Velikonoce a co nich víme?

Poslední týden před velkým pátkem - jmenuje se také svatý, tichý nebo pašijový. Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (Nedělí zmrtvýchvstání). Pašijový se mu říká podle slova pašije, z latinského passio, tedy utrpení. A tichý proto, že v něm umlkají zvony.

Květná neděle

Květná neděle je šestá a zároveň poslední neděle postní, tedy poslední neděle před Velikonocemi. Připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a její jméno pochází od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny. Ty mají připomínat květy a palmové větve, kterými ho lidé při jeho vjezdu do města nadšeně vítali.

Pondělí se říkalo Modré a vyžadovalo klid a mlčenlivost. Úterý bylo Šedivé, dnes už bohužel nevíme proč. A středa Sazometná, protože vymetaly komíny.

Večer Zeleného čtvrtka

Připomíná poslední večeři Ježíše s apoštoly v Getsemanské zahradě. Pojmenování pochází z překladu německého Gründonnerstag, které má ale původ v jiném slově než grün (zelený). Původem je slovo grienen, tedy plakat. Ze zelené barvy ovšem vzešla řada lidových zvyků, třeba pojídání zeleného jídla, aby byl člověk dlouho zdravý. Zvykem bylo také "honění Jidáše", kdy z kostela vybíhal chlapec za něj převlečený a ostatní děti ho s řehtačkami honily. Figuríny Jidáše ze slámy se topily, shazovaly z věže nebo pálily.

Tento den hospodyně před východem slunce zametly dům a smetí odnesly ven, aby se v domě nedržel nepořádek. A když ještě stihly do slunce sníst chleba s medem, byly po celý rok v bezpečí před hady a vosami. Chleba s medem seházel do studní, aby se v nich držela voda. Odpoledne se nesmělo pracovat a večer pokropil hospodář svěcenou vodou z nového hrnečku dům i okolí.

Jak se počítá datum

Složité. První velikonoční den může připadnout na kterýkoli den mezi 22. březnem a 25. dubnem a poslední na období mezi 10. květnem a 13. červnem. Nikde evangeliích se totiž datum připomínaných událostí nepíše úplně přesně. Kromě toho, že Ježíš zemřel v pátek a vzkříšen byl v neděli. Existují tisíce stran historických výkladů, kdy to přesně bylo, a datem se zabývalo hodně církevních sněmů. Proběhly i pokusy stanovit jedno pevné datum, jako mají Vánoce. Zatím se však každý rok musíte podívat do kalendáře.

Vliv na výpočet má astronomická jarní rovnodennost, první jarní úplněk a data, která připadnou na neděle.

Velký pátek

Připomíná utrpení Ježíše a jeho oběti pro lidi. Velký se tomuto dnu říká pro zdůraznění jeho významu. Občas se nazývá taky tichý, jako tichý zármutek na Kristovu památku. V kostelích jsou prázdné oltáře a zhasnuté svíce, proběhne obřad uctívání kříže.

Tyto magické rituály probouzely velkou představivost, a tak lidé často například věřili, že se otevírá cesta k pokladům pod zemí. U nás by se měla právě v tento den na pár hodin otevřít i hora Blaník a rytíři se vyjedou podívat, zda nám nehrozí nebezpečí. Obyčejní lidé se už ráno před východem slunce vydali umýt k potoku na ochranu před nemocemi. Ranní rosa dívkám sloužila jako záruka bílé pleti po celý rok. V tento den se předly také kouzelné nitě - kdo je měl všité do oblečení, byl chráněn před zlými duchy, blesky i střelami.

Nesmělo se půjčovat nic z domácnosti, protože by pomocí půjčeného předmětu mohla čarodějnice očarovat dobytek nebo dům. Nesmělo se pracovat na poli ani v sadu ani prát prádlo. A odpoledne chodili kluci převlečení za kněze a ministranty po vesnici s klapačkou a koledovali.

Bílá sobota

Den bdění u Kristova hrobu, kdy se nekoná žádná mše. Její jméno asi pochází od bílé barvy rouch oblékaných těmi, kdo byli právě pokřtěni. Večerem podle liturgického počítání času začíná Veliká noc, očekávání Kristova vzkříšení. O Veliké noci se znovu rozezní zvony, varhany a zpěv a zapálí se velikonoční svíce. V sobotu bývalo zvykem uhasit doma všechna ohniště a zapálit je znovu až hořící třískou z ohniště, které požehnal kněz večer před kostelem. Bylo ale potřeba pro následující oslavy zmrtvýchvstání uklidit celý dům a napéct a nasmažit všechno na sváteční nedělní stůl.

Jméno této soboty, Bílá, připomíná taky lidový zvyk velkého úklidu včetně bílení domů, který se právě tento den konal.

Neděle - Boží hod velikonoční

Správně se jmenuje neděle Zmrtvýchvstání, ale u nás se jí říká takhle. Však se taky na oslavu pořádně hoduje. Najíst by měl podle tradice dostat i náhodný kolemjdoucí.

Velikonoční pondělí

Nese se hlavně ve znamení radosti a veselí a také lidových obyčejů, často převzatých ještě z předkřesťanské doby antických nebo keltských oslav nástupu jara. Zvykem bylo u nás kromě pomlázky třeba taky jít si pro nevěstu, kdy mládenci navštívili domácnost své milé a požádali o její ruku. Církevně už je pondělí rovno dalším dnům, patří k období radosti ze vzkříšení. Bývalo ale obvyklé, že po významných svátcích následoval volný den (třeba Pondělí svatodušní či svátek svatého Štěpána), a tak zůstalo i toto pondělí. Ve starém Římě se mu říkalo Zastavení u svatého Petra podle toho, že se Ježíš zjevil apoštolu Petrovi.

