Zvládat rodinu, domácnost a práci s sebou často nese několik hamletovských otázek - vařit, či nevařit? Starat se o domov, denně nakupovat, nebo se raději věnovat home office? K tomu se přidávají i etické, ekologické a celospolečenské problémy, které sahají daleko za kuchyňskou linku.
"Starším hospodyním to ani tak zle pokládati nelze, ale děvčátka mají pilně na to hleděti, aby se vždy novým věcem naučily a vlastní zkušeností pak umění toto po sobě nejpotřebnější více vzdělávaly, neb nevýslovně smutný jest stav mladé hospodyňky, která provdati se ani trochu polívky uvařiti neumí." Mravoličná slova ke třetímu vydání proslavené Domácí kuchařky M. D. Rettigové nám možná připadají úsměvná a mnohé z žen by jí do záhrobí nejspíš poslaly peprný vzkaz, ale Magdalena Dobromila má v lecčems pravdu.
Co se však ani za ta léta nezměnilo, je jádro věci. Má-li být náš život, ať už single, v páru, nebo v rodině, pokud možno bez zádrhelů, musíme svou domácnost, jejíž srdce leží v kuchyni, podrobit manažerským postupům. Pokud je neovládneme, potřebujeme stejně jako "děvčátka" z dob M. D. R. návody a informace. A to jak ženy, tak i muži.
Zrekapitulujeme si to: 19. století je už sice minulostí, ale doby, kdy ženy byly svrchovanými vládkyněmi své domácnosti, která tvořila hlavní náplň jejich života, ještě nejsou tak vzdálené. Samozřejmosti, jako byla pečlivá domácí příprava na vaření a vedení domácnosti, doplňovalo i institucionalizované vzdělávání, nejrůznější spolky, kurzy a literatura. To vše mělo za cíl vychovat z dívek dobré hospodyně.
Po 2. světové válce začaly ženy ve velkém opouštět domácnost coby hlavní pracovní prostor, aby k němu přibraly další, výdělečné činnosti. Zrodila se dichotomie a tzv. multiasking. Žena z domova od těch dob odchází kvůli zaměstnání a vrací se kvůli další práci. Tenhle stav je dnes ve většině světa normou, s níž bylo a je nezbytné se vyrovnávat. Zhruba konec a přelom tisíciletí pak i u nás nastolily úplně jiné parametry.
Přibylo žen v manažerských pozicích, ve zcela pozměněných partnerských i genderových vztazích, s mnohem lepšími finančními možnostmi. Přesto je i ve futuristických kuchyních dneska potřeba vařit a pro mnohé z nás zůstává domov a vše s ním spojené tím nejoceňovaněším a chceme v něm být v klidu a pohodě. A je jedno, kdo stojí za nákupy a za kuchyňskou linkou. Jestli muž anebo žena. A kdo by nechtěl dokázat, že je doma stejně schopný jako v zaměstnání? Nehledě na to, že někdy člověk nemá ani jinou volbu.
Ano, dnešní děvčata a chlapci se můžou naučit vařit polévku jedním kliknutím, ale zvládnout takhle celou rodinu a domácnost je přes veškerou přístrojovou vybavenost stejně náročné, jako tomu bylo vždy. Not easy, Dobromilo!
Dítě, k tomu náročná práce, nedostatek financí, ještě náročnější práce, další dítě, tlaky v zaměstnání, permanentní nedostatek času, ambice jíst zdravě, kombinace různých faktorů můžou být nekonečné. O některých z nich se přitom dávným hospodyním ani nezdálo a mužům vůbec ne. Vegetariánství, veganství, raw food, intolerance laktózy či lepku, alergie..., ale mnohé z nich zůstávají stejné a logicky mají i stejná řešení.
I máme šanci poučit se z dávných příruček a k tomu dokonalé informační možnosti, jaké poskytuje internet. A pak je tu taky život, který nás obvykle vyučuje po svém. Bývá to tvrdé, ale o kamna se člověk většinou spálí jen jednou. Ať tak či tak, k nějakému systému bychom časem měli dospět. Protože o to tady v podstatě jde. Vnést řád někam, co je ze své podstaty dílem náhody.
Usnadnit a zpřehlednit chod domácnosti svým způsobem znamená usnadnit a zpřehlednit si život. Každý z nás je samozřejmě jiný, žijeme různé životy a máme odlišné potřeby, ale obecné zásady oceníme všichni. Proto si načrtneme několik užitečných směrnic a vytyčit přehledné body, které vám pomůžou zvládnout vše lépe a především si i ujasnit, co je opravdu důležité a co třeba může počkat nebo se úplně vynechat. Cíl je jasný, váš klidnější život a spokojenější život.
Domácnost je největším odběratelem energií a vody, a to má samozřejmě dopad nejen finanční, ale i ten globální, dnes skloňovaný ve všech pádech. Šetrné nakládání se zdroji je v současnosti prostě nutnost.
Situace se zásobami pitné vody je leckde tak katastrofální, že se začíná mluvit i o vodní stopě. Z průzkumů například vyplývá, že na vypěstování 1 rajčete (plodu, nikoliv rostliny) je zapotřebí 13 litrů vody.
I když jsme skutečnými vládci své domácnosti, ještě to neznamená, že občas nevládne ona nám. Tady je pár tipů, jak se s ní spřátelit.
Kuchařka je průvodcem pro neplýtvání všemi základními skupinami potravin: pečivem, masem, luštěninami, rýží a obilovinami, mléčnými výrobky, bramborami a zeleninou.
Základem knihy je přes 40 velkých receptů z české i světové kuchyně – z autorčiny domácí zkušenosti i rodinných pokladů, z cest i z inspirace zahraničními kuchaři – a k tomu autorka sype z rukávu bezpočet užitečných variací a „metamorfóz“, díky kterým budete moci chutně a vtipně „zrecyklovat zbytky“ a ještě rozšířit svůj kuchařský repertoár.
Najděte si ty rituály, které vás budou dělat šťastnějšími a věnujte jim dostatek času. Usmívejte se na lidi kolem sebe a jděte si za svým štěstím - v Praze, Příbrami, Jihlavě, Českých Budějovicích, Karlových Varech nebo třeba Ústí nad Labem.
Zdroj: https://www.databazeknih.cz/
[ivi]