Tajemství čaje

Čaj je pro mnohé z nás samozřejmostí. Pijeme ho k snídani, na šálek čaje chodíme s přáteli. Naše babičky a maminky ještě pamatují odpolední taneční čaje. Čajem i léčíme. Je to nápoj, který se hodí pro každou příležitost. Málokdo ale ví, jak dlouhou cestu musí čaj absolvovat, než se dostane na náš stůl.

Legend o zrodu tohoto kouzelného nápoje je mnoho. Podle jedné byl objeven v Číně za císaře Šen Nunga roku 2700 před naším letopočtem. Druhá praví, že byl do Číny přivezen z Indie budhistickým mnichem jménem Gan Lu okolo roku deset před naším letopočtem. Postupně se čajovník rozšířil z Číny do všech oblastí, kde se pěstuje dodnes, jako jsou Nepál či Srí Lanka. Známý filozof Konfucius tento nápoj pojmenoval tchu (ťu), z čehož se později vyvinul název tche, který dodnes v malých obměnách používá mnoho národů.

Angličané mu říkají tea, Francouzi thé. Náš název čaj vznikl z indického cha-i, který je používán v jižní a střední Asii a v Rusku. Původně byl čaj používán jen k léčebným účelům a směli ho připravovat jen čajoví mistři. Teprve čínská dynastie Sung před více než tisíci lety udělala revoluci v přípravě a rozšíření čaje. Zrušila čajové mistry a začala čaj připravovat šleháním na prach rozdrcených čajových lístků v horké vodě, předtím se připravoval z placek.

Za této dynastie se čaj rozšířil natolik, že byl jak cenově, tak výskytem dostupný i chudším vrstvám. V Japonsku se čaj začíná pěstovat až roku 1200, kdy sem po studiích v Číně přiváží buddhistický mnich Eisei první čajovníková semena. Koncem 15. století se čajové lístky začaly zpracovávat pomocí tzv. fermetace, což je přirozený kvasný proces, při němž dochází k oxidaci buněčné šťávy listu a změně jeho chemických vlastností. Tak vedle zelených, bílých a žlutých čajů přišly na svět i černé čaje a oolongy.

Do Evropy se čaj dostal ve větším množství až v 17. století a tehdy se rozšířil do Evropy a Ruska. V Anglii udělal z čaje velkou módu Thomas Garraway, který jej začal jako první v Británii prodávat. Nejprve se čaj nakupoval v Číně, pak se ale Britové dostali do Indie a po několika letech se čaj začal dovážet odtud, protože byl levnější než čaj nabízený Čínou. Dodnes platí, že Indie je největším vývozcem i konzumentem čaje a že čaj je hned po vodě nejrozšířenějším nápojem na světě. Stojí za to se zmínit, že svůj čaj pěstuje i Rusko, a to v oblastech na Kavkazu, dále se tato plodina pěstuje v Jižní Africe, na Jávě, Sumatře i na dalších místech.

S mlékem, citronem, či jen tak?

Nejen příprava, ale i následných úprav čaje je celá řada. V našich končinách je nejoblíbenější čaj s citronem a medem, případně dochucený ovocnou šťávou. Čaj po anglicku voní po smetaně a cukru. A pokud chcete opravdu anglický čaj, pak lijte silný čaj do mléka či smetany, nikdy naopak, to Angličané považují za velké barbarství. Pro podobný chuťový zážitek si vybíreje černé čaje typu "anglický snídaňový čaj" či Earl Grey.

V Rusku je vaření čaje spojeno s tradicí samovarů. V tom se voda přivere k varu, na vrchní části samovaru stojí malá porcelánová konvička s opravdu silným čajem. Silný čaj se lije do šálků a přidává se do něj horká voda. Asi nejpodivnější způsob pití čaje mají v Mongolsku. Zde používají čajový prášek, který zalijí studenou vodou a vaří, poté přidají mléko, rozpuštěné máslo, opraženou mouku a dále jáhly či rýži. Celou tuto spíše čajovou polévku pak dochutí solí a pepřem.

Praví znalci však pijí čaj zásadně bez jakýchkoliv úprav, tedy neslazený a tak, jak je voda a čajové lístky stvořily.

Obsahuje antioxidanty

Pravý čaj se nevyznačuje jen jemnou a vyhledávanou chutí, je také nesmírně prospěšný lidskému zdraví, protože obsahuje účinné antioxidanty. Východní medicína ho používá jako lék už po staletí. Zelený čaj ve srovnání s vitaminem E obsahuje zhruba 20x více antioxidačních složek. Ty ale nechybějí ani ve fermentovaných čajích. Antioxidanty jsou přírodní látky, které zabraňují předčasnému stárnutí a udržují náš organismus v dobré koncici, protože mají schopnost bojovat s volnými radikály.

Naše tělo si je dokáže ve velké míře vytvářet samo, ale důležité je také jejich získávání z přírodních zdrojů. Antioxidanty pomáhají v boji proti stresu, bakteriím a virům, snižují hladinu cholesterolu a vysoký krevní tlak, prospívají srdci, kostem i zažívání. Antioxidanty jsou významným pomocníkem v prevenci i léčbě srdečně-cévních onemocnění a některých druhů rakoviny. Současně se odborníci shodují v tom, že účinnost přírodních antioxidantů, přítomných v čaji nebo ovoci, je mnohem vyšší než v potravinových doplňcích.

