Znáte rizika slunečných dnů?
5.červen 2017
Léto je pěkné a teplé roční období, jde však ruku v ruce s různými nástrahami. Těchto nástrah existuje hned několik, v dnešním článku si ale povíme jen o dvou z nich - o úpalu a úžehu.
Existuje spoustu nástrah, před kterými bychom se měli v létě chránit. Nehrozí nám, že se při dlouhém pobytu na sluníčku, bez použití opalovacího krému jen spálíme. Sluneční záření a teplo mají na naše tělo i jiný vliv. Nejvíce jsou v letním období ohroženy naše srdce, oči, pokožka, dýchací systém a imunita. Kromě tedy popálené kůže od sluníčka nebo sluneční alergie je v létě vyšší riziko infarktů, různých infekčních onemocnění, některých alergií a dehydratace. A samozřejmě také úpal a úžeh, se kterými dehydratace úzce souvisí.
Jaký je rozdíl mezi úpalem a úžehem?
Určitě jste slyšeli o úpalu již mnohokrát, především od rodičů a prarodičů, kteří vám odmalička kladli na srdce, abyste si vzali čepici nebo klobouk, až půjdete ven. Víte ale o co se jedná, a jaký je rozdíl mezi úpalem a úžehem?
Úpal je přehřátí organismu, které je zapříčiněno selháním termoregulačních mechanismů. Při vyšší teplotě vzduchu naše tělo vydává teplo pocením, aby nedošlo k přehřátí organismu. Pocení je tedy nejdůležitějším termoregulačním mechanismem v našem těle. K jeho selhání může dojít, pokud horko doprovází vysoká vlhkost. Podmínky pro odpařování potu jsou tímto nepříznivé a na kůži pociťujeme neustálou a nepříjemnou vlhkost. K poruchám termoregulace dochází především při větší, fyzické zátěži (fyzická práce, sport).
Když vás rodiče či prarodiče vždycky varovali před úpalem, většinou měli na mysli úžeh, kterému se říká sluneční úpal. Jedná se však o přehřátí mozku, jehož příčinou je přímé sluneční záření na hlavu a nekryté tělo. Přesně z tohoto důvodu bychom měli v létě nosit pokrývku hlavy. Stejně jako úpal, i úžeh má za následek selhání termoregulačních mechanismů.
Jaké jsou symptomy a příznaky?
Znáte rozdíl mezi symptomem a příznakem? Symptom pociťuje sám pacient a popisuje jej svému lékaři či svému okolí (např. bolest). Příznak je naopak to, co může u pacienta zpozorovat lékař nebo jeho okolí (např. vyrážka, horečka, apod.) a podle toho posoudit, co pacienta postihlo.
- Horečka - při úpalu a úžehu se tělesná teplota zpravidla pohybuje okolo 40°C, nemusí tomu ale vždycky tak být. U některých jedinců nemusí dosáhnout tak vysoké teploty. Zároveň ne každá vysoká teplota, pohybující se okolo 40°C znamená, že postižený má úpal nebo úžeh.
- Nadměrné pocení, které se náhle zastaví - k tomu dochází, pokud je postižený těžce dehydratován. Tělo nemá dostatek tekutin, ze kterých by se mohl vytvářet pot, a tak dochází k zastavení jeho produkce, vysušování pokožky a přehřívání.
- Nevolnost
- Zrychlený tep
- Zvracení
- Tmavá moč
- Hyperventilace - povrchové lapání po dechu, zrychlené a prohloubené dýchání
- Suchá, horká a červená pokožka
- Svalové křeče
Ovlivněn je i nervový systém, proto může také dojít k dalším potížím, jako jsou problémy s koordinací, halucinace, zmatenost, bolesti hlavy, epileptický záchvat, závratě, iracionální chování a ztráta vědomí.
Co je termoregulace a jak funguje?
Pojmem termoregulace označujeme schopnost organismu udržet si stálou optimální tělesnou teplotu. Za normálních podmínek se tato teplota pohybuje mezi 36,5°C a 37,5°C. Lidské tělo si dokáže tělesnou, neboli vnitřní teplotu (teplota uvnitř těla v místech, kde se nachází orgány) kontrolovat samo. Tuto teplotu reguluje hypothalamus (část mozku), který bývá někdy označován jako termostat lidského těla. Hypothalamus získává informace o teplotě našeho těla od několika receptorů, které se v našem těle nacházejí. Pokud tyto receptory vyšlou hypothalamu signál, že teplota kůže je vyšší, než by správně měla být (obvykle mezi 32°C a 34°C), spustí hypothalamus potící proces, což je jedna z nejvýznamnějších forem termoregulace. Pokud teplota vzduchu bude přibližně stejná nebo vyšší než teplota kůže, tělo začne produkovat více potu, aby se zchladilo.
