem, jak už to tak bývá, stopy chemikálií po "trávě" zůstavají také. Konkrétně jde o naftalen, akrylamid nebo akrylonitril. Metabolity akroleinu však nalezli jen ve vzorcích kuřáků cigaret. Studie porovnávala krev a moč 245 dobrovolníků - 18 % z nich byli kuřáci marihuany, 20 % kouřilo cigarety a 24 % obojí.

Alzheimer i Parkinson na ústupu

Výzkum z Izraele v roce 2013 dále prokázal, že kouření marihuany významně snižuje bolest, třes a zlepšuje spánek u pacientů s Parkinsonovou chorobou. O tři roky později zjistili vědci z Scripps Research Institute, že marihuana může být schopna mírnit také postup Alzheimerovy choroby. A zjištěno bylo také to, že její kouření paradoxně zlepšuje zdravotní stav plic, dokonce zvyšuje jejich kapacitu.

Uzeniny

Symbol rozemletých odpadových zbytků

Nedokážete si představit svůj jídelníček bez párečků, paštiky nebo šunky? Jednou za čas tělu uzenina určitě neublíží, ale jestlie tyto masné výrobky konzumujete denně, věnujte následujícím řádkům pozornost. Světová zdravotnická organizace vydala před šesti lety tiskovou zprávu, ve které představila studii své pobočky, Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny. Ta posuzovala karcinogenitu červeného masa a masných výrobků. Červené maso bylo označeno za potenciálně rakovinotvorné a uzeniny jako karcinogenní.

Lidstvo se masem přejídá - a pomalu zabíjí

Už 50 gramů uzeniny denně prý zvyšuje riziko rakoviny o 18 %. Globálně byl tedy svět vyzván, aby omezil konzumaci masa. Dnes proto nutriční doporučení předepisují konzumovat 70 gramů červeného masa denně a týdne ne více než 500 g. Uzeniny se však konzumovat na denní bázi rozhodně nedoporučuje. Proč vlastně?

Sůl, která rozhodně není nad zlato

Oproti původní receptuře, kdy například takový špekáček obsahoval jen maso, špek a koření, říká norma z roku 2016, že ve špekáčku musí být masa nejméně 40 % a tuku maximálně 45 %. Máme tedy v uzeninách masa mnohem méně než dříve, co je však alarmující, je počet složek, které v nich naopak přibyly. Jen namátkou: konzervační sůl dusitanu sodného (E250), jód, další sůl (NaCl), univerzální směs koření a jejich extraktů, dextróza a glukózový sirup nebo stabilizátory E450 na bázi difosforečnanů a trifosforečnanů. Při tepelném zpracování se navíc soli dusitanů částečně mění v nitrosaminy, které jsou silně rakovinotvorné.

Glutamany, které v uzeninách nacházíme, zase potlačují pocit sytosti, což vede k přejídání a k následným civilizačním chorobám. Kromě zmiňované rakoviny je to například obezita nebo cukrovka.

Palmový

vs. kokosový olej

Není to tak dlouho, co se rozhořela vášnivá debata nad bojkotem palmového oleje, protože kvůli pěstování palmy olejné dochází k masivnímu odlesňování, především na mnoha místech jihovýchodní Asie. Trnem v oku ekologických aktivistů je také intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy, která následně spolu s používanými pesticidy znečišťují povrchové i podzemní vody. Palmy navíc způsobují, že půda vysychá. Plantáže se rozšiřují také v Amazonii, na Papui a v Konžské pánvi.

Do obchodu jedině s chytrou aplikací

Lidé si tak rychle uvědomili, že palmový olej konzumují prakticky ve všem, včetně kosmetiky nebo dopravy, protože se rovněž přidává do nafty. A bylo zle. Ve velkém začali ekologicky uvědomělí lidé scanovat obaly potravin v obchodech a podle chytrých mobilních aplikací bojkotovat nákup těch značek, které kvůli oleji podporují kácení pralesů.

Myšlenky aktivistů rozpoutaly ještě větší katastrofu

Rychle se také za démonizovaný palmový olej našla náhrada - olej kokosový. Protože každá akce přináší reakci, brzy se ukázalo, že tudy cesta nevede. Po kokosových palmách, které se pěstují na izolovaných tropických ostrovech, se samozřejmě raketově zvedla poptáka. Studie Meznárodního svazu ochrany přírody brzy přišla se šokujícími čísly: zatímco pěstování palmy olejné ohrožuje 3,8 živočišného druhu na každý vyprodukovaný milion tun oleje, pěstování kokosové palmy má na svědomí 20,2 druhu, tedy pětkrát více. Na Červený seznam ohrožených druhů za posledních dvacet let přibylo vinou výsadky kokosových palem 66 živočišných druhů.

Zprofanovaný "kokosák" je horší než sádlo

Ačkoli se kokosový olej stal trendem v kosmetice a v kuchni, s jeho reálnými dopady na naše zdraví to paradoxně vůbec není tak růžové, jak se nám zastánci zdravého životního stylu snažili namluvit. Oficiální závěry lékařů jsou dokonce takové, že je horší než sádlo nebo tolik diskutovaný palmový olej. Podle stanoviska významné lékařské společnosti American Heart Association kokosový olej zvyšuje hladinu LDL cholesterolu. To znamená, že jeho konzumace může přímo podněcovat rozvoj karidovaskulárních chorob. Britská nadace pro výživu rovněž vydala stanovisko, že neexistují důkazy o prospěšnosti kokosového oleje pro lidský organismus.

V porovnání s jinými oleji neobsahuje dostatek vitaminu E, a dokonce ani esenciální mastné kyseliny.

Pokud nemáte tu možnost, abyste si udělali svůj vlastní olej anebo jiné vychytávky, můžete si kupovat již hotový. Můžete se porozhlédnout v Praze, v Plzni, ale i třeba i Olomouci.

[ivi]