Šípek: s košíkem na rande

Jakkoli patří růže šípková k těm nejprostším a nejskromnějším, obzvláště v porovnání s nepřeberným množstvím vyšlechtěných růží všech možných barev a tvarů, je stále jedna z nejkrásnějších. Potvrzuje starou pravdu, že v jednoduchosti je síla...

... a u šípkové růže je to nejen síla krásy, ale i léčivých účinků. Ovšem tyto schopnosti, být krásné a ještě užitečné, má mnoho dalších druhů růží. Nejstarší doklady o existenci růží jsou staré zhruba čtyřicet milionů let. Divoce rostou takřka po celé severní polokouli s výjimkou arktických oblastí a pouští. K teritoriím s největším počtem druhů růží patří Středomoří a východní Asie, naopak jen málo těchto keřů roste ve Skandinávii, na Islandu, v Kanadě a na Sibiři.

Převážnou většinu divoce rostoucích růží najdeme na starém kontitentu, ze Severní Ameriky pochází pouze asi dvacet druhů, které se nepodílely na vzniku růží kulturních. Okvětní plátky růží obsahují směsi aromatických silic, jejichž množství kolísá nejen u různých druhů a odrůd, těch je dnes tolik, že se v nich vyznají jen skuteční odborníci, ale i v závislosti na počasí a denní době. Z botanických druhů růží jim blízkých voní nejvíce Rosa gallica, Rosa centifolia a Rosa damascena.

Mezi moderními odrůdami patří k nejvoňavějším růže ve skupině čajohybridů. Růže byla už v dávnověku pasována na královnu květin a symbol lásky. Traduje se, že Kleopatra, když očekávala Antoniovu návštěvu, nechávala naplnit slavností sály vrstvou růžových okvětních lístků tak vysokou, že sahala až po kolena. To se Kleopatře plýtvalo, když neplatila a na piplavou práci s otrháváním lístků měla otroky.

Růžový olej a voda

Už před více než pěti tisíci lety znali lidé léčivé účinky růží. Například Peršané používali obklady s růžovou vodou při srdečních, žaludečních a nervových potížích, prášek z usušených růžových květů sloužil ve středověkých klášterech jako zázračný pudr, kteřý léčil záněty. Na popáleniny a zanícené oči tehdejší léčitelé přikládali obklady s růžovým čajem. Každý, kdo byl v Bulharsku, přivezl sobě i známým malou lahvičku s růžovým olejem.

Bulharsko je pěstováním olejodárných růží pověstné a pokrývá okolo osmdesáti procent světové spotřeby. Na jeden kilogram oleje, což odpovídá v objemu zhruba jednomu litru, se spotřebují tři tisíce kilogramů růžových plátků. Lístky se mohou sbírat jen časně ráno, zhruba mezi pátou až desátou hodinou, to proto, aby byl výtěžek co největší. Z lístků sbíraných v pozdějších hodinách olej rychle vyprchává. Za těch několik hodin je sběrač schopen nasbírat neuvěřitelných 15 až 20 kilogramů plátků. Čistý růžový olej je nedílnou složkou mnoha parfémů světových značek.

Kdy sbírat a jak sušit šípky

V poslední době se zdá, že na pravidelná střídání ročních dob se nemůžeme spolehnout stoprocentně, a proto je dobré být ve střehu, abychom náhodou nepropásli přechod léta do podzimu. Září a říjen jsou totiž měsíce, kdy nastává ten správný čas pro sběr šípků. Plody jsou pěkně zralé, ale ještě nejsou tvrdé. Pokud vyrazíte na šípky za slunného a suchého počasí, budete moci mluvit o ideálních podmínkách, protože se dá předpokládat, že v plodech je uchováno nejvyšší možné množství vitaminu C.

Přezrálé plody nechávejte na keřích. Jednak se stanou ozdobou podzimní přírody, jednak poslouží jako potrava ptákům v zimě. Doma pak šípky usušte co nejrychleji, nejlépe umělým teplem, při maximálně šedesáti stupních Celsia. Při pomalém sušení a vyšších teplotách šípky rychle ztrácejí vitamin C. Kvalitně usušené šípky se poznají podle toho, že mají oranžovou až tmavohnědou barvu, nakysle sladkou a svíravou chuť a slabou ovocnou vůni.

Suché plody skladujte ve vzduchotěsné sklenici maximálně jeden rok. Pokud se na šípky vydáte až po prvních mrazích, sbírejte, ale nesušte, takové plody se zase hodí na výrobu sirupu, šípkového vína a marmelády, kterou můžete využít při přípravě šípkové omáčky ke kančímu masu, pokud se doma shodnete, že bude se šípkovou a nikoli se zelím.

Šípky z vlastní zahrádky

Růže šípková, které nejčastěji říkáme planá růže, může růst i na zahrádce, ale musí být pod zvýšeným dohledem. Pokud ji necháte, aby si dělala, co se jí zachce, dopadnete jako Šípková Růženka - keř se rozroste a bude se ovíjet a plazit po všem, co mu přijde do cesty. Nakonec místo toho, abyste se radovali nejdříve z její prosté krásy a příjemné vůně a poté z úrody plodů, ji budete proklínat a prosekávat si cestičky. Pokud chcete mít v bylinkové zahrádce růži, o které se dá říci, že je takřka ideální, volba by měla být jednoznačná, růže svraskalá.

