Domů

Seznamovací dotazník

Fotoseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Všechny články O seznamovaní Zdraví a krása Volný čas Recenze Soutěže

Protahování každý den pomáhá od bolesti zad

6.říjen 2014
Protahování každý den pomáhá od bolesti zad

Strečink je důležitý nejen pro sportovce, ale i méně aktivní jednotlivce. Pokud je prováděn správně, podporuje naši pružnost i funkčnost kloubů. Za každodenní protahování nám poděkují naše záda i zbytek celého těla.

Jerry Mitchell slavný broadwayský choreograf a tanečník, který za svou práci získal mnoho cen, ve své předmluvě ke knize Strečink – anatomie od Craiga Ramsayho položil velmi zajímavou a chytlavou otázku: „Pozorovali jste někdy psy, jak se probouzejí po nočním spánku nebo zdřímnutí?“ na niž čtenářovi rovnou  i odpověděl, že se „postaví na všechny čtyři a začnou se protahovat“. Zvířata si protahují celé tělo během dne naprosto instinktivně, zatímco lidé prosedí celé dny i noci u „skleněných nesmyslů“ (počítač či televize)

Poměrně velké množství sportovně aktivních jedinců strečink ze svého tréninku vynechává, protože je nebaví. Nepovažují jej za tolik podstatný jako samotné cvičení, běh nebo jinou pohybovou aktivitu, které se věnují ve svém volném čase. Přitom protahování těla je velmi důležité pro kohokoliv z nás. Tělesně postižení lidé docházejí na pravidelné rehabilitace, kde se stále učí nové a nové cviky, aby jejich pohybový aparát fungoval co nejlépe. Nedílnou součástí tohoto zdravotního cvičení bývá i strečink, ten fyzioterapeut nastaví svému pacientovi na míru podle jeho potíží.

Ti zdraví z nás většinou nemají ani nevyhledávají odbornou konzultaci pro svůj cvičební a strečinkový plán. Buď se protahují podle toho, co si pamatují z hodin tělesné výchovy nebo pohybového kroužku, či tuto část zcela vynechávají. Ačkoliv odborníci si velmi odporují v názorech na otázku, který strečink je ten správný, shodují se v jeho nezbytnosti pro náš pohybový aparát.

Druhy strečinku

Správné a pravidelné protahování pomáhá od bolesti zad. Základem je strečink celého těla, protože všechno se vším souvisí a věnovat bychom se měli i konečkům prstů. Jestliže se chceme správně uvolnit a získat pružnost, měli bychom co nejvíce zjistit a vědět o našem těle. Rady odborníka nebo minimálně informace z populárně naučné literatury nás mohou zachránit od případného zranění.

Strečink sportovců se bude lišit podle následné či předcházející pohybové aktivity, někdo se bude soustředit na protažení nohou, jiný bude chtít uvolnit napětí namožených prsních svalů. Základní rozdělení strečinku nevychází z protahovaných partií, ale stojí na celkovém principu strečinku.

Statický strečink

Tento typ známe pravděpodobně všichni ze školy, jeho smysl tkví v pomalém protahování jednotlivých částí těla. Hodně lidí při tomto typu dělá velkou chybu, když se snaží docílit většího protažení kmitáním. Zvyšují tak riziko úrazu, ale rozhodně nenapomáhají zvětšení rozsahu.

Odborníci se ke statickému strečinku přiklánějí na závěr tréninku. Dříve panoval názor, že je dobré se protáhnout tímto způsobem například před během nebo jinou fyzickou aktivitou. Nová zjištění ukazují, že zařazení statického strečinku na začátek, vede k rychlejší únavě sportovce a nižším výsledkům. V dané protahovací pozici bychom měli vydržet 15 až 30 sekund, poté se uvolníme na 3 vteřiny a zase protahujeme tu samou část. Opakujeme každou polohu několikrát (dvakrát či třikrát). Tělo by mělo před statickým strečinkem být rozehřáté z předešlé aktivity.

Suzukiho strečink

Jde v podstatě o sadu cviků ze statického strečinku řazených za sebou ve stanovené posloupnosti. Měl by pomoci k získání větší pružnosti.

Dynamický strečink

Fotbaloví trenéři a sportovci jej zařazují na začátek tréninku. Pomáhá k rychlému nabuzení svalů a jejich aktivitě. Rozhodně není adekvátní volbou k získání větší flexibility. Vhodně skombinované cviky dynamického strečinku rozehřejí celé tělo. Naproti statickému protahování rychleji aktivuje nervové dráhy a navíc se více soustředíme na provádění jednotlivých cviků. Svaly si více udrží sílu i v následujícím tréninku, protože jsou neustále prokrvovány, kapiláry se neuzavřou jako u statického strečinku.

Propriceoptivní neuromuskulární facilitace (PNF)

Podle informací uvedených na serveru Aplikace dynamického a statického strečinku, který vychází z výzkumu studentů Fakulty sportovních studií Masarykovy Univerzity je právě tento druh nejúčinnějším protažením a pomáhá dosáhnout největší flexibility. Zároveň se řadí i mezi jednu z nejsložitějších forem strečinku. Využívá odporu a ochranného útlumu, ten trvá 2 až 6 sekund a protahování tedy napětí zabere dvakrát tolik pro jeden cvik.

[paf]

Zdroje: RAMSAY, Craig (2014): Strečink – anatomie, Brno, CPress, ISBN 978-80-264-0354-8.
http://www.fsps.muni.cz/strecink/?stranka=druhy-strecinku

Sdílejte tento článek na: