Připravte si imunitu na podzim

Léto nám skončilo, před námi jsou zdravotně i psychicky náročnější měsíce plné chladu, větru a šera. Jak toto období zvládá naše imunita?

Proč jsme nemocní

Máte rádi podzim a zimu, anebo s příchodem zamračených dní mumláte s kapesníkem u nosu, že teď musíte přežít do jara? Určitě vícero z nás vítá slunečné dny plné světla, přinášejícího do života radost a chuť do pohybových aktivit... Podzimní čas je zátěžovým obdobím - mění se klima, nastává chladné počasí, po slunci ani vidu, ani slechu a vzhledem k tomu, že většina z nás není odolná, otužilá, množí se počty nachlazených, případy chřipek nebo angín.

Jednak není třeba se obávat , že se ocitneme s nálepkou "kýchající, smrkající, kašlající". Na tom, zda onemocníme nebo ne, je zainteresováno množství faktorů, není to jen záležitost dobré obranyschopnosti organismu (ta se dá změřit laboratorně - zda je tělo schopno vytvářet protilátky, či má člověk dostatek bílých krvinek...), své "řekne" i momentální fyziologický stav člověka. Pokud totiž budeme unavení, nevyspatí, ale i přesportovaní (příliš dlouhé a náročné tréninky) nebo po alkoholovém "zátahu", organismus bude oslabený a méně odolný vůči "nájezdům" zvenčí, i když to s naší imunitou jinak není tak špatné.

Podstatnou roli hraje i výživa. Jídlo často odbýjíme s výmluvou na nedostatek času, pro mnohé z nás je snídaně přežitek, oběd nestíháme a večer proběhne typický "lux" ledničky. V každém případě, opakované respirační nebo zánětlivé onemocnění (časté záněty středního ucha, průdušek a dutin, rýma, opary...) naznačuje, že v organismu není něco v pořádku a je potřeba vyšetření u lékaře. Včasná diagnóza je podmínkou úspěšné léčby.

Na alergika se nemusí všechno sesypat

Pokud pátráme po tom, zda jsou to právě alergici anebo lidé s oslabenou imunitou, kteří jsou v tomto období více ohroženi nachlazením, virózami, infekcemi dýchacích cest, chřipkami, angínami a dalšími onemocněními, musíme si vysvětlit základní pojmy.

Je třeba si říci, že alergik nemusí (ale může) být současně náchylný na nemoci z nachlazení. Mnoho alergiků na podzim nemá žádné problémy s nachlazením. Pravdou je, že v období od listopadu do dubna předvádějí svoji sílu především viry respiračních onemocnění - tyto nemoci se ale neřeší preventivním očkováním ani antibiotiky. Nejrozumnější a nejlepší léčbou je zalézt do postele a nechat tělo regenerovat a odpočívat.

Kde můžeme viry potkat? Ideálním prostředím na jejich šíření představují prostředky hromadné dopravy, společenské akce (kina, divadla...), kanceláře typu open space. Nakazit se můžete i od rodinného příslušníka, který se sice léčí doma, ale není izolovaný od ostatních.

Pokud je to možné, vyčleňte pro nemocného samostatnou místnost, nezbavujte ho ale kontaktu se zbytkem rodiny.

Zase stres

Stres je dnes velmi skloňované slovo. Jsem ve stresu, stresuje mě to, nestresuj mě...! Používáme ho tak často, že si to ani neuvědomujeme. Přitom stres je příčinou našich nemocí, depresí a případně oslabení imunity. Proč s tím vlastně něco neuděláme? Nemáme čas, nechceme, je to složité... Zdůvodnit si, proč jsme ještě neudělali ve svém životě nápravu, je také jednoduché, ale nezbavuje nás to osobní zodpovědnosti.

Za svůj stres si totiž můžeme sami. Je jen na nás, jak přistupujeme k životu a událostem, které k nám přicházejí. Říká se, že nic není tak důležité jako zdraví, i přesto na něj myslíme až když se nám něco přihodí. A to už může být pozdě na nápravu.

Odkrýt život pacienta

Nejde ale o to, něco vědět, mít "načteno" z knih a časopisů, ale skutečně něco ve svém životě změnit, a pokud možno, hned. Skutečně dobrý lékař, když za ním přijdeme s odhodláním uzdravit se, posuzuje naše zdravotní trápení v širokém kontextu. Zajímá se o prostředí, kde žijeme, atmosféru v rodině, v práci, o to, co nás trápí, jak se stravujeme a zda dostatečně spíme. Nejde jen o to nabrat krev, vyšetřit všechny možné protilátky, hormonální profil, genetiku.

Každé toto vyšetření má velký význam, ale jen v kontextu celé konkrétní situace daného pacienta. Rozhovor s ním je (anebo by měl být) hlavním návodem pro stanovení postupu léčby. Společně se hledají příčiny problémy, vyšetří se všechno od hlavy k patě, ale často bez objektivního nálezu. A najednou se zjistí, že ten člověk spí jen pět hodin denně! Z těchto důvodů je úplně nevyhnutelné vždy poznat celkový fyziologický stav a životní styl a dát ho do kontextu zdravotních problémů.

Rodiče "to" měli také

Má na naši nemocnost v důsledku oslabené imunity či alergií vliv i dědičnost? Ano, určitou roli, samozřejmě, hraje. Pokud je jeden z rodičů alergik, dítě zdědí jeho nemoc se 40% pravděpodobností, pokud jsou alergiky oba rodiče, riziko se zvyšuje až na 80 %. Jednak jen to neznamená jistotu "vkladu". Jde o možnost, ale tato dispozice se nemusí projevit.

