Tetování jako fenomén

Tetování se stalo velmi oblíbeným v posledních desetiletích v mnoha částech světa. Tetování je jednou z forem zkrášlování těla a v současnosti je populárnější než kdykoli předtím.

Původ slova tetování se odvozuje od tahitského slova tatu nebo tatau, což v překladu  znamená vyznačit nebo vrazit.
Tetování je určitý druh kresby ,při kterém jsou za pomocí tetovací jehly částečky inkoustu nebo jiného barviva nanášené pod kůži člověka. Používá se tetovací strojek, do kterého se vloží jehla a elektromagnet ji uvnitř strojku rozkmitá pohybem nahoru a dolů. Člověk toto aplikující se nazývá tatér. Vypichuje se do vrchní vrstvy kůže u někoho i 5 mm hluboko.  Profesionálové používají na tetování barvy v souladu s Evropskými normami a s patřičnými atesty, aby zajistili minimálnímu riziku alergických reakcí v podobě hnisání. Před tetováním se místo očistí desinfekcí a musí se používat  jednorázové rukavice. Během tetování se stírají zbytky barvy, které se nedostaly pod kůži, papírovým ubrouskem. Po dokončení práce se tetování zakryje folií.

V odborné terminologii jde o tzv. mikro-pigmentovou implantaci. Tetování je jednou z forem zkrášlování těla. V současnosti je tetování populárnější než kdykoli předtím. Změřené statistické údaje ukazují, že až jeden ze sedmi obyvatel Severní Ameriky má alespoň  jedno nebo i více tetování.

Z historie

Tetování má dlouhou tradici v různých částech světa. Původní obyvatelé Japonska tzv. Ainové se věnovali tetování tváře. Tetování bylo rozšířené i na Filipínách, Borneu, Samoi, dále také v Polynésii, Africe, Střední Americe i Číně. Tetování bylo běžné i u určitých náboženských skupin ve starověku v oblasti Středomoří, což pravděpodobně také  vedlo k zákazu tohoto zvyku ve Starém Zákoně.
Evropané objevili tetování znovu okolo roku 1770 v době dobývaní jižního Pacifiku kapitánem Jamesem Cookem. Až do první světové války byli průkopníky v tetování námořníci.

Ze současnosti

Tetování se stalo velmi oblíbeným v posledních desetiletích v mnoha částech světa, především pak v Severní Americe, Japonsku a v Evropě. V těchto zemích profesionální tatéři dokázali povýšit  své kresby po lidském těle na umělecká díla a povznesli tetování na všeobecně uznávané umění. Důvodem, proč se tetování nejspíš  stalo formou zkrášlování těla, je zřejmě fakt, že dnes, na rozdíl od předchozích generací, se lidé cítí mnohem svobodnější. Tetování se stalo běžnou součástí vizáže filmových hvězd, populárních hudebníků, sportovců, či jiných věřejně známých osobností. V tradičních kulturách  jako  např. v  Japonsku, Číně, Koree a specifických povoláních je však stále na tetování nahlíženo velice rozdílně, až skoro negativně , např.co se týká  práce ve veřejné sféře. V rámci tradičních nebo domorodých kultur  naopak vyjadřuje tetování úctu ke svým kořenům a zvykům, například u určitých obyvatel  Nového Zélandu.

Druhy tetování

Stálé tetování

Nejběžnějším a nejrozšířenějším druhem tetování je tetování permanentní. U stálého tetování je ale velmi důležité se dobře rozhodnout a promyslet, jaký motiv člověk doopravdy chce a brát v potaz, že tato kresba s ním bude do konce života. Umístění tetování je poměrně důležité, je třeba si uvědomit, že tetování není krátkodobá záležitost, a to co se líbí dnes, nemusí se líbit o několik let později. Tetování je pro každého určitým vyjádřením vlastní individuality a svobody. Je tedy dobré, aby vše co si člověk nechá zobrazit na svém těle, ho alespoň zčásti charakterizovalo. Ženské pohlaví si nejčastěji nechává tetovat různé ornamenty, květy nebo zvířata.
Nejčastějším místem je lopatka, okolí pupíku, bedra a záda. Muži si zase pro místo tetování nejčastěji vybírají ramena nebo záda. Bolest, kterou tetovaný při proceduře pociťuje, vnímá každý člověk jinak. Většinou je to prý pocit pálení či svědění. Nejhorší jsou první minuty, potom se díky endorfinům stává tetování snesitelnějším. Nejvíc bolí tetování na spodní části zad, vnitřní části paží a stehen, krku nebo prstech. Vyskytuje se i tetování na genitáliích.
Ženy by si měly uvědomit, že v budoucnosti jim tetování může vadit v práci, při výběru oblečení, ale také s postupným přibýváním věku. Tetovaní lidé jsou ještě pořád stále někdy považováni za pochybné existence, hlavně starší lidé mají vůči potetovaným předsudky. Dříve měli tetování hlavně vězni. Je proto nanejvýš vhodné, aby člověk uvážil všechna pro a proti a dobře si rozmyslel, jaký druh a rozměr tetování si vybere a na jaké místo na těle si jej nechá umístit.

Nejvhodnější je dát se tetovat  na jaře, na podzim, v zimě. Léto se nedoporučuje vůbec, protože místo se hůře hojí. Kvůli častějšímu pocení se místo může zanítit a vzniknout infekce. Také se nedoporučuje konzumace alkoholu v období jednoho dne před a po aplikaci tetování. To stejné platí pro léky proti bolesti a kávu, jelikož zvyšují krevní tlak a ředí krev, proto by mohly způsobit silnější krvácení. Do věku 18ti let je potřeba souhlasu rodičů. 

Tetování hennou, nebo - li mehndi

Umění Mehndi je rozšířené nejvíce v severní a východní Africe a v Asii. Jde o kresby a aplikování různých složitých vzorů, hlavně na ruce a nohy. Tyto vzory jsou kreslené rukou pomocí tetovací pasty, ve které je hlavní složkou prášek z rostliny henna. Tetování vydrží jen několik dní, případně i týdnů a je zcela bez bolesti.

Permanentní make-up

Permanentní make-up je tetování, které zvýrazňuje obočí, rty nebo oči. Patří sem i vytvoření tzv. znaménka krásy. Ženy, které mají takové tetování se nemusí každý den malovat, musí se však ale o svoje tetování starat speciálně a nepřekrývat ho klasickým make-upem. Pokud dodržují určitá pravidla vydrží tento make-up 3 až 5 let.

[kač]