Vánoční svátky v minulosti

Štědrý večer klepe neúprosně na dveře. Čekají nás poslední nákupy v hypermarketech, návštěvy příbuzných a tabule plná řízků, kapra, cizokrajných ryb a bramborového salátu. Před 100 lety tomu bylo ale úplně jinak.

Z pelechu ještě za tmy

V Čechách se vstávalo na Štědrý den nezvykle brzy. Hospodyňky, aby všechno stačily připravit, ostatní, aby byli vzhůru před rozbřeskem. "Ježíšek budí sluníčko a společně sbírají dárky, které pak Ježíšek přinese k nám," říkávali rodiče dětem. "Kdo vstane později, má smůlu." Stejně důležitou povinností je ranní krmení domácího zvířectva.

Podle tradice se houserovi, býkovi a kohoutovi dával česnek, aby byli bujní a ostří. Slepicím děti házely obilí, mák, aby hodně nesly. Nezapomínalo se ani na psa. Ten dostal svůj příděl podle zvyklostí pod stůl a k vratům, aby byl věrný a ostražitý. Na Prachaticku se kravám dával ořech a vdolek, aby měly po celý rok dobré mléko a na Sokolovsku dostávaly mišung, směs z ovsa, otrub, soli, také jablek a ořechů.

Stromeček je překvapení

Ještě před východem slunce vymetaly hospodyně smetí a i s koštětem je vyhazovaly. To aby se v hospodářství nedržely myši. Jinde zase vykuřovali pece, aby dům navštívilo štěstí. Od rána pak praskal v kamnech oheň, připravovala se štědrovečerní večeře. Hospodyně pekly koláče a makovníky nejen pro rodinu, ale i koledníky. Mezitím, co děti dováděly venku, přinesl otec tajně stromeček a ozdobil ho sušenými jablky, ořechy a cukrovím.

Někde stavěly děti za pomoci rodičů jesličky (betlém). Jako vánoční zvyk se betlém objevil v roce 1223, když si ho poprvé sestavil František z Assisi. První pražský betlém byl postaven kole roku 1560 v dominikánském kostele sv. Klimenta.

U stolu nesměl sedět lichý počet

Celý den dodržovalli podle tradice všichni členové rodiny půst. Především děti se těšily, že uvidí zlaté prasátko. S přicházejícím soumrakem vybíhaly ven, aby nepropásly první hvězdičku. Jakmile se objevila, s jásotem to oznamovaly dospělým a první se hnaly ke slavnostně vyzdobenému stolu. Otec nezapomněl zapálit svíce, protože ty ke Štědrému večeru neodmyslitelně patří. Ve všech rodinách se přísně dodržoval počet stolujících.

Nesměl být lichý, protože by do roka někdo zemřel, a v žádném případě nesmělo ke stolu usednout 13 osob. Vzpomeňte si na poslední večeři s Ježíšem Kristem. Večeři zahajovala modlitba, pak tatínek zavelel: "Tak matko, nos na stůl!" Štědovečerní menu bývalo tehdy rozhodně zdravější a pestřejší než dnes. Začínalo se většinou mísou s hrachem. To proto, aby byli všichni zdraví a aby byla hojná úroda.

Kaše se podává s medem

Po hrachu přišla na řadu polévka. Zelná, hlavně na východní Moravě, dumlíkačka, jejíž součástí byla sladká řepa, se vařila v nejchudších rodinách, především ve východních Čechách. Bramborová, hrachová, jak kde bylo zvykem. Pak přišla na stůl čočka, aby byly peníze. V zámožnějších rodinách se servírovala rybí polévka, ryby na různé způsoby, jablkový závin, ovoce, pilo se víno a nechyběl punč. Chudší rodiny měly černého kubu (kořeněné kroupy s houbami).

Téměř nikde nechyběla kaše (prosná, krupičná, hrachová), která symbolizovala hojnost. V Čechách se vařila z jáhel a krupice a většinou se podávala s medem.

Ryby od Mongolů

Informace o rybách na vánočním stole příchází až v 17. století a i tak se na stolech prostého lidu objevuje pomálu. Vůbec nejstarší zmínka o vánočním kaprovi spadá do roku 1253, kdy jej jedl francouzský mnich Vilém z Rubroeku na dvoře mongolského chána. Smaženého kapra uvedla do českých domácností z rakouské kuchyně až Magdalena Dobromila Rettigová ve své domácí kuchařce v roce 1826.

Nejstarší dochovaný recept úpravy vánočního kapra na černo (ve skladké omáčce z povidel a perníku) je z roku 1810. Občas se na stole objevil i kapr na modro (vařený v octě nebo bílém víně). Smažená verze s bramborovým salátem získala na oblibě až po 2. světové válce.

Pod stůl patří sláma

Po bohatém hodování přicházejí na řadu laskominy. Nechyběla muzika, míchanina z vařeného sušeného ovoce se skořicí a hřebíčkem. Na konec se na stole objevila vánočka, peciválky (vdolečky s povidly), jahelník (pokrm připravovaný z jáhel) a různé cukroví. Na Ostravsku se servírovala sladká "mačka" nebo jinak zvaná "bryja". Šlo o štědrovečerní omáčku ze sušených švestek, ke které se přikusovala vánočka.

Ve Slezku se podávaly opekance nebo pupáky, což bylo pečivo spařené mlékem. Na stůl se prakticky dostalo vše, co může rodina potřebovat v novém roce. "Pod stůl patří sláma, aby se dost sklidilo," radívala babička. Nohy stolu se obepínaly řetězem, aby zůstali členové rodiny pospolu.

Hvězda dobrá, křížek znamená smrt

Pak se ozval toužebně očekávaný zvoneček a otec přinesl do místnosti vyzdobený stromeček a dárky od Ježíška. Nejprve si všichni společně zazpívali koledy, a pak už konečně začalo očekávané rozbalování dárků. Štědrý večer provázely početné vánoční zvyky a rituály a někde se dodržují i dodnes. I proto, že dělají z večera doslova slavnostní událost. Tradičním a dodnes užívaným zvykem bylo rozkrajování jablka. Když měl semeník tvar hvězdičky, bylo vše v pořádku. Křížek znamenal nemoc nebo smrt.

Půlnoční mše je nutnost

Hojně rozšířeným rituálem bylo lití olova do studené vody. Z odlitků se věštila budoucnost, což byla hotová věda. Žádná dospívající dívka neopomněla na Štědrý večer hodit za hlavu střevícem. Pokud špička směřovala ke dveřím, byla v příštím roce svatba. Pokud ne, zklamání bývalo veliké. Důležitá byla i tradice, že se od štědrovečerního stolu až do půlnoci nesmělo odcházet z domu. Hlavní oslavou Vánoc však byla návštěva půlnoční mše.

Před 100 lety bylo téměř nemyslitelné ji vynechat. Po 23. hodině večerní je vidět spěchající davy zasněženou krajinou ke kostelům. Většina měla na paměti starobylé pořekladlo: "Kdo přijde do kostela první, bude po celý rok veselý. Kdo poslední, bude stále smutný!" Z kostela pak do tmavé noci zněla Vánoční mše od Jakuba Jana Ryby a slavná Tichá noc varhaníka Franze Xavera Grubera.

Jak slavili Keltové

Na Štědrý den nosili Keltové pod stromeček dary přírodě. Odtud vznikla tradice dávat dárky pod stromeček. I půst na Štědrý den jsme převzali od nich. Divoký kanec byl jejich uctívaným zvířetem, a kdo ho uviděl zblízka, měl nabýt velké bohatství. Obřadním jídlem byla ryba, kterou musela o zimním slunovratu ulovit hlava rodiny, tedy muž. Už Keltové dávali pod stůl slámu, aby byla úroda, a rozkrajovali jablka. I u nich platilo, že křížek v jádřinci znamená smůlu.

S vůní Vánoc

Zapomeňte v dnešní době na diety a ponořte se naplno do gurmánského světa nezapomenutelných chutí.

Zmrzlina se švestkovou omáčkou

Přísady: 1,5 l vanilkové zmrzliny, 220 g sušených švestek, 2 lžíce švestkových povidel, 170 ml červeného vína, svitek skořice, hřebíček, špetka mletého zázvoru, špetka soli, citronová kůra, perníčky

Postup: Do kastrůlku se silným dnem vložte švestky, povidla, koření a špetku soli a vše zalijte vínem. Vařte na mírném ohni, dokud se švestky částečně nerozvaří a omáčka nezhoustne. Dochuťte citronovou šťávou a stáhněte z ohně. Zmrzlinu rozdělte do misek, přelijte omáčkou a podávejte s perníčky. Perníčky pečte podle vámi ověřeného receptu, ideálně 14 dní předem, a skladujte je v dobře těsnící krabici s víkem, aby dostatečně změkly.

Pečený ananas

Přísady: 2 velké ananasy, 2 vanilkové lusky, 4 hvězdičky badyánu, 20 ks hřebíčku, 2 svitky skořice, 4 lžíce medu, 4 lžíce citronové šťávy, ananasová šťáva

Postup: Předehřejte troubu na 200 stupňů. Vanilkový lusk podélně rozřízněte a lžičkou z něj vyškrábejte semínka do misky a promíchejte je s medem, citronovou a ananasovou šťávou. Ananas nakrájejte na klínky, vložte do zapékací mísy a přidejte koření. Přelijte medovým sirupem, vložte do předehřáté trouby a po 5 minutách snižte teplotu na 180 stupňů. Pečte doměkka, trvá to asi 20 minut podle velikosti ananasu. Podle potřeby ananas během pečení přelévejte medovou šťávou z misky.

Citrusy ve vinném želé

Přísady: 1 růžový grep, 2 pomeranče nebo mandarinky, 1 bílý grep, 1 lžička krupicového cukru, 4 plátky želatiny, 500 ml bílého dezertního vína, hvězdičky badyánu na ozdobení

Postup: Jeden neoloupaný pomeranč nakrájejte na kolečka, rozložte je na plech, posypte cukrem a pečte při 90 stupních asi 2 hodiny. Z ostatního ovoce ponechaného v celku okrájejte kůru včetně její hořké bílé části a vykrájejte jednotlivé dílky. Měsíčky čisté dužiny rozdělte do skleniček. Nahoru na ně položte hvězdičku badyánu. Želatinu namočte do studené vody. Víno přiveďte k varu, pak do něj vmíchejte vymačkanou želatinu, odstavte a dobře promíchejte. Směsí zalijte ovoce ve skleničkách a ty dejte na několik hodin do lednice ztuhnout. Před podáváním ozdobte kolečkem křupavého pomeranče.

Nemáte s kým letošní Vánoce oslavit? Hledejte partnera a uvidíte, zda Vánoce strávíte třeba v Českých Budějovících, v Ostravě nebo třeba v Liberci...

Zdroj: https://cs.wikipedia.org

[ivi]