Imunostimulace s mantinely

Otázkou zůstává, zda můžeme svoji obranyschopnost sami nějak zvýšit. Na trhu je dnes nespočetné množství volně prodejných přípravků, které mohou podpořit snahu organismu. Jde například o fytoterapeutika, prostředky enzymoterapeutické, probiotika, kolostrum a podobně. K nevůli lékařů ale existují i volně prodejné bakteriální lyzáty, které sice sníží výskyt chorob z nachlazení, ale měli by se užívat jen se souhlasem lékaře a o vyšetření, které přesně určí typ imunitní poruchy.

Pacientem s onemocněními revmatickými nebo štítné žlázy totiž hrozí při užívání bakteriálních lyzátů určitá rizika. Na jedné straně si mohou "vyléčit" nachlazení a na straně druhé podpořit například vznik autoimunitního revmatického onemocnění či zhoršit stav štítné žláz. Bez obav si ale můžeme koupit například vitamin C a zinek, které nám v podzimním čase ulehčí život. Nezaškodí mít po ruce nějaký lék s paracetamolem a snížení horečky a bolesti.

Se srážením zvýšené teploty se ale u dospělých neunáhlujme. Zvýšená teplota je znamením, že tělo začalo s ozdravným procesem, a proto vyčkejte až do momentu, kdy začne horečka rychle stoupat. Pro děti to ale neplatí, u nich je potřebná obezřetnost.

Otužování neuškodí

Člověk si zdraví lékárně nekoupí, musí na něm pracovat sám. Říká vám něco ranní studená sprcha? Pokud dosud ne, tak opatrně zkoušejte (nemusíte být hned plavcem v ledové vodě). Stačí si dát na závěr sprchování nejdříve lehce chladnější, pro příště ještě o trochu chladnější vodu... a najednou zjistíte, že vstup nového dne si bez studené sprchy ani neumíte představit. Podpoříte tím obranyschopnost těla - tedy pokud už, samozřejmě, nepatříte mezi milovníky saunování, to už ze své praxe víte, že člověk je hned o něco odolnější.

Není správnou cestou jen hledat toho "pravého" imunologa, který vám udělá všechna možná vyšetření, pokud možno ty nejdražší, nebo hledat tu nejvýkonnější imunostimulační látku. Každý člověk je jiný, má jiné dispozice, sklony k onemocnění a to, co na jednoho zabírá, u druhého selhává. Navíc si mnozí pacienti přijdou k lékaři pro "zázračnou" pilulku, kterou by rádi polkli a byli vyléčeni. Léčení je proces, hledání spolupráce lékaře a pacienta.

Pokud si někdo myslí, že ho vyléčíme i přes jeho špatný životní styl, nezdravé stravě, případně kouření, je na omylu. Třeba ve svém životě změnil to, co mu škodí a brání ve zdraví.

Podzimní inhalování smogu, mlhy či studeného vzduchu zhoršuje stav astmatiků, kteří v tomto čase mívají dechové problémy (zvyšuje se hyperaktivita průdušek). Podzimní období neprospívá ani lidem alergickým na plísně a ekzematikům. Kůže se velmi vysušuje chladným vzduchem venku a zároveň potí pod teplejším oblečením a v protopených místnostech.

Alergie na chlad

Alergie na chlad představuje zvláštní stav vyvolaný chladem, když člověk natéká, objevují se svědivé otoky, které se nejčastěji "řeší" podáváním antihistaminik. Není ještě celkem vyzkoumané, proč alergie na chlap vlastně vzniká a co ji spouští. Můžete jí trpět během podzimu nebo zimy, ale i v parném létě (například, když se vykoupete v příliš studeném rybníku). Mechanismu alergie na chlad se ještě moc dobře nerozumí, je to poměrně komplikovaný stav.

Jednak je třeba dodržovat aspoň základní pravidla: v zimě se přiměřeně obléci (šála, rukavice, čepice) a v létě neprovokovat organismus teplotními extrémy, pokud na to nejsme zvyklí například ze saunování.

Kolik vitaminů potřebuje naše tělo?

Aby správně fungovalo, nezradilo nás ve chvílích fyzického a duševního napětí, mělo správnou zásobu a umělo z ní čerpat tehdy, když potřebuje. Racionálním jídelníčkem si sami zabezpečujeme přísun důležitých živin z potravin. Zbystříme ale pozornost, jen co se o slovo přihlásí únava, celková vyčerpanost, podrážděnost, nervozita, svalové napětí, špatný spánek či snížená obranyschopnost organismu. Jsou to první příznaky, že tělo bojuje s nedostatkem vitaminů anebo minerálních látek.

Tehdy neváhejme a dodejme mu potřebné látky extra formou.

V nadcházejícím podzimním období se připravujeme na přibývající zátěž. Vrtochy počasí s sebou přinesou rýmy, prochladnutí, hrozí opakující se riziko chřipkového období. V prostředcích MHD se dramaticky znásobí počet lidí a celkově se může objevit pocit stresu z pracovních povinností, které se nahromadily během dovolených.

Tak to sami vidíte, nejen správný životní styl vám může pomoci posílit imunitní systém, ale i partnerský vztah. Jestliže ještě nemáte partnera, mrkněte na seznamku a seznamte se s někým.

[ivi]