Každoročně onemocní chřipkou zhruba deset procent obyvatel České republiky. A to i přes to, že k dispozici je účinné očkování, které by počet nemocných mohlo výrazně snížit.
Pokud dostanete chřipku, můžete léčit ucpaný nos, bolest hlavy, kloubů či svalů, ale virus chřipky jako takový zlikvidovat nedokážete. Jedinou ochranou je prevence. Kromě pohybu na zdravém vzduchu, zdravé stravy a života pokud možno bez stresů je to především očkování. Ochrana očkováním podle odborníků nastupuje zhruba do dvou týdnů a účinnost vakcíny se pohybuje od 70 do 90 procent. A jestliže navzdory očkování onemocníte, bude mít pravděpodobně choroba mírnější průběh a rychleji odezní.
Chřipka spadá do velkého komplexu onemocnění horních cest dýchacích, na nichž se podílí více než sto různých virů a bakterií. Všechny zpočátku vyvolávají stejné příznaky a většina nemocných si s nimi poradí víceméně sama. Proto i chřipku považuje řada lidí za banalitu, kolem které se jen tropí hodně humbuku. K tomuto názoru neblaze přispívá i to, že řada praktických lékařů nebo i lékařů-specialistů považuje za zbytečné svým pacientům očkování aktivně doporučovat. Na komplikace provázející toto onemocnění však ročně umírají až 2000 lidí. Nemuselo by tomu tak být, kdyby se Češi tolik nebránili očkování. Každoročně se totiž u nás nechá proti chřipce očkovat jen 5 až 7 procent obyvatelstva, v zemích západní Evropy je to průměrně 17 procent a v Kanadě 33 procent.
Chřipka vybere ze státní kasy ročně téměř miliardu korun. V nemocnicích se z ní každým rokem léčí až 16 000 nemocných. Nemuselo by tomu tak být. Očkování by mohlo ochránit zhruba 90 procent zdravých dospělých a u seniorů by až o 70 procent snížilo počty hospitalizovaných se zápalem plic a až o 80 procent riziko úmrtí. "Nechala jsem se očkovat proti chřipce, a stejně jsem ji dostala," tak zní první z nejčastějších argumentů proti očkování. "Řada lidí onemocněla právě proto, že si nechala dát vakcínu s virem chřipky," vytýká druhý. Ani v jednom není však zrnko pravdy. Vakcína chrání proti nejrozšířenějším a nejvíce ohrožujícím kmenům chřipky v konkrétní sezoně a připravuje se každý rok nová.
Nejvíce používané vakcíny obsahují antigeny celkem tří chřipkových virů, dva typu A a jeden typu B. Některé vakcíny obsahují čtyři složky, součásti dvou typů viru A a dvou typů viru B. Na základě dat z více než stovky světových laboratoří může Světová zdravotnická organizace každým rokem předpokládat, které chřipkové viry budou v populaci nejvíce cirkulovat, a vydat doporučení ke složení nové očkovací látky.
Ta pak chrání proti konkrétním chřipkovým virům. Očkovací látky se vyrábějí z vysoce čištěných kmenů chřipky získaných pomnožením na kuřecích embryích. Nakazit se tedy vinou samotné vakcíny je holý nesmysl.
Dělat něco na poslední chvíli nebývá to nejrozumnější řešení. Platí to i v případě prevence chřipky. Když se necháte očkovat v době, když už chřipkové období začalo, můžete se s onemocněním dostat do kontaktu dříve, než došlo k vytvoření dostatečného množství protilátek (do dvou týdnů po očkování). Někdy vám po vakcinaci může připadat, že jste onemocněli, ale není tomu tak. Příznaky, jako jsou zvýšená teplota, únava, slabost nebo bolestivost svalu v místě očkování, jsou jen reakce, které za jeden až dva dny samy odezní.
Optimální termín pro očkování je před začátkem chřipkové sezony, což je právě nyní, protože chřipka nebo chřipková epidemie se zpravidla hlásí mezi prosincem a únorem. Přeočkovat byste se měli nechat každý rok. Důvodem není krátká účinnost vakcíny, ale obrovská variabilita chřipkového viru a jeho nadání ke změnám. Každý rok se tedy setkáváme s poněkud jiným virem, než byl ten v předešlé sezoně.
Očkování proti chřipce je doporučováno zejména lidem starším 65 let, pacientům s chronickým onemocněním či po odstranění sleziny, lidem v léčebnách dlouhodobě nemocných, domovech důchodců, a samozřejmě také zdravotníkům, úředníkům či učitelům, kteří přicházejí každoročně do styku s mnoha lidmi. Z chronických onemocnění jde zejména o vážnější respirační či kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus či jiná metabolická onemocnění, poruchy imunitního systému, ledvinnou nedostatečnost apod. Všichni by měli myslet na to, že očkováním nechrání jen sebe, ale i své okolí. Měl by ho tedy absolvovat každý, kdo žije s dětmi, těhotnými ženami a s nemocnými, pro které může mít chřipka fatální následky.
