Bušení srdce, zadýchávání se, častá nevrlá nálada či abnormální únava mohou být nejen znamením, že si v životě nakládáte více, než je zdrávo, ale také například příznakem hypertenze neboli vysokého tlaku, se kterým není radno si zahrávat.
Zádrhel však bývá v tom, že mnohého z nás ani nenapadne, že by mohl mít s tlakem cosi v nepořádku. Všeobecně známou záludností hypertenze totiž je, že "nebolí" a neexistují jednoznačné příznaky, u kterých by se dalo s jistotou říci, že jde o vysoký krevní tlak. Již zmíněné občasné bušení srdce, nepravidelné bolesti hlavy či zadýchávání se mohou odkazovat i na jiná onemocnění. Projevy vysokého krevního tlaku bývají nespecifické, nejsou jednoznačně vztažitelné právě a pouze na hypertenzi.
Zvýšený krevní tlak proto zpravidla první odhalí praktický lékař během pravidelné preventivní prohlídky.
Každé onemocnění v organismu má své zdroje a příčiny. Pokud hovoříme o vysokém krevním tlaku, jeho příčina je multifaktoriální, je zde tedy více důvodů, které se různě prolínají. Genetika, vlivy zevního prostředí, vlivy rodinné výchovy a převzaté modely chování, životní styl, strava, spotřeba soli, pohybová aktivita, kouření. Pouze asi u 5 až 10 procent pacientů se dá příčina vystopovat v nějakém konkrétním onemocnění, nejčastěji jde o onemocnění ledvin, poruchy štítné žlázy a jiná endokrinní onemocnění - v tomto případě se jedná o takzvanou sekundární hypertenzi, která je již zmíněnou kombinací mnoha faktorů.
Hypertoniků dnes naštěstí doktoři zachytí mnohem více již v časném stadiu - to je pro pacienty velmi příznivé sdělení. Včasnou léčbou krevního tlaku dokáží podstatně snížit pozdější možné riziko cévních mozkových příhod a jiných kardiovaskulárních obtíží, což je zcela zásadní posun v důsledku současné kvalitní preventivní péče.
Ženy jsou ohrožené zvýšením krevního tlaku podobně jako muži, ale před menopauzou se u nich hypertenze projevuje méně často než u mužů. Jiná situace nastává po menopauze - v důsledku vymizení ovariální funkce se ženy dostávají do stejné rizikové kategorie jako muži, hypertenze se u nich začne projevovat mnohem častěji. Spousta žen si však povzdechne: "Vždyť jsem měla celý život nízký tlak, proč teď najednou vysoký?!"
Může to souviset nejen se snížením zmíněné hormonální (ovariální) aktivity, ale žena kupříkladu už tolik nesportuje, začne přibývat na váze, kromě toho řeší různé starosti v práci či doma, situaci jí ztěžují i případné neshody s manželem, začne se objevovat deprese, cukrovka, metabolické potíže. A to vše může jít ruku v ruce právě se zvýšením krevního tlaku.
Jde o to zhodnotit všechna rizika té které ženy. Pokud se jedná o pacientku, která má tlak pouze mírně zvýšený, jinak je zdravá, nemá cukrovku a je nekuřačka, dá se určitou dobu její stav pouze sledovat, monitorovat, dále doporučit úprava životního stylu (omezit solení, sportovat, zhubnout...), zařadit do denního režimu behaviorální metody, nácvik relaxace a později zahájit léčbu velmi malou dávkou léků (diuretik, betablokátorů, inhibitorů ACE). Existuje však pouze minimum pacientů, u kterých je možné po nějaké době léčbu vysadit - jde o ty, kteří byli schopni zásadně změnit svůj životní styl.
V naprosté většině případů je však léčba celoživotní a hypertonikem zůstává i osoba, která má sice normální hodnoty krevního tlaku, ale užívá antihypertenziva.
U každého jednotlivého člověka se musí řešit specifický případ z hlediska jeho chorob, životního stylu i toho, jaká hodnota tlaku byla zjištěna, a podle toho se rozhoduje, jaké léky zvolit. Jednotná šablona pro všechny není. V každém případě by ruku v ruce s medikamentózní léčbou měla jít úprava životního stylu. Dnes je v léčbě preferována takzvaná fixní kombinace. Naprostá většina léků však nepůsobí ihned, pokles je postupný, v řádu dnů až týdnů. Většinou je potřeba pacienty poučit, že efekt nenastoupí do druhého dne.
Prudký pokles tlaku by navíc byl nejen nepříjemný, ale mnohdy i nebezpečný.
