Vidím do tebe!

Dokážete si představit, že váš lékař byl odkázán jenom na vnější projevy vaší choroby? Jak bylo vůbec možné léčit bez rentgenu? A proč je v dnešní době už tak nepostradatelný?

Ten, který objevil rentgen, se jmenoval Wilhelm Conrad Röntgen. Byl to syn obchodníka s textilem a látkami - Friedricha Conrada Röntgena a Charloty Constanze Froweinové. Wilhelm se narodil v roce 1845, 27. března v Německu, ve městě Lennep. Po jejich přestěhování do holandského města Apeldoorn nastoupil na technickou školu v Utrechtu. Z této školy byl ale vyloučen a to údajně kvůli jeho karikatuře jednoho z profesorů. I přesto, že se snažil k maturitní zkoušce připravit i sám, nepodařilo se mu to a maturitní vysvědčení neobdržel. Fyziku vystudoval na universitě v Utrechtu a strojní inženýrství v Curychu. Ze svého vlastního zájmu totiž navštěvoval přednášky fyziky, chemie, matematiky a botaniky na školách, kde k získání diplomu nepotřeboval maturitní vysvědčení. Po škole fungoval a působil na spoustě univerzit jako profesor a jeho doménou byla experimentální fyzika. Jeho ženou se v roce 1872 stala Anna Bertha Ludwig.

Jak to vše začalo?

Svoji kariéru odstartoval zkoumáním krystalů a vlivu tlaku na různé vlastnosti kapalin. Následně ho velmi zaujalo katodové záření. Na samotném začátku zopakoval již provedené pokusy, které dělali i jeho kolegové, a jen shodou náhod a okolností objevil dosud nepojmenované paprsky. Při studii krystalů a katodového záření zjistil, že v blízkosti katodové trubice světélkuje několik krystalů, a to i přesto, že katodová trubice je obalena černým papírem. Nikdo jiný a ani nikdo z jeho kolegů dosud tyto paprsky neřešil a nepojmenoval. Rozhodl se tedy, že tyto paprsky pojmenuje paprsky X. Velmi dlouho nemohl uvěřit tomu, že objevil něco nového. Když se tím vším začal zabývat pořádně, pokusil se vyměnit světélkující krystaly za desku určenou k fotografování, která postupně změnila barvu, zčernala. Jeho výzkum a pokusy pokračovaly dál a mezi fotografickou desku a katodovou trubici začal dávat nejrůznější předměty, které měl k dispozici. Nejen že dokázal prosvítit nejrůznější předměty, ale zaujalo ho i to, že když předměty měnil, zahlédl i vnitřek svojí ruky - svoje kosti. Bylo to pro něj něco, co ho dokázalo v jeho laboratoři připoutat nejenom přes den, ale i přes noc.

Co základního o paprscích zjistil?

• Záření se šíří přímočaře.
• Neláme se hranolem.
• Magnetickým polem se nevychyluje.
• Elektrickým polem se nevychyluje.
• Čočkami se záření nerozptyluje.
• Každý materiál po dopadu katodových paprsků vyzařuje rentgenové záření.

Celý svůj objev a první poznatky z něj popsal v odstavci deseti stránkového sdělení, který odevzdal roku 1895, 28. prosince Fyzikálně lékařské společnosti ve Würzburgu. Celá zpráva zněla takto:

“Když necháme procházet elektrický výboj většího Ruhmkorffova induktora Hittorfovou trubicí či Lenardovou nebo Crookseovou trubicí nebo podobnou aparaturou a jestliže ji těsně obalíme černým kartonovým papírem v dokonale zatemněné místnosti, stínidlo pokryté kyanidem platnatobornatým, nacházející se nedaleko trubice, světélkuje, a to i tehdy, když citlivou vrstvu odvrátíme od trubice. Tuto fluorescenci pozorujeme i v tom případě, když je stínidlo ve vzdálenosti dvou metrů od experimentálního zařízení. Nejpozoruhodnější na tomto jevu je ta skutečnost, že určitý aktivní činitel prochází černým obalem, který je neprůsvitný pro viditelné a ultrafialové záření Slunce anebo elektrického oblouku …“[1] V roce 1896 pokračoval zprávou číslo dvě a 1897 zprávou číslo tři. Celé toto odborné sdělení později vtěsnal i do menšího sdělení a zároveň k němu doložil i fotografie prosvícené sady závaží v dřevěné krabici a také levé ruky, jeho ženy paní Röntgenové, která na prsteníčku nosila prsten.  Když jeho žena svojí prosvícenou ruku uviděla měla prý prohlásit, že viděla svoji smrt. Jeho objev se stal velkým přínosem pro medicínu po celém světě a Röntgen i jeho sláva stouply v očích největších vědců a odborníků té doby.

