Domů

Seznamovací dotazník

Fotoseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Všechny články O seznamovaní Zdraví a krása Volný čas Recenze Soutěže

Jak slaví Vánoce lidé v různých částech světa?

14.prosinec 2016
Jak slaví Vánoce lidé v různých částech světa?

Na našich adventních věncích jsme už zapálili třetí svíčku, nakupování dárků i sezónní úklid je v plném proudu. Přichází čas Vánoc. Docela dobře si dokážeme představit, jak je letos budeme slavit my v Česku. Jak probíhají oslavy Vánoc v jiných zemích a jaké vánoční tradice jsou typické pro různé národy po celém světě?

Podle příběhu byly Vánoce poprvé slaveny v Anglii roku 521 n. l. a během středověku se zde Vánoce staly nejoblíbenějším svátkem všech lidí – prostých i bohatých. Severští lidé v dávných dobách uctívali Slunce jakožto dárce života a světla. Oslavy na počest Slunce probíhaly v době, kdy byly nejkratší dny v roce, tedy v době zimního slunovratu. Dříve než bylo praktikováno křesťanství, lidé ze severských evropských zemí oslavovali osvobození od temných a chladných dní zapalováním ohňů a očekávali čas jara s velkou radostí. Vánoce byly v té době založeny na příběhu o zrození Krista. Aby však tento svátek přijali za svůj i pohané, byly křesťanské tradice spojeny dohromady s těmi pohanskými, a proto bylo křesťanům umožněno konvertovat. Kromě zapalování ohňů (svíček), bylo dalším z původně pohanských zvyků, které se v té době spojily s Vánocemi, využívání jehličnanů k dekoraci domů.

Přesto, že Vánoce jsou světovým svátkem, každá země si vytvořila své vlastní tradice a slaví narození Krista vlastním způsobem. Některé vánoční zvyky jsou dodržovány téměř celosvětově a v mnoha zemích také došlo postupem času k různým změnám a modernizaci v pojetí oslav tohoto svátku. Níže mluvíme o původních tradicích té které země, což samozřejmě neznamená, že každá rodina takto Vánoce dodnes slaví. Stejně jako u nás, dochází ve světě k různým proměnám vánočních oslav.

Rakousko

Rakušané dali světu nejoblíbenější vánoční píseň - Tichá noc, která byla dodnes přeložena do mnoha jazyků. Vánoce se v Rakousku slaví velmi podobně jako u nás. Po štědrovečerní večeři, kde je tradičně podáván smažený kapr, se rodina sejde u vánoční jedličky či borovice, pod kterou jsou rozprostřeny dárky. Centrem pozornosti je ovšem model betléma, který je složen z více než stovky postaviček. Během Vánoc se rovněž často hrají představení a vyprávějí příběhy o zrození Ježíše Krista.

Belgie

V Belgii se každoročně koná tradiční vánoční průvod, kde za zvuku vyzvánějících zvonů z katedrály, hraje kapela a děti zpívají. Po průvodu lidé stráví nějaký čas v kostele a poté doma oslavují zapalováním svíček a zpěvem koled. V části Belgie, zvané Flandry, se obyvatelé připravují na tradiční vánoční představení. Zahrát si roli v takovéto hře je zde považováno za velkou čest.

Francie

Rodinné vánoční oslavy začínají pár dní před Štědrým dnem zdobením vánočního stromku. Ke Štědrovečerní večeři je podávána pečená šunka, různé saláty, dorty, ovoce a víno. Typické vánoční pokrmy se velmi liší region od regionu. V Paříži se jedí ústřice, v Bretani pohankový koláč se zakysanou smetanou a v Burgundsku krocan a kaštany. O Štědrém večeru, když děti už spí, jsou dárky a sladkostmi naplněny jejich vánoční punčochy, pověšené na krbu. Dárky dětem ve Francii přináší Père Noël, což by se dalo doslovně přeložit jako Otec Vánoc. Ráno se děti ženou ke stromečku a celá rodina se schází, aby si vyměnila vánoční dárky.

Německo

V Německu začínají vánoční přípravy už 1. prosince, kdy se zahajuje pečení, výroba dárků a dekorace domovů do vánoční tématiky. Velkou tradicí je pečení perníku a výroba perníkových domečků, u čehož se schází celá rodina. Podobně jako u nás, i německé děti píší dopisy pro Ježíška, kterého nazývají Christkind. Tradice vánočních stromků, která se poté odtud rozšířila do celého světa, vznikla právě v Německu (viz Vánoční stromeček - symbol Vánoc). Je zvykem mít stromek schovaný a připravit a ozdobit ho až o Štědrém večeru, aby ho děti poprvé uviděly až druhý den ráno.

Perníkový domeček

Irsko

V Irsku se Vánoce slaví velmi podobně jako v dalších zemích Západní Evropy. Vánoční čas zde slouží rovněž ke vzpomínce a modlitbě za zemřelé, jejichž hroby se tradičně zdobí věnci. Dárky irským dětem nosí Daidí na Nollag, neboli Otec Vánoc, kterému se říká také Santy nebo Santa. Je tradicí, připravit pro něj v pokoji koláčky a láhev piva Guinness a také mrkev pro soba Rudolfa.

Švédsko

Štědrovečerní večeře ve Švédsku probíhá, jak jinak, než formou švédských stolů, kde nechybí treska, šunka, různé druhy sladkostí a speciální rýžová kaše, ve které je ukrytá mandle. Kdo tuto mandli najde, bude se podle tradice následující rok vdávat nebo ženit. Podle legendy žije pod podlahou každého domu vánoční skřítek, zvaný Tomte, který jezdí na slaměné koze a během roku stráží celou rodinu. O Štědrém večeru Tomte, oblečený v červeném kabátu, zaklepe na dveře a přináší pytel plný dárků, na kterých je často štítek s vtipnou básní, která naznačuje, co je obsahem balíčku.