Očkování u dětí je určitě vhodné, trpí-li nějakým chronickým onemocněním. U zdravých dětí je rozhodnutí na zvážení rodičů. Kontraindikací je jen velmi málo - vakcína proti chřipce nemůže být aplikována lidem, kteří jsou alergičtí na její některé složkiy, dětem mladším šesti měsíců a osobám s právě probíhajícím horečnatým onemocněním.
Lidem, kteří patří do některých z tzv. rizikových skupin obyvatelstva, u nichž může chřipka znamenat i ohrožení života, hradí očkování zdravotní pojišťovny. Některé z nich mají i různé preventivní programy, v jejichž rámci mohou o proplacení vakcíny pažádat i další skupiny obyvatelstva. Výhoda očkování je však zcela zřejmá i bez nich - stačí si totiž spočítat poměr ceny očkování ve výši zhruba 500 Kč a to, oč každý člověk přijde během pracovní neschopnosti. Proto některé podniky raději svým zaměstnancům očkování hradí nebo na ně alespoń přispívají.
Pokud na vás i přes všechna opatření chřipka přece jen zaútočí, měli byste si hned naordinovat klid na lůžku a začít užívat preparáty účinkující proti několika příznakům najednou. Například antipyretika jako paracetamol, ibuprofen apod. A jestliže navíc obsahují i látky na uvolnění ucpaného nosu a vitamin C, tím lépe. Především byste ale neměli zapomínat na dostatečný přísun tekutin. Ve chvíli, kdy se o vás pokouší chřipka, byste měli vypít alespoň dva až tři litry tekutin denně. Nápoje by měly být vlažné. Pokud je onemocnění komplikováno bakteriální superinfekcí, jsou nutná antibiotika. Pomoci může také podpůrná léčba léky s obsahem enzymů (nejznámější je Wobenzym).
Při užívání společně s antibiotiky zlepšují průnik antibiotik do postižených tkání a tím i celkový léčebný účinek. Enzymové léky navíc působí proti zánětu a otoku a podporují oslabenou imunitu.
Jak se ještě připravit na chřipku? Celoročním otužováním. Znamená to žít v souladu se sebou i s přírodou a být v období chřipek plní síly a energie. Energetický základ pro podzimní a zimní čas získáme v létě, a proto je důležité si léto opravdu užít. Znamená to dopřát si pohodu, jíst hodně zeleniny a ovoce, nejlépe ze své zahrady, a také si užít pohybu, ovšem nikoliv v tom největším vedru. Tím si "dobijeme baterky" a budeme mít dost síly přežít i následný chlad a nepřízeň počasí. Bohužel ne vždy se nám to podaří.
Chřipka je vážnější než viróza a je to onemocnění jedním konkrétním typem virů. Nicméně i pravá chřipka je jinak zdravým organismem dobře zvládnutelná, pokud ji ovšem vyležíme. Bývá spojená s bolestí kloubů, svalů a vysokými horečkami, což nás ke klidu obvykle donutí. Problémy mohou nastat u starých lidí anebo u oslabených jedinců. Viróza se chřipce podobá, ale má jasně bakteriální původ. Bakterie jsou totiž zcela jiné organismy než viry - jinak působí, jinak se množí a také se jinak likvidují. Virózy mívají daleko mírnější průběh a nemusíme se jich bát. Nicméně i zde je klid důležitou součástí léčby.
Bez problémů. Jen pozor na přípravky, které vytvářejí falešný pocit zdraví. Člověk pak nemá impulz k tomu, aby zůstal v klidu, a může se lehce přetížit. Při užívání uvedených přírodních přípravků si můžete být jisti, že jakmile se cítíte lépe, tak se už uzdravujete.
Může jich být více. Nevyležená chřipka je pro organismus zátěž, a tak může spustit "nachystané" autoimunitní nemoci, jako je revmatoidní artritida, roztroušená skleróza, Crohnova nemoc a různé záněty, včetně nejobávanějšího zánětu srdečních struktur. Předejdeme tomu jednoduše. Když je tělo bolavé a unavené, dopřejme mu klid. Až se uzdraví, opět vesele a naplno vykročme do života.
Nezapomeňte také na zdraví prospěšný pohyb a běžte si s nově nabitou energií zaběhat do parku. A kdo ví, třeba právě tam se seznámíte s novým, sportujícím partnerem.
[ivi]