Dnes máme neformální svátek, anglicky pojmenovaný Towel Day, to znamená, že si vezměte ručník a noste ho všude sebou, bez něj nedejte ani ránu. A proč? Protože jestli jste mezihvězdný stopař, pak je pro vás ručník tou nedůležitější věcí na světě.
Dnes 25. 5. je každý rok takzvaný Towel day, ručníkový den Douglase Adamse. Co to vlastně je? To už dnes každý den má nějaký význam? Už nemáme žádný jednoduše "obyčejný" den? Pokud ne, tak to přece nevadí, alespoň máme často co slavit. V tento den budete potřebovat jen jedno, a to ručník. Sežeňte si ho a oslavíme vzpomínku na Douglase Adamse. V tento den totiž jeho fanoušci nosí Adamsovo knižní díla a ručníky na viditelných místech na veřejnosti. A proč? Odkazují na jeho nejznámější dílo "Stopařův průvodce po galaxii". Tato akce se stala pravidelnou po smrti autora, a to již po 14 dnech po jeho smrti v roce 2001.
U nás se srazy pořádají v Praze a Brně.
Anglický spisovatel Douglas Noël Adams proslul svou knižní sérií s názvem Stopařův průvodce Galaxií. Patří mezi nejznámější autory science fiction a internetová komunita ho miluje.
Vystudoval anglickou literaturu a kde jinde, než na Cambridgi. Mezi jeho další díla, která stojí za zmínění, patří Restaurant na konci vesmíru, Detektivní kancelář Dirka Gentlyho a také nějaké povídky.
Nemáte ručník? Nepropadejte panice! Ve vesmíru je tou nejdůležitější věcí, kterou potřebujete mít stále u sebe. V den oslav, tedy v Ručníkový den, ho můžete mít zavázaný kolem pasu nebo ležérně přehozený přes rameno. Na obchodní schůzku, do obchodu, k doktorovi, vezměte si ho tam, kam jdete, bez rozdílu. Ve škole tento vzpomínkový den vysvětlete učitelům, ať nevolají rodiče.
Pokud vás někdo zastaví a zeptá se vás, proč chodíte s ručníkem, dejte mu odpověď, ať si koupí knihu. I zdravení má určitý řád: "Ahoj jsem ten a ten a toto je můj ručník. Vaší povinností je pozdravit ručník přítele a podat jednomu rohu ručníku svoji ruku." Divné? To si pište, že ano, ale když jste něčeho fanoušek, tak tomu věříte a dáte to dost jasně najevo.
Ručník je skutečně kolosálně užitečná součást výbavy hvězdného stopaře. Především má značnou praktickou cenu. Můžete se například do něj zabalit, aby vám nebylo zima, když poskakujete napříč chladnými měsíci planety Jaglan Beta. Můžete na něm ležet na zářivých, mramorovým pískem vystlaných plážích Santraginu V a vdechovat opojné výpary z jeho moří. Můžete na něm spát pod hvězdami, jež tak rudě září na planetě pouští, Karkrafúnu.
Můžete ho použít jako plachtu, až poplujete na maličkém voru po proudu drsné řeky Moth, můžete ho namočit pro boj zblízka, nebo si jím zahalit hlavu, abyste necítili jedovaté pachy žravé obludy Blátotlačky z Traalu a nestřetli se s jejím pohledem (je to nepředstavitelně tupé zvíře, myslí si, že když ji nevidíte, nevidí ani ona vás – blbá jak tágo, ale zato značně žravá). Když jste v úzkých, můžete jím signalizovat o pomoc. No, a samozřejmě se jím můžete utřít, pokud vám ještě připadá dost čistý.
Lehké shrnutí by mohlo vypadat asi takto. Hlavní hrdina se jmenuje Arthur Dent. Na začátku příběhu dojde ke zničení země, ale Arthur se zachrání se svým přítelem stopnutím kosmické lodi, která je vezme z místa katastrofy. A dál? No, dál si to přečtěte, byla by škoda, kdybyste to neudělali.
Deník se dočkal jak knižního, tak televizního zpracování. Scénář k filmové adaptaci začal psát Adams v roce 1983, kdy bydlel v Los Angeles.
Stopařův průvodce Galaxií 1.
Stopařův průvodce Galaxií 2. - Restaurant na konci vesmíru
Stopařův průvodce Galaxií 3. - Život, vesmír a vůbec
Stopařův průvodce Galaxií 4. - Sbohem, a dík za ryby
Stopařův průvodce Galaxií 5. - Převážně neškodná
Burolík: "Je to opravdu skvělá knížka a s tím ručníkem to je boží nápad, ale letos to nestihnu tak příští rok., pokud nezapomenu."
Jožka: "Douglas Adams byl naprosto geniální. Miluju jeho knihy od první, kterou jsem četl. A byl to shodou okolností až třetí díl: Stopařův průvodce Galaxií 3. - Život, vesmír a vůbec. Ta koncovka...a vůbec, ta mě dostala :o)."
Pavel: "Diky ručníku u maturity jsem všechny pobavil a nakonec mi dali Douglase jako maturitní otázku!!!, prostě zázrak. DIKY ADAMSI DOUGLASOVI jsem to zvládnul ajsem volnýýý."
Když jsme se pustili do svátku našich kamarádů ručníků, měli bysme si také nastínit, jak se o ně správně starat, aby dlouho vydržely a nestala se z nich struhadla předčasně. Rovnou totiž dvě situace s ručníky jsou nám proti srsti. Při té první je ručník hebký, příjemný na omak, ale nesaje. V té druhé situaci je tvrdý, škrábe a úplně před svou smrtí přestává i sát. Vyhodit, koupit nový. Ano, to je řešení, které 100% funguje, ale když můžete ušetřit nějaké ty korunky, proč to neudělat.
Už když si ručníky vybíráte, měli byste si ověřit jejich kvalitu. Nejčastěji prodávanými jsou froté ručníky, které jsou tvořeny z obou stran smyčkami. Bavlna a jakékoliv další přírodní materiály jsou prostě na prvních příčkách žebříčku. Ty z umělých vláken už nebudou tak dobře sát a velice rychle se opotřebí. V současnosti je materiálem nejlepším k výrobě ručníků bambus. Savost takových ručníků je až 3x vyšší.
Při prvním vyprání dochází k nepatrnému sražení, kterým se očka více uchytí do tkaniny, což má za následek, že s vypraným ručníkem se utřete do sucha už na první pokus. S novým se budete šmrdlat, šmrdlat a výsledek vyjde po oschnutí vlivem vzduchu. Je to tak.
Ručníky, ale i župany perte při teplotách 40-50 stupňů. Přidáním aviváže nic nezkazíte, ručníky pak budou měkčí a hebčí. U praní ručníků platí to samé jako u praní oblečení. A to, že byste neměli míchat rozdílné barvy. Vždy perte podobné odstíny, aby barvu neztrácely a "nezapraly se".
Froté ručníky nežehlete. Zmizel by tím jejich hebký vzhled, protože byste stlačili jejich smyčky. Jinak určitě nezapomínejte na informace na praní na cedulkách každého ručníku. Někdy jsou rady výrobce ty správné.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org
[ivi]