Vyšší polohy - lepší čaj

Čajovník se pěstuje na tropických až subtropických plantážích do nadmořské výšky kolem dvou tisíc metrů. V čím větší výšce se pěstuje, tím menší je keř a sklizeň, ale kvalitnější čaj. Čajové lístky se sbírají od jara do podzimu, kdy se začínají rozvíjet. Nejlepší sklizně jsou v období od května do poloviny června. V některých oblastech se dá sbírat čaj skoro celý rok, například v Indii nebo na Srí Lance, kde je možných až 30 sběrů.

Zmešká-li se čas, kdy se lístky rozvíjejí, ztrácí čaj na kvalitě. Průměrně se lístky rozvíjejí čtyřikrát až pětkrát ročně. Poslední sklilzeň je v září a první v březnu. I přesto, že na sklizeň čaje existuje mnoho strojů, ve většině oblastí se čaj sbírá ručně. Jednak kvůli tradici, ale hlavně kvůli tomu, že čaj je při ručním sběru kvalitnější.

Během sbírání se z čaje odlupují mladé koncové výhonky zvané fleš. Ty se skládají z vrcholového listového pupenu a ze dvou až pěti mladých lístků. Fleše se dělí na hrubou (pupen a více lístků než tři), jemnou (pupen a dva lístky) a střední (pupen a tři lístky). Nejkvalitnější čaj se získává z fleše jemné. Dále je kvalita hodnocena podle stáří čaje. Čím mladší je lístek, tím lepší je čaj. Mladé lístky mají totiž nejvyšší obsah cenných látek.

Po sklizni prochází čaj tzv. zavadnutím. Čajové lístky se rozprostřou na lískách a působením čerstvého nebo ohřátého vzduchu listy ztratí po čtyřiadvaceti hodinách asi 40 % váhy. Následuje proces svinování, který má za úkol narušit buněčnou tkáň listu a tudíž uvolnit silice a enzymy. Potom přichází na řadu prosívání. Na zvláštních vibračních sítech s odstupňovanou hustotou se oddělují jemné lístky od hladších. Jemné lístky se potom vracejí a opět se svinují a prosívají.

Předposlední částí zpracování lístků je tzv. fermentace. Používají se k ní ještě tradiční pomůcky, a to zvláštní bambusové koše. Obvykle trvá až čtyři hodiny a lístky se při ní zbarví do rezavě hněda. Tímto procesem procházejí pouze čaje černé a oolongy. U těch naposled zmíněných fermentace vynechává úplně. Poslední částí procestu zpracování lístků je sušení čaje. Sušení probíhá za prudkého zastavení fermentace a proudění horkého vzduchu. Po této fázi se čaj už jen balí a odváží ke spotřebiteli.

Čajovny, které byste měli navštívit

Praha

V Praze je velké množtví čajoven, a to v každé její části, hledejte a vybírejte.

Ostrava

V Ostravě nepřejděte Dobrou čajovnu Náročného pijáka, která už své služby poskytuje od roku 1998. V oddělených saloncích u nich můžete vychutnávat také vodní dýmky s kvalitními Dubajskými tabáky.

Brno

V polovině nenápadné brněnské ulice se skrývá místo, kde si můžete odpočinout a vypít v klidu svůj šálek čaje, pobavit se s přáteli nad deskovými hrami, kterých je k zapůjčení dostatečné množství, nebo si nechat vypařit starosti z hlavy u vodní dýmky, a to v čajovně Za zrcadlem.

České Budějovice

Čajírna & Kafírna v Českých Budějovicích nabízí sortiment nepřeberného množství čajů z celého světa, které osvěží vaše tělo i mysl. Navíc pro vás každý měsíc připravují jedinečnou nabídku čerstvě sklizených čajů.

Pardubice

Čajovna Chelsea přináší do vašich čajových konviček to nejlepší z čajových keříků celého světa. Pravidelně dodává kvalitní čaje z Číny, Japonska, Indie, Thaiwanu, Srí Lanky, ale i dalších států vyskytujících se na čajové mapě světa. Takovou čajovnu nenaleznete nikde jinde, než v Pardubicích.

Příbram

V Příbrami vás ráda přivítá Čajovna Na Zemi.

Olomouc

Čajovna v Olomouci s názvem Sofie vyniká výborným čajem a vodními dýmkami.

Hradec Králové

Zkuste Čajovnu Karavanu v Hradci Králové, nebudete litovat.

Liberec

V Liberci bude pro vás dobrou volbou Čajovna u Kamenné Želvy.

Ústí nad Labem

V Ústí nad Labem vás s otevřenou náručí přivítá čajovna U Vysmáté žáby.

Plzeň

Můžete vyzkoušet třeba Čajovnu U Pekla, kterou byste našli v Plzni.

Kam jinam na rande než do pravé čajovny?

Zdroj: https://www.mightyleaf.com

https://cs.wikipedia.org/wiki/Oolong

[ivi]