Umění žít dle ájurvédy

Navzdory pokroku se stále více lidí obrací k tradiční medicíně, starodávnému umění žít a hledá cestu jak je aplikovat v moderním světě přirozeným způsobem dle prastarých rad. Ájurvéda, staroindická věda o životě, dává rady ke stravování, pohybu, spánku i milování.

Ájurvéda (někdo píše i krátce – ajurvéda) může být doslova přeložena jako umění žít nebo vědění o životě. Její jméno je složeninou slov ájus, což znamená život a véda neboli vědění (věda). Vznik ájurvédy lze jen těžko datovat, spadá do védského období staroindické historie, formovat se začala zhruba více než dva tisíce let před naším letopočtem. Proč se tedy nenechat inspirovat způsobem života osvědčeným tolika tisíci let?

Všeho s mírou

Střídmost, umírněnost, klid a vyrovnanost jsou hlavními principy ájurvédy. Pokud náš organizmus ztrácí harmonii a balanc, dává nám to najevo nejrůznějšími způsoby například únavou, malátností, akné a jiné kožní potíže, dále pak záněty, které může přerůst v chronická onemocnění. Měli bychom vnímat a reagovat na tyto změny našeho organizmu.

„Ve zdravém těle se žije zdravý duch.“

Ačkoliv ájurvéda zahrnuje i tradiční léčitelství, dnes je používána spíše jako prevence, měli bychom se vyvarovat intoxikaci organizmu a předcházet případným zdravotním potížím. Jednou z hlavních myšlenek je, že bychom se měli cítit duševně „v pohodě“ a spokojení, jinak si koledujeme o nemoc. Dnes o nespočetně let déle se moderní medicína stále více zabývá psychosomatickými chorobami. Co je v ájurvédě známo už dlouho, objevuje konvenční medicína několik posledních desetiletí.

Šest chutí ájurvédy

Ájurvédský jídelníček se skládá z šesti chutí, které by měly být obsaženy v každém jídle, abychom získali všechny potřebné látky pro život v rovnováze. Ne vždy se lze spoléhat na naše chuťové buňky, někdy se rozcházejí s tím, jak ájurvéda chápe a rozlišuje různé potraviny dle jejich příchutí. Naproti tomu západní stravování rozlišuje čtyři základní příchutě: sladkost, slanost, kyselost a hořkost. Ájurvéda k nim řadí ještě pálivost a trpkost, tu poslední chápe ve smyslu vlastnosti tedy jako něco vysušujícího, například do poslední kategorie spadá čaj. Všech šest chutí v každém jídle má zaručit dostatek živin pro tělo, duši i emocionální rovnováhu. Žádná z chutí nesmí mít navrch, jinak ztrácíme harmonii.

Jestliže cítíme, že v nás začíná ovládat nějaká z nepříjemných či špatných emocí, můžeme si dle ájurvédy pomoci jídlem k dosažení rovnováhy. Jelikož v ájurvédském jídelníčku každý pocit a emoce mají svůj původ v jedné z šesti chutí. Pokud známe vlivy těchto chutí a víme, v jakých potravinách se skrývají, můžeme jejich prostřednictvím nežádoucí pocity neutralizovat.

Ájurvéda využívá vlastností potravin a podle nich je uzpůsobena i léčivá kuchyně. Jde o velmi komplexní a propojený systém. Navíc se vychází z individuálního příběhu a potřeb pacienta. Nelze tedy v jednom článku vysvětlit léčivé účinky způsobu stravování dle ájurvédy. Všeobecně lze říci, že naše civilizace je přeslazená, přesolená a překyselená. Vynecháváme chutě jako hořkost nebo trpkost, které ty převládající pomáhají vyrovnat.

Pomocí ájurvédy lze i zhubnout, stačí jen dodržovat pár pravidel. Například svůj apetit lehce snížíte tím, že si dáte něco hořkého před jídlem. Neměli bychom jíst ve stresu, jsme-li smutní nebo zklamaní. K jídlu bychom měli usedat v dobré náladě, jen tak si nezpůsobíme žaludeční vředy.

Ájurvéda je víc než jen plný talíř

Pokud jde, o ájurvédu zahrnuje i cvičení, upřednostňuje zejména jógu i jako způsob meditace. Avšak za dobrý chápe jakýkoliv pohyb vyvolávající v nás radost. Co se týká stravování, neměli bychom jíst ve stoje, za chůze nebo v autě. Jídlo bychom si měli vychutnat, což znamená, že jíme všemi smysly, než začneme jíst, je vhodné si k jídlu přivonět a navodit si příjemné pocity a připravit tělo, že bude muset trávit. Nedílnou součástí je hezky upravený stůl, dostatek času k vychutnání si pokrmu, dobrá nálada. Jídlo by mělo být pestrobarevné, jelikož symbolizuje duhu přenesenou na zem. Jde o rituál, který by v nás měl vyvolávat radost a uspokojení.

[paf]