Ta se vyznačuje voňavými květy a následně velkými, rajčatově červenými šípky. Využijte jak květy, tak i šípky, které se sklízejí ve chvíli, kdy dorostou správné velikosti a zčervenají. Čerstvě rozvité květy využijete například na přípravu růžové vody a květy i plody k výrobě sirupu. Sušené okvětní lístky jsou vhodné do kořenicích směsí. V restauracích vyšších cenových kategorií, to znamená v těch, kde za málo jídla zaplatíte hodně peněz, se můžete s okvětními lístky růží setkat i na talíři jako s ozdobou.

Můžete je bez obav sníst, jsou jedlé, ale s růžemi, které koupíte v květinářství, to nezkoušejte. Mají sice krásné velké květy a dlouhé stonky, ale jsou plné bůhvíjakých chemických prostředků, které je udržují v takovém stavu, aby vypadaly jako čerstvě nařezané, třebaže za sebou mají mnohahodinovou cestu letadlem kdoví odkud. Ovšem oko a duši svou krásou potěší.

Šípky jako plody toho hodně obsahují

Plody růže, tedy šípky, obsahují značné množství vitaminu C, dále vitaminy A, B, E a K, antokyany, používají se především jako bezpečné potravinové barvivo, karotenoidy, minerální prvky jako železo, hořčík, sodík a také éterické oleje, lecitin, vanilin a ovocné kyseliny. Ze šípků se připravuje vynikající čaj, který nejen léčí, ale navíc i chutná jak dětem, tak dospělým. Nejkvalitnější čaj získáme z celých šípků - hrst jich přes noc namočíme do litru vody, ráno přivedeme k varu, scedíme a servírujeme.

Čaj můžeme ochutit medem. Pro zvýšení imunity a povzbuzení látkové výměny pijeme třikrát denně šálek teplého nápoje po dobu několika týdnů. Čaj si můžem připravit i z drcených šípků. Dvě čajové lžičky povaříme deset minut ve čtvrt litru vody a přecedíme přes papírový filtr nebo jemné plátno, abychom zachytili jemné chloupky. Z růže můžeme využívat i květy, které obsahují éterické oleje, třísloviny, hořčiny a flovonoidy. Nálev z květů využijeme při zánětech sliznice v ústní dutině a hltanu, čaj z korunních lístků ve směsi s heřmánkem, natí mochny husí a jahodníkových listů pomáhá při průjmech a špatném trávení i ke snížení horečky. Obklady mírní záněty mléčných žláz, růžový med je vhodný na rozpraskanou kůži nebo opary rtu.

Šípky tkané na revma

Když vědci v rámci studie vybraným pacientům podávali prášek ze šípků růže šípkové, zjistili, že šípky mají pozoruhodnou účinost v tišení bolesti při kloubních revmatických potížích. Dobrovolníci dostávali prášek vyrobený z celých šípků, to znamená i se semeny. Šípkový prášek prokázal antioxidační účinky a omezoval proces při zánětlivých onemocněních, při němž bílé krvinky putují do zanícených oblastí a dochází tím k dalšímu poškozování tkání chrupavky.

Vědci předpokládají, že podobné účinky má šípkový prášek i při bolestech zad.

Dobroty z šípků

Vyzkoušejte si udělat něco dobrého z šípků. Ať se rozhodnete zpracovat šípky do čehokoliv, je potřeba zbavit je zrníček a chloupků. Bude fajn, když k tomu použijete rukavice, abyste si nepodráždili ruce.

Šípkorybízová omáčka k drůbeži a zvěřině

Stejný poměr šípkového a rybízového džemu zředíme červeným suchým přírodním vínem, přidáme mletý bílý pepř nebo zázvor, špetku soli, jemně nastrouhaný křen a vše rozmixujeme. Omáčku zjemníme lžící smetany nebo másla a prohřejeme ji. Můžeme ji podávat i vychlazenou.

Šípková polévka

Z hladké mouky a tuku připravíme jíšku, rozšleháme ji ve vodě a povaříme. Poté vmícháme šípkový džem, polévku osolíme a okořeníme mletým zázvorem. Můžeme ji také okyselit citronovou šťávou. Podáváme ji horkou.

Šípkové hroudičky

V misce smícháme 100 g moučkového cukru s bílkem, dvěma lžícemi šípkového džemu a dvěma lžícemi kakaového prášku. Z této tuhé hmoty vytvarujeme hroudičky, které obalíme v barevném nebo čokoládovém cukrářském posypu a vkládáme do papírových košíčků.

Pokud jste se již s někým na internetové seznamce seznámili a teď přemýšlíte, kam vyrazit na rande, mohli byste klidně zvolit cestu do přírody a nasbírat si pár šípků a pak si z nich společně udělat čaj. Na místě nezáleží, šípkům se daří jak v Plzeňském kraji, Karlovarském kraji i v Libereckém kraji.

Zdroj: https://www.healthbenefitstimes.com

[ivi]