Některé léky na hypertenzi (např. neselektivní betablokátory či některé inhibitory ACE) mohou zhoršit astma nebo chronickou obstrukční plicní chorobu, proto se u pacientů se známou alergií či astmatem nepodávají. Možné varianty léčby? kalciové blokátory, centrálně působící antihypertenziva nebo tzv. sartany, které nemají vliv na zhoršení bronchiálních funkcí.
Stresu v dnešní době neutečeme, proto se pacienti učí, jak se s ním vyrovnat. Pomáhají relaxační metodiky, nácvik správného dýchání, jóga... Mnoha klientům se doporučuje pilates, protože díky tomu se naučí hlubokému dýchání a posílení vnitřních svalů. Nácvik dýchání jako takový bývá opravdu zásadní, protože mnoho lidí je dnes ve stresu, dýchají povrchově, rychle a to není úplně správně. Nesmírně důležitá je pravidelná fyzická aktivita. Všude se o tom píše, všichni to vědí, ale málokdo se podle toho řídí.
Když člověk začne pravidelně sportovat, jeho stav se zlepší. Jde prostě o to se rozhodnout a konat.
Kromě trvalé hypertenze je nepříznivým stavem kolísavý krevní tlak. Pravdou však zůstává, že ten je mnohem hůře zjistitelný a prokazatelný. Kolísavý krevní tlak, jinak také zvýšená variabilita krevního tlaku, se projevuje větším rozptylem naměřených hodnot v průběhu dne i noci, než jsou obecně dané. Záludnost spočívá v tom, že se dá zachytit klient v době, kdy má hodnotu krevního tlaku relativně dobrou, ale za několik hodin ji může mít abnormálně vysokou. K odhalení případných abnormálních výkyvů slouží 42hodinové monitorování krevního tlaku.
Problematika variability krevníhotlaku se v současné době hodně diskutuje, nejde tedy o uzavřenou kapitolu a jednoznačné závěry prozatím neexistují.
Během těhotenství se obecně krevní tlak mírně zvýší. Ženy, které se již léčily s hypertenzí před otěhotněním, v těhotenství lékař převede nejčastěji na terapii alfa-methyldopou, což je v současnosti jediný lék, u kterého je prokázáno, že neškodí plodu. Pokud se objeví známky preeklampsie (závažný stav, nebezpečný pro ženu i plod!), dojde k výraznému zvýšení krevního tlaku a objeví se bílkovina v moči, volí se neprodleně císařský řez, byť před termínem spontánního porodu.
Pocity na omdlení, motání hlavy, pocity vyčerpání, závratě... I takto se může hlásit nízký tlak. Rád je společníkem žen štíhlých (subtilních), často bývá poznávacím znamením bílá pleť (bledost), studené končetiny, pomalost reakcí. Jistě si na takové dívky vzpomínáte z romantických knih, nicméně i žena, která má v padesáti hypertenzi, mohla kdysi být touto hypotenzní éterickou bytostí. Časy se mění a to, jaký tlak máme dnes, nemusí platit za pár desítek let. Základem je jako vždy a všude správný životní styl, tedy zejména pohyb, ale kromě toho také psychická kondice. To, jak se dovedeme vyrovnat s událostmi, které nám život krok za krokem přináší.
Medikamentózní léčba si při sklonu k nízkému tlaku všeobecně nedoporučuje, spíše je zapotřebí pravidelné cvičení - tím se stabilizuje rovnováha mezi sympatickým a parasympatickým nervstvem. Důležitý je též dostatečný příjem tekutin. Často jde totiž o mladé ženy, jež se snaží být co nejštíhlejší, málo pijí a z toho pak mohou vyplývat potíže s celkovou slabostí. Vyskytují se samozřejmě též ženy, které pitný režim dodržují, ale v důsledku svého konstitučního typu mají nízký krevní tlak po celý život.
Pohyb, relaxace, odpočinek! Trojice, kterou bychom měli mít "v malíčku", leč nemáme. Bez předsudků vyzkoušejte několik relaxačních metod, meditaci, jógu apod., určitě vám některá z nich "sedne" a přinese do života více pohody a schopnosti řešit každodenní problémy. Nemusíte mít ve všem pravdu, nemusíte prosazovat neustále svou, nemusíte být vždy první a nemusíte na všechno říkat "ano".
Začněte se seznamovat a nebojte se vyzkoušet i vědecký seznamovací dotazník nebo partnerskou shodu podle zvěrokruhu.
[ivi]