Zůstat přáteli není hřích

Způsobů, jak zachovat přátelský vztah s bývalým partnerem, je mnoho. Univerzální správné rozhodnutí, zdali tak učinit, nebo ne, neexistuje. Záleží na tom, jakým směrem se život každého z partnerů ubírá, zdali a jak moc hluboké rány vztah a rozchod zanechal. Zkrátka jsou případy, kdy přáteli zůstat můžete a kdy ne, a je dobré si pečlivě rozmyslet, kudy se vydat a kde už je led příliš tenký.

Dejte tomu čas

Po rozchodu a vzájemných zraněních musí oba v první řadě vychladnout, emoce opadnout, rány se zacelit. Bolí to, trvá to. Někdy to chce týdny, někdy dlouhé měsíce, někdy i roky, než rozchod a rány způsobené před ním a při něm přestanou bolet, nebo aspoň tolik bolet. Říká se, že čas všechno spraví a zahojí, ale nemusí to tak být vždycky. Některá zranění ze ztráty člověka, kterého jste milovali a kterému jste věřili, můžou bolet, nebo alespoň pobolívat i celý život, jen možná časem o trochu míň intenzivně.

I to je třeba mít na paměti: že vás ta bolest hned tak nepřejde.

Hezké věci

Snažte se nevzpomínat na to zlé, což ovšem vůbec neznamená, že máte to zlé, co se mezi vámi odehrálo, úplně zapomenout - to ani omylem. Ku prospěchu věci i vás ale bude, když si pokud možno objektivně vyjasníte, kde se stala chyba (a i to je často hodně těžké, zvlášť pokud jste stále ve stavu, kdy trávíte dny představami, jak ho/ji reálně škrtíte, nebo večery bodáním do jeho/její woodoo panenky). 

Jde jen o to vyrovnat se s tím, co bylo špatné, přiznat si, že chyba byla do určité míry na obou stranách, protože na vztah jsou vždycky dva. Vyrovnat se s tím a přestat se trápit (těžké, strašně těžké). Společné minulosti se nevyhnete, ale zkuste si vzpomínky vybudovat na jiných než nenávistných základech, naštval/a, zranil/a vás, ano, strašně!, ale prožili jste určitě i něco hezkého, tak na to zavzpomínejte a černé stíny nechte spát.

Ta nová/nový

Udělejte obrovský, nesmírně náročný krok: vyrovnejte se s tím, že si váš "ex" našel nového partnera. Respektive lepší formulace by byla "snažte se překonat nepřekonatelné a přijměte nového partnera ex". Ano, ex vás odkopnul, nebo vy jeho, a teď stojíte tváří v tvář konkurenci, kterou si místo vás pořídil/a. Pochopitelně se vnucují otázky "Oč je ona/on lepší než já?", "Co mu ona/on dává a já ne?", "Co na ní/něm vidí...?" Zbytečné

Prostě to tak je. Jde jen o to udržet si nějakou důstojnost, nadhled a nezbláznit se. Pokud s její/jeho novou/novým zrovna nejste třeba v příbuzenském nebo pracovním styku, zkrátka když nejste v situaci, kdy se jí/mu můžete vyhnout jen těžce nebo vůbec, máte vždycky možnost ji/ho vyloučit ze svého života a nedrásat se tím, co stejně nemůžete změnit. Tak ať si ji/ho má, taky si někoho najděte, jde se dál.

Bezdotykovost

Zapomeňte, že s ex v rámci dobrých vztahů zlehka navážete tam, kde jste skončili: pokud sami sebe nechcete připravit o rozum, jakékoli laškování, dotyky nebo flirtování jsou absolutně tabu. Ačkoliv vzpomínky a pár žhavých jiskřiček mohlo někde hluboko zůstat, nerozdmýchávejte oheň, ve kterém nakonec sami shoříte a ocitnete se tam, kde jste byli, jen zraněni rozsáhlými, těžko se hojícími popáleninami. 

Když konec, tak konec, už je to pryč. Žádné dotyky, žádné polibky na uvítanou nebo rozloučenou, o náhodně vzplanuvším sexu nemluvě. Rozešli jste se, tečka. Nechcete přece všechno to zklamání a bolest zažít znovu - stanovte si hranice: žádné dotyky, žádné intimnosti.

Laskavosti

Možná potřebujete nainstalovat nový program do počítače, možná pomoct vymalovat, možná odvézt do Liberce (pokud v něm zrovna nebydlíte), možná nemáte doprovod na svatbu kamarádky... Váš nárok může být sebevíc oprávněný a nevinný, ale v případě ex jsou laskovosti nežádoucí, znovu vás propojují, sbližují, může to být tak trochu něco za něco... A jste v tom znovu. 

Naprosto nepřípustné jsou laskavosti od ex v případě, že máte buď vy, nebo on/ona nebo oba nového partnera. Žádat po něm/ní laskavosti, pomoc a podporu je neomalené a dryáčnické. Zachovejte si důstojnost a tvář (a máte-li nového partnera, ušetřete ho pocitu těžké trapnosti, že žádáte o pomoc svého bývalého) a poraďte si jinak.

Pozor na důvody, proč se s vámi chce ex "přátelit"

Chce čerpat jisté výhody

Někteří lidé chtějí udržovat přátelské vztahy i po rozchodu z důvodů, které nejsou pro obyčejné upřímné přátelství běžné, neboli z důvodů zištných: mohou jít po sexu, penězích, třeba jim jde o bydlení, kariérní výhody... Je třeba pečlivě zvážit "cui bono" neboli "komu to prospěje"  jde opravdu i přes rozpadlý vztah o přátelskou náklonnost, nebo jen o výhody?