Jak již bylo zmíněno, někdy může dojít k zastavení pocení. Dochází k tomu především z těchto důvodů:
- Dehydratace - v horkých letních dnech je velmi důležité pít a doplňovat tekutiny, aby naše tělo správně fungovalo. Pocením se voda vypařuje z těla, proto bychom neměli zapomínat pít větší množství vody než obvykle.
- Nesprávný oděv - kalhoty, mikiny, svetry a upnutá trička nechte ležet doma ve skříni. Tělo potřebuje kontakt se vzduchem, aby se pot mohl lépe odpařovat.
- Vysoká vlhkost - jak již bylo zmíněno na začátku, pokud je vlhkost vyšší, pot se nemůže odpařovat a naše tělo nemá možnost se ochlazovat. Vyhněte se v takovýchto dnech pobytu venku, obzvlášť pokud nefouká vítr.
Rizikové faktory
Pokud užíváte nějaké léky, měli byste se mít na pozoru. Užívání některých léků je totiž jedním z rizikových faktorů. Jedná se především o betablokátory, neuroleptika, diuretika, některá antidepresiva, fenothiaziny a anticholinergika, léky pro léčbu Parkinsonovy choroby, laxativa a antihistaminika. Jestliže některé z těchto léků užíváte, poraďte se se svým lékařem. Užívání drog může být také rizikovým faktorem (např. kokain, amfetaminy).
Dalším rizikovým faktorem je nadváha a obezita. Obézní lidé a lidé s nadváhou trpí úpalem či úžehem daleko častěji než lidé s normální váhou.
Nedostatek spánku je obecně škodlivý sám o sobě. V létě však představuje riziko, způsobující nižší produktivitu potu. Proto se mu snažte vyhnout. Pokud trpíte poruchou spánku, která má za následek nedostatek spánku, pokuste se vyvarovat dlouhému pobytu na slunci.
Máte v plánu jet na dovolenou k moři? Podnebí u moře bývá teplejší, než na které jste zvyklí. Dejte si proto pozor. Nemusíte být dostatečně aklimatizováni, tudíž můžete být náchylnější k úpalu nebo úžehu. Nezapomeňte si kromě pokrývky hlavy vzít s sebou i krém na opalování, abyste se na dovolené u moře nespálili.
Zvýšenou pozornost úpalu nebo úžehu by měli věnovat lidé, kteří už byli jednou postiženi, může se totiž opakovat.
První pomoc
Jestliže budete mít u někoho z vašich blízkých nebo kohokoliv jiného podezření, že má úpal nebo úžeh, neberte to na lehkou váhu a zavolejte záchrannou službu. Můžete volat na číslo záchranné služby 155 anebo na tísňovou linku 112, která platí na celém území Evropské unie. Zatímco budete čekat na záchrannou službu, řiďte se následujícími pokyny:
- Přesuňte postiženého na chladné, klimatizované místo nebo alespoň do stínu.
- Poskytněte postiženému pitnou vodu.
- Nepodávejte mu léky proti bolesti (aspirin, ibuprofen apod.)
- Můžete na něj pokládat studené obklady, popř. ho posadit do vany a pustit na něj chladnější vodu. Ochlazujte jej postupně a pomalu.
- Pokud není popálený od slunce, můžete lehce masírovat pokožku, abyste podpořili cirkulaci krve.
- Pokud má na těle puchýře od slunce, nepropichujte je.
- Jestliže má postižený křeče, dejte pozor, aby se neporanil. Odstraňte z jeho blízkosti předměty, který by mu mohli ublížit a zároveň se ujistěte, že nemá v ústech něco, čím by se mohl začít dusit.
- V případě bezvědomí, položte postiženého do stabilizované polohy. Zároveň prověřte, jestli může dýchat.
Neléčený úpal či úžeh může vést k poruchám nervového systému, dýchacího ústrojí, infarktu nebo v horším případě smrti. Léčbu zbytečně neodkládejte a jednejte okamžitě!
Prevence
Snažte se ve velmi horkých dnech vycházet co nejméně a zdržujte se hlavně v chladných, klimatizovaných místnostech. Pokud budete chodit ven, měli byste dodržovat následující:
- Noste volnější, lehké, světlé či barevné oblečení a hlavně pokrývku hlavy.
- Dodržujte pitný režim. Nečekejte na žízeň. Pokud plánujete nějakou fyzickou aktivitu, vypijte dostatek vody před, během a po aktivitě, i když zrovna nemáte žízeň.
- Zkuste si uspořádat harmonogram a naplánujte si aktivity spíše na ráno nebo večer.
- Pokuste se vyhnout alkoholickým nápojům a nápojům, obsahující kofein. Při pití těchto nápojů se vylučuje více vody.
Nepodceňujte krásné sluneční počasí a pokud vyrazíte s partnerem k vodě v okolí Prahy, Brna či Ostravy, nezapomeňte si vzít s sebou pokrývku hlavy a dostatek pití.
[rox]
http://www.webmd.boots.com/a-to-z-guides/heatstroke-symptoms-treatment-sunstroke