Mnozí z nás alespoň občas vběhnou do sauny a patnáct minut tam trpí s vědomím, že po dvou či třech opakováních budou jako znovuzrození. A ono to opravdu funguje. Což ale místo pocení pořádný mráz? Třeba minus 120 stupňů Celsia? I když se to zdá nemožné, je takovou zimu možné dvě, tři minuty bez problémů vydržet, obnovit během malé chvíle energii a regenerovat tělo.
Kryoterapie je metoda založená na krátkodobém pobytu v extrémním mrazu. V léčebných programech zahraničních nemocnic má pevné místo, u nás je však zatím v začátcích. Moderní mrazicí zařízení, v nichž je absolutně suché prostředí a stabilní teplota od -110 stupňů Celsia do -130 stupňů Celsia, nabízí v naší republice pouze několik pracovišť. Lázeňská metoda, která využívá střídavých účinků vysokých a nízkých teplot obdobně jako sauna, se však od horkého prostředí značně liší: zatímco po sauně klidně odpočíváme, po opuštění kryokomory, neboli polaria, je obvyklý pohyb a cvičení.
Metodu poprvé vyzkoušel v roce 1978 japonský profesor Tošima Jamauči, který dokonce používal teploty až -175 stupňů Celsia. Zjistil, že celotělová chladová terapie má množství léčivých účinků. Je vhodná zejména jako terapie při chronické bolesti u zánětlivých a degenerativních onemocnění pohybového systému, při rehabilitaci po úrazu či operaci. Chlad snižuje bolestivost a mírní otoky.
Doma si otok přiložíte jen ledový sáček z mrazáku, který má teplotu okolo -10 stupňů Celsia. V polariu je však teplota výrazně nižší, navíc pobyt v něm působí na celé tělo. Na kůži se nachází 280 tisíc receptorů reagujících na změny teplot, z čehož 250 tisíc tvoří receptory chladu. Jejich největší hustota se nachází na hlavě, předloktích a na pokožce břicha, proto by měly být působení chladu vystavovány právě tyto oblasti.
Extrémní chlad má pomáhat i s tzv. civilizačními chorobami, jakoj sou bolesti páteře, chronický únavový syndrom nebo oslabená imunita. U migrény je však na místě obezřetnost. Pokud migrénu způsobují významné změny v prokrvení, může se stát, že po kryoterapii člověka hlava rozbolí. Jedná-li se ale o sekundární záležitost, kdy tkví hlavní problém například v onemocnění páteře, tam pomoci může.
Kryoterapie může pomoci i při zánětlivých kožních chorobách, protože extrémní chlad působí protizánětlivě. Přímou zkušenost máme zejména s lidmi s atopickým ekzémem. Vidíme, jak jim postupně mizí. Suchý mráz kůži vyhojí. Kryoterapii oceňují zejména sportovci. Díky ní dochází k rychlejšímu odbourání kyseliny mléčné, která se ukládá ve svalech. Pomáhá tak sportovcům lépe regenerovat mikrozranění a přetížené svalové skupiny, což dávno věděli i zámořští hokejisté, kteří se po výkonu nakládali do vany a nechávali se zasypávat ledem.
To ještě neznali kryoterapii. Představte si, co se stane s motorem, který se nechladí. A naším motorem jsou svaly. Zahřívání bere energii a ochlazení ji zase dodává. Je známé, že nejlepší výkony sportovci podávají při teplotě mezi dvanácti až čtrnácti stupni Celsia. Pravidelné absolvování kryoterapie by mělo vést k vzestupu výkonnosti o patnáct až dvacet procent. Tělo se totiž naučí lépe hospodařit s energetickými zásobami, které při běžném provozu nevyužívá.
Při pohledu na vaše spoře oděné tělo a na teploměr, ze kterého na vás v přítmí září cedulka s nápisem -120 stupňů Celsia, budete pochybovat o svém vlastním zdravém úsudku. "Tak můžete", ozve se vzápětí. Nasadíte si čelenku, rukavice a roušku na obličej a sestoupíte po pár schůdcích do mrazivého oparu. Před dveřmi komory si dejte dvacet vteřin a pak můžete dovnitř. Vstup jako do sauny, jen tady není horký vzduch, ale pekelně studená mlha.
Na první návštěvu polaria lékaři doporučují dvě minuty. Při pravidelných opakováních se doba zvyšuje po třiceti vteřinách, nad čtyři minuty se však nejde. Poprvé je to šok a člověk si musí zvykat. Už po pár vteřinách se budete třást jako po zásahu elektrickým proudem. Podmíněný reflex. Tělo se brání, aby se nepodchladilo. Podle pokynů chodíte v kryokomoře dokola jedním směrem a po třech otočkách zase obráceně.
