Spánek a jeho nekončící tajemství

Co byste řekli na to, být vzhůru celých 264 hodin? Načechrané peřiny a měkká postel by byla nádherná a mučivá představa a přesto byste se snažili pokořit rekord mladíka, který se zapsal do knihy rekordů časem, ve kterém vydržel být vzhůru. 50 let ho nikdo nepřekonal.

Možná už jste se někdy dostali do situace, že jste museli jít do práce aniž byste se předtím vyspali, ať už kvůli nadmíře pracovních povinností nebo z důvodu většího množství alkoholu, který jste požili na oslavě kamarádových narozenin. Máte představu, co se děje ve vašem mozku, když spíte a naopak, když si spánek úplně odepřete? Asi ne, tak se na to trochu podíváme.

Spánek a jeho fungování

Proč spíme? Věřte nebo ne, ale i po dlouhém zkoumání je tato otázka stále zahalena do tajemství i když na ní pracovalo už mnoho vědců. Podle současných poznatků musí pravidelně spát nejen člověk, ale i všichni ostatní savci a tato potřeba spadá do naší hluboké historie. Savci přežívali v drsné přírodě i přesto, že strávili několik hodin denně prakticky v bezvědomí, proto musela mít evoluce pro spánek velice dobrý důvod.

Tento důvod se dá zjistit, pokud mozek připojíte na elektroencefalograf (EEG), což je přístroj, který je schopný zaznamenávat mozkovou aktivitu. Pohodlně si při tom lehnete, necháte si připnout elektrody na hlavu a odplujete do pečlivě monitorovaných snů.

(Ne)viditelné vlnění

Dokud jste vzhůru, dá se s pomocí EEG sledovat, že váš mozek produkuje alfa vlnění. To tvoří velmi rychlé vlny s frekvencí kolem 10 cyklů za sekundu, a pokud jste ve stavu extrémního soustředení, váš mozek generuje beta vlvnění, které je dokonce 2x tak intenzivní. Jakmile ale pomalu upadáte do mělkého spánku, mozkové vlnění se začne zpomalovat. Čím hlubší spánek je, tím jsou pomalejší i vlny a jakmile bude váš mozek generovat tzv. delta vlnění, bude už velice obtížné vás vůbec zbudit.

Několikrát za noc ale dojde k něčemu nečekanému, kdy se mozkové vlny náhle probudí k životu a přístroj začne ukazovat stejné hodnoty jako kdybyste byli vzhůru. V tu chvíli se vám pod víčky začnou rychle pohybovat oční bulvy a může vám cuknout ruka nebo noha. To se nacházíte v tzv. REM fázi, která trvá většinou do půl hodiny a pouze v této době se vám mohou zdát sny.

Restart

I přesto ale není jisté, co mozek uvnitř při spánku provádí, i přesto, že se dá sledovat mozková aktivita. Vědci mají svoji hypotézu, že při spánku se třídí a ukládají informace, které jste během dne získali. Když jste totiž vzhůru, tak váš mozek informace z okolí neustále sbírá a ty pak ukládá jako nová nervová spojení. A poněvadž jde o náročnou věc, tak mozek má při spánku na toto třídění klid a čas. Takže by se dalo říci, že spánek je vlatně taková technická údržba vašeho mozku.

8 hodin spánku

Jedná se o nutnost a nebo mýtus? Když už víte, proč asi tak potřebujete spát, tak je tu další otázka a to taková, jak dlouho byste spát měli, jak dlouhou dobu potřebuje mozek, aby se připravil na další náročný den plný informací. Určitě jsme všichni slyšeli doporučení, že by spánek měl trvat cca 8 hodin. Není to tak ale úplně pravda.

• Dlouhodobé odepírání si spánku vás nejen promění v zombii, ale může také podpořit rozvoj nebezpečných onemocnění.

Pauza pro spánek

V roce 2001 byla zveřejněna studie, která zahrnovala 16 letý výzkum více než 500 obsáhlých zdrojů a částečně se shodovala se závěry, že v minulosti, od antiky po moderní světové války, lidé rozdělovali spánek do dvou period. Vzbudit se uprostřed noci je z hlediska lidské psychologie normální. Lidí svůj bdělý čas uprostřed noci trávili všelijak, například čtením, kouřením tabáku, procházkami či návštěvami sousedů. Některé modlitební knížky z 15. století dokonce obsahují modlitby pro hodiny strávené mezi dvěma obdobími spánku.

• Pokud se často probouzíte uprostřed noci, nezoufejte, to se hlásí o slovo evoluce.

