Šťastná bezdětnost

Žít dobrovolně bez dětí? Hodně zvláštní otázka na zamyšlení pro mnohé z vás. Také si myslíte, že jen díky rodičovství můžete být šťastní a že jen děti dokážou naplnit váš život?

V dnešní době hodně párů kvůli kariéře rodinu nikdy nezaloží anebo to odkládají až do doby, kdy už může být pozdě. Někteří lidé se k tomuto rozhodnutí uchýlí i přesto, že jejich zdravotní stav jim v tom nebrání. Důvodů proč se tak rozhodnou může být mnoho. Někdo se jen matkou či otcem necítí být. Někteří si s sebou celý život nesou špatné zkušenosti ze své rodiny a svého dětství. Neví a nedokážou si představit, jak správně vychovávat. Jsou i tací, kteří se „vymlouvají“ na současnou dobu, ve které žijí anebo dokonce na budoucnost, která by jejich potomky potkala. Jiní zase řeknou, že si chtějí život užít sami, nechtějí se omezovat výchovou svého nástupce. Otázkou ovšem zůstává, zda zrovna tito lidé, co se rozhodnou pro život bez dětí, nebudou jednou litovat. Někteří lidé jsou bez dětí opravdu spokojeni celý život, jiní postupem času svůj názor změní. Pak už jen záleží, zda je ještě čas a vhodná doba své rozhodnutí změnit.

Kdo se nejčastěji rozhodne děti nemít?

Rozhodnutí mít či nemít dítě, je na každém z nás. V dnešní době je také potřeba se podívat i na otázku finanční. Rozhodně se totiž nejedná o levnou záležitost a s postupem věku se i nároky zvyšují. Změnil se i postoj společnosti, jak jsou tito lidé, kteří se rozhodli pro bezdětnost, vnímáni. Podle slov našich rodičů a babiček, byla v dřívějších dobách každá žena divná, pokud nebyla ve dvaceti vdaná a neměla minimálně jedno dítě. Proč se ale svazovat nějakými zajetými pravidly? Pořád platí, že lidé, kteří se rozhodnou pro bezdětnost jsou vnímání trochu jako „podivní“. Najde se samozřejmě i pár lidí, pro které není problém tyto jedince doslova odsoudit. Na druhou stranu ale existují i nižší společenské skupiny lidí, kde je možná lépe, že potomky nemají. Svůj život by stejně povětšinou strávili v dětských domovech či jiných podobných zařízeních. Často se ale takto rozhodují i ti, kteří v dětství prodělali nějakou zákeřnou nemoc či mají nějaký handicap. Bojí se, aby své špatné geny nepřevedli na své děti. A nesmíme zapomenut ani na ostatní společenské vrstvy. Co třeba taková vědkyně nebo vědec, kteří svůj život zasvětí výzkumu nějakému lidstvu prospěšnému léku? I u těch se tyto důvody k rozhodnutí dají pochopit.

Tikot biologických hodin

Někomu začnou tikat biologické hodiny dříve, někomu později, jiným vůbec. Otázkou zůstává, kdy a zda ještě bude čas s tím něco případně udělat. Pokud by již bylo pozdě, je u těchto lidí nejčastějším řešením adopce. V každém případě, rozhodnutí neuposlechnout či neslyšet své biologické hodiny přináší určité nástrahy. Kdo se o vás postará, až budete potřebovat pomoc a to nejenom ve stáří? Budete si muset po celý život odkládat nějakou částku, abyste ve stáří byli zaopatřeni i na tyto případy. A není pak další otázkou, zda to nebude částka srovnatelná s tím, že byste si dítě pořídili?

Nenechat se přinutit

V každém případě se jedná o dost složité téma a hlavně důležité rozhodnutí. Je potřeba si o všem pořádně promluvit a vše pořádně prodiskutovat. Tato debata může, při rozdílném názoru partnerů, vést v krajním případě i k rozchodu. A i když to bude v první chvíli bolet, postupem času se to bude jevit jako správné řešení, které bylo nevyhnutelné k vlastnímu štěstí. V tomto rozhodnutí musíte být hlavně sami za sebe a zvážit všechna svá pro a proti.

Zamilovat si cizí

I toto se může stát, ale je potřeba, aby to bylo udrženo v rámci zdravých hranic. Většinou se toto děje u párů, které jsou homosexuální, upnou se a podporují dítě svého příbuzného nebo svojí příbuzné. Není přece nic špatného na tom, když svému synovci či neteři koupíte něco hezkého nebo je vezmete někam na výlet. Určitě to ocení i jejich rodiče, kteří budou mít více času pro sebe a pro své společné aktivity.

Názor psychologa

K tomuto tématu se zajímavě vyjadřuje i jeden americký psycholog z Harvardské univerzity Daniel Gilbert. Jeho názor je takový, že manželský život je klíčem ke štěstí, ale mít děti může zničit všechno. Na konferenci v Sydney uvedl, že studie v Evropě a Americe ukázala, že pocit spokojenosti v manželství, po příchodu dětí silně klesá. A lidé jsou ve svazku nešťastnější, ať už jsou svoji, či žijí ve stejné domácnosti. Nicméně, pokud přijde dítě, přijdou i starosti a odejdou radosti, nastane doba větších výdajů, a proto nebudou mít partneři peníze pro sebe a na své koníčky. Součástí této studie bylo i výsledné tvrzení, že páry bez dětí jsou vice spokojeni, než ty, které děti mají a údajné plození dětí, plodí i nespokojenost.

Ano či ne?

Je samozřejmě opět jen a jen na každém z nás, jaké má pocity a jak se sám rozhodne a zda případně nezačne svého rozhodnutí litovat. Každé rozhodnutí má určitě dost svých pro a proti. Jedna skupina lidí bude tvrdit, že to nejlepší, co je v životě potkalo, je narození jejich dítěte či dětí, ale jiní budou zase naopak říkat, že si nedokážou představit, jak by se o své dítě starali. Doma by jim pořád někdo brečel a vyžadoval jejich pozornost. Nejdůležitější je, jak již bylo napsáno, nenechat se do ničeho nutit. A pokud se dostane váš vztah do krize kvůli tomuto tématu, existuje i odborná pomoc ve formě poradny, kde bez emocí můžete vše prodiskutovat a nasměřovat se k tomu, co je pro vás to nejlepší. V každém případě rozhodnutí nemít děti, není nic sobeckého. Od spousty lidí by to možná naopak bylo velmi zodpovědné a správné rozhodnutí, než aby se oni sami či jejich dítě trápilo po zbytek života. Protože dítě je závazek na celý život. Je jen na vás, zda se rozhodnete pro "šťastnou bezdětnost" nebo pro tu radost, vidět své dítě vyrůstat, i když toho všeho budete mít až nad hlavu.

Zdroj: http://www.telegraph.co.uk/news/1941195/Marriage-without-children-the-key-to-bliss.html

[kač]