Chce mít kontrolu

Existují lidé s narcistikými sklony, kteří zkrátka nejenže chtějí, ale potřebují mít kontrolu nad ostatními, ve vztahu to platí mnohonásobně. A když cítí, že ukončením vztahu ztratili nad vámi svoji nadvládu (kterou k životu velmi potřebují a dělá jim abnormálně dobře), chtějí si ji nějakým způsobem uchovat - tedy tím, že se budou s vámi "kamarádit", ale ve skutečnosti hlídat, tiše manipulovat a čekat na svoji příležitost.

Chce sabotovat

Snaha o sabotáž vašich dalších vztahů může úzce souviset s výše uvedenou potřebou kontroly: vztah ze strany ex není vůbec ukončený, tváří se jako kamarád, ale ve skutečnosti chce skrytě nebo otevřeně vaše nastávající vztahy překazit a dělá to pod rouškou upřímného přátelství: radí, naznačuje, "pomáhá"... Ve skutečnosti se vás snaží rozeštvat, nový vztah narušit nebo zničit.

Někdy to tak ex činí dokonce nevědomě, ale může vám velmi nepříznivě zasáhnout do života.

Chce se pomstít

Říká se, že pomstu je nejlepší servírovat za studena - váš ex se může tvářit jako vyrovnaný, s rozchodem smířený a vám stále příznivě nakloněný, ale je tu i velmi reálná možnost, že chladně vyčkává, až vám to bude moct napáilt zpátky. A nejlépe se to může podařit, když s ním budete v bezelstném přátelském vztahu, všechny ochranné štíty odkryté - a bum, tu máš! Vztahy jsou složité, jestliže byl váš rozchod dramatický a bolestný, nepřestávejte být ve střehu. 

Mám se rozejít kvůli nevěře?

Bokovky a aféry nejenže hodně bolí, ale také vzbuzují velké vášně a vyhrocené emoce. Dát záletníkovi ještě šanci, nebo vztah ukončit? Vždyť se přece říká, že kdo podvedl jednou, neumí být věrný, a je lepší se s takovým člověkem rozloučit. Je to opravdu tak?

Šance na lásku?

Když si připomeneme aféry slavných záletníků, jako třeba profesionálního golfisty Tigera Woodse, který svou ženu prý podvedl rovnou se 120 ženami, můžeme předpokládat, že notoričtí sukničkáři prostě sekat dobrotu nebudou. Ovšem co dělat v případě, když se váš partner po dlouhých letech manželství poprvé zapomněl v cizí náruči? Měli byste se raději hned rozejít? Ne! Když se vztah kvůli tak dramatické události, jakou nevěra určitě je, vymkne normálnímu stavu, může to pro vás dokonce být nová šance.

Alespoň to říkají pároví terapeuti. Podle jejich zkušeností většina lidí, kteří zahýbají, sice opravdu miluje svého partnera, ale jsou nespokojeni ve vztahu. Partneři totiž mají tendence v dlouhodobých svazcích svou lásku trochu zanedbávat a druhý pak hledá vzrušení, zábavu a blízkost jinde. Když vám tedy dojde, v čem je chyba, a oba budete připraveni něco pro váš vztah udělat, může být nevěra nakonec něčím pozitivním. Mnohdy vaši lásku dokonce posílí.

A není výjimkou, že vztah je po překonané krizi mnohdy dokonce šťastnější a naplněnější než předtím.

Notoričtí záletníci

Hodně párů se s jednorázovou nevěrou s úspěchem vyrovná. U mnoha párů ale nejde o jednorázovku, ale o opakované nevěry. Podle odborníků nemají eskapády nic společného se vztahem samotným, ale jen s nevěrníky samými a s jejich neustálou touhou zahýbat. Většinou si záletníky představujeme jako oslnivé, šarmantní a úspěšné společníky, ale zdání může někdy klamat. 

Psychoterapeuti totiž říkají, že dobře vypadající lidé bývají zpravidla věrnější než ti, kdo mají průměrnější vzhled. Jak je to možné? Kdo vypadá skvěle, většinu je o tom ujišťován každý den. A tak své sebevědomí nepotřebuje podporovat aférami. 

Moc vyvolává moc

Jaký důvod ale žene do cizích náručí ty, kteří porád hledají ujištění a potvrzení svého sebevědomí? Psychologové označují takovou neustálou tohou za donchuanismus. Často za ním vězí nedostatečný pocit vlastní hodnoty. Takoví lidé bývají mnohdy nadmíru ctižádostiví, v práci úspěšní a skrze svou moc pak dostávají více příležitostí, kdy můžou zahnout, než průměrní lidé. Sice o tom nejsou žádné statistické údaje, ale zdá se, že by to tak skutečně mohlo být. Většina notorických nevěrníků se totiž opravdu nachází mezi těmi, co vydělávají více, než je obvyklé.

Strach z blízkosti

K notorickému zahýbání může ovšem vést také chorobný strach před přílišnou blízkostí. Takoví nevěrníci se řídí pravidlem, že raději skrz nevěru vytvoří odstup, než aby se moc emocionálně připoutávali k jedné ženě. To se jim daří, zvláště když žijeme v době, ve které je hodně populární sebeprosazení a touha po svobodě. U takového typu mužů a žen lze možná opravdu tvrdit, že když zahnou jednou, podvedou už pokaždé. Naštěstí si ovšem můžete vybrat, zda chcete, aby se takoví lidé vyskytovali ve vašem životě.

Vezměte si rady k srdci a zlepšete svůj vztah. Chcete-li teprve nějaký vztah nalézt, vyzkoušejte online seznamku.

[ivi]