Vánoce: svátky dobra, lásky i hýření

Nejstarší zmínka o Vánocích pochází z 2. století po Kristu, kdy postupně nahrazovaly římské Saturnálie, při nichž lidé slavili zimní slunovrat a Saturna, boha úrody. Slavení Kristova zrození se ovšem víc rozšířilo až ve středověku. Středověcí karatelé však Vánoce často zmiňují i ve špatném slova smyslu - jako dny obžerství, přejídání a hýření.

Středověcí karatelé měli už tehdy pravdu. Při oslavě Vánoc totiž hrála odjakživa důležitou roli hostina. Na sváteční stůl se dostalo to, co si mohla rodina dovolit, hody byly tedy zcela odlišné. U bohatých byla jejich součástí polévka, pokrmy s dušeným masem, zvěřina, ryby a drůbež. Pro ty nejbohatší bylo k dispozici kančí maso, ti chudší si ve tvaru kance upekli alespoň zeleninový koláč a uvařili pučálku neboli pochoutku z upraženého naklíčeného hrachu.

Staročeská hostina

Několik dnů před Vánocemi napekly hospodyně chléb a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech daly k bochníkům péct také pečlivě upletené, žloutkem potřené a máslem pomaštěné vánočky z mouky, hrozinek a mandlí. 

Vánočka

První zmínka o ní pochází z 16. století a za dlouhá léta prošla drobnými proměnami. V minulosti se jmenovala húska nebo calta a někde se v Česku dodnes setkáváme s pojmenováním pletenice, pletanka, štědrovice, štědrovečernice, štricka, štrucla, žemle, ceplík. Dříve vánočku mohli péct pouze cechovní pekaři, od 18. století si ji ale začali lidé dělat doma sami. První z doma upečených kusů měl dostat hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí. 

Velká vánočka se na závěr štědrovečerní večeře rozkrájela. Někde z ní o Štědrém večeru ukrojili krajíček dobytku, aby byl zdravý a neškodily mu zlé síly. Zvykem také bylo zapékání mince. Kdo ji při krájení našel, měl jistotu, že bude celý následující rok zdravý a bohatý. Připálená nebo natržená vánočka věštila nezdar.

Kaštany

Byly v minulosti jedním z mála zdrojů cukrů, takže například ve starověkém Řecku je s sebou vozili vojáci do bitev na posílení. Jedlé kaštany, které rostly divoce zcela běžně, se staly vhodným symbolem Vánoc, protože si je mohli dovolit i chudí. Korsičané je zapékají do koblih, v Asii je melou na mouku, Maďaři mixují na pyré, u nás je pečeme na ohni. Kaštany nahrazují brambory, těstoviny, hodí se k zelenině či houbám.

Kapr

Kapr s bramborovým salátem je dnes v Česku nejrozšířenější "položka" na štědrovečerním stole, přestože v konzumaci rybího masa patříme k zemím s nejnižší spotřebou na světě. Dokonce jsou lidé, kteří jedí rybu jen na vánoce. Ryby byly ve středověku pochoutkou jen pro bohaté, cenění byli například úhoři. Kapra si ovšem mohly u nás dovolit i chudší rodiny, a to od 15. století, kdy české rybníkářství prosperovalo. Po jeho oslabení v 18. století však podražil i on a stál zhruba tolik co hovězí maso.

Jako hlavní štědrovečerní pokrm se u nás dostal definitivně na stůl v 19. století, a to hlavně v městských rodinách. Kapří maso obsahuje velké množství vápníku a bílkovin, užívání jeho tuku snižuje riziko onemocnění srdce. Větší porci kapra nebo jiného druhu sladkovodních ryb se doporučuje zařadit do jídelníčku alespoň dvakrát týdně. Co se týče kapřího masa, může být občas překážkou jeho "bahnitá" chuť. 

Vyhnout se tomu můžete tak, že koupíte rybu od osvědčených chovatelů. Kapři se navíc před Vánoci dávají do průtočných kádí, aby se "vyčistili". Ryba nepřijímá potravu, čímž se zlepšují její chuťové vlastnosti, ovšem klesá podíl prospěšného tuku.

Štědrovečerní večeře

Lidé se od rána postili, aby večer viděli "zlaté prasátko". Štědrovečerní stůl byl zakrytý ubrusem, a to i v chudších rodinách. Hospodyně vařily hrách, často mísu s ním dávaly na stůl jako první, čočku, několik druhů polévek pro posílení, mezi nimiž nechyběla bramboračka s houbami a v bohatších rodinách rybí. Z jednoho pekáče se pak společně jedl jáhelník z rýže a jáhel. Z hub a krup se vařil jako hlavní chod také kuba. Pekly se peciválky s mákem, namočené v horkém kozím mléku a polité máslem nebo medem.

Med dávaly hospodyně na stůl jako ochranu proti zlu. Česnek se nejedl, ale dával pod stůl, aby přinášel sílu a ochranu. Na stůl pak přišla vánočka, sušené ovoce, jablka a ořechy. Po jídle si všichni dali jablka či jablkový závin. Pro dobytek a kozu odložili stolovníci vánočku, nalouskané ořechy a chleba. Jablko podané koze na Štědrý večer zaručovalo, že dojila celý rok sladké mléko.

Mák, hrášek a ječmen se sypaly drůbeži, aby snášela příští rok hodně vajec. Vánočka se dávala kravám, aby hodně dojily, a kousek vánočky vhozený do studny zaručoval dobrou kvalitu vody.