Velikonoční dílnička

Skořápkové tulipány

Připravte si skořápky, tavnou lepicí pistoli, špejle, zelené rouno. Do poloviny skořápek, které můžete do sebe naskládat v několika vrstvách, vytvořte dírku a provlékněte ji špejlí. Tu z obou stran zajistěte kapkou lepidla z tavné pistole. Z rouna v ruce smotejte kuličku, stejně jako když třeba tvoříte nepečené cukroví. Tu vlepte do středu tulipánků. Celou špejli pak rounem omotejte. Začněte pod kalichem tulipánu, v tomto místě obtočte rouno několikrát, případně si pomozte kapičkou lepidla z pistole. Pak našikmo omotávejte špejli až na její konec a opět rouno přilepte ke špejli.

Květináčky

Vyrobíte je ze zavěšených skořápek. Na dno skořápky malou lžičkou upěchujte zeminu, vložte rostlinku a pěchujte zeminu dál, aby se ve skořápce pevně držela. Ideální jsou pro takové pěstování sukulenty, které nepotřebují příliš vody. Ale i ty samozřejmě občas zalijte nebo roste.

Z provázku odstřihněte 8 stejných pramennů. Svažte je do jednoho uzle a potom vždy dva vedle sebe svažte do uzlíku, vzniknou tedy 4 prameny. Teď vždy jeden provázek z pramene oddělte a svažte do uzlíku s jedním provázkem z vedlejšího pramene. Potom znovu svažte uzlíkem provázky z původního pramene, aby vznikl kosočtverec. Nakonec svažte všechno do jednoho vzdáleného uzlu.

Věnec se symboly jara

Tahle dekorace připomene svěží jarní větvičky a vylíhnuté ptáčky. Nejdřív si na slaměném korpustu na věnec udělejte z provázku nebo lýka očko pro zavěšení. Postupně pak věnec pokryjte skořápkami, které nalepíte tavnou pistolí. Do větších mezer vlepte smotky lýka a dozdobte několika větvičkami buxusu, které jstejně jako peříčka zastrkáte do lýka.

Svícny z vajíček

Že vás to dávno nenapadlo? To si člověk říká, když vidí úplně jednoduchý dobrý nápad. Tohle je právě ten případ, vždyť čajová svíčka se úplně skvěle vejde právě do skořápek. Svícny z nich uděláte tak, že jich několik vložíte do sebe a tím je zpevníte. Pak už je jen postavíte do různých stojánků.

Velikonoční koleda sladká i slaná

Symbolem českých Velikonoc je zcela jistě pomlázka z vrbových proutků. Ale taky beránek, zajíček a ošatka plná vajec. Přečtěte si, jaké další laskominy symbolizují tyto křesťanské svátky.

Kynutý věnec

Připravte si 50 dkg hladké mouky, 1 balíček sušeného droždí, 5 dkg cukru krupice, 1 balíček vanilkového cukru, 2 vejce, 1 bílek, 250 ml vlažné vody.

Mouku prosejte do mísy a důkladně promíchejte s droždím. Přidávejte ostatní přísady a zpracujte elektrickým ručním hnětačem asi 5 minut nejprve na nejnižší a pak na nejvyšší rychlost. Důkladně prohněťte a vytvořte vláčné těsto. To vložte do vymazané a vysypané rozevírací formy na věnec a nechte na teplém místě vykynout cca 30 minut. Pečte v předehřáté troubě asi 35 minut při teplotě 175 až 200 stupňů. Dostatečné propečení zjistíte pomocí špejle - šetrně ji zapíchněte do moučníku a vytáhněte ji.

Pokud je vlhká, pečte dál. Jakmile se na ní uchytí suché drobečky, je věnec hotový. Vyndejte jej z trouby a nechte ještě chvíli ve formě. Upečené těsto odtáhněte od okrajů, odejměte postranní část formy a věnec vyklopte na podnos. Nechte věnec vychladnout, pocukrujte a podávejte.

Velikonoční hlavička

Na recept budete potřebovat 400 g uzeného  masa, 300 g libového vepřového nebo králičího masa, 5 housek, masový vývar, sekané kopřivy, petržel, pažitku, muškátový květ, pepř, 5 vajec, 100 ml mléka, 30 g másla, tuk na vymazání formy, sterilované okurky.

Uvařte 400 g uzeného masa, 300 g libového vepřového nebo králičího  masa ( každé zvlášť). Nakrájejte na kostičky 5 mírně tuhých housek, zvlhčete je vývarem z masa, přidejte drobně nasekané maso, misku sekaných kopřiv, petrželky a pažitky (kopřivy předem spařte vařící vodou). Okořeňte muškátovým květem, pepřem a promíchejte. Zalejte 5 vejci rozkvedlanými se 100 ml mléka a špetkou soli. Promíchejte a nechte 10 minut stát.

Zapékací mísu vytřete tukem, naplňte směsí, navrch položte vločky z 30 g másla a v předehřáté troubě zvolna upečte. Hotovou hlavičku posypejte jemně nasekanými natěmi.

A pokud si nejste jisti, že byste si dokázali sami vytvořit nějakou typickou velikonoční pochoutku, můžete se porozhlédnout i u vás v obchodě. Určitě najdete nepřeberné množství s velikonoční tématikou a bez práce. Nakoupit velikonoční dobroty můžete v Liberci, ve Zlíně, v Karlových Varech, v Příbrami, prostě kdekoli.

[ivi]