Oceán dětem: česko-indonéský projekt Blue Life

Oceán je, společně s deštnými pralesy, jedním z nejdůležitějších ekosystémů na této planetě. To si uvědomují i lidé, stojící za úspěšným projektem Green Life, kteří nově rozjeli rovněž projekt Blue Life. Jeho cílem je efektivní řešení odpadové problematiky na souostroví Pulau Banyak na severozápadní Sumatře v Indonésii, včetně jeho vyčištění od odpadů a ochrana podmořského světa, který dnes již reálně umírá.

Vedle spolku Prales dětem vznikla tedy na podzim roku 2016 další nezisková organizace spolek Oceán dětem, jejímž úkolem je získávání finančních prostředků pro fungování projektu Blue Life. Působištěm projektu je oblast celkem devadesáti ostrovů v Indickém oceánu, které společně tvoří souostroví s názvem Pulau Banyak. Na celém souostroví se nachází jen 7 rybářských vesnic a žije zde celkem asi 10 000 lidí. Panenskou krásu ostrovů bohužel hyzdí odpadky, kterými jsou zamořeny jak pláže, tak korálové útesy v oceánu. V této oblasti neexistuje jakákoliv řízená odpadní infrastruktura. A tak je hlavně plastový odpad, který je vyprodukován obyvateli souostroví, pochází z projíždějících lodí, ze sumaterské pevniny i pobřežních měst, odnášen mořskými proudy, vyplavován na pláže, zachytáván na korálových útesech a hromaděn na dně oceánu. 

Základní vizí projektu Blue Life je ochrana mořských bytostí před těmito plastovými odpadky, pravidelným čistěním pláží i podmořského světa a zejména vytvořením efektivního odpadového hospodářství s aktivním zapojením místních lidí. Kriticky ohrožené jsou, mimo jiné, mořské želvy, jejichž kladiště se nachází na jednom z místních ostrovů s názvem Pulau Banggaru. Těmto nádherným, prehistorickým mořským živočichům hrozí vyhynutí právě kvůli plastovému odpadu v oceánu, hlavně pak plastovým sáčkům, jež jsou lehce zaměnitelné za jejich přirozenou potravu - medúzy. Pozření těchto odpadků způsobí želvám ucpání střev nebo udušení a ty potom uhynou. Velmi důležitá je ochrana želvích kladišť v době kladení vajec před pytláky, kteří vejce prodávají do restaurací na jídlo.

Oceány zamořeny plastovým odpadem

Ročně skončí v oceánu 80 milionů tun plastového odpadu kvůli němuž dochází k úhynu obrovského množství zvířat. Těžce uvěřitelné číslo, že? Ale věřte, že takové množství plastového odpadu lidská populace opravdu dokáže vypustit do oceánu za jediný rok. Avšak nenechte se mýlit, problematika znečisťování oceánů odpadem a jinými látkami se netýká pouze přímořských států. Vnitrozemské země mají na tomto světovém problému svůj nemalý podíl, jelikož všechny řeky přeci tečou do moří a oceánů. Nehledě na to, že lidé navštěvují přímořské oblasti o svých dovolených a jako turisté se potom podílí na znečisťování moří a oceánů svým mnohdy neohleduplným chováním.

A co se poté s těmi tunami plastů v oceánech děje? Plasty se postupně rozpadají na naprosto mikroskopické částečky, které se stávají součástí fytoplanktonu a zooplanktonu, jímž se živí další podmořská zvířata. Naprosto reálně pak dochází k tomu, že těla ryb a dalších mořských živočichů, které konzumujeme jako “zdravou” potravu, jsou doslova nadupána plasty a dalšími toxickými látkami. Jak se proti této plastové vlně, která je výsledkem konzumního způsobu života lidské populace, postavit? V první řadě je třeba si uvědomit, že v rámci plastového odpadu jde v drtivé většině o obaly. Však se všichni doma podívejme, kolik plastového odpadu vyprodukujeme třeba jen za jediný den! Co tedy můžeme udělat?

• Minimalizovat nákupy zboží v plastových obalech;
• Preferovat papírové tašky a sáčky před plastovými;
• Nosit si do obchodu vlastní sáčky na zeleninu a ovoce (tip: frusack);
• Třídit odpad a neodhazovat odpadky mimo odpadkové koše;
• Nakupovat produkty vyrobené z recyklovaných materiálů;
• Vychovávat děti k etickému chování vůči této planetě.

Umírají jedinečné podmořské ekosystémy v podobě korálových útesů, kde žijí miliony drobných živočichů, takzvaných polypů. Korálový útes je živý, velmi důležitý oceánský organismus, jež dokáže absorbovat z vody oxid uhličitý a skýtá potřebný úkryt mnohým mořským bytostem jako jsou paryby, ryby, mořští plazi, savci nebo bezobratlí živočichové. Korálové útesy jsou považovány za vůbec nejbohatší ekosystémy na této planetě, které jsou dnes systematicky ničeny. Kromě hromadění odpadu v oceánu jsou korálové útesy ohrožovány také oteplováním a okyselováním oceánů, rybolovem (vlečné sítě, lov dynamitem), kotvením turistických lodí a naprosto neohleduplným chováním mnoha turistů, šnorchlařů a potápěčů.

