S ovocem nezhřešíte

Legendární jablko, které Eva utrhla ze zakázaného stromu, možná jablkem vůbec nebylo. Historické prameny zmiňují plod. Oním hříšným ovocem prý stejně tak dobře mohla být datle, jablko granátové či vinná réva. Každopádně i dnes lze použít biblický příměr: ovoce může být až hříšně dobré, ale přehánění s jeho konzumací si může vyžádat svoji daň.

Na jedné straně máme doporučení odborníků, že ovoce bychom do jídelníčku měli zařazovat až pětkrát denně, americká kardiologická asociace doporučuje nejméně čtyři porce denně, podle jedné z nejnovějších amerických lékařských studií by nejlepší bylo dokonce takřka nerealizovatelných osm denních porcí. Ovoce je bohatým zdrojem vitaminů, minerálů, draslíku a vlákniny, často obsahuje fytochemikálie, které mají antioxidační vlastnosti. Jeden z nejrozsáhlejších výzkumů, realizovaný společně americkými a čínskými univerzitami, prokázal, že jeho pravidelná denní konzumace je jednou z nejúčinnějších prevencí proti vzniku diabetu, a to i ve vysoce rizikových skupinách lidí.

Stovky studií popsaly protinádorový vliv ovoce či jeho pozitivní účinky v případě předcházení kardiovaskulárním chorobám. Konzumace čerstvých plodů může dokonce zlepšit i psychické zdraví člověka. Konzumace ovoce souvisí s nárůstem psychické pohody zejména u mladistvých. Psychologické přínosy se objevily už po dvou týdnech zvýšené spotřeby ovoce a zeleniny. I skleslí depresivní puberťáci pookřáli... Může se tedy zdát, že v případě konzumace ovoce neexistují takřka žádné limity. Jenže na druhé straně se ovoce může stát noční můrou.

Hrst problémů

Problém číslo 1 jsou cukry. V doslova šíleném tažení proti nim v rámci dostihů za zdravím i štíhlostí se sladké ovoce pomalu ocitá na seznamu zakázaných potravin. Možná si vybavíte nějaké doporučení jakéhosi výživového specialisty, který na otázku, zda je při redukční dietě vhodná mrkev, odpověděl: "Mrkev je lepší než houska, ale když budete jíst mrkev večer, můžete ztloustnout!" Jak by asi dotyčný odpověděl, kdyby si klient pochutnával na banánech nebo hroznovém vínu? Problém číslo 2 jsou alergie, kterých lavinovitě přibývá. I v případě ovoce.

Podle mnohých teorií bychom se měli v prvé řadě vyhýbat exotickým druhům, jejichž konzumace pro nás není přirozená, a tak mohou v našem organismu napáchat největší paseku. Tenhle mýtus však odborníci vyvracejí. Portály zabývající se tímto problémem například zveřejňují, že v případě alergií je opak pravdou. Mezi nejčastější ovocné druhy způsobující alergické reakce totiž v ČR patří jalbka, hrušky či jahody, jejichž pěstování má u nás dlouhou tradici. Z těch exotičtějších druhů pak alergii často vyvolávají především citrusové plody.

Extrémně citlivým jedincům může kromě jejich pozření vadit i dotyk při krájení. Nepříjemnou skutečností je, že alergie může vzniknout v jakémkoli věku.

Problém číslo 3 jsou pesticidy. Hrozny, mandarinky, třešně - to jsou plodiny, které v uplynulých letech obsahovaly největší množství  pesticidů. U 19 druhů ovoce byly vzorky kontaminované v 73 % případů. Samotná přítomnost pesticidů není pro zdraví hrozbou, protože jsou předmětem právních předpisů. Riziko existuje u systematické nebo pravidelné konzumace druhu ovoce či zeleniny, který je nad LMR (evropský limit) pro jeden a ten samý pesticid, což je však málo pravděpodobné.

Další odborníci jsou ale jiného názoru. Podobný seznam nejvíce zamořeného pesticidy sestavila i jiná skupina, podle níž jsou dnes jednoznačně nejvíce zamořená pestidicy jablka - a to v takové míře, že je jejich konzumace riziková pro zdraví spotřebitelů. Pesticidy jsou spojovány s vývojovými poruchami u dětí, mohou být rakovinotvorné nebo rozhodit endokrinní systém. O pesticidech se dlouho říkalo, jak jsou neškodné, dokud se nezjistilo, že nejsou. Častá konzumace potravin s vysokým obsahem pesticidů prý může stát i za vznikem Alzheimerovy choroby či nejrůznějších vývojových vad dětí.

Bio není mýtus

Reklama kolem všeho, co má přívlastek "bio", je dnes poněkud přehnaná, leč právě v případě ovoce či zeleniny se odborníci na jeho významu shodují. Tou nejdůležitější vlastností bio ovoce je, že při jeho pěstování nebyly využity chemické látky. Tedy žádná umělá hnojiva a pesticidy určené k hubení nejrůznějších rostlinných a živočišných škůdců, tudíž logicky nikoli k jídlu. Jejich účelem je ochrana rostliny a to, aby následkem působení škůdců neuhynula. Nicméně jejich složení je chemické a přenáší se i do konečného plodu, který pak konzumujeme, což pro člověka rozhodně není žádoucí.

Jejich působením bývá narušována funkce hormonálního systému a některé druhy mohou být dokonce karcinogenní. Další skupinou látek, které se konzumací bio plodů vyhnete, jsou umělá průmyslová hnojiva. Ta se používají k udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti. Do půdy jsou totiž skrze hnojiva přidávány fosfáty a dusíkaté látky, které mohou kontaminovat vodu. Směsi průmyslových hnojiv obsahují toxické látky, které se pak těžko z půdy odstraňují, mohou ji poškodit a dostávají se do plodin.

V ekologickém zemědělství se místo umělých hnojiv používají hnojiva biologická, jako je například chlévský hnůj nebo kompost. Také se využívá vhodné střídání plodin, aby pole nebyla vyčerpávána. Všechny látky, které se používají při pěstování, jsou pak ve větší či menší míře obsažené také v plodech.

S běžným ovocem a zeleninou tak konzumujeme spoustu toxických látek, které mohou soustavně poškozovat naše zdraví. Odborníci občas používají příměr z pohádky o Sněhurce a sedmi trpaslících. Jablko, kterým chtěla královna otrávit Sněhurku, bylo krásné, červené, velké a lesklé, ale ve skutečnosti plné jedu. Prý to tak je i v dnešních supermarketech. Ta jablka, která vypadají naoko nejlépe, často bývají právě těmi nejvíce chemicky ošetřenými, aby vydržela co nejdéle a krásně se leskla.

Ošetření, které můžeme poznat na první pohled, je voskování, díky němuž se jablka nezvykle lesknou a při jejich umývání zjistíme, že jsou lehce mastná. Bio jablka bývají trochu menší, každé vypadá jinak a nemívají výraznou lákavou barvu, ani se příliš nelesknou. Zkrátka vypadají přirozeně.

Pozor na plísně

Není žádnou výjimkou, když při nákupu ovoce narazíte na plesnivé plody. Probíráte krabičky s jahodami a nemůžete narazit na žádnou, kde by alespoň jedna jahoda nebyla postižena plísní. Že jde jen o jeden plod, který se vyhodí? Omyl. Podle odborníků stačí jedno ovoce se známkami plísní, aby kontaminovalo i ostatní v jeho blízkosti. Úplně tabu je podle současných poznatků odkrojit plesnivé místo a "zdravý" zbytek zkonzumovat. Tyhle babiččiny recepty se dnes nedoporučují v žádném případě.

I po odstranění plísně se dál může šířit vzniklý mykotoxin. A mykotoxiny zkoncentrované v těle jsou karcinogenní. Některé ovocné plísně mají spory odolné teplotě skoro 80 stupňů. Zda se vysokou teplotou rozloží, to bude záležet na konkrétní plísni. Pravda je, že ne každou plíseň lze spatřit pouhým okem, protože se šíří třeba pod povrchem. Plísně lze vidět jen někdy. V mnoha případech pronikají  plísně hlouběji do potravin a zejména ovoce s vysokým obsahem vlhkosti, jako jsou třeba pomeranče, může být zrádně kontaminováno uvnitř.

Požití plísní může způsobit těžkou otravu, ale některé druhy jsou i karcinogenní. Zatímco plýtvání jídlem je něco, co bychom měli všichni odsoudit, vyhození plísní napadených potravin je obyčejný zdravý rozum.

Ovoce: pro, proti a jak ho udržet nejdéle fit

Pomeranče

Při pokojové teplotě vydrží týden, v lednici zhruba dva. Před skladováním pomeranče neumýváme, protože na slupce mají ochrannou vrstvu prodlužující jejich trvanlivost. Nikdy je neukládáme v plastovém sáčku, který obvykle urychlí jejich zrání i plesnivění. Plody jsou pověstné vysokou zásobou vitaminu C, podle odborníků je však vitamin citlivý na prostředí a také na skladování. Čím delší doba skladování, tím méně vitaminů v plodu zbude. Australská vědecká společnost SCIRO publikovala výsledky výzkumu, podle něhož pravidelná konzumace citrusových plodů snižuje riziko rakoviny úst, hrdla a žaludku o 50 %.

Hroznové víno

Nejlepší prý je zavěsit je do chladného sklepa a stopky ponořit do nádobky s vodou. Takto údajně zůstane déle čerstvé a šťavnatější. Hrozno je totiž velmi citlové na skladování a manipulaci a brzy se kazí, takže slouží spíš k okamžité spotřebě. Podporuje imunitu, prospívá při únavě, nervozitě a depresích, posiluje nervy, příznivě působí na rozšíření cév. Dietologové však varují před přílišným uzobáváním, protože i hrozno patří mezi kalorické bomby.

Ananas

Měl by být skladován při pokojové teplotě. Velký pozor na nízké teploty. Problém dovážených ananasů často bývá jejich nezralost. Jakmile se ananas utrhne, dále již nedozrává, naopak klesá jeho kvalita. Při nákupu dbáme na to, aby listová růžice působila svěže. Měla by mít tmavě zelenou barvu bez hnědých skvrn. Zvadlá růžice poukazuje na špatnou vyzrálost plodu, který může mít také poškozenou dužinu. Ananas může způsobovat pálení žáhy a překyselení žaludku, bývá častým původcem alergie.

Mnohé studie naznačují, že zvýšená konzumace ananasu vede ke zmenšení rizika obezity, cukrovky, srdečních chorob. Pomáhá také ke zdravé pokožce, vlasům i zvýšení celkové energie.

Avokádo

Poslední dobou kraluje coby tzv. superpotravina. Zatímco jiné ovoce bývá obvykle plné cukrů, avokádo je plné zdravých tuků, které prospějí zdraví, ale nepřiberete po nich. Je napěchované vitaminy a minerály, zasytí a lze je konzumovat v salátech i v pomazánkách. Problémem bývá zralost. Tvrdé plody jsou hořké a špatně se loupou. Vyzrání lze urychlit uchováním v papírovém sáčku při pokojové teplotě, nejlépe v blízkosti jablka, což je ideální urychlovač zrání.

Nezapomeňte také na zdraví prospěšný pohyb a běžte si s nově nabitou energií zaběhat do parku. A kdo ví, třeba právě tam se seznámíte s novým, sportujícím partnerem.

[ivi]