Pomalu, bez jakýchkoli prudkých pohybů. Nadechujte se nosem, vydechujte ústy. Přemýšlíte, jestli se vám při výdechu nemůže pára srážet o roušku a ústa začít omrzat. Extrémní chlad vás štípe do kůže. Bavlněné kraťasy ani krátké tričko téměř nic nezakrývá, nepomáhají ani teplé ponožky, rukavice, ani čelenka. První pípnutí. Máte za sebou minutu. Čas běží nekonečně pomalu. Tělo se nekontrolovatelně třese, už vám to ale tolik nevadí. Odpočítáváte druhou minutu a prohlížíte si menší trubky uvnitř polaria pokryté jemnou mrazivou krustou.
K provozu kabiny se používá synteticky zkapalnělý vzduch, který dovnitř vhánějí právě ony trubky. Díky tomu se pak zmrazí celý prostor. Druhé pípnutí. Dvě minuty jsou za vámi. Rychle ven! Saháte si na pokožku, jestli je dobře promrzlá. Neprochladíte se úplně, jde to jen centimetr, maximálně dva pod kůži. Hned po výstupu z komory dojde k prudkému ochlazení kůže na dva až deset stupňů Celsia, což ochromí nervová zakončení, tím pádem i vnímání bolesti, zatímco teplota uvnitř těla zůstane vzhledem ke krátké době pobytu prakticky nezměněna.
Následné prokrvení, stejně tak jako prokrvení podkoží, vaziva, šlach a svalového aparátu, je proti normálnímu stavu mnohonásobně vyšší. Vlivem stažení periferních kapilár ve svalech se krev v extrémním mrazu nažene dovnitř těla, kde se smíchá s krví teplejší. Pak se při cvičení teplejší krev vrací zpět do svalů, jejichž teplota stoupne asi o dva stupně Celsia. Paradoxně se jdete do mrazáku zahřát.
Silnější prokrvení těla je důležité pro zlepšení funkce kloubů a uvolnění kosterní svaloviny. Zvýšená koncentrace kyslíku v krvi způsobená dýcháním v tak nízké teplotě pak působí pozitivně na prokrvení věnčitých cév a funkci srdce. Navíc se vyplaví endorfiny, tedy hormony štěstí. K následnému rozproudění krve slouží menší posilovna, kam se každý "zmrzlý" ihned přesune. Stačí osm minut na kole a pořádné protažení.
Budete mít rozpálené tváře jak po celodenním lyžování na čerstvém vzduchu, místo únavy však zažíváte velký příval energie a štěstí. To kvitují i návštěvníci v pokročilém věku, rozmrzající na běhacích pásech. S nadsázkou by prý mohli po několika návštěvách skály lámat a prý vypadají o deset let mladší.
Únava, která přirozeně neodpovídá pracovnímu zatížení, vychází velmi často z nerovnováhy metabolismu a zánětu. Ten vzniká na základě častější konzumace některých potravin. Napřílad lepek v pšenici způsobuje při větší konzumaci zánět střev, jenž brání vstřebávání důležitých živin. Ztužené tuky, nacházející se v pečivu, sušenkách, margarínech, smažených jídlech, mastné kyseliny omega-6 v mnoha běžných rafinovaných rostliných olejích, jako je slunečnicový, poškozují buňky, podporují rozvoj zánětu a narušují výživu mozku.
Dalším důvodem únavy, ztráty energie nebo bolesti kloubů je rafinovaný bílý cukr a ovocný cukr - fruktóza, včetně různých sladidel. Tyto cukry kromě zvýšené chuti k jídlu, obezity a návykovosti ničí důležité vitaminy a minerály a navozují únavu. Najdete je v mnoha polotovarech, limonádách, sladkostech, jogurtech apod. Cukry reagují s bílkovinami v těle a vytvářejí škodlivé látky, které způsobují zánět a zhoršují prokrvení mozku. Za únavu a ztrátu energie může i velká spotřeba kofeinu.
Pravidelné nadměrné pití zeleného, černého čaje nebo kávy ovlivňuje negativně mozek a mysl, vyvolává deprese, úzkosti a pod. Příčinou únavy bývá často i oslabená činnost jater. Ta zatěžuje především večerní konzumace alkoholu, pečiva, těstovin, sýrů a červeného masa. Pro odstranění zánětu a podstupnému obnovení energie je doporučováno omezení kofeinu, mléčných výrobků, pšeničného pečiva a pokud možno vyloučení bílého cukru, fruktózy a glukózovo-fruktózového sirupu v potravinách.
Hlavní jídlo konzumujte v poledne, nikoli večer. Jednou za čas si udělejte jednodenní odlehčovací den - jezte přes den jen zeleninovou polévku, pijte čistou vodu a zeleninové šťávy. Dopřávejte si listovou zeleninu - rukolu, polníček, římský salát, čekanku, která posiluje činnost jater, provádějte denně dechové cvičení. Z bylinek vám pomohou čaje ze svaté bazalky tulsi, indický ženšen ašvaganda, peruánská maca, pampeliškový nebo kopřivový čaj. Mozek prokrví pupečník asijský brahmi nebo ginkgo biloba.
Kryoterapii dnes najdete v každém větším městě, jako například v Plzni, Liberci, Praze i Českých Budějovicích.
Zdroj: https://www.medicalnewstoday.com
[ivi]