Aktivity projektu Blue Life

Členové spolku Oceán dětem, společně s dobrovolníky, se v rámci projektu Blue Life zaměřují zejména na tyto aktivity:

• Čistění pláží a podmořského světa s certifikovanými potápěči;
• Čistění kladišť želv mořských na ostrově Pulau Banggaru;
• Čistění řek a vesnic od plastových odpadků ve spolupráci s místními obyvateli;
• Zajištění odvozu odpadků mimo souostroví Pulau Banyak;
• Výchova a vzdělávání v oblasti významu oceánského ekosystému;
• Spolupráce s místními školami, vládou, úřady a neziskovou organizací WildLife Conservation;
• Budování dobrovolnického a vzdělávacího centra na ostrově Sikatang.

V současné době probíhá odvoz odpadků tak, že se v pytlích dopraví lodí na ostrov Sikantang a poté do nejbližšího pevninského přístavu Singkil. Zde jsou převezeny na skládku, přidělenou místní vládou. Toto samozřejmě není ideální stav a jedná se spíše o dočasné řešení. Vizí projektu Blue Life je vytvořit v budoucnu malou recyklační linku přímo v přístavu Singkil a granulovaný plastový odpad dále prodávat. Strategie projektu klade důraz rovněž na motivaci místních obyvatel k úklidu a k udržování pořádku a to zejména vytvořením možnosti přivýdělku. Cílem je tedy vytvořit funkční systém podpory projektu Blue Life, který umožní vykupování plastového odpadu od místních lidí a jeho transport na pevninu, nejlépe k dalšímu zpracování. Další záměry projektu sahají do oblasti ochrany mořských želv a jejich kladišť ve spolupráci s místní vládou nebo opatření popelářské lodi Blue Life pro svážení odpadu, čistění podmořského světa a dopravu dobrovolníků. 

Jak podpořit projekt Blue Life a pomoci oceánu?

Existuje jedinečná možnost vydat se přímo na souostroví Pulau Banyak do Indonésie a zúčastnit se jednoho z dobrovolnických programů. Na ostrově Sikatang, který leží asi 4 hodiny plavby z přístavu Singkil, bylo v roce 2016 vybudováno dobrovolnické centrum Blue Life. Jedná se o zázemí pro dobrovolníky, které sestává z jednoduchých chatiček, společenské místnosti, sociálního zařízení a skladu vybavení pro čistění pláží a podmořského světa.  

Program Green & Blue kombinuje dobrovolnickou činnost v deštném pralese v rezervaci Green Life s aktivitami na ostrově Sikatang v rámci projektu Blue Life. Blue Speciál je potom pobytově-dobrovolnický program, který nabízí spolupráci skupinám (pobyty s jógou, relaxační pobyty), které by využily zázemí Blue Life na ostrově Sikatang pro své účely a zároveň by se zde zapojily do dobrovolnické činnosti v podobě úklidu pláží a svozu odpadu z domorodých vesnic. 

Všichni však můžeme velmi pomoci oceánu a podmořskému světu, aniž bychom vynaložili jakékoli finanční prostředky (v mnoha případech je naopak ještě ušetříme). Každý můžeme začít sám u sebe a aplikovat v našem životě etický přístup k oceánskému ekosystému:

• nešlapat ani nesahat na korálové útesy, nelámat je, nekupovat suvenýry z nich vyrobené ani nesbírat mrtvé schránky korálů na plážích, nekotvit nad korálovými útesy;
• nepodporovat svými návštěvami neetická delfinária a “vodní světy”, kde jsou páchány zločiny na mořských, inteligentních bytostech jako jsou delfíni nebo kosatky dravé, které jsou zde drženy v zajetí;
• nikdy neodhazovat odpadky do moře (např. z lodi) nebo na pláži, nalezený odpadek vyhodit do koše;
• nepodporovat svými návštěvami turistická restaurační zařízení, která nabízejí ve svých jídelních lístcích velrybí, žraločí, delfíní nebo želví maso či vejce (Indonésie, Japonsko, Čína, Faerské ostrovy, Norsko, Island);
• nepřispívat k dalšímu poklesu populace tuňáka obecného (kriticky ohrožený živočišný druh) nákupem tuňákových konzerv nebo konzumací sushi a steaků z tuňáka;

Pokud se vám tento etický přístup k přírodě líbí a vidíte v něm onu obrovskou důležitost, kterou bezpochyby má, zkuste třeba zapátrat na seznamce a seznámit se s někým, kdo takový přístup ve svém životě uplatňuje. Poznání takového člověka vás může nesmírně obohatit.

Zdroje

Oficiální webové stránky Oceán dětem a záznam besedy Duše K s Milanem Jeglíkem z 8. 12. 2016. Zdroj obrázků: oficiální webové stránky Oceán dětem a shutterstock.com.

[mon]