Tomte - švédský vánoční skřítek

Rusko

Tradice zdobení vánočních stromků (v ruštině nazývaných yolka) se do Ruska dostala z Evropy, kterou v 17. století navštívil ruský car Petr Veliký a tento zvyk do Ruska přivezl. Většina křesťanů v Rusku se hlásí k východní pravoslavné církvi, která dodnes používá juliánský kalendář, a proto se zde Vánoce slaví o 13 dní později než u nás. Štědrý den tak připadá na 6. ledna a večer se tradičně podává tzv. Svatá večeře, sestávající z dvanácti chodů, každý jako pocta jednomu z apoštolů. Legenda říká, že ruský ekvivalent našeho Ježíška, Děda Mráz žije hluboko v lesích jižního Ruska, odkud přijíždí do města na saních a nosí dárky dětem. Děda Mráz je oblečen do červených šatů, ozdobených bílou kožešinou, má hustý bílý plnovous a vypadá spíše jako čaroděj.

Čína

Vánoce v Číně doprovází rozsvícení domů krásnými papírovými lucernami a zdobení vánočních stromků papírovými řetězy, květinami a lucernami. Děti dostávají dárky do mušelínových punčoch od Santa Clause, kterého zde nazývají Dun. Vzhledem k tomu, že pouze 1 % Číňanů jsou křesťané, duchovní stránka Vánoc je často přehlížena a jde zde spíše o velmi materialistický svátek, který sestává zejména z vyměňování dárků. Populární je darování jablek, zabalených v barevném papíru. Štědrý den není státním svátkem, naprostá většina Číňanů pracuje a večer jdou často povečeřet do restaurace tradiční kachnu, kaštany, houby s rýží, sójovou omáčkou a zázvorem.

Filipíny

Na Filipínách si užívají nejdelší období Vánoc na světě, jelikož oslavy zde začínají již v září. Filipínské vánoční tradice jsou mixem západních (amerických a britských) a původních filipínských zvyků. Mají zde Santa Clause, vánoční stromky, zpívají vánoční koledy a typickou vánoční dekorací jsou tzv. Parols. Jde o tradiční lucerny, vyráběné z bambusu a barevného japonského papíru nebo celofánu, které symbolizují betlémskou hvězdu. Štědrý večer je pro Filipínce velmi důležitý a mnoho z nich zůstává vzhůru celou noc až do Štědrého dne. O Štědrém večeru míří křesťané nejdříve do kostela na vánoční mši, po které následuje hostina zvaná Nache Buena, kdy se schází celá rodina, přátelé i sousedé a společně oslavují.

Parol - filipínská vánoční lucerna

Korea

V Jižní Koreji je více křesťanů (přibližně 30 % populace), než v jiných asijských zemích, proto jsou zde také Vánoce slaveny ve větší míře. Santa Claus je zde nazýván jako Santa Kullosu a nosí červený nebo modrý oblek. Korejci si o Štědrém večeru vyměňují dárky, přičemž zvykem je vždy pouze jeden dárek, často to bývají peníze. Vánoce jsou zde považovány za romantický svátek pro zamilované páry, proto jsou například restaurace v tuto dobu velmi vytížené. Je čím dál častější, že vánoční mše navštěvují kromě křesťanů i „nekřesťané“. Naprosto odlišná situace je v Severní Koreji, kde se křesťané na Vánoce musejí scházet tajně, protože jim za oslavy Vánoc i za pouhé vlastnictví Bible, hrozí v lepším případě vězení.

Japonsko

Vánoce byly „přivezeny“ do Japonska křesťanskými misionáři a po mnoho let je zde slavili pouze křesťané, kteří dnes tvoří okolo 1 % populace. Postupem času se z Vánoc stal téměř univerzálně respektovaný svátek a například příběh o narození malého Ježíška si velmi oblíbily hlavně japonské dívky, které milují vše, co je spojené s malými dětmi. V Japonsku existuje legenda o buddhistickém knězi jménem Hoteleiosho, který se velmi podobá námi známému Santa Clausovi. Je vždy zobrazován jako milý starý muž nesoucí velký pytel s dárky a říká se, že má oči i na zadní straně hlavy, aby mohl neustále sledovat všechny děti. Pro Japonské rodiny není obvyklé mít doma vánoční stromek, avšak může se nacházet na některých veřejných místech.

Austrálie

Vánoční čas přichází v Austrálii v období začátku letních prázdnin. Postava jménem Swag Man, která žije pod největším světovým monolitem Uluru, se na Vánoce zjevuje v doprovodu svých psů Dingo a přináší dárky dětem. Legenda o této postavě byla pravděpodobně převzata z folklóru původních obyvatel Austrálie Aboridžinců. Jako vánoční stromek si Australané zdobí většinou eukalyptus, gumovník nebo umělé napodobeniny jehličnatých stromů. Unikátní australskou tradicí jsou tzv. Koledy při svíčkách, což je obrovská akce hromadného zpívání koled, která se koná na Štědrý večer v Melbourne.

Zdroje

H. H. Wernecke: Christmas Customs Around the World; R. R. Dreyer: Christmas Traditions, Legends, Recipes from Around the World. W. D. Crump: The Christmas Encyclopedia. Zdroj obrázků: shutterstock.com.

[mon]

Sdílejte tento článek na: