Domů

Seznamovací dotazník

Rychloseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Všechny články O seznamovaní Zdraví a krása Volný čas Recenze Soutěže

Seznamte se s tajemstvím lidské krásy

1.červenec 2018
Seznamte se s tajemstvím lidské krásy

Lidská krása se zdá, že podléhá době i místu. Ve skutečnosti se ideály dokonalosti řídí trvale platnými pravidly. Není to lidský výmysl či rozmar. Je to výsledek přírodních zákonů.

Ženy kyprých tvarů, jaké maloval nizozemský malíř Peter Paul Rubens, by se dneska jen těžko prosazovaly v konkurenci extrémně štíhlých modelek. Ženy barmských Padaungů považují za ideál krásy "žirafí krk" vypěstovaný nošením stále se zvětšující sady prstencovitých náhrdelníků. Novozélandští Maorové mají bez rozdílu pohlaví slabost pro bohaté tetování. Vypadá to, že jednoznačný recept na krásu neexistuje.

Přírodovědci dávno prokázali, jak se věci ve zvířecí říši mají. Když si samice vybere většího a tudíž z jejího hlediska hezčího partnera, postará se tak o vyšší životaschopnost svých vlastních potomků. Někdy má ale rodičovská krása na životaschopnost potomků jen nepřímý vliv. Pestré zbarvení a ozdobné peří samců tropických ptáků rajek je v životě jen pro zlost. Samec je díky němu nápadnější a obtížněji se pohybuje. Samička má ale pro takového fešáka slabost.

Když dokáže přežít s tak okázalou přítěží, tak to nemůže být žádný chudáček. Čím je samec zdatnější, tím větší "daň z krásy" si může dovolit a tím nápadnější a dekorativnější může mít peří. Samice, které si takové samce vybraly, zplodily životaschopnější potomky.

Člověk se z propletence přírodních zákonitostí sice v mnoha ohledech vymanil, ale v osidlech krásy vězíme stejně pevně jako naši předci. Ideál lidské krásy vznikl v prehistorických dobách a je platný dodnes.

Cení se průměr

Znaky ženské krásy jsou představovány tělesnými proporcemi a rysy tváře, které jsou typické pro zdraví, mládí a plodnost. Základním požadavkem pro naplnění ideálu krásy je přiměřenost a symetrie. Nelíbí se nám extrémy. Nemáme rádi ani lidi příliš malé, ani příliš velké. Nelíbí se nám obézní tlouštíci, ale nehorujeme ani pro hubeňoury "kost a kůže". Ideálem krásy je proto průměr. Signalizuje, že v organismu je všechno, jak má být. Symetrie tváře a postavy svědčí o zdraví.

Choroby, cizopasníci nebo úrazy často postihují větší měrou jen jednu polovinu těla a mají za následek nesouměrnost. Otok tváře od zaníceného zubu nebo příušní mízní uzlina zduřelá v důsledku angíny je varovným signálem, že tento člověk není dostatečně odolný k infekcím. V dávných dobách to znamenalo, že asi nevydrží dost dlouho, aby zplodil a vychoval potomky.

Krása tváře

Napříč všemi kulturami jsou ženy považovány za přitažlivé, pokud jsou vysoké a mají vystupující lícní kosti. V dětské tváři jsou tyto kosti jen málo vyvinuté. Výrazný tvar lícních kostí je proto jasným signálem dospělosti a schopnosti počít a donosit děti. U žen je také považována za krásnou méně vyvinutá spodní část obličeje. Mohutná čelist a velká brada je totiž jedním z mála obecně uznávaných rysů krásné mužské tváře. A kdo by chtěl ženu, která vypadá jako muž?

V pozadí krásných rysů mužských a ženských tváří se skrývá vliv hormonů. Mohutná čelist a široká brada se vyvíjejí v přítomnosti vysokých koncentrací mužského pohlavního hormonu testosteronu. Proto je tento znak ceněn u mužů, ale u žen je považován za nehezký. Naopak, výrazné lícní kosti, drobnější brada a slabší čelist se vyvíjejí v přítomnosti vysokých koncentrací ženských pohlavních hormonů estrogenů.

Krása je v každém z nás, najděte ji

Vysoké koncentrace tohoto hormonu jsou typické pro pohlavně dospělé ženy. Krásný rys tváře je tedy jakousi reklamou mateřských schopností. Dětské rysy tváře signalizují nedospělost, a to nejen pohlavní, ale zároveń i duševní. Dívka či chlapec, kteří vypadají jako dítě, se většinou také dětinsky chovají a to není pro založení funkční rodiny nejlepší vklad. Evoluce proto přesvědčila muže i ženy, že dětinsky vyhlížející partneři nejsou hezcí.

Krása těla

Pro ženskou postavu jsou určující míry přes prsa, pas a boky. V zásadě i tady platí, že ideálem je průměr. Jakýkoli extrém je vnímán jako nepatřičný. Spolehlivě to platí o obvodu hrudníku měřeném přes prsa. Složitější je to s ideálem pro obvod pasu a boků. Významný je jejich poměr. Dlouho byl považován za obecně platný ideál poměr obvodu pasu k obvodu boků rovný hodnotě 0,71. Nejnovější výzkumy však odhalily významné rozdíly v tom, jak útlý pas a jak široké boky se mužům u žen líbí v různých kulturách.

Širší boky jsou dány rozměrnějšími pánevními kostmi. Ženy s širšími boky trpí méně často komplikacemi při porodu. Protože se chlapci rodí většinou větší, jsou komplikované porody častější u synů. Proto nepřekvapí, že ženy s širšími boky jsou považovány za krásnější muži z etnik, která si cení synů mnohem více než dcer.

Obecně platí, že etnika žijící v náročných podmínkách, kde hrozil častý hladomor, mají ideál krásy posunut k baculatějším postavám. Ženy se zásobou tělního tuku se snáze vypořádávaly s nedostatkem potravy. Dostatek tuku je důležitý i pro úspěšné otěhotnění a zdárný vývoj plodu v těle matky. Zřejmě i proto mohly být v drsných podmínkách doby ledové ideálem krásy ženy přehnaně "baculatých" tvarů, jaké známe třeba ze sošky Věstonické venuše.

Také mužské tělo má v očích žen svůj ideál. Je určen znaky, jež se vyvíjejí v přítomnosti vysokých koncentrací mužských pohlavních hormonů, především testosteronu. Tento hormon má silné anabolické účinky. To znamená, že testosteron posouvá procesy v těle ve prospěch výstavby nových tkání, především kostry a svaloviny. Muži s vysokými koncentracemi testosteronu mívají široká ramena a vyvinutější svaly.

Takové atletické typy se ženám líbí. V minulosti, kdy byla sháňka potravy závislá na dokonalé fyzické kondici, byla důkladně stavěná kostra a mohutné svaly u muže zárukou, že jeho rodina bude mít co jíst. Jako nehezcí jsou ženami obvykle hodnoceni muži s nevyvinutými svaly a také muži s velkým břichem.

Krása vnímaná nosem

Lidské tělo vylučuje celou řadu látek, které vnímáme čichem. Zároveň je lidský organismus zdrojem feromonů, které jsou zachycovány tzv. vomeronasálním orgánem nacházejícím se za nosní přepážkou.

Krásné muže? Proč ne!

Někteří muži voní ženám lépe, jiní hůře. Také mužům jdou některé ženy pod nos více a jiné méně. Preference se u jednotlivých lidí liší, ale výběr atraktivního partnera podle vůně rozhodně není náhodný. V pachu se projevuje konstelace genů, které zajišťují jednu ze základních funkcí imunitního systému. Nejlépe nám voní příslušník opačného pohlaví, který má odlišné varianty těchto genů. Podobné varianty genů sdílejí blízcí pokrevní příbuzní.

Ti si však navzájem nevoní a tím je položena překážka incestu. Potomci zplození rodiči, kteří jsou vybaveni odlišnými variantami genů, zdědí širší sortiment genů důležitých pro imunitní obranu a jsou lépe chráněni před infekčními chorobami. Obliba parfémů vyvěrá ze skutečnosti, že parfém dodává tělu novou vůni a ta posiluje dojem velké odlištnosti ve variantách genů určujících funkce imunitního systému. Vůně naparfémované ženy se liší od vůně nenaparfémovaného muže tak výrazně, že to zvýší její přitažlivost.

Na aktraktivitě dodává člověku i jeho hlas. Ženám se více líbí hluboké mužské hlasy. Hloubka hlasu je dána rozměry hrtanu a hlasivek a ty jsou úměrné velikosti těla. Větší muži proto mívají hlasy hlubší.

Dá se měřit krása?

Kdybychom vybrali na celém světě zdravé mladé muže a ženy ve věku kolem pětadvaceti let a vytvořili z nich jedinou průměrnou ženu a jediného průměrného muže, získali bychom prototypy lidské krásy. Nikdo tak dokonalý na celé Zemi pravděpodobně nežije. I ti největší krasavci a ty nejvyhlášenější krasavice by se od tohoto ideálu tu a tam lišili. Při volbě nejkrásnějšího muže a nejkrásnější ženy bychom tak byli opět odkázáni na subjektivní dojem a pocity. I kdybychom dokázali odchylky jednotlivých adeptů změřit a vynést je do tabulek či grafů, hodnocení bychom si příliš neulehčili.

Mohli bychom sice ryze matematickými procedurami vybrat jako vítěze ty, kteří mají nejnižší skóre odchylek, ale při pohledu na ně bychom možná došli k závěru, že to nejsou ti úplně nejkrásnější.

Člověk vnímá druhé lidi komplexně, hodnotí vzájemnou souhru rysů jejich těla i tváře. Nezabývá se jednotlivými rysy a neodškrtává si je z pomyslného seznamu. Proto se budou naše názory na to, kdo je krásný více a kdo méně, asi vždycky lišit. A je to tak dobře.

Proč si krasavice berou ošklivce

Pro muže je ženská krása velmi důležitá. Pro ženy není mužská krása bez významu, ale více si cení hmotných jistot, které jim muž nabízí. Tento rozdíl stojí v pozadí tradované představy, že si krásné ženy vybírají ošklivé muže. Na žebříčku nejžádanějších mužů však nestojí nejvýše ti ohyzdní, ale nejmocnější a nejbohatší. Ti prostě nemusí být zároveň fyzicky krásní. Mezi muži jsou pak nejžádanější mimořádně krásné ženy. Když se dají "špičky" obou žebříčků dohromady, vznikne na první pohled poněkud nesourodý pár.

A jaké máte o svém partnerovi představy zrovna vy? Seznamujte se a vybírejte si druhé polovičky na internetové seznamce.

[ivi]

Sdílejte tento článek na: