Raw food: dejte mi to syrové

Pro mnoho lidí je raw food neboli syrová strava spojená jen s ovocem, zeleninou a nějakými těmi klíčky. Skutečnost je ale úplně jiná. Už jste například někdy jedli nesmaženou palačinku? Zkuste to a uvidíte!

Jsme opět na tenké ploše srovnávající "normální stravu" s tím ostatním. Vy, kdo jste zkusili vyřadit a nahradit některé sporné potraviny, jistě víte, jak se na vás okolí zpočátku dívalo a kolik vysvětlování to stálo. A tak i tepelně neupravovaná strava, jako jediný způsob příjmu potravy, je pro někoho nepochopitelným extrémem. Otázku, co je pro naše tělo přirozenější, nechme raději stranou.

Nic nevařte

Ve spojitosti s raw food se často používá pojem vitariánství. Tento směr znamená, že veškeré jídlo a pití se konzumuje v co nejpůvodnější podobě, v jaké se vyskytuje v přírodě. Potraviny se jí syrové či čerstvé, usušené nebo ohřáté do 42 až 45 stupňů, případně naklíčené, mixované, mleté a podobně. Určitě ne vařené, pečené, smažené, fritované nebo grilované. Tím se dokonale eliminují přidaná éčka, barviva, konzervanty, bílé cukry a zůstávají aktivní enzymy. Strava je tedy vysoce přírodní.

Prvním krokem vedoucím k vitariánství bývá snaha o hubnutí a hledání zdravějšího životního stylu. Pak to jsou důvody zdravotní, kdy úpravou stravy pomůžeme tělu v boji s nemocí, na kterou jsou standardní medicínské postupy krátké. A do třetice je vitariánství třetím stupněm pro vegetariány a vegany. Průkopnicí syrové stravy se stala doktorka Terry Walshová, která po drsném průběhu roztroušené sklerózy zůstala upoutaná na lůžku. Zaměřila svou vědeckou činnost na zlepšení svého zdraví a přehodnocení dosavadních myšlenek a poznatků, jak lze do těla dostat patřičné množství vitaminů a minerálů.

Výsledky byly nečekaně pozitivní a rychlé. Nejenže se postavila na vlastní nohy, ale po 18 měsících začala opět sportovat. V čem její myšlenka tkvěla?

Buněčný cyklus

Z výzkumu dr. Walshové vyplývá, že samoléčebné schopnosti našeho těla závisí na stavu mitochondrií, které jsou zodpovědné za zásobování buněk energií pro buněčný život, a tedy i za jejich smrt. Velmi zjednodušeně řečeno, mitochondrie řídí celý buněčný cyklus, potažmo fungování celého těla. Závěry dr. Walshové říkají, že v momentě, kdy do těla vpravíme tepelně zpracovanou potravu, která je na zpracování mnohem náročnější než potrava syrová, energie mitochondrií se místo na obnovu buněk zacílí na zpracování potravy.

Plnohodnotně tedy neprobíhá buněčný cyklus, tělo se neregeneruje, jak by mělo. Naopak je zanesené a dočasně toxické zmnožením bílých krvinek. My se cítíme unavení, oslabení, trápí nás nemoci a přispíváme k vlastnímu procesu stárnutí.

To, že naše strava ovlivňuje fungování těla, a tím i naši psychiku, je dávno jasné. Jsme jedno tělo, jedna duše, fungující dohromady. Vitariáni říkají, že nejde jen o to chtít jíst zdravě nebo zhubnout. Postupně vám dojde, že hledáte něco, co pro vás znamená komplexní řešení. Jídlo, které je zdravé, chutné, dodává energii, svěžest, vitalitu, vnitřní klid, radost a k tomu všemu pro vás otevírá nové životní možnosti, které byste ani v jídle nehledali. To jsou zkušenosti s raw food.

Život na poušti

Představte si poušť, na které se vzduch tetelí horkem. Kolik tam může být stupňů, padesát? A jak taková poušť vypadá, kolik v ní je života? Nějaký ano, ale žádná sláva to není. A teď si představte, kolik života zbude v potravině, vystavíte-li ji stejné teplotě. Jak tedy můžete chtít kvalitní život z něčeho, co živé už není? Pojďme si ještě upřesnit termíny syrová a živá strava. Živou se označuje potravina, která si zachovává enzymatický život, kolují v ní živé enzymy. Patří sem například ovoce, zelenina nebo naklíčené obilniny a ořechy.

Pod pojmem syrové potraviny si představte nepasterizované mléko, syrové maso nebo vajíčka. Obilniny a ořechy se stávají živou potravinou naklíčením, které v nich enzymy probudí. Právě enzymy jsou nezbytnou složkou trávení. Bohužel je v potravinách ničí teplota od 45 stupňů výš. Znamená to, že pro trávení tepelně upraveného jídla si musí tělo enzymy vyprodukovat samo, kdežto v syrové stravě je dostane "naservírované", je tudíž méně zatížené. Syrová strava se také tráví až třikrát rychleji než strava vařená.

Kráčejte postupně

Tělo si z tepelně neupravených potravin vezme, co potřebuje, a nezanáší se zbytky. Tím se postupně čistí, toxiny se odplavují, buňky se obnovují. Tělo není unavené, protože neplýtvá energií. I bez tepelné úpravy dokáže veganská kuchyně připravit pokrmy, které na první pohled vypadají jako ty, které známe z tradiční kuchyně. Neobejdete se bez mlýnku, mixéru a ponorného teploměru pro hlídání teploty, protože třeba polévku můžete přihřát právě do 45 stupňů. Hodí se vám i něco na klíčení obilnin a ořechů.

Možná si teď říkáte, že by nebylo od věci více syrových potravin do svého jídelníčku zařadit. Uvažujete dobře, protože i přechod na raw food musí být postupný a může trvat i víc než půl roku. Stačí poslouchat své tělo a sami přijdete na to, co a v jakém množství vám dělá dobře. Získáte tím zdraví, radost, energii a jistě se mnohé naučíte i tím, že budete chtít zjistit co nejvíc o potravinách, jejich složení a úpravě.

Existují specializované raw food restaurace. Zajděte si do některé z nich a ochutnejte něco nového. Nemáte-li zatím odvahu na hlavní chod, můžete začít některým z výborných dezertů.

Dejte ječmenu zelenou

Možná jste se s ním už setkali. V prodejnách zdravé výživy i na internetu je sušená šťáva z mladého ječmene běžně k dostání a kromě konzumentů se mu věnují i mnohé vědecké a lékařské studie. Co ho tedy vyzkoušet na vlastní kůži? Výrobci a distributoři slibují od zeleného prášku, který se ředí vodou a ve sklenici pak připomíná vodu z rybníka, doslova zázraky. Obsahuje vysoký podíl vitaminů a minerálů, které jsou díky sušení při velmi nízké teplotě zachovány i v době, kdy se produkt dostane ke spotřebiteli.

Šťáva se suší velmi krátce, asi jednu minutu, a to při teplotě kolem 35 stupňů. To je důvod, že v rostlině zůstává i většina enzymů. Jedná se tedy o stále "živou" potravinu, a to až do chvíle, kdy ji vypijeme ve svém šálku či sklenici. Takové vlastnosti rozhodně nemají nazelenalá rajčata nebo banány, které můžeme občas vídat na pultech většiny českých supermarketů.

Jak poznat rozdíl?

• Kvalitní ječmen je připravený jako sušená šťáva.
• Sklízejí se mladé, maximálně 25 cm vysoké lístky.
• Neobsahuje žádné příměsi.
• Je v biokvalitě.

Zelený energy drink

Tato "superpotravina" s sebou při správném užívání přináší celou řadu pozitivních efektů. Tím hlavním je vyrovnávání hladiny kyselin a zásad v těle a podpora imunitního systému. Ječmen upravuje trávení, má silné antioxidační schopnosti. Chrání nás před škodlivými vlivy vnějšího prostředí a zpomaluje také stárnutí buněk. V neposlední řadě má blahodárný účinek pro ty, kteří trpí migrénami, nespavostí nebo vysokým krevním tlakem či zvýšenou hladinou cholesterolu.

Zdraví z truhlíku

Šťáva z mladého ječmene se k nám ve formě prášku dováží ze zahraničí, například ze Spojených států nebo z Číny, a cena za jednu dávku se pohybuje od 20 do 35 korun. Většina výrobců slibuje pěstování v biokvalitě, šetrné zpracovávání i sušení, přesto se ale výrobky od sebe liší, a to jak cenou, tak chutí. Produkt, který obsahuje pouze sušenou rostlinnou šťávu, je po naředění vodou méně kalný než ten, ve kterém jsou zároveň rozmixovány části rostliny. Je také lépe stravitelný, takže ho bez problémů mohou konzumovat i děti nebo senioři.

V Česku se zatím šťáva ze zeleného ječemene nevyrábí. Ječmen je přitom u nás nejstarší pěstovanou plodinou a po pšenici i druhou nejrozšířenější obilninou. Jeho pěstování se přitom dá zvládnout i doma v truhlíku. Semena, která jsou určená ke klíčení, stačí zasadit do vhodné zeminy, vystavit slunečním paprskům a dostatečně zalévat. Jedinou podmínkou pro to, abychom z rostliny i v domácím prostředí získali co největší užitek, je omezení kontaktu s kovovými předměty. Ty mohou totiž zničit některé vitaminy nebo aminokyseliny, které ječmen obsahuje.

Dejte si zeleninu na talíř

Zelný salát s hořčicí

Budete potřebovat

• 1 kg zelí
• 2 velké cibule
• 1 lžička soli
• 1 lžička mletého pepře
• 3 lžičky třtinového cukru
• 1-2 lžíce hořčice
• 4 lžíce olivového oleje
• 3 lžíce jablečného octa

Jak na to

Zelí nastrouháme na tenké nudličky, cibuli nakrájíme najemno a promícháme. Připravíme zálivku smícháním soli, pepře, cukru, hořčice, oleje a octa a nakonec pořádně promícháme se zelím a cibulí. Necháme odležet v lednici.

Vegetariánský hamburger

Budete potřebovat

• celozrnné bulky
• ledový salát
• cibule
• okurka
• rajčata
• lučina
• bílý jogurt
• tofunéza
• hořčice
• náhražka masa (například tofu burger, robi maso a další)

Jak na to

Bulky rozřízneme na polovinu tak, aby zůstaly v jedné třetině spojené, a plníme je listem salátu, kolečkem rajčete, okurky, cibule, vložíme ohřátou náhražku masa, trochu hořčice a tofunézy.

Tak, až se dostanete do správné formy a budete se cítit parádně, tak se hned seznamte s druhou polovičkou a vezměte ji někam na rande po naší krásné zemičce. Kam na rande? Poradíme!

[ivi]