Elektřina proti evoluci

Jak se trend dvoufázového spánku vytratil, nahradil ho standartní osmihodinový spánek, ale i tak je v nás prastarý zvyk pořádně zakořeněný. Přerušovaný spánek je pro lidi přirozený, ač se jim to nemusí zdát normální. Trend spaní 8 hodin v kuse není vůbec ideální, čím dál častěji chodí lidé k odborníkům s úzkostmi, stresem, depresemi, alkoholismem a drogovými závislostmi. Když to řekneme jednoduše,tak spánek rozdělený do dvou částí je zdravější a přirozenější.

Jak dlouho vydržíme nespat?

Teď už víme, jak dlouho a jak bychom spát měli, tak se ještě podíváme na to, co se děje s naším tělem v případě, že mu blahodárný spánek nedopřejeme a odepřeme. Naštěstí se v posledním desetiletí našla dost více či méně bláznivých experimentátorů, kteří se rozhodli pokusit se posunout své tělo za hranice lidských možností, a díky nim se ví, co všechno nedostatek spánku dokáže s člověkem a jeho tělem natropit.

Rekord

Nepřekonatelný rekord v délce bdění beze spánku a použití jakýchkoliv podpůrných látek uskutečnil v roce 1965 teprve 17letý student střední školy, Američan Randy Gardner. Vydržel nespat celých 264,4 hodiny, tedy 11 dní a 24 minut. Kupodivu jej nepostihly žádné dlouhodobé zdravotní problémy, jeho mozek se ale z takového šíleného výkonu a rozhodnutí vzpamatovával opravdu hodně dlouho.

Halucinace

Pokud vynecháte spánek pouze jednu noc, budete druhý den jen unavení, nebo naopak nabuzení díky adrenalinu, který vám začne proudit v žilách. Pokud nespíte dvě noci, výrazně klesne vaše schopnost koncentrace a zapamatování si maličkostí. Tři noci beze spánku už  mohou provázet halucinace a náročnější myšlení se zdá být skoro nemožné. Pokusné krysy po třech probdělých nocích dokonce umírají. Čím déle byste se pokoušeli zůstat vzhůru, tím více by se problémy stupňovaly, až byste dosáhli nízkého stupně šílenství.

Pokud byste ale dodržovali pitný režim a pravidelně jedli, neměl by vás takový pokus ohrozit na životě, rozhodně ale při takovém pokusu zůstávejte pouze doma a nikde se nepotulujte. Stejné stavy únavy, zhoršení paměti a schopnosti se soustředit se mohou dostavit také v případě, že dlouhodobě spíte velice málo, proto se vyplatí místo přetahování svého těla prací raději pořádně se vyspat.

Nespavost je prokletí

• Některým lidem doslova nedá spát nemoc zvaná insomnie, která způsobuje neschopnost člověka pořádně se vyspat či dokonce vůbec usnout.
• Většinou se jedná o přechodný stav, který je způsobený stresem, naměrnou konzumací jídla, alkoholu nebo nikotinu, případně nedostatečným pohybem během dne.
• Vzácnou formou této nemoci je fatální familiární insomnie. Jde o genetickou poruchu, kterou způsobuje zmutovaný protein a trpí jí pouze přibližně 40 rodin po celém světě.
• Lidé postižení touto chorobou nemohou prakticky vůbec spát, což způsobuje vážné zdravotní problémy včetně halucinací, záchvatů úzkosti, rapidního úbytku tělesné váhy a během 3 let často končí choroba smrtí.

Jak se vyspat

V první řadě se vyvarujte nápojů obsahujících kofein po druhé hodině odpolední, protože tato látka působí v těle velmi dlouho. Jedním z největších strašáků dnešní doby je tzv. modré světlo. Vědci a lékaři tímto slovem popisují používání mobilních zařízení, televizí a počítačových monitorů buď krátce před spaním nebo přímo v posteli.

• Pokud se chcete vyspat a ráno vstát, nechte mobil na pokoji, Facebook počká.

Poslouchejte také svoje vnitřní hodiny, tělo si samo řekne, kdy už je potřeba jít spát a kdy naopak zbytečně přetahujete a pokud budete tyto signály poslouchat, zminimalizujete riziko zdravotních potíží.

Pokud je váš partner z nedostatku spánku nervózní, vezměte ho na zajímavé rande, najdete všude krásná místa i v Brně, v Olomouci, v Ostravě a celkově po celé republice.

Zdroj: https://sleepfoundation.org

[ivi]