Jediná přednáška na toto téma

Konala se roku 1896, 23. ledna v ústavu Fyzikálně lékařské společnosti. Byla to jediná přednáška na toto veliké téma, takže celá posluchárna byla tou dobou naplněna k prasknutí. Wilhelm Conrad Röntgen byl velmi plachý a ostýchavý. Na této přednášce, Albert von Kölliker, kterému bylo v té době už skoro osmdesát let, vyřkl, aby se tyto objevené paprsky nazývaly po svém objeviteli, tedy rentgenovými.

Nobelova cena

Tento objev byl tak obrovský, že díky němu získal Wilhelm Conrad Röntgen jako první Nobelovu cenu tykající se fyziky. Psal se rok 1901, 10. prosince. Díky jeho marné povaze se ale později objevily i pomluvy, že on nebyl ten první a jediný, kdo tyto paprsky objevil. Mohlo to být kvůli závisti anebo také právě kvůli jeho povaze. Důkazem je i to, že si svůj objev nedal patentovat, protože věřil, že veškeré objevy jsou přínosem pro všechny a tudíž není potřeba mít na ně patent. Celou částku, kterou dostal za svůj objev a za který dostal Nobelovu cenu, odevzdal Würzburgské univerzitě.

Jaké další objevy je mu možno připsat?

Byl velmi činný i v oblasti kapilarity, mechaniky a spousty dalšího. Zajímal se o elektrický proud i elektrický náboj a zkoumal elektrický náboj a jeho vliv na magnetické účinky stejně jako elektrický proud.

Jaký byl jeho osobní život?

Manželství bylo po celou dobu šťastné a jeho žena mu byla velkou oporou. Říká se, že měli jedno dítě, Josephine Berthu, kterou měli v jejích šesti letech převzít od Anniného bratra v roce 1887.

Jak to vše skončilo?

Z Würzburgu odešel do Mnichova a postupně opustil i katedru fyziky. Po smrti svého otce zdědil údajně dva milióny. Když ale přišla a následně i skončila první světová válka, hodnota německé měny marky se snížila a on přišel o veškeré svoje úspory. Dostal se dokonce do takové situace, že aby mohl i nadále bydlet ve svém domě, musel zničit svojí medaili roztavením, aby měl na zaplacení. Doba po první světové válce pro něj nebyla jednoduchá a dokonce i několik let živořil. Jeho žena Anna Bertha zemřela roku 1919 a v roce 1923, 10. února, ve věku sedmdesáti sedmi let, zemřel na rakovinu střev i Wilhelm Conrad Röntgen. Před smrtí měl jedno neobvyklé přání. Chtěl, aby až umře, byly zničeny všechny jeho poznámky, spisy, zápisky i korespondence.

Pro koho je rentgen nebezpečný?

• Rozhodně je rentgenové záření nevhodné u těhotných. V dnešní době ženám vždy před samotným snímáním dají podepsat prohlášení, že těhotné nejsou. Rentgenové paprsky mohou způsobit vznik vrozených vad, poruchy plodu ale i samotné úmrtí.
• Časté rentgenování může změnit povahu buněk. Velmi vzácně je možné, že záření naruší buňky na buňky nádorové.
• Při častém rentgenování byste si měli dát pozor i na svoje vaječníky a spermie, které by správně měly být zakryté olověným štítem proti rentgenovým paprskům.
• Kontrastní látky umožňující rentgen přináší stejné riziko jako kdybyste prý vykouřili krabičku cigaret po každý den v roce.

Vždy, když budete muset podstupovat rentgenové vyšetření, byste měli přesně vědět proč a s veškerými riziky být obeznámeni v každém zdravotnickém zařízení - v Praze, Jihlavě, Českých Budějovicích, Karlových Varech nebo Ostravě.

[kač]

Zdroj: [1]  KOCHANOVSKÁ, A. Wilhelm Conrad Roentgen (K padesátému výročí úmrtí). Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 1973, roč. 18, č. 4, s. 177-184. ISSN 0032-2423.