Stolovníků musel být sudý počet. Pokud byl lichý, na jeden talíř se dalo jídlo, které pak hospodyně nebo hospodář darovali pocestnému nebo domácím zvířatům. Slavnostní večeře začala, když se na obloze objevila první hvězda. Nikdo nesměl sedět zády ke dveřím, nohy stolu se svazovaly provazem, aby se do domu v příštím roce nevloupali lupiči. Nikdo nesměl vstát od stolu, dokud všichni nedojedli. Sníst se mělo všechno, co bylo na talíři. 

Zbytky nesnědeného jídla se zakopávaly u stromů, aby plodily hodně ovoce. V bohatých rodinách pili bílou kávu, čokoládu, čaj, pivo, víno i pálenku.

Stromek

Moderní tradice vánočního stromu pochází z Německa. Němci ale přejali tento zvyk od Římanů, ti od Babyloňanů a Egypťanů. Druidové považovali za posvátný dub, Egypťané palmu, u Římanů to byla jedle zdobená během oslav Saturna červenými bobulemi. Na stromečku se zapálili svíčky a všichni zpívali koledy. Někde ho však neznali nebo ho považovali za německý zvyk a po starodávném způsobu strojili jesle. 

O svátku Narození Páně do nich kladli figurku novorozeňátka a přidávali postavičky anděla, pastýřů a "darovníků". O Štědrém večeru se po večeři věštilo (známé lodičky ze skořápek vlašských ořechů, lití olova, házení střevíce za hlavu). Vyvrcholením pak byla půlnoční mše. Lidé se scházeli v kostele, kde vedle oltáře stály jesličky. Venku byla zima, sníh a tma, uvnitř kostela zářily svíce a varhany doprovázely hlasy zpěváků, ke kterým se všichni věřící postupně přidávali.

Tak se o půlnoci Štědrého večera narodil v srdcích lidí Kristus a všichni věřili, že je přítomen na bohoslužbě právě v jejich kostele. Cítili přítomnost lásky malého dítěte a s nadějí hleděli do nového roku.

Jak se vyrovnat s následky svátečního hodování

O Vánocích se samozřejmě nelze zříct trochy cukroví a jiných pochutin. Nedostatek spánku, stres, nadměrná konzumace cukru, kofeinu a alkoholu ovšem zásadně oslabují imunitu. Proto přinášíme návod na posváteční jídelníček. Jezte barevné potraviny: žluté, oranžové a červené ovoce a zeleninu. Můžete jíst i víc masa - zvěřinu, hovězí, nejlépe bio či z farmy, kde skot chovají na pastvě, drůbež, nejlépe bez kůže. Nezapomeňte na prospěšné omega-3 mastné kyseliny v tučných rybách a zdravé oleje, jako je olivový olej, ghí, biomáslo, sádlo či olej konopný. 

Jezte více bílkovin, zásobte tělo vitaminem D. Jezte méně ráno a večer, největší porci si nechte na oběd a dávejte přednost teplým pokrmům. Po jídle se jděte projít. Hodně pijte, zejména teplé nápoje, nepijte pivo a bílé víno. Pravidelně cvičte, abyste se vyhnuli zranění při zimních sportech, posilujte. Před cvičením i po něm hodně pijte.

Doporučuje se

Vitamin C

Tento silný antioxidant zvyšuje množství bílých krvinek a interferonu - látky působící proti virům. Kupujte přírodní vitamin, například bylinné džemy nebo nejbohatší přírodní zdroj vitaminu C - amalaki v kapslích.

Vitamin D

Snižuje riziko výskytu rakoviny, cukrovky, nemocí srdce, a hlavně posiluje imunitu. Denně se procházejte alespoň 15 minut venku, užívejte přípravek s vitaminem D3 nebo si kupte světelný box.

Kyselina listová

Je obsažena v listové zelenině a luštěninách, chrání před nepříznivými vlivy alkoholu a rakovinou prsu či tlustého střeva. Užívejte pivovarské kvasnice.

Selen

Je stopový prvek povzbuzující NK buňky v boji proti mikrobům a rakovinnovým buňkám. Jeho nejbohatším zdrojem jsou brazilské ořechy.

Astragalus, andrographis, tulsi

Tyto byliny chrání proti stresu a zvyšují imunitu.

Česnek

Přírodní antioxidant a adaptogen, který podporuje činnost bílých krvinek a zvyšuje jejich počet.

Zinek

Minerál zvyšující počet T-buněk, které bojují proti infekcím. 

Upečte si peciválky

Budete potřebovat

250 g brambor uvařených ve slupce, 75 g polohrubé mouky, špetku soli, 1 vejce, 150 ml kozího mléka, 20 g cukru, 10 g másla, 15 g máku

Postup

Vychladlé brambory oloupejte a nastrouhejte. Vál posypte částí mouky, přidejte brambory, osolte, v bramborách udělejte důlek a rozklepněte do něj celé vejce. Posypte moukou a zpracujte měkké těsto, mouku přidávejte podle potřeby.

Těsto rozdělte na čtvrtiny a z každé uválejte váleček na délku plechu. Naskládejte válečky na plech vyložený pečícím papírem. Nožem je nakrájejte na kousky, ale nedokrojte úplně, jenom asi do poloviny.

Vložte do trouby vyhřáté na 200 stupňů a upečte dozlatova. Upečené nakrájejte podle naznačených zářezů na kousky, nasypte do hrnce a zalijte vařícím mlékem. Přikryjte pokličkou a důkladně protřepte. Pak slijte přebytečné mléko. 

Nakonec posypejte mákem, cukrem a polijte rozpuštěným máslem.

Nebuďte na Vánoce sami, seznamujte se!

[ivi]