Bez nadsázky můžeme riziko zlomenin následkem řídnutí kostí přirovnat ke kardiovaskulárním onemocněním. Jakmile překročíte padesátku, stačí vám k výpočtu pravděpodobnosti jenom prsty jedné ruky. Ale nebojte se. S osteoporózou můžete žít a nebát se jí.
Zhruba 75 milionů lidí v celé Evropě, USA a Japonsku trpí osteoporózou, tichou epidemií, která nepozorovaně mění kosti v papír. Onemocnění se totiž projeví teprve tehdy, když je kost tak řídká, že se i při nepatrném úrazu láme. V České republice touto nemocí trpí téměr půl milionu žen a 200 tisíc mužů. Přibližně další milion lidí je postižen osteopenií, prořídnutím kostí, které se od osteoporózy liší pouze tím, že celkový úbytek kostní tkáně je menší.
Některou z osteoporotických zlomenin má po padesátce 33 % žen a 15 % mužů. U populace nad 70 let jí pak trpí 47 % žen a 39 % mužů. A bude ještě hůře. Odhady totiž hovoří o tom, že v roce 2050 se celosvětově zvýší počet zlomenin kyčle u mužů o 310 % a u žen o 240 %. Jaké množství to bude, si lze představit poměrně jednoduše, v České republice prodělá napřílad zlomeninu krčku stehenní kosti 13 tisíc žen a 6 tisíc mužů.
Pro lepší představu lze říci, že tuto frakturu utrpí přibližně každých 30 minut jeden člověk. Na některou z jejích komplikací umírá do jednoho roku 20 % postižených, dalších 50 % zůstává invalidních a trvale odkázaných na pomoc svých nejbližších nebo v zařízeních dlouhodobé péče. Zlomeniny obratlových těl vedou ke zmenšení postavy, nahrbení zad, omezení pohyblivosti, dechové nedostatečnosti a k potížím s udržením rovnováhy. Každá zlomenina totiž s sebou přináší o 86 % větší riziko zlomeniny další.
Bohužel mnoho lidí, kteří v důsledku osteoporózy již zlomeninu prodělali, se neléčí. Tato nemoc totiž nebolí, dlouho o ní vůbec nevíte. A tak je léčeno pouze 10 až 15 % postižených. Vinen je nevhodný životní styl, špatný jídelníček a všeobecný pokles fyzické aktivity. Již dnes mají senioři určitého věku horší stav skeletu než jejich předchůdci téhož věku o generaci dříve. V USA například umírá na následky zlomenin krčku stehenní kosti více žen než na karcinom prsu. V České republice však úmrtí na rakovinu stále ještě vedou.
Bohužel určitému stupni úbytku kostní hmoty se nevyhnete. Je to přirozený proces stárnutí. Hmotu kostry si každý člověk buduje asi do 25 až 30 let, potom jí jenom ubývá. Děje-li se tak pomalu, nejde o nic vážného. Problém nastává tehdy, když kostra řídne rychleji, než by měla. Osteoporóza v osmdesáti je přirozená. Máte-li ji však v padesáti, zdědili jste zřejmě špatné geny a také jste zřejmě v životě udělali řadu chyb. Mezi nejdůležitější faktory, které ovlivňují řídnutí kostí, patří nedostatek vápníku, vitaminu D v potravě a nedostatek pohybu.
U žen je třeba přidat úbytek ženských hormonů po předčasném přechodu. Osteoporóza může být i nežádoucím výsledkem dlouhodobého užívání některých léků. Jsou to hlavně tzv. kortikoidy, kterých se užívá při léčbě některých těžkých nemocí, např. astmatu, revmatických a imunitních nemocí a řady dalších. Vstřebávání vápníku střevní sliznicí snižují také tzv. antacida užívaná v léčbě žaludeční vředové nemoci. Jenže žádný z těchto léků není možné odmítnout, umožňují nebo zachraňují život.
Nežádoucí účinky však lze do určité míry tlumit současnou léčbou vápníkem a vitaminem D. Řídnutí kostí mohou urychlit i neuvážené diety.
Mezi důležité úkoly ženských pohlavních hormonů estrogenů nepatří jen zajištění reprodukce. Udržují také v dobré formě skelet. Jak jich však s přechodem ubývá, mizí i mnohem více vápníku, než se do něj stačí ukládat. Za tři až pět let klimakteria může žena ztratit i několik % své kostní hmoty. Pro muže platí v podstatě totéž, ale vyhasínání tvorby pohlavních hormonů je u nich pozvolnější, nastává zhruba o deset let později než u žen, a proto problém není tak závažný.
Potíže může způsobit i porucha vstřebávání vápníku ve střevě způsobená nedostatkem vitaminu D nebo střevním či jaterním onemocněním. Týká se to především starších lidí, kteří mají často v dietě málo mléčných výrobků, a navíc příliš nevycházejí na sluneční světlo, které je také důležitým činitelem při vytváření vitaminu D v kůži.
Ještě v 80. letech minulého století byla osteoporóza prakticky neléčitelná. V současnosti ji však může řada odborností diagnistikovat a léčit. Navíc existuje síť specializovaných pracovišť, osteocenter. Ta jsou vybavena dokonalou diagnostickou technikou a pracují v nich odborníci, kteří se problematice osteoporózy cíleně věnují. Základem prevence je dostatečný přísun vápníku, vitaminu D a přiměřená fyzická aktivita. I když to zní jako přitažené za vlasy, na osteoporózu by měli myslet už školáci, nebo by si rizika měli uvědomit rodiče.
Děti, které se každý den intenzivně 40 minut pohybují, mají pevnější kosti než ostatní. Sportující chlapci mají zhruba o 9 % více kostní hmoty a o 12 % pevnější kosti než jejich méně aktivní vrstevníci. U dívek je rozdíl 7 až 9 %. Ovšem i v dospělosti má cvičení smysl, zabraňuje totiž nadměrnému ubývání kostní hmoty. Pohyb by však měl být pravidelný a správně prováděný. Je důležité, aby tato cvičení byla naplánována a alespoň zpočátku vedena zkušeným trenérem. Účinné jsou i aerobní formy cvičení, například docela obyčejná rychlá chůze.
Vápník potřebujeme pro řadu úkolů a máte-li ho málo, odčerpává ho tělo z kostí. Zabránit tomu můžeme celkem jednoduše. Stačí nekouřit a mít v oblibě mléčnou stravu. Doporučené denní dávky se liší podle věku, u dospívajících 1200 až 1500 mg, u mladých žen 1000 mg, u žen po přechodu a u starších žen 1500 mg denně. Stačí plátek tvrdého sýra, sklenička mléka a jeden jogurt denně. Důležité je také omezit pití černé kávy i alkoholu a vzdát se stravy s nadměrným množstvím bílkovin.
Špatně. Poměr mineralizované kostní tkáně a organické hmoty je stejný jako u zdravých kostí. Problém vězí v celkovém úbytku kostní tkáně a v mikroskopických změnách její struktury, což vede ke snížení mechanické odolnosti kosti. Jde tedy o pokles kvality a kvantity kostní tkáně, které zvyšuje riziko zlomeniny.
To skutečně ne. Artróza znamená postižení kloubů. Jde o poškození kloubní chrupavky, nikoli kostní tkáně.
Pozdě není nikdy. Je pravda, že dostatečné výstavbě kostí je třeba se věnovat již v období růstu a dospívání, ale ve středním věku lze zpomalit úbytek kostní hmoty. I když mineralizaci kostí nezvýšíte, pomůžete tomu, aby vápník nemizel rychleji, než je přiměřené vzhledem k vašemu věku.
Vůbec ne. Bolesti zad se objevují většinou v důsledku kompresivních zlomenin obratlů. Bolesti končetin charakteristickým projevem osteoporózy nejsou.
Rentgenový snímek je nezbytný pro nález zlomenin, ale pro samotnou diagnózu osteoporózy nikoli. Patrný je zde až velmi pokročilý úbytek kostní hmoty, o 40 % a více. Základem kvalitní diagnostiky osteoporózy je denzitometrické vyšetření páteře a kyčle.
Zcela vyléčit osteoporózu nelze. Ale přípravky, které jsou schopny zabrzdit ztrátu kostní hmoty, v určitém rozsahu ji opět nahradit a snížit riziko vzniku nových zlomenin, existují. Nejpřirozenější prevencí postmenopauzální osteoporózy je hormonální léčba. Při ní se podávají pacientkám ženské pohlavní hormony, které nahradí nedostatek vlastních, a zajistí tak ochranu kostní tkáně.
Odbornou pomoc na toto téma dostanete v Praze.
Zdroj: https://www.medicinenet.com
[ivi]