Poradíme "atopikům"

Atopický ekzém je v dnešní době již považován za civilizační chorobu. Velkým problémem tohoto nepříjemného kožního onemocnění je fakt, že není známa jediná příčina, která by platila pro všechny nemocné. Těchto příčin je bohužel hned celá řada. My se však zaměříme na ty nejčastější a poradíme vám, jaká režimová opatření dodržovat, abyste stav své atopické pokožky zlepšili.

Atopický ekzém se řadí mezi chronická kožní onemocnění a podle odhadu lékařů jím trpí nejen každé páté dítě, ale i 2-5 procent dospělé populace bez rozdílu pohlaví. Je pro něj typické střídání období klidu a vzplanutí se silným výskytem ekzému, ale ve výjimečných případech je pokožka postižena kontinuálně. Atopie jako taková je zánětlivým onemocněním, které má ve většině případů alergický původ.

Jak atopii poznat

Při atopické dermatitidě dochází ke snížení odolnosti ochranné kožní bariéry. V této bariéře je pak nedostatek lipidů, což vede k nižší hydrataci, a tedy k vysušení pokožky. Typická jsou šupinatá ložiska, která jsou nejen zarudlá, ale také často až velmi silně svědí a nutí člověka ke škrábání. Vyskytují se hlavně v ohybových místech končetin, jako jsou loketní či podkolení jamky či krk, a po čase mohou začít nejen mokvat, ale také se nepříjemně odlupovat.

Ekzém u kojenců

Atopický ekzém se častokrát objevuje u dětí kolem třetího až čtvrtého měsíce. Nejčastěji trápí pokožku na čele, tvářích či bradě, ale postupně se může začít šířit i na jiné partie těla. Zpočátku je pokožka zarudlá a později se na ní objeví šupinky či puchýřky, které mohou následně začít mokvat. Vzhledem k tomu, že tyto drobné puchýřky svědí, bývají děti neklidné a mohou často plakat. Maminky, jejichž malé poklady atopií trpí, ale můžeme uklidnit - u velké části dětí se stav pokožky razantně změní nejpozději před oslavou prvních narozenin.

Atopie u větších dětí

Zatímco u kojenců se ekzém vyskytuje téměř výhradně na obličeji, u větších dětí se mnohdy šíří do oblasti loketních a kolenních jamek, zápěstí či krku. Pokožka je nejen začervenalá, ale také výrazně svědí a může dítko trápit až do dovršení sedmého roku. Vysoké procento dětí se pak dočká úplného zhojení, ale i tak se ekzém často vrátí v pubertě, kdy k němu přispívají mimo jiné i bouřlivé hormonální změny.

Atopický ekzém a dospělí

Není žádnou výjimkou, že se ekzém objeví až v dospělosti, a to přibližně u 10 procent všech pacientů. Většinou přichází bez sebemenšího varování a "zdobí" oblasti, jako jsou čelo, brada, tváře či kloubní jamky. Pokožka je při něm celkově hrubá a zdrsnělá, úporně svědí a častokrát může i začít praskat.

To se pak negativně projevuje i na psychickém stavu nemocných, kteří často bohužel také trpí poruchami spánku.

Genetika i stres

Na rozvoji atopického ekzému se z velké části podílí právě genetika. Jakmile má byť i pouze jeden rodič sklony k atopii, je zde poměrně vysoké riziko, že ekzém potrápí i jeho děti. Nemalou roli zde hraje i dlouhodobý psychický stres, stejně jako suchý vzduch v domácnosti. V těchto příadech se ke kožním projevům často přidávají i jiné reakce, například senná rýma či astma.

Projev alergie

Velmi častou příčinou atopického ekzému jsou (nejen) potravinové alergie. Dochází při nich totiž k oslabení imunitního systému, což se může projevit i na stavu pokožky. U malých dětí je nejčastěji problematické kravské mléko, ale výjimkou nejsou ani pšeničná mouka, vejce nebo sója. Větší děti pak mohou atopií trpět v souvislosti s alergií na ořechy, semínka či ryby i na některé druhy ovoce a zeleniny (např. citrusy).

Jak vypadá klasická léčba

Zavítáte-li s ekzémem ke svému kožnímu lékaři, pravděpodobně odejdete z ordinace s předpisem na lokální kortikosteroidy, které se nasazují v akutní fázi onemocnění. Mohou mít například formu mastí a užívají se pouze krátkodobě, dokud se kritický stav pokožky nezlepší. Poté se postupně vysazují a nahrazují jinými léky, mezi něž patří inhibitory kalcineurinu. Ty snižují zánětlivé projevy, zmírňují svědění a jsou vhodné i na tenkou, citlivou pokožku.

Výjimkou nejsou ani antibiotika

Zejména v případech, kdy se u pacientů objevují rozvinuté projevy atopického ekzému, přicházejí na řadu antibiotika. Nejčastěji se využívají penicilinázo-rezistentní peniciliny, které mají za úkol potlačit rozvoj infekce a zánětu. U osob alergických na penicilin se pak používají spíše cefalosporiny. Tato léčiva mají nejčastěji podobu masti, ale v těžkých případech lékaři často volí i tablety.

Pomáhá také fototerapie

Forma léčby, při níž se využívá účinků ultrafialového záření, se označuje jako fototerapie. Je vhodná nejen u mírných, ale i závažnějších forem ekzému a probíhá ve speciální komoře obsahující světelné zdroje. Ty vyzařují UVA i UVB záření, přičemž jsou oči chráněny pomocí speciálních brýlí. Po skončení světelné terapie dochází k obnově narušené pokožky a následně pacient dochází jednou až dvakrát ročně na pravidelné kontroly.

Ačkoliv UV záření používané při fototerapii většinou nepřináší výrazné vedlejší účinky, u některých osob může dojít například k poškození pokožky, podobnému spálení od sluníčka.

Místo koupele rychlá sprcha

Protože je atopická pokožka velmi citlivá, vyžaduje opravdu jemnou péči. Raději se úplně vyhněte obyčejnému mýdlu, které vaši pokožku zbytečně vysušuje, a může ji tak ještě více podráždit. Pokud je to alespoň trochu možné, vyberte si místo koupele jenom rychlé sprchování a nepoužívejte vodu teplejší než 33 stupňů. Vyšší teplota totiž může zvýšit riziko svědění. A co nejlépe použít místo mýdla? Určitě nepochybíte, když sáhnete po speciálních sprchových gelech, které jsou určeny na atopickou pokožku, zklidňují ji a současně podporují její hydrataci. Jakmile vylezete z vany, pokožku rozhodně nedrhněte ručníkem, ale pouze ji velmi jemně osušte.

Když už koupel, tak olejová

Nedokážete-li si alespoň čas od času odepřít horkou koupel, přidejte do ní pečující olej. Z těch přírodních je vhodný hlavně mandlový nebo sójový, protože na pokožce vytváří jemný ochranný film. Brání tak odpařování vody, zlepšuje hydrataci pokožky a zanechává ji krásně jemnou. Nejlepší je na pultech drogerií a lékáren hledat oleje, které jsou takzvaně hydrofilní, a tedy speciálně určené ke kontaktu s vodou.

S kosmetikou opatrně

Vhodná je dermokosmetika (masti, krémy) speciálně určená na atopický ekzém, která pokožku změkčuje a udržuje ji hydratovanou. Používejte ji minimálně dvakrát denně a hledejte nejlépe takovou, která obsahuje ureu neboli močovinu. Právě ta má totiž výborné zklidňující účinky, zmírňuje svědění a pomáhá pokožku hydratovat. Velmi dobré výsledky pak má i ichtamol, který podporuje regeneraci kožních buněk a pomáhá předcházet opětovnému vzplanutí ekzému.

Pozor i na aviváže

Mnoho pracích prostředků a aviváží obsahuje různé látky včetně parfemace, které mohou pokožku zbytečně dráždit. Aviváže je lépe pokud možno úplně vynechat a běžné prášky z drogerie nahradit jejich ekologickými variantami. Prací prášek či gel si přitom můžete velmi snadno vyrobit i sami doma. Na půl kila prášku je třeba 400 gramů prací sody a 100g nastrouhaného mýdla na praní.

Oblečení pro ekzematiky

Když už jsme u toho praní, pojďme si rovnou říct, jaké oblečení je pro ekzematiky vhodné. Protože pokožka často svědí, je určitě dobré vyhnout se kousavým umělým materiálům, jako je polyester či akryl, a moc příjemná vám ale asi nebude ani vlna. Vhodná je naopak stoprocentní bavlna. Za vyzkoušení pak jistě stojí i bambusové vlákno, len, přírodní hedvábí nebo měkoučká merino vlna.

Problematický histamin či siřičitany

Se stavem pokožky velmi úzce souvisí celkový stav organismu. Chybtu tedy rozhodně neuděláte, pokud při výskytu atopie upravíte svůj jídelníček. V akutní fázi se velmi dobře osvědčila takzvaná histaminová dieta. Funguje na tom principu, že vyřadíte potraviny s obsahem histaminu, který patří mezi látky způsobující svědění pokožky. A o jaké potraviny se konkrétně jedná? Především o ty uzené, zrající či fermentované, ale histamin rovněž obsahují i ryby a kuřecí maso. Problematické mohou navíc být i potraviny, které sice histamin přímo neobsahují, ale způsobují v těle jeho uvolňování. Kromě citrusů , rajčat, jahod, kakaa či vlašských ořechů to mohou být i aditiva jako glutamáty nebo siřičitany.

Čas na protizánětlivou dietu

Čím své pokožce naopak uděláte dobře, je protizánětlivá strava, která posiluje činnost imunitního systému. Na vašem talíři by se tedy mělo objevovat co nejméně průmyslově zpracovaných potravin, jednoduchých cukrů a transmastných kyselin. Chybět by naopak neměly potraviny bohaté na vlákninu (hlavně čerstvá zelenina) či zakysané mléčné výrobky jako jogurt a podobně. Neméně důležitý je i pitný režim, protože právě dostatek tekutin podporuje detoxikaci, tedy vyplavování škodlivých látek z těla.

Prospěšné omega-3

Velmi užitečnými doplňky stravy při výskytu atopického ekzému jsou takové, které obsahují vysoký podíl omega-3 mastných kyselin. Je tedy vhodné pravidelně konzumovat rybí tuk, který pomáhá blokovat zánětlivé reakce v těle. Z rostlinných zdrojů pak lze sáhnout po pupalkovém oleji, který je ideální kombinovat se zinkem. Zmírňuje tak nejen kožní projevy atopie, ale zároveň posiluje správnou činnost imunitního systému.

Protizánětlivý tokoferol

Vitamin E neboli tokoferol patří do řady vitaminů rozpustných v tucích. Vyniká nejen svými antioxidačními účinky, ale současně pomáhá zvláčňovat pokožku a zmírňovat svědění i další projevy zánětu. Najdete ho především v potravinách bohatých na tuk, takže rozhodně neprohloupíte, pokud do svého jídelníčku zařadíte mandle, lískové ořechy, slunečnicková semínka či pšeničné klíčky.

Všimli jste si u sebe některých příznaků, které by se často opakovaly? V České republice existuje spoustu odborníků, proto navštivte toho svého pro konzultaci.

[ivi]