Přesuny z tepla do zimy a naopak, přetopená auta, místnosti, zarosená okna... Zima se pomalu, ale jistě blíží a s ní nesprávná vlhkost v bytě. Víte, jak tento problém docela jednoduše vyřešit?
Znáte to. V bytě je teploučko, dobře vytopeno, ale vzduch by potřeboval vyměnit. Tak vyvětráte. Radiátory zažívají tepelný šok, hřejí o to více ve snaze zajistit původní vnitřní teplotu. Okna se rosí, sráží se na nich voda a v bytě je najednou vlhko. Anebo vás trápí možná opačný problém a neustále vás svědí nos a škrábe hrdlo ze suchého přetopeného vzduchu. Jak tedy ven z tohoto začarovaného kruhu?
Zima - nezima, větrat je důležité. Ale s rozumem. Pokud máte klasické radiátory, vypněte je na tu chvíli, když máte otevřená okna. Během dne to stačí udělat dvakrát až třikrát. Okna by měla být dokořán a snažte se udělat v bytě průvan. Hlavně pokud trávíte většinu dne v práci, stačí vám vyvětrat ráno před odchodem, po návratu a večer před spaním. Teplotu v bytě udržujte maximálně na devatenácti stupních Celsia, protopte si večer, když se vrátíte z práce. Samozřejmě, až potom, jak vyvětráte.
K mnohým problémům vede nesprávná vlhkost v bytě. V zimě se díky topení stává vzduch sušším. Zjednodušeně řečeno, teplý vzduch dokáže pojmout na stejný objem větší množství vodní páry než studený. Z toho vyplývá, že teplý vzduch je sušší. Ideální vlhkost v bytě je okolo 45 %. Toto číslo vyjadřuje objem vodní páry ve vzduchu. Dnes už existuje množství hodin nebo meteostanic se zabudovaným vlhkoměrem, anebo existují samostatné jednoduché a laciné přístroje na měření vlhkosti.
Většinou obsahují i teploměr, díky čemuž máte komplexnější přehled o stavu klima ve vašem bytě.
Správná vlhkost a teplota šetří nejen naše domácí prostředí, ale i naše zdraví a v konečném důsledku také peníze. V zimě nás trápí spíše suchý vzduch. Pokud jeho vlhkost neumíme ovlivnit v práci, udělejme to aspoň doma. Mikroorganismy způsobující klasické zimní onemocnění nemají rády vlhký vzduch, takže můžete lehce předcházet onemocněním. Držte se ale raději "při zemi" a nepřekračujte v bytě horní hranici vlhkosti 50 - 60 %. Čím blíže jsme totiž ke stovce, tím spokojeněji se mohou tvořit plísně, které nejsou pro naše zdraví o nic lepší.
Buďte opatrní, pokud využíváte zvlhčovače vzduchu. Mnoho lidí dělá tu chybu, že si na malý prostor koupí příliš velký přístroj, který může vzduch zbytečně převlhčit.
Boj s plísněmi je dlouhodobý a vůbec není příjemný, proto zkuste na začátek zvlhčovat opatrně. I zde existují staré "babské" recepty, jako například vlhký ručník na radiátoru. Na trhu jsou vedle profesionálních i přenosné, lehce skladné zvlhčovače, ideální na cestování. Některé fungují na principu ultrazvuku a stačí je "nakrmit" půllitrovou PET lahví s vodou. Jsou tiché, ale dobře fungují jen v místnosti do 20 m2.
Čím nižší teplota, tím vyšší vlhkost. Hlavně spát bychom neměli v převlhčené místnosti. Raději se pořádně zabalte, odborníci tvrdí, že ideální teplota na spánek je nižší než 18 stupňů. Doma bychom neměli mít příliš teplo, maximálně do dvaceti stupňů Celsia. Možná se vám to zdá málo, ale přechodem z tepla do zimy svému tělu ubližujeme. Prostor dostávají alergie a onemocnění horních cest dýchacích. Zima je ideálním obdobím pro začátek s otužováním, a to nejen studenými sprchami, ale i omezováním topení.
Topení není laciná záležitost, ale to sami jistě víte. Proto netopte "do vzduchu" a pokud máte zapnuté radiátory, zavřete okna. Pomůže i odstranění dlouhých závěsů a záclon pověšených přes radiátory, které zbytečně zadržují teplo. Šetřete, ale ne tam, kde není třeba. Nekvalitní okna vám mohou udělat vrásky na čele. Když se teplý vzduch střetne se studeným povrchem, tedy s okenní tabulí, dochází ke kondenzaci s okno se může orosit. Nic se neděje, když se vám orosí prostor mezi dvěma tabulemi, ale zevnitř. V tu chvíli může jít o nesprávnou instalaci anebo špatné těsnění.
Vlhkost z vnitřní strany vzniká často v kuchyni, kde vaříme, anebo v koupelně při sprchování. Používejte proto vždy digestoř a v koupelně se zavírejte, aby se pára nešířila do celého bytu. Pokud máte vnitřní žaluzie, během chladných dní je vytahujte. Proto byste ale při koupi nových oken měli dbát na kvalitní rám a dobrou izolaci. Trojskla mají vyšší vnitřní povrchovou teplotu, proto jsou méně náchylné ke kondenzaci než dvojskla. I ta nejkvalitnější okna musí být dobře nainstalovaná.
A nezapomínejte na zásady správného větrání během celého roku, tak můžete předejít kondenzaci, tedy rosení.
Když už správě větráme a topíme doma, udržujeme si zdravé prostředí v bytě, byla by škoda ohrožovat své zdraví nesprávným topením v autě. Před více než patnáctiminutovou jízdou v autě se doporučuje vysvkléknout bundu. Auto se roztopí až po několika kilometrech jízdy, resp. po několika minutách od chvíle nastartování. Zbytečně budete nastavovat teplotu na maximum, když je motor studený. U modernějších modelů využívejte tlačítko automatického topení, teplotu nenastavujte zbytečně na více než dvacet stupňů.
Můžete tak předejít nepříjemnému prochladnutí při vystupování do chladného počasí. Budou mít radost i vaše sliznice v nose, očích a ústech, které se přetopeným vzduchem vysušují. Když máte zamrzlá nebo orosená okna, pomozte si tlačítky vyhřívání předního a zadního skla. Při oroseném skle pomůže i nastavení ventilátoru tak, aby foukal na okno a nezapomeňte přitom zapnout klimatizaci, která vzduch rychle vysuší.
Možná se to zdá být hotová věda, ale stačí vám dodržovat pár zásad a předejdete tak mnohým problémům. Základ je sledovat si vlhkost a tepotu v bytu. Stejně tak příliš vlhký, jako i velmi suchý vzduch může vést k problémům se sliznicemi, zánětem očních spojivek a kašle. Investujte do kvalitních oken a zbytečně netopte ani nenechávejte teplotu v bytu klesnout příliš nízko. Větrejte celoročně, v zimě nárazově a několikrát za den. Nespěte v přetopených mítnostech a pokud máte v bytě sucho, kupte si zvlhčovač vzduchu.
A nezapomeňte, že je lepší mít doma trochu chladněji a více se obléknout, než mít doma příliš teplo. Podpoříte tím i svůj imunitní systém, tělo trochu otužíte a chladné venkovní počasí vás jen tak nedostane do postele s horečkou.
Pokud vás trápí pocit suchého nosu, nejde o žádnou nemoc ani syndrom. Je to jednoduše stav nosní sliznice. Málokdo si uvědomuje, jak významnou úlohu hraje nos v dýchacím systému. Zachytává prach, bakterie, ohřívá a zvlhčuje suchý vzduch. Vysušování nosní sliznice vzniká například následkem působení suchého vzduchu, klimatizace, kouření, prašného a chemicky znečištěného prostředí. Příčinou může být i dlouhodobé používání tzv. "dekongestivních" nosních sprejů na uvolnění nosu.
Velmi často tento jev způsobují i překonané virové a bakteriální infekce s výraznější afinitou k nosové sliznici, některé léky na vysoký krevní tlak, alergii, depresi anebo kortikoidy. Mohou ho podporovat i hormonální změny u žen během menopauzy. Pokud se ale vysušování vyskytuje i na jiných sliznicích, je třeba pátrat i po celkových příčinách ve smyslu autoimunitních onemocnění. Důležité je dbát na správnou životosprávu, která umí situaci významně ovlivnit. Často si totiž neuvědomujeme, jaké důsledky má na naše tělo příjem správných nebo nesprávných potravin.
Životospráva, která vede ke snížení přívodu vitaminů a následnému oslabení imunitního systému, včetně sliznic, se může projevit častějšími nádechy a infekcemi horních dýchacích cest. Dalším faktorem, který má na stav nosní sliznice výrazný vliv, je venkovní i vnitřní teplota prostorů, v kterých se aktuálně nejvíce zdržujeme. Kromě suchého tepla sliznicím vadí i suchý chlad, hlavně při mrazivém počasí, kdy teploty klesají pod minus deset stupňů Celsia. Tehdy je v hodné chránit nos a dýchací cesty šálou anebo "kuklou". Zřejmě je možné i něco jako otužování sliznic u celoročncíh sportovců.
A pravděpodobě i stav cévního systému daného jedince má vliv na stav a vlhkost sliznice. K náchylným na vysušování nosní sliznice patří hlavně lidé, kteří se pravidelně vystavují cigaretovému kouři ať už v podobě aktivního anebo pasivního kouření. Nejvíce jsou tímto problémem ohroženi kuřáci, lidé pracující v suchém a teplém prostředí, resp. v prašném prostředí. Nosu neprospívá ani dlouhodobé používání nosních kapek, například pro delší přetrvávající problémy s dýcháním po běžné rýmě anebo po překonání zánětu dutin.
V případě, že je nosní sliznice poškozená, projeví se to vznikem zánětu, například nosních dutin, rýmy, nosohltanu a podobně. Mezi příznaky patří otok nosu, nosních dutin, bolest hlavy nebo problémy se staženým dýcháním. Na nosní sliznici často dochází ke snížené tvorbě hlenu a jeho zahušťování, v důsledku čehož se objeví zachycující hlenové strupy. Ty následně zhoršují průtok vzduchu nosem. Stává se to hlavně při tzv. atrofické rýmě, kdy dochází k postupnému stenčování sliznice.
Jsou známé i atrofické rýmy po velkých chirurgických zákrocích v nosních v nosních dutinách. Po určitém čase se pokračující atrofie sliznice může projevit i tvorbou tzv. erozní sliznice s následným krvácením z nosu.
Tak, až se dostanete do správné formy, tak se hned seznamte s druhou polovičkou a vezměte ji někam na rande. Kam na rande? Poradíme!
[ivi]