Nenarušuje váš partnerský život úzkost?

Každý někdy v životě pocítil úzkost. Je to takový ten svíravý pocit, který se dostaví v nepříjemných situacích. Většinou se ale situace nějak vyřeší a my dál žijeme náš spokojený život. Co ale zbytek těch lidí, kteří nemají takové štěstí? Nepatříte náhodou mezi ně?

Dnes bude řeč o úzkostných poruchách, generalizované úzkostné poruše a celkově o úzkosti, která nám může velmi obtěžovat život. Když někdo takovou poruchou trpí a svěří se s tím svému okolí, často lidé odpoví něco ve smyslu "Jo, taky se cítím někdy úzkostně", což vypovídá pouze to, že vůbec neví, o čem je řeč. Cítit občas úzkost v určitých situacích, jak jsme zmínili v úvodu, a mít (generalizovanou) úzkostnou poruchu jsou dvě naprosto odlišné věci. První zmíněné zahrnuje především takové ty normální starosti běžného dne, zatímco generalizovaná úzkostná porucha (která se označuje zkratkou GAD - generalized anxiety disorder) je trochu větší oříšek. Projevuje se nekontrolovatelnými projevy úzkosti a strachu, které člověka zaženou do kouta, úplně ho přemůžou, až paralyzují. Mohou se přidat i fyzické projevy, jako jsou zrychlený tep nebo pocení. 

"Úzkost je normální součástí života," říká psycholožka Crystal I. Lee. "Ale pokud se vám zdá, že zasahuje úplně do všech rovin vašeho života a neobjevuje se pouze v situacích, které by ji mohly evokovat, možná vás může trápit nějaká úzkostná porucha." Úzkostná porucha totiž neexistuje jedna, kterou jsme si dnes vyjmenovali, ale rozdělují se na víc druhů, možná jste o některých již slyšeli: 

• Obsedantně kompulzivní porucha
• Sociálně úzkostná porucha
• Generalizovaná úzkostná porucha
• Posttraumatická stresová porucha
• Agorafobie
• Panická porucha
• Specifické fobie

Ale všechny tyto úzkostné poruchy mají jednu věc společnou - úzkost je konstantní a zasahuje do vašeho každodenního života a potřebuje léčbu. Zde je návod, jak zjistit, jestli jsou vaše úzkostné pocity běžné, nebo máte-li co do činění se skutečnou úzkostnou poruchou.

Jak poznat, že trpíte úzkostnou poruchou?

Vaše úzkostné myšlení neodchází z vaší hlavy

Když váš život obtěžuje úzkostná porucha, můžete si toho všimnout tak, že cítíte opravdu extrémní úzkost ve chvílích, kdy vaši kamarádi nebo rodina cítí pouze mírnou úzkost. Třeba v průběhu velkého rodinného setkání. "Když vaše úzkost také trvá dlouhodobě nebo neustále a přijde vám, že nikdy nemizí, a když vaše úzkost velmi ovlivňuje váš každodenní život a schopnost žít plnohodnotný život, pravděpodobně byste to měli začít řešit," říká Lee.

Úzkost je spojena ještě s dalšími symptomy

"Některé úzkostné poruchy se také můžou projevovat fyzickými příznaky, jako jsou například bolest svalů, neklid, roztěkanost, únava a další," říká psycholožka L.A. Barlow. Také nebuďte překvapeni, pokud se dostaví gastrointestinální (trávicí) problémy. Úzkostné poruchy mohou vést k rozrušení trávicího traktu, může se objevit průjem, křeče a pálení žáhy, protože vaše tělo je vždy ve zvýšeném stavu úzkosti (existuje důvod, proč se někteří lidé cítí fyzicky nemocní "z nervů" - spojení mezi střevem a myslí je velmi silné). 

Nemůžete se soustředit

Není výjimečnou situací, že lidé, kteřé trpí úzkostnou poruchou, konkrétně GAD, jsou špatně diagnostikování a léčí se s ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder – hyperkinetická porucha). To se stává proto, že mnoho lidí má velké problémy se soustředit. Jste neustále jen ve své hlavě a necháte se rozptýlit všechnou tou posedlostí a negativitou, která se vám v ní vyskytuje. Lidem sledujícím to z venku to může připadat, že máte ADHD. 

Bojíte se toho, že se budete bát

Lidé s určitými úzkostnými poruchami se bojí různých věcí. Pacienti s GAD se bojí nejčastěji toho, co jim přinese budoucnost, bojí se toho neznáma. Lidé s fóbií se bojí toho, z čeho danou fóbií mají, například že před ně spadne pavouk. Také se ale mohou bát toho strachu samotného. Zní to jako pěkně vyčerpávající věc, ale opravdu to tak je, pro tyto lidi se strach stane tak často opakovaným a pravidelným, že to vede k dalším a větším obavám. 

Vždycky se bojíte, že uděláte špatné rozhodnutí

Jestliže bojujete s úzkostnou poruchou, vaše schopnosti dělat rozhodnutí mohou být velmi mizerné. Nemůžete se vůbec rozhodnout, protože se neustále bojíte, že uděláte špatné rozhodnutí. Může vás to stáhnout až do nekonečné hlubiny obav, kdy budete přemýšlet o všech možných možnostech, které budou plynout z vašich rozhodnutí. To může být až paralyzující a vy nebudete schopni udělat žádné rozhodnutí. Takový problém může začít na opravdu velkých rozhodnutích, kdy se i člověk bez úzkostné poruchy rozhoduje, jaká možnost by pro něj byla lepší (ale rozhoduje se o hodně kratší chvíli), časem se ale může objevit i u méně závažných rozhodování (co si vzít na sebe) a může skončit u rozhodování se o naprostých banalitách, o kterých běžně člověk ani nepřemýšlí (najakou stranu pohovky si sednu?). Mnohdy člověk přijde na to, že nejlepší je zůstat po celý den v posteli, aby se náhodou něco nestalo a nemusel se rozhodovat.

Chcete se tomu všemu vyhnout

Navazuje to na to, co jsme psali v předchozím odstavci. Lidé s úzkostnou poruchou se často chtějí stresovým situacím vyhýbat a nezáleží přitom na tom, jak důležitá tato situace je. Navíc vyhnout se například výtahům půjde snadno, ale jestliže vás dostávají do stavu úzkosti myšlenky na budoucnost, tak těm se jen těžko vyhnete. A ačkoliv to může znít pěkně, že se něčemu můžete vyhnout a neovládne vás díky tomu úzkost, ve skutečnosti ji naopak živíte. 

Přijde vám nemožné si pořádně zdřímnout

Úzkost vám natolik zabere a doslova až pohltí veškeré myšlení v hlavě natolik, že se nemůžete uvolnit abyste si trochu zdřímli. Při těch nejhorších obdobích úzkosti člověk v noci kolikrát ani nezamhouří oka. Podle Americké asociace pro úzkost a depresi (Anxiety and Depression Association of America - ADAA) každá psychiatrická porucha nebo úzkost nějakým způsobem ovlivňuje spánek.

Vždycky vidíte sklenici zpola prázdnou

Nezřídka se při úzkostných poruchách stává, že z člověka vysají i poslední kapky optimismu nebo naděje do budoucna. "V důsledku toho si vždycky budete myslet, že to bude stát za prd, ať už se jedná o cokoliv. Budoucnost se zdá černá a beznadějná. Cítíte se bez kontroly," říká Lee.

Co dělat, když si myslíte, že máte úzkostnou poruchu?

Jestliže na vás sedí některé, nebo dokonce všechny z výše zmíněných bodů, je docela velká pravděpodobnost, že se s nějakou úzkostnou poruchou potýkáte. Ale předtím, než budete něco předpokládat, je důležité se nejprve ujistit, že vyloučíte další možnosti. Díky tomu i uvidíte, jak mohou příznaky úzkosti (jako únava nebo bolest žaludku) napodobovat jiné zdravotní stavy. Jakmile máte úzkostnou poruchu diagnostikovanou, tak to nejlepší, co pro sebe můžete udělat, je vyhledat profesionála, specialistu, který bude vědět,jak vám pomoci. Od příznaků úzkosti vám také může pomoci změnit svůj životní styl. Mnoho takto postižených lidí totiž tíhne k velmi nezdravému životnímu stylu, který zahrnuje jezení, co se zrovna namane, přejídání se nebo naopak hladovění, nedostatek pohybu, závislost na alkoholu a další nezdravé návyky. Když si budete zakládat na tom, abyste svému tělu dopřáli dostatek spánku, zdravě jedli a byli aktivní, pomůže vám to zmírnit příznaky této nemoci. Léčba úzkostných poruch může také zahrnovat kognitivní behaviorální terapii (CBT), dovednosti ovládání se a zvládání různých věcí a možná i léky.

Existují dvě možnosti toho, jaké léky by vám v takové situaci mohli pomoci, a těmi jsou antidepresiva a léky proti úzkosti. Antidepresiva se používají jako dlouhodobá léčba úzkosti, zatímco léky proti úzkosti představují spíše krátkodobé řešení náhlé situace a způsob, jak zmírnit fyzické příznaky, jako je svalové napětí nebo třes.

A co dělat, když randíte s někým s úzkostnou poruchou?

Můžete potkat osobu, která bude dokonalá, ale bude mít maličkou vadu na kráse, a tou bude diagnóza úzkostné poruchy. Co byste vy měli udělat pro to, abyste zabránili jejím projevům a co nejvíce tak druhému pomohli?

• Udělejte si čas na to, abyste si něco o úzkosti a úzkostných poruchách nastudovali.
• Naslouchejte druhému.
• Zeptejte se, jaké jsou spouštěče.
• Neberte si projevy úzkosti osobně.
• Nebojte se emocí této osoby (jsou podráždění, mohou brečet, křičet, opakovat to samé dokola).
• Jestliže také trpíte stejnou poruchou, snažte se ji co nejvíce zmírnit, abyste svého (budoucího) partnera podpořili.
• Pamatujte si: vy nejste terapeut, od toho jsou odborníci.
• Zvažte možnost, že byste všude s sebou nosili "balíček první pomoci", který partnerovi uděláte na míru podle toho, jak poznáte jeho potřeby a budete vědět, co by mu mohlo pomoci a co by mohl potřebovat.

Ano, úzkost je duševní zdravotní stav, který může být docela oslabující, ale podle slov odborníků se správným zásahem může jedinec žít velmi naplňující život. A tak i pokud se obáváte, nebo dokonce víte, že jakoukoliv úzkostnou poruchou trpíte, neznamená to, že byste se nemohli seznámit s životním partnerem, kterého si zasloužíte. Možná vám jen chybí odvaha nebo se vám těžko hledá někdo "venku", protože nejste moc společenští lidé. V takovém případě vám přijde vhod online seznamka, na které se stačí zaregistrovat a nahrát svou fotografii (pokud chcete). Bude jen na vás, zda se osmělíte, uděláte první tah a napíšeme zprávu uživateli, který vám bude sympatický, nebo zda budete vyčkávat, až vás někdo